Branch programme/details

The study programme Training History Teachers for Lower and Higher Secondary Schools is a follow-up Master’s programme primarily for history teachers at all types of schools. It further develops the Bachelor’s students’ competence primarily in didactics of history as the primary study focus and in associate fields. The Master’s study is focused on developing the student’s overall professional background, facilitates their individual work and takes into account their specific field of study (which manifests primarily in their formulation of the Diploma thesis topic and also in the selection of special proficiency seminars). The programme promotes competence and experience by means of teaching practice sessions on both elementary and secondary schools.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je písemná. V testu se ověřují schopnosti chronologického, logického a historického myšlení a dobrá orientace v českých a světových dějinách, v rozsahu povinných předmětů, vyučovaných v bakalářském studijním programu Dějepis se zaměřením na vzdělávání. Zároveň se předpokládá rozhled po kulturně-společenském dění. Délka testu je 60 min.

2) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém), a to zejména z obsahu tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného testu je 40 min.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Admission to Master's studies is conditioned by completed secondary education confirmed by a school-leaving certificate. Admission to Post-Bachelor studies (Master's programme) is likewise conditioned by completed education in any type of study programme.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu. Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání dle příslušných složek učitelské přípravy, na základě posouzení doložených dokumentů. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů.

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2022.

Posuzovány jsou složky učitelské přípravy: 1a) pedagogicko-psychologická příprava, 1b) oborová didaktika, 2) obor, 3) praxe. Vyžadované kredity pro jednotlivé složky:

I.          Učitelské studijní programy s plnými studijními plány - dříve tzv. jednoobor

•                  1a) pedagogicko-psychologická příprava 6 kreditů

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity

II.        Učitelské studijní programy ve sdruženém studiu, se studijními plány maior (hlavní studijní plán) a minor (přidružený studijní plán) – dříve tzv. dvouobor

Za studijní program „maior“ i za studijní program „minor“ ve sdruženém studiu, do kterého se uchazeč hlásí, se vyžadují kredity pro jednotlivé složky učitelské přípravy za oba programy takto:

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity.

Pro program „maior“ se navíc vyžaduje složka 1a) pedagogicko-psychologická příprava v rozsahu 6 kreditů.

Uchazeči z ostatních bakalářských studijních oborů/programů mohou být přijati při posouzení příbuznosti navazujícího magisterského studijního programu s absolvovaným bakalářským studiem z hlediska složek učitelské přípravy dle Rámcových požadavků MŠMT (viz výše) a složení přijímacích zkoušek zahrnujících jednotlivé složky učitelské přípravy.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2022) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 4. 2022, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 5. 2022. Ten, kdo splní podmínku příbuznosti programu, bude pozván k přijímací zkoušce. Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Burke, Peter. Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996.

Bůžek, Václav – Smíšek, Rostislav (eds.). Habsburkové 1526–1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii. Praha 2017.

Cerman, Ivo (ed.). Habsburkové 1740–1918. Vznikání občanské společnosti. Praha 2016.

Cardini, Franco. Evropa a islám. Praha 2004.

Franzen, August. Malé dějiny církve. Kostelní Vydří 2006.

Jakubec, Ivan – Jindra, Zdeněk (eds.). Dějiny hospodářství českých zemí. Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha 2006.

Judt, Tony. Poválečná Evropa: Její historie od roku 1945. Praha 2017.

Nálevka, Vladimír. Studená válka. Praha 2003.

Rapp, Francis. Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V. Praha-Litomyšl 2007.

Roberts J. M. Přehledné dějiny světa. Praha-Plzeň 2002.

Rychlík, Jan – Penčev, Vladimir. Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí. Praha 2018.

Sommer, Petr – Žemlička, Josef – Třeštík, Dušan (eds.). Přemyslovci. Budování českého státu, Praha 2009.

Šarochová, Gabriela et alii (eds.). České země v evropských dějinách, 1-4, Praha 2006.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura

pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Dále studijní literatura dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního oboru Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, a současné bohemistické časopisy.

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je dostupná na webových stránkách:

- katedry pedagogiky, viz http://pages.pedf.cuni.cz/kssp/pro-uchazece/

- katedry psychologie, viz http://kpsold.pedf.cuni.cz/index.php?p=5

- katedry speciální pedagogiky, https://pages.pedf.cuni.cz/ksppg/prijimaci-rizeni

The follow-up Master’s study programme Training History Teachers for Lower and Higher Secondary Schools qualifies the graduate for vocational teaching practice at all types of schools and both educational and specialty jobs by providing them with relevant theoretical and practical skills. The graduate is competent enough to adopt and elaborate on recent updates in scholarly knowledge of history as well as on contemporary trends in education and learning, facilitate understanding in the general field of humanities and development of critical thinking, and build up the pupils’ civic consciousness and sense of respect for democratic and humanist values.