Life Stories: Research as Making Space for Hard-to-Hear Voices - YMR59VOLI

• Title: Životní příběhy: Výzkum coby vytváření prostoru pro těžko slyšitelné hlasy
• Guaranteed by: Programme Management and Supervision (24-KRS)
• Faculty: Faculty of Humanities
• Actual: from 2023
• Semester: summer
• E-Credits: 3
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:0/12, C [HS]
• Capacity: unknown / unknown (20)
• Min. number of students: 6
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: Mgr. Michal Synek, Ph.D.
• Teacher(s): Mgr. Dana Hradcová, Ph.D.; Mgr. Michal Synek, Ph.D.

Annotation

Last update: Romana Pištěková (04.01.2024)

Metodologicko/praktický kurz zaměřený na výzkum životních příběhů a zkušeností lidí, jejichž hlas je systematicky umlčován hegemonickými diskurzy ableismu, rasismu, sexismu či sociální diskriminace. Společně se studentkami/studenty prodiskutujeme teoreticko/metodologická východiska pro zkoumání marginalizovaných životů a na příkladu projektu věnovaného životním příběhům lidí s přímou zkušeností s institucionalizací a životem s diagnózou (www.zivotnipribehy.com) předvedeme, jak se umlčované vědění může stát zdrojem kriplovské vědy, umění a politiky. Účastnice a účastníci kurzu budou mít příležitost spolupracovat s „postiženými“ výzkumnicemi a výzkumníky a spolu s nimi se naučí formulovat výzkumné otázky a postupy hledající odpovědi na palčivé společenské problémy způsobené ableismem a marginalizací.

Aim of the course

Last update: Romana Pištěková (04.01.2024)

Nabídnout studentům/kám sociálněvědních oborů možnost podílet se na výzkumném projektu zaměřeném na zaznamenávání a předávání těžko slyšitelných hlasů, konkrétně hlasů lidí se zkušeností s institucionalizací.

Umožnit studentům/kám, aby se společně s lidmi s přímou zkušeností s marginalizací učili hledat vhodné způsoby vyprávění, zaznamenávání a předávání jejich životních příběhů a zkušeností.

Seznámit studenty/ky se základními teoreticko/metodologickými přístupy kritických studií postižení, ANT a antropologie disability, umožňujícími koncipovat výzkum s lidmi řazenými k „marginalizovaným“ skupinám jakožto společný projekt spolupráce lidí s různými dovednostmi a odborností.

Literature

Last update: Romana Pištěková (31.01.2024)

Povinná:

• ATKINSON, Dorothy. An Auto/Biographical Approach to Learning Disability Research. London: New York: Routledge, 2019, 146 s. ISBN 978-1-138-32056-7.
• BURCH, Susan a Hannah JOYNER. Unspeakable: The Story of Junius Wilson. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, , 104 s. ISBN 978-0-8078-3155-7.
• CALLON, Michael. Some Elements of a Sociology of Translation: Domestication of the Scallops and the Fishermen of St Brieuc Bay. In The Sociological Review. (1984): 196-231.
• CALLON, Michel a Vololona RABEHARISOA. Gino´s Lesson on Humanity: Genetics, Mutual Entanglements and the Sociologist´s Role. In Economy and Society. 33 (2004): 1-27.
• CLARE, Eli. Jak zdolat horu. In K. Kolářová (ed.). Jinakost – postižení – kritika: Společenská konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu . Praha : SLON, , s. -. ISBN 978-80-7419-050-6. 5..
• ESTATELLA, Adolfo a Tomás Sánchez CRIADO. Experimental Collaborations: Ethnography through Fieldwork Devices. New York: Oxford: Berghahn, , 217 s. ISBN 978-1-78533-853-3.
• GOODLEY, Dan, Rebecca LAWTHOM, Peter CLOUGH a Michele MOORE, eds.. Researching Life Stories: Method, Theory and Analysis in a Biographical Age. London: New York: Routledge, , 213 s. ISBN 0-203-41337-7.
• HRADCOVÁ Dana a Michal SYNEK. The Rest Is Noise: On Describing Cognitive Multiplicity. In Qualitative Research. 21 (2021): 442-460.
• PIEPZNA-SAMARASINHA, Leah Lakshmi. Care Work: Dreaming Disability Justice. Vancouver: Arsenal Pulp Press, , 225 s. ISBN 978-1-55152-738-3.
• SCHEPER-HUGHES, Nancy. 2000. “Ire in Ireland”, Etnography, [online]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/24047731
• SPIVAK, Gayatri Chakravorty. Can the Subaltern Speak. In P. Williams a L. Chrisman (eds.). Colonial Discourse and Post-colonial Theory . London: New York: Routledge, 1988, s. 66-111. ISBN 978-0-7450-1491-3..

Syllabus

Last update: Romana Pištěková (31.01.2024)

Obsah a struktura:

Kurz je rozdělen do tří tematických okruhů, přičemž každému z nich bude věnováno jedno půldenní setkání (tedy 4 vyučovací hodiny).

 

I. Okruh: Od objektu a subjektu výzkumu ke společnému spřádání příběhů

V prvním bloku se studenti/ky seznámí se základními teoretickými východisky obratu sociálních věd od pozitivistického pojetí výzkumu jakožto odhalování „skryté pravdy“ či „autentického hlasu“ k dialogickému, relačnímu pojetí výzkumu a k ocenění indigenous knowledge a cripple science. Na konkrétních příkladech budeme problematizovat rozdělení na „výzkumníka“ a „zkoumaného“, jakož i dichotomie, které se s ním pojí, jako je „vědecká pravda“ / „laická zkušenost“, „metoda výzkumu“ / „předmět výzkumu“, „majoritní společnost“ / „zranitelné populace“. Ukážeme si, jak samotné tyto koncepty, ukotvené v představě o vědeckém „nároku na pravdu“, mohou umlčovat, neboť ti, za které věda mluví, nárok na pravdu již samotným zařazením mezi „předměty výzkumu“ ztrácejí.

 

II. Okruh: Od následování aktéra k péči o společné předměty zájmu

Ve druhém bloku se zaměříme na konkrétní příklady metod, s jejichž pomocí se snažíme otevřít prostor pro těžko slyšitelné hlasy a svým komunikačním partnerům/kám poskytnou příležitost pro konstrukci vlastní vypravěčské subjektivity. Soustředit se budeme zejména na hlasy, které se nám jeví jako obtížně slyšitelné a málo srozumitelné v důsledku jejich neobvyklosti a problematického vztahu k hegemonickým diskursům diagnostiky, léčby či pedagogiky – tedy na hlasy, které jsou ve výzkumu často opomíjeny pro svou domnělou „nesrozumitelnost“. Společně budeme hledat a testovat inovativní způsoby komunikace a spolupráce, jako je užití vizuálních materiálů, řeči těla, umělecké tvorby či spolupráce na praktických společných mini-projektech. Ukážeme si, jak zdánlivě nepodstatná gesta, jako jsou odmlky či domnělé nesrovnalosti, mohou být nositeli významu. Spolu s Actor-Network-Theory a kritickými studiemi postižení se necháme vést našimi spolupracovníky, abychom spolu s nimi prozkoumali způsoby, jak těžko slyšitelným hlasům zajistit místo ve výzkumu, aniž by se ze spolu-tvůrců proměnili v pouhé příklady demonstrující platnost použitých metod a teorií.

 

III. Okruh: Čí je to hlas? Spolu-vyprávění jako prostor pro sebe-vyjádření

V posledním bloku se budeme věnovat problematice převyprávění/překladu a hledání vhodných a citlivých způsobů prezentace a využití výzkumu. Převyprávění a překlad hlasů těch, s nimiž během výzkumu mluvíme, budeme problematizovat jako přivlastnění hlasu druhého. Budeme hledat způsoby, jak hlas našich výzkumných partnerů nespoutat vlastními interpretacemi a jak účinně konstruovat hranici mezi hlasy partnerů/rek ve výzkumu a hlasy výzkumníka/ce. Pozornost zaměříme rovněž na okamžiky, kde se naše výpovědi radikálně liší od výpovědí našich spolupracovníků a spolupracovnic,

kdy naše spolupráce selhává. Porozumění představíme nikoli jako abstraktní hodnotu, nesoucí s sebou nárok na totální, univerzální pravdu a aplikovatelnost, ale jako výsledek spolupráce vázaný na konkrétní situovanost výzkumu, utvářenou konkrétními lidskými i nejen-lidskými aktéry.

Výstup:

Student/ka:

●        přistupuje kriticky k esencialisticky zaměřeným teoriím výzkumu chápajícím sociálněvědní výzkum jako „odhalování skryté pravdy“ či „autentického hlasu respondentů“;

●        problémy spojené s reprodukcí a překladem hlasů, které jsou obvykle považovány za „nesrozumitelné“ pro svou relativní neobvyklost a v důsledku systematické marginalizace, chápe jako metodologické a praktické problémy, jejichž vhodné formulace i řešení je třeba hledat v konkrétních socio-materiálních sítích výzkumu;

●        kvalitativní sociálněvědní výzkumné projekty dokáže koncipovat a vést jako projekty spolupráce lidí a dalších aktérů s rozdílnými zájmy, používajícími rozdílné komunikační prostředky a vládnoucími různými formami vědění a odbornosti.

Course completion requirements

Last update: Romana Pištěková (04.01.2024)

Student/ka předkládá před každým setkáním stručné shrnutí povinné četby (50% celkového bodového hodnocení) a písemně zpracované řešení metodologicko/praktického cvičení (50% bodového hodnocení), které budou předmětem odborné reflexe během semináře.