Description of verification and evaluation criteria
shrink
expand
přijímací zkouška: dvoukolová (písemná, ústní)
popis přijímací zkoušky:
1. kolo – písemná část (doba trvání: 80 minut)
1) test znalostí základů společenských věd nebo test znalostí z biologie*; test znalostí z psychologie; test obecných studijních předpokladů (pojmové, konfigurační a numerické vztahy, porozumění textu) (max. 50 bodů)
2) krátká esej na zadané téma (uchazeč si může zvolit jedno ze tří témat)**
* konkrétní test si volí uchazeč přímo při přijímací zkoušce
** esej je součást hodnocení ústní části přijímací zkoušky (podčást A, bod 1)
Test obecných studijních předpokladů je odlišný od společných testů obecných studijních předpokladů, které jsou součástí přijímacích zkoušek na jiné programy na FF UK.
Algoritmus výpočtu bodového zisku za písemnou část:
Počet správných odpovědí v každém testu je transformován na standardní z-skór, který vyjadřuje individuální výkon (umístění) uchazeče v rámci referenčního souboru všech uchazečů. Vážený součet těchto z-skórů je převeden na celočíselnou škálu 1–50 bodů. Z toho vyplývá, že bodový zisk nelze určit pouze z počtu správných odpovědí bez znalosti výsledků ostatních uchazečů.
Výpočet probíhá takto:
Písemná část se skládá ze tří testů. Každý test má odlišnou relativní váhu, danou významem a délkou testu: biologie nebo základy společenských věd – 15 %, psychologie – 45 %, test studijních předpokladů – 40 %. Počet správných odpovědí (tzv. hrubý skór) v jednotlivých testech označíme T1, T2, T3. V prvním kroku se hrubé skóry jednotlivých testů přepočítají na z-skóry (z1, z2, z3) podle vzorce z = (T – průměr T) / směrodatná odchylka T. Průměr a směrodatná odchylka jsou vyčíslené pro soubor všech zúčastněných uchazečů. Ve druhém kroku se získané z-skóry vynásobí výše uvedenými vahami, čímž získáme celkový skór (dále zSUM) s nulovým průměrem. Jelikož se pro hodnocení písemné části užívá celočíselná škála (1–50), ve třetím, závěrečném kroku převedeme zSUM na celkové body podle vzorce BODY = 20 + 10 * zSUM (s následným zaokrouhlením na celé číslo). 25 a více bodů tedy získá (a do 2., ústního kola postoupí) ten, kdo dosáhne zSUM více nebo rovno 0,5; 50 bodů (plný počet) získá ten, kdo dosáhne zSUM více nebo rovno 3. Celý algoritmus je tvořen pouze lineárními transformacemi, které vždy zachovávají pořadové umístění uchazečů.
2. kolo (ústní část) se skládá z podčástí A a B. Obě podčásti se konají ve stejném termínu. K podčásti B postupují pouze uchazeči, kteří v součtu za 1. kolo a podčást A 2. kola získají alespoň 65 bodů.
2. kolo – ústní část, podčást A (max. 40 bodů)
1) rozhovor o eseji, uchazečových odborných aktivitách, zájmech, motivaci a předpokladech ke studiu (schopnost orientovat se v základních psychologických otázkách a problémech, úroveň verbálního vyjadřování) (max. 20 bodů)
2) diskuse o odborných otázkách na základě předloženého seznamu prostudované literatury (nehodnotí se seznam jako takový, nýbrž schopnost uchazeče porozumět textu a samostatně formulovat a vysvětlit jeho hlavní myšlenky a argumenty) (max. 20 bodů)
2. kolo – ústní část, podčást B (max. 10 bodů)
1) samostatná ústní prezentace zaměřená na uchazečovu motivaci ke studiu psychologie (2–4 minuty); po prezentaci komise uchazeči dle individuálního posouzení položí otázky z okruhů stanovených pro podčást A; může, ale nemusí se přitom jednat o totožné otázky jako v podčásti A
další požadavky ke zkoušce:
• uchazeč předkládá u ústní části přijímací zkoušky seznam odborných aktivit (účast ve studentské vědecké/odborné činnosti, písemné práce na psychologická témata, praxe či stáže doložené adekvátními potvrzeními či osvědčeními apod.);
• uchazeč u této části zkoušky odevzdá seznam prostudované odborné literatury v oboru psychologie.
-----
Přijat ke studiu může být uchazeč, který u jednokolové nebo dvoukolové přijímací zkoušky dosáhl minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní program či dvouspecializaci (viz požadavky přijímacího řízení na jednotlivé programy), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Pokud lze daný program či dvouspecializaci studovat v prezenční i kombinované formě, je předpokládaný počet přijímaných stanoven pro každou formu studia zvlášť. Ke studiu programu či dvouspecializace neumožňující samostatné studium může být přijat pouze ten uchazeč, který splní uvedené podmínky pro přijetí na minimálně dva vzájemně kombinovatelné studijní programy či dvouspecializace (více viz PPŘ, 2.2 a 2.5). Do předpokládaného počtu přijímaných se u programů a dvouspecializací neumožňujících samostatné studium započítávají i uchazeči, kteří se umístili v příslušném pořadí, byť neuspěli u přijímací zkoušky na alespoň jeden další kombinovatelný studijní program či dvouspecializaci, a předpokládaný počet přijímaných tedy nemusí být naplněn. K mezifakultnímu studiu může být přijat uchazeč, který v přijímací zkoušce získal alespoň tolik bodů jako poslední uchazeč, který uspěl u přijímací zkoušky na daný program v běžném přijímacím řízení, a který zároveň uspěl také v přijímací zkoušce na příslušný program na druhé fakultě. Uchazeči přijatí k mezifakultnímu studiu se nezapočítávají do předpokládaného počtu přijímaných. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději v den zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání (viz PPŘ, 5.4–5.5).
Information about graduate employment
shrink
expand
Požadavky na úspěšné splnění studijního plánu bakalářského studia programu psychologie a profil absolventa tohoto programu kladou nároky na porozumění vybraným souvislostem fungování jedince ve společnosti, rozvinuté logické a analytické myšlení, formulační pohotovost a dobré komunikační kompetence (včetně správné výslovnosti), porozumění člověku, dovednost vcítit se, odpovídající osobnostní stabilitu a zralost.
Bakalářské studium programu psychologie je prvním stupněm profesní přípravy. Absolvent bakalářského studia může pokračovat v navazujícím magisterském studiu programu psychologie, a získat tak úplné psychologické profesní vzdělání. Zatímco absolvent bakalářského studia psychologie není připraven pro výkon profese psychologa v jakékoli oblasti psychologické praxe, je připraven pro práci v rámci středního managementu v podnicích, ve sdělovacích prostředcích a společenských organizacích, public relations, reklamních agenturách, vydavatelstvích, najde uplatnění asistenta ve školství, výzkumných odděleních i v redakční práci, dále ve vězeňství a bezpečnostních složkách, dovede plnit úkoly a pracovat v oblasti sociálních služeb, jako pracovník humanitárních a neziskových organizací, v orgánech státní správy.
Admission> Programmes/Branches> Branch programme/details