|
|
|
||
|
Last update: Kristýna Macková (02.10.2020)
|
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. (31.01.2022)
METODA VÝUKY Přednášky se budou konat prezenčně. Pokud to pandemická situace nedovolí, budou probíhat pomocí platformy MSTeams (případně Zoom). |
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. (02.02.2023)
METODA VÝUKY Přednášky se budou konat prezenčně. Pokud to pandemická situace nedovolí, budou probíhat pomocí platformy MSTeams (případně Zoom).
Každý týden budou studenti den před přednáškou odevzdávat písemné odpovědi v rozsahu 15-30 řádků na otázky položené na závěr předchozí přednášky do vytvořeného „Úkolu“ v Moodles.
Každá nová přednáška bude začínat diskusí nad odpověďmi na zadané otázky.
Zadané otázky se budou týkat obsahu textů povinné literatury. Ke každé přednášce bude zadán jeden text k povinné četbě.
Do začátku zkouškového období každý student vyprodukuje přibližně 6-12 normostran textu, který bude předmětem hodnocení.
Závěrečná zkouška bude probíhat písemně formou závěrečné písemné práce o rozsahu minimálně 10 a maximálně 15 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12). Každý student si může téma stanovit sám v mantinelech zaměření kurzu – Politické elity a občanská společnost v ČR. Žánrem práce je esej, resp. úvaha nad problémy vývoje organizací občanské společnosti v ČR.
HODNOCENÍ - písemné zodpovězení zadaných otázek max. 36 bodů - aktivita na přednáškách max. 15 bodů - závěrečná písemná práce max. 55 bodů
Za jednotlivé písemné odpovědi v rozsahu 15 – 30 řádků je možné přidělit max. 3 body Pro absolvování kurzu je nutné, aby student dosáhl nejméně 51 bodů! Klasifikace: · 86 a více bodů => 1 · 64-85 bodů => 2 · 51-63 bodů => 3 · 0-50 bodů => 4 Pokud student nezíská na první pokus 51% bodů (daný součtem bodů za odpovědi a za písemnou práci), pak má ještě dvě možnosti si práci opravit dle doporučení vyučujícího. Písemné odpovědi na průběžně zadávané otázky už opravovat nelze. |
|
|||||||
|
Last update: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. (02.02.2023)
E SYLABY
Politické elity a občanská společnost v ČR YMN210
ANOTACE
Kurz je určen pro studenty magisterského studia. Poskytuje pokročilý vhled do vztahů českých politických elit a organizované občanské společnosti v ČR po r. 1989. Seznamuje studenty se základními přístupy teorie elit, teorie vůdcovství a teorie občanských organizací a aplikuje tyto přístupy a teoretické poznatky v analýze role politických elit a občanských organizací v procesu demokratické transformace české společnosti. Vysvětluje, jak se kvalita politických elit a vývoj občanské společnosti projevily na kvalitě demokracie v ČR a jaké jsou další perspektivy vývoje občanské společnosti. Specifický akcent klade kurz na analýzu vlivu politických elit a občanských organizací na vývoj a řešení problémů občanské kontroly politiky, politické korupce a nástupu autoritativních populistických sil na českou politickou scénu. Předmět odpovídá na otázky, jaké důsledky měly postoje a styl standardních demokratických elit na dění v neziskovém sektoru a na rozvoj celé občanské společnosti? Hledá příčiny úpadku standardních demokratických elit a řešení pro problémy občanské společnosti.
Cílem předmětu je podpořit kritické myšlení studentů, hlavní důraz je proto kladen na schopnost studentů využít perspektivy teorie elit a občanské společnosti při identifikaci a analýze vývoje demokracie v české společnosti.
METODA VÝUKY Přednášky se budou konat prezenčně. Pokud to pandemická situace nedovolí, budou probíhat pomocí platformy MSTeams (případně Zoom).
Každý týden budou studenti den před přednáškou odevzdávat písemné odpovědi v rozsahu 15-30 řádků na otázky položené na závěr předchozí přednášky do vytvořeného „Úkolu“ v Moodles.
Každá nová přednáška bude začínat diskusí nad odpověďmi na zadané otázky.
Zadané otázky se budou týkat obsahu textů povinné literatury. Ke každé přednášce bude zadán jeden text k povinné četbě.
Do začátku zkouškového období každý student vyprodukuje přibližně 6-12 normostran textu, který bude předmětem hodnocení.
Závěrečná zkouška bude probíhat písemně formou závěrečné písemné práce o rozsahu minimálně 10 a maximálně 15 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12). Každý student si může téma stanovit sám v mantinelech zaměření kurzu – Politické elity a občanská společnost v ČR. Žánrem práce je esej, resp. úvaha nad problémy vývoje organizací občanské společnosti v ČR.
HODNOCENÍ - písemné zodpovězení zadaných otázek max. 36 bodů - aktivita na přednáškách max. 15 bodů - závěrečná písemná práce max. 55 bodů
Za jednotlivé písemné odpovědi v rozsahu 15 – 30 řádků je možné přidělit max. 3 body Pro absolvování kurzu je nutné, aby student dosáhl nejméně 51 bodů! Klasifikace: · 86 a více bodů => 1 · 64-85 bodů => 2 · 51-63 bodů => 3 · 0-50 bodů => 4 Pokud student nezíská na první pokus 51% bodů (daný součtem bodů za odpovědi a za písemnou práci), pak má ještě dvě možnosti si práci opravit dle doporučení vyučujícího. Písemné odpovědi na průběžně zadávané otázky už opravovat nelze.
ELEKTRONICKÁ PODPORA Na Moodles studenti také naleznou prezentace k přednáškám, i s otázkami, na které mají odpovědět a také všechny studijní texty k povinné četbě.
TÉMATA:
1) Teorie elit a otázka demokracie - úvod Definice elit, Mosca (vládnoucí třída), Pareto (cirkulace elit, Lvi a lišky, Inovátoři a Konsolidátoři), Demokratický elitismus (Higley), Demoelitismus (Halevy), Relační teorie elit – role ne-elit v teorii elit, Vzpoura davů (y Gasset) davový člověk), teorie elit a stratifikační teorie. 2) Sametová revoluce - revitalizace občanské společnosti a zrod nových politických elit Občanská společnost za komunizmu, krize starých komunistických elit (nomenklatura), disidenti a technokrati - společně proti komunistickým elitám, typ výměny elit (cirkulace / reprodukce – Szelényi, Szelényi), sociální a kulturní kapitál elit (Bourdieu), elity a společenská transformace, její víťezové a poražení.
3) Mocenská elita a občanská společnost Process konsolidace demokracie, role ideologie občanské společnosti, budování systému demokratických politických stran, formování stylu vládnutí, vláda technokratů a občanské organizace, postoje politiků Václav Havel vs. Václav Klaus (styl vůdcovství, postoje k občanské společnosti).
4) Konsolidace občanského sektoru – Veřejná politika a organizace občanské společnosti Nárůst počtu občanských organizací, formování komunity občanského sektoru, profesionalizace jako zdroj úspěchů a problémů občanských organizací, projektifikace, trend transakčního aktivismu, pokles atraktivity občanských organizací v české společnosti (členství, důvěra veřejnosti).
5) Občanské organizace jako školy demokracie Politická role občanských organizací ve společnosti (Tocqueville), teorie zájmových skupin, teorie demokratické kultury, mocenský sendwich – demoelitismus (Etzioni-Halevy), občanské organizace jako prostor pro socializaci občanů k politické participaci, EU a role občanských organizací při zaplňování demokratického deficitu, participační inženýrství. Selhání občanských organizací jak škol demokracie, depolitizace občanského sektoru (Piotrowski).
6) Participace občanských organizací na rozhodování Modely vztahů občanských organizací se státem (liberální, korporativní a programový), konflikt a spolupráce (Gramsci), teorie vzájemné závislosti (Salamon, Anheier), teorie elit, partnerství institucí veřejné správy a občanských organizací (Frič), místní referenda a rezistence elit, zákony (teorie struktury politických příležitostí), politická participace občanů.
7. Soudržnost elit a demokracie Udržitelnost elit (Pareto, Mosca), soudržnost elit za komunismu, sjednocená mocenská elita (Mills), konfigurace elit – strukturální integrace a ideologický konsenzus elit (Higley), neformální centrální kruh elit a pozice občanských elit v neformálních sítích elit.
8) Vůdcovství a kvalita elit Vůdcovství a kvalita elit, vůdcovství a demokracie, klasické teorie vůdcovství – teorie velkého muže, vůdci davů a mas (LeBon, Freud), vůdci dělnické třídy (Marx), vůdci politických stran a hnutí (Michels), charismatické vůdcovství (Weber), styl vůdcovství (demokratické-autoritativní, transformativní a transakční), soutěž o politické vůdcovství (Schumpeter), vůdci občanských organizací, vůdcovská reputace (Dowding).
9) Selhání elit - anti-občanská společnost Degenerace elit (Pareto), vzpoura elit (Lash), morální vůdcovství elit, klientelizmus, neformální sítě a systémová korupce, občanské organizace v boji proti korupci, typy a podpora protikorupčních strategií, role občanských organizací jako hlídačů demokracie (watch dogs), systém akontability a občanské organizace v demokracii.
10) Selhání „ne-elit“ Skutečná veřejnost (Mills), zatmění veřejnosti (Dewey), Phantom Public (Lipmann), morální degenerace – tichý pakt mezi politickými elitami a ne-elitami za komunismu a v období demokracie, akceptace korupce a klientelismu, následování toxických vůdců, občanské ctnosti, volání po přímé demokracii
11) Elitismus a anti-elitismus - necivilizovaná občanská společnost Historická diskontinuita elit i občanské společnsti v ČR, plebejská a aristokratická mentalita elit a ne-elit, antielitismus, plebiscitní vůdce (Weber), plebejský vůdce (LeBon), vůdcovství a následovníctví, necivilizované občanské iniciativy, nacionalistická a extrémistická sociální hnutí.
12. Populismus a občanské organizace Úvod do zkoumání populismu, nástup populismu v demokratickém světě a trendy vývoje občanské participace, autokratičtí populističtí vůdci a neziskové organizace, zápas o image občanských organizací ve společnosti, populismus jako revitalizace demokracie? Selhání občanských organizací jako brzdy eroze demokracie, ekonomická participace občanů na udržování demokracie.
13) Budoucnost občanské společnosti v perspektivě procesů demokratizace a autokratizace Aktuální výzvy – vize participační či autokratické (neliberální) demokracie, nástup politického extrémismu, hrozba domestikace občanských organizací elitami veřejných institucí, hrozba komercionalizace a hrozba ztráty sektorové identity občanských organizací, vize vývoje občanského sektoru.
|