Historiography and Methodology of Historical Science - YMH311

• Title: Historiografie a metodologie historické vědy
• Guaranteed by: Programme Historical Sociology (24-HS)
• Faculty: Faculty of Humanities
• Actual: from 2020
• Semester: winter
• E-Credits: 2
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:2/0, C [HT]
• Capacity: unknown / unknown (25)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: not taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment; priority enrollment if the course is part of the study plan
• Guarantor: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
• Is incompatible with: YMHA2ZS22

Annotation

English

Last update: Mgr. Barbora Pincová (28.08.2012)

This course deals with the theoretical and methodological issues discussed within the noetic reflection of historical sciences, in particular, during the 19th and the 20th centuries.

Czech

Last update: Mgr. Barbora Pincová (16.09.2011)

Kurs pojednává teoretické a metodologické problémy, jež byly tematizovány v rámci noetické reflexe historických věd zejména během 19. a 20. století. Tyto problémy jsou představovány s ohledem na dějiny dějepisectví a na průniky historických věd s historickou sociologií.

Registration requirements

Last update: Mgr. Barbora Pincová (20.09.2012)

Při překročení kapacity kurzu mají při zápisu kurzu přednost magisterští studenti oboru historická sociologie.

Syllabus

Last update: Mgr. Barbora Pincová (16.09.2011)

Osnova semináře:

1. Základní výkladové modely v dějepisectví: "pozitivistický", "hermeneutický", "komparativní" (Lorenz).

 

2. Klasický historismus 19. století (Ranke, Droyssen, Taine).

 

3. Durkheim versus Weber, dvě paradigmata sociálních věd a jejich dopad na francouzské a německé dějepisectví.

 

4. Postupné reflektování paralelnosti paradigmat v dějepisectví, připuštění mnohosti dějin a nastolení otázky místa historických věd v rámci dějepisectví.

 

5. Francouzský dějepis školy Annales, jednotlivé fáze jeho vývoje (Bloch, Febvre, Labrousse, Braudel, Le Goff, Chartier).

 

6. Německé dějepisectví, zejména po druhé světové válce - Historische Sozialwissenschaften (Wehler, Kocka), dějiny každodennost, historická antropologie (van Dülmen, Medick), dějiny pojmů a idejí (Koselleck).

 

7. Některé směry v anglosaském prostředí (intelektuální dějiny, nový historismus, lingvistická kritika - Burke, Gallagher, Greenblatt, Skiner, White);

 

8. České dějepisectví ve 20. století a spory o dějiny a jejich smysl.

 

9. Co s velkými koncepcemi dějin (Marx, Elias, Cassirer) pod tlakem kritik 20. století?

 

10. Původní (aktérský, autorský) význam textu je nedostupný (lingvistický obrat, spory o textualismus - Derrida, Barthes, Gadamer; Foucaultova kritika) - je tedy vůbec možné v dějepisectví uchovat prvky vědy (obrana Iggersova a Chartierova)?

 

11. Narativistická kritika dějepisu (její radikální větev: Ankersmit, White, její umírněná větev: Veyne, Ricoeur) - znamená konec dějepisectví jako vědy (Chariter, Iggers)?

 

12. Snahy uchovat v dějepisectví prvky vědeckosti cestou jeho archeologizace (Foucault, Vašíček), cestou interdisciplinarity (obory jako je historická demografie, dějiny vědy apod.), cestou zpřesňování a explicitního definování metod (příkladem komparativní dějepis).

 

 

 

 

 

Základní studijní literatura a studijní pomůcky:

 

CHARTIER, R.: On the Edge of the Cliff, Baltimore ? London, The Johns Hopkána University Press, 1997.

VAŠÍČEK, Z.: Archeologie, historie, minulost, Praha, nakladatelství Karolinum, 2006.

 

 

 

Doporučená studijní literatura a studijní pomůcky:

 

HAVELKA, M.: Dějiny a smysl, Praha, nakladatelství Lidové noviny, 2001.

LORENZ, CH.: Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie, Köln - Weimar ? Sien, Böhlau Verlag, 1997.