|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Tatiana Chavalková Badurová (13.06.2018)
|
|
||
|
Last update: Mgr. Jan Potoček (26.05.2022)
SZZ programu Antropologická studia, společná část “Antropologické teorie”
Požadavky a přihlášení ke zkoušce Ke státní zkoušce je možno přistoupit po splnění povinných předmětů společného profilujícího základu: Teorie společnosti a kultury; Koncepty minulosti; Filozofie věd o člověku; Antropologický seminář; Key texts in anthropology. Na zkoušku se studující přihlašuje standardně přes SIS v sekci "Termíny zkoušek - přihlašování". Studující se přihlašuje ke konkrétnímu termínu, respektive období. Období jsou vždy stanovená v harmonogramu akademického roku a jsou tři (leden/únor, květen/červen, září). Konkrétní termín se studující dozví až po sestavení zkušebních komisí vždy nejpozději 14 dní před konáním státní zkoušky.
Formát Zkouška probíhá ústní formou; student si připraví vybraný okruh během 15 minut „na potítku“. Při zkoušce si studující vybírají jedno ze tří zadání vztahujících se ke třem okruhům. Okruhy jsou před zkouškou určeny z šesti okruhů, které jsou v daném semestru veřejně stanoveny a vyhlášeny z celkového počtu devíti stálých okruhů. Dané tři okruhy jsou zveřejněny (zde v SISu a e-mailem) vždy den před konáním státní zkoušky. Všechny okruhy vycházejí z povinných kurzů společného základu (Filozofie věd o člověku, Koncepty minulosti, Teorie společnosti a kultury, Key texts in anthropology, Antropologický seminář).
Zadáním se rozumí teoretický problém, který má studující vyřešit/zodpovědět/komentovat. Zadání může obsahovat tezi, citát či celý úryvek z literatury. Součástí zadání je i zjišťování empirického kontextu daného problému (historický a institucionální kontext, osobnosti, konkrétní výzkumy a publikace, jejich recepce).
Okruhy 1. Symboly, symbolické jednání, interpretativní přístup Pojmy: symbol, zhuštěný popis, kultura, aktérství, rituál Geertz, Turner, Darnton, Chartier, Cassirer, Bourdieu
2. Strukturalismus (na příkladu jazyka a poznání/kognice, mýtu, náboženství) Pojmy: jazyk a řeč, znak, binární opozice, kultura/příroda, věda konkrétního, synchronní vs diachronní analýza Saussure, Lévi-Strauss, Eco, Barthes
3. Tělesnost, materialita, ontologický obrat Pojmy: non-human, ontologická politika, biosocialita Latour, Lock, Duston, Domańska, Laqueur
4. Narativismus, vyprávění (lingvistický obrat), diskurz a jeho analýza, filozofie jazyka Pojmy: diskurz, tropy, narace, jazykové hry, hermeneutika White, Ankersmith, Jenkins, Wittgenstein, Ricoeur, Gadamer
5. Postkolonialismus a jinakost Pojmy: rasa, orientalismus, globalizace, alterita, subalternost, identita, politika identity Fanon, Said, Ginzburg, Sahlins, Obeyesekere, Chakrabarty
6. Gender Pojmy: pohlaví, gender, intersekcionalita, oddělené sféry, performativita Scott, Butler, Hoff, Ortner, Strathern, Scheper-Hughes
7. Politická ekonomie, marxismus, materialismus Pojmy: třída, práce, morální ekonomie, kapitalismus Marx, Thompson, Hobsbawm, Feuerbach, Smith
8. Moc, řád, autorita, stát a vědění Pojmy: panství, diskurz, paradigma, modernita Weber, Foucault, Arendt, Hegel, Kuhn, Nietzsche
9. Konstruktivismus Pojmy: realita, metafora, performativ a performativita, praxiografie Berger, Luckmann, Nietzsche, von Foerster, Piaget, Mol, Viveiros de Castro
Hodnocení se děje na základě předem známých kritérií. Těmi jsou (zhruba v pořadí podle váhy): 1) Relevance (pochopení zadání, nástin řešení a jeho dodržení) 2) Užití konceptů (vysvětlení, srovnávání a konkretizace zvolených konceptů ve výkladu) 3) Kontextualizace (propojení s myšlenkami nebo autory nad rámec jedné specializace) 4) Odkazování (znalost faktografického/empirického kontextu, citování relevantních prací) 5) Jazyk (formulační přesnost, stylistická a obecně jazyková úroveň)
Doporučená četba zahrnuje tituly/texty povinné četby všech pěti kurzů, z nichž státní zkouška vychází, případně tituly přehledové literatury. · Lévi-Strauss, C. “Věda konkrétního”. In Myšlení přírodních národů. Dauphine, s. 13-52. · Ortner, S. 2004. Teorie v antropologii od šedesátých let. Biograf (34). · Turner, V. 2004. Průběh rituálu. Brno: Computer Press, kap. 3, s. 95-128. · Geertz, C. Zhuštěný popis: k interpretativní teorii kultur. In Interpretace kultur, s. 13-42. · Layton, R. 1997. An Introduction to Theory in Anthropology. Cambridge University Press. · Weber, M. 1968. The Types of Legitimate Domination. In Economy and Society. New York: Bedminster, pp. 212-254. · Arendt, H.: O násilí, Praha: Oikoymenh 2011. · Barthes, R.,: „Mýtus dnes“, in: Mytologie, s. 107–157. · Foucault, M.: Dohlížet a trestat, Praha: Dauphin 2000. · Kuhn, T.: Struktura vědeckých revolucí, Praha: Oikoymenh 1997. · Marx, K.: Kapitál I (vybrané kapitoly; viz Antropologický seminář), Praha: Státní nakladatelství politické literatury, s. 51–63, 88–111 a 165–217. (87 s.) · Petříček, M.: Úvod do (současné) filosofie, Praha: Herrmann & synové 1997, s. 100–148. · Saussure, F.,: Kurs obecné lingvistiky, s. 44–52, 95 – 100, s. 127–149. [Doporučuje se číst předmluvu „Ferdinand de Saussure a jeho Kurs“ F. Čermáka, s. 15–28.] · Smith, A. Bohatství národů, sv. I, část I (po kapitolu O pozemkové rentě), Praha: Liberální institut 2001. · Scott, J. W., Gender: A Usefull Category of Historical Analysis, American Historical Review 91, December 1986, s. 1053-1075. · Lynn Huntová, Francouzská revoluce. Politika, kultura, třída, Brno 2007, s. 39-69. · Thompson, E. P., The Making of the English Working Class, Harmondsworth 1972, s. 189-212. · Obeyesekere, G., “British Cannibals”: Contemplation of an Event in the Death and Ressurection of James Cook, Explorer. Critical Inquiry, 18(4), 1992, s. 630-654. · Storchová, L. a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha, 2014. · Berger, S., Feldner, H., Passmore , K. (eds.), Jak se píšou dějiny. Teorie a praxe, Brno 2016. |