Cultural Dimensions of the Demographical Behavior - YBHC185

• Title: Kulturnědějinné souvislosti demografického chování
• Guaranteed by: Programme SHV - Historical Module (24-HM)
• Faculty: Faculty of Humanities
• Actual: from 2023
• Semester: winter
• E-Credits: 3
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:2/0, Ex [HT]
• Capacity: 35 / unknown (35)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
• Teacher(s): doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.

Annotation

Last update: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D. (28.08.2023)

Z hlediska kulturních či historických věd nelze nalézt populaci, která by vykazovala jakousi „přirozenou“ (tj. kulturně neutrální) plodnost. Namístě je tedy klást otázky po způsobech, jimiž je demografické chování (demografické jevy: narození, sňatek, úmrtí v jejich vzájemné konfiguraci) kulturně ovlivněno, resp. modelováno. Na zřeteli je nutno mít jak otázky metodologické (kulturně-analytický zájem o lokální společenstva a lokální populace vyvažuje obvykle makroanalytickou perspektivu demografie), tak materiálové (jednotlivá témata). Kulturně-historický a etnologický zájem o demografické jevy lze pak použít i v mezioborové diskusi např. s evoluční antropologií. Nápadným rysem moderní (západní) společnosti je regulace plodnosti („velká transformace“ 19. stol. [Livi Bacci 2003; Andorka – Horská – Head-König 1998] a „druhá transformace“ od 60. let 20. stol.; Esping-Andersen – Billari 2015; Lesthaeghe 2010]). Samo toto omezení (manželské, partnerské) plodnosti je možné chápat (analyzovat) jak jako symptom, tak jako faktor (vývoje) moderní kultury. Naše rozbory vyjdou od kulturnědějinného výkladu uvedených transformací a od sledování jejich difuze z evropského ohniska jejich počátků. Milé kolegyně, milí kolegové, pokyny a studijní materiály k tomuto kurzu jsou a budou zpřístupňovány v Moodle.

Requirements to the exam

Last update: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D. (28.08.2023)

Podmínky atestace

Ústní zkouška na základě Vaší reflexe jednoho z pojednávaných problémů za pomoci Vámi vybraných alespoň tří titulů studijní literatury.

Syllabus

Last update: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D. (28.08.2023)

Vztah mezi „kulturou“ a demografickým chováním bude v tomto kurzu představen zejména se zřetelem k těmto problémům:

(1.) Základní kategorie: „kultura“ (v širokém pojetí), „populace“, „(historická) demografie“.

(2.) Přechod od starého k modernímu demografickému režimu, jeho tradičně sledované socioekonomické souvislosti (protoindustrializační teorie, disociace rodiny a podniku [Laslett – Wall 1972], teorie „míst“ [Duhamelle – Schlumbohm 2003], urbanizace; rodina a „ekotypy“ [Mitterauer 1986]).

(3.) Vztah mezi kulturními systémy příbuzenství a strukturací rodiny (vztah k Hajnalově [1965] linii a k European marriage patterns [Hajnal 1965]), otázky etnického, konfesijního, právního atd. vlivu na strukturaci rodiny a demografické chování v kulturních prostředích na sz. a jv. od Hajnalovy linie [Jakoubková-Budilová 2020].

(4.) Středoevropský prostor jako region, kde se stýká sz. a jv. typ historického utváření rodiny [Faragó 1986: Švecová 1989; Mitterauer 1990; Langer 1992; Horský 1993).

(5.) Kulturní antropologie a kulturní historie porodu [Tinková 2010], kulturní souvislosti vývoje kojenecké a dětské úmrtnosti (systémy „šetřící život“ a systémy „plýtvající životem“).

(6.) Kulturní faktory omezování manželské plodnosti, příklady brzkých přechodů k systému jednoho dítěte [Aláč 2017].

(7.) Proměna ženských a rolí [Martin – Zoepffel 1989], intimizace a individualizace života [Simmel 1997: 61–81; Elias 2007: 290–297] a jejich dopad na manželskou (partnerskou) plodnost, rozvolnění tradičních hodnot partnerského soužití.

(8.) Kulturní a dějinná variabilita vztahu k nemanželské sexualitě, tzv. sociální celibát.

(9.) Kulturní a dějinná variabilita „dětství“ [Martin – Nitschke 1986].

(10.) V souvislosti se současným „stárnutím“ (nejen prodlužování průměrné délky lidského života, ale především růst podílu vyšších věkových skupin v celku populace) evropských společností je podstatnou otázkou kulturní rozměr kategorie „stáří“ a proměna mezigenerační komunikace (komunikace generačních zkušeností).

(11.) Kulturní analýzy souvislostí demografického chování zároveň umožňuje historickým vědám, etnologii a kulturní antropologii vstupovat do diskusí s biologickou evoluční antropologií. Tématy při tom kupříkladu může být otázka, nakolik je omezování plodnosti maladaptivním chováním [Richerson – Boyd 2012; Horský 2015].

(12.) Možnost historicko-demografickým a etnografickým výzkumem testovat evolučněantropologickou „hypotézu babiček“ (babičky zvyšují fitness vnoučat) [Hawkes et al. 1998; Hawkes 2003; Fox et al. 2017; Horský – Havlíček 2017; Velková 2017].

(13.) Zájem o kulturní souvislosti demografických jevů pak konečně umožní přispět ke kritické reflexi kategorií, jako je „přirozené“, „kulturní“, „etnická“, „konfesijní podmíněnost“ (demografických) jevů, „tradiční“ a „moderní“ atd.

Literatura

ALÁČ, Ján. 2017. Jednodetstvo. Rozprávanie o pustých školách a prázdnych dvoroch, in: Samuel Činčurák, Tajní vrahovia, Stará Turá, Krná: Miloš Hric, s. 89–154.

ANDORKA, Rudolf – HORSKÁ, Pavla – HEAD-KÖNIG, Anne-Lise. 1998. L’Europe centrale, in: Jean-Pierre Bardet – Jacques Dupâquier (eds.) et al., Histoire des populations de l’Europe II. La révolution démographique 1750–1914, Paris: Fayard, s. 427–461.

CERMAN, Markus – ŠTEFANOVÁ, Dana. 2002. Wirtschaft und Sozialstruktur in den Herrschaften Frýdlant und Liberec 1590–1750, in: Markus Cerman – Hermann Zeitlhofer (Hg.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften, 16.–19. Jahrhundert, Wien – München: Verlag für Geschichte und Politik – Oldenbourg Verlag, s. 70–87.

DUHAMELLE, Christophe – SCHLUMBOHM, Jürgen. 2003. Einleitung: Vom „europäischen Heiratsmuster“ zu Strategien der Eheschließung?, in: Christophe Duhamelle – Jürgen Schlumbohm (Hrsg.), Eheschließungen im Europa des 18. und 19. Jahrhunderts. Muster und Strategien, Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht, s. 11–33.

ELIAS, Norbert. 2007. O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. II. Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace, Praha: Argo.

ESPING-ANDERSEN, Gøsta – BILLARI, Francesco C. 2015. Re-theorizing Family Demographics, Population and development review 41/1, s. 1–31.

FARAGÓ, Tamás. 1986. Formen bäuerlicher Haushalts- und Arbeitsorganisation in Ungarn um die Mitte des 18. Jahrhunderts, in: Josef Ehmer – Michael Mitterauer (Hgg.), Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften, Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, s. 103–183.

FOX, Jonathan – WILLFÜHR, Kai P. – GAGNON, Alain – DILLON, Lisa – VOLAND, Eckart. 2017. The consequences of sibling formation on survival and reproductive success across different ecological contexts: a comparison of the historical Krummhörn and Quebec populations, The History of the Family 22/2–3, s. 364–423.

GESTRICH, Andreas – KRAUSE, Jens-Uwe – MITTERAUER, Michael. 2003. Geschichte der Familie (Europäische Kulturgeschichte, herausgegeben von Andreas Gestrich, Band 1), Stuttgart: Alfred Kröner Verlag.

HAJNAL, John. 1965. European marriage patterns in perspective, in: David V. Glass – David E. C. Eversley (eds.), Population in History, Chicago: Aldine, s. 101–143.

JAKOUBKOVÁ-BUDILOVÁ, Lenka. 2020. Endogamy between ethnicity and religion. Marriage and boundary construction in Voyvodovo (Bulgaria), 1900–1950, History of the Family 25/1, s. 46–69.

HAWKES, Kristen. 2003. Grandmothers and the Evolution of Human Longevity, American Journal of Human Biology 15/3, s. 380–400.

HAWKES, Kristen – O’CONNELL, James F. – BLURTON JONES, Nicholas G. – ALVAREZ, Helen – CHARNOV, Eric L. 1998. Grandmothering, menopause, and the evolution of human life histories, Anthropology – Proceedings of the National Academy of Sciences USA 95/3, s. 1336–1339.

HORSKÁ, Pavla – MAUR, Eduard – MUSIL, Jiří. 2002. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha: Paseka.

HORSKÝ, Jan. 1993. Ältere Diskussion über die Zadruga und die Familienbesitzgemeinschaft in Böhmen und das heutige Studium der Familienstrukturen und -Typen, Historická demografie 17/1, s. 37–51.

HORSKÝ, Jan. 2015. Omezování plodnosti jako příklad maladaptivního chování?, Historická demografie 39/1, s. 51–73.

HORSKÝ, Jan – HAVLÍČEK, Jan. 2017. Testování „hypotézy babiček“. Historicko-demografická perspektiva, Historická demografie 41/2, s. 189–211.

HORSKÝ, Jan – MAUR, Eduard. 1993. Die Familie, Familienstrukturen und Typologie der Familien in der böhmischen Historiographie, Historická demografie 17, s. 7–35.

HORSKÝ, Jan – SELIGOVÁ, Markéta. 1996. Rodina našich předků, Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

KALIBOVÁ, Květa – PAVLÍK, Zdeněk – VODÁKOVÁ, Alena (eds.) 2009. Demografie (nejen) pro demografy. 3. rozš. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství.

LANGER, Jiří. 1992. Forma rodiny mezi dvěma typy domácnosti předindustriální společnosti v Západních Karpatech, Historická demografie 16, s. 87–95.

LASLETT, Peter – WALL, Richard (eds.). 1972. Household and Family in Past Time, Cambridge – London – New York – Melbourne: Cambridge University Press.

LESTHAEGHE, Ron. 2010. The Unfolding Story of the Secound Demographic Transition, Population and development review 36/2, s. 211–251.

LIVI BACCI, Massimo. 2003. Populace v evropské historii, Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

IRENE HARDACH-PINKE. 1986. Zwischen Angst und Liebe. Die Mutter-Kind-Beziehung seit dem 18. Jahrhundert, in: Jochen Martin – August Nitschke – Klaus Arnold (edd.), Zur Sozialgeschichte der Kindheit, Freiburg – München: Verlag Karl Alber, s. 252–290.

MARTIN, Jochen – ZOEPFFEL, Renate (eds.). 1989. Aufgaben, Rollen und Räume von Frau und Mann, Teilband 1, 2, Freiburg – München: Verlag Karl Alber.

MITTERAUER, Michael. 1986. Formen ländlicher Familienwirtschaft. Historische Ökotypen und familiale Arbeitsorganisation im österreichischen Raum, in: Josef Ehmer – Michael Mitterauer (Hg.), Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften, Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, s. 185–324.

MITTERAUER, Michael. 1990. Historisch-anthropologische Familienforschung. Fragestellungen und Zugangsweisen, Wien – Köln – Graz: Böhlau.

PAVLÍK, Zdeněk. 2018. 100 Years od Demographic Development in Czechia and Slovakia, Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje 60/3, s. 155–160.

PRAŽÁKOVÁ-SELIGOVÁ, Markéta. 2018. Rozbor domácností na Hornopolicku v roce 1771 z hlediska přítomnosti babiček, Historická demografie 42/2, s. 177–210.

RICHERSON, Peter J. – BOYD, Robert. 2012. V genech není všechno aneb Jak kultura změnila evoluci člověka, Praha: Academia.

SIMMEL, Georg. 1997. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje, Praha: Sociologické nakladatelství.

ŠVECOVÁ, Soňa. 1989. Dva typy tradičnej rolnickej rodiny v Československu, Český lid 76/1989, s. 210–222.

TINKOVÁ, Daniela. 2010. Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě, Praha: Argo.

VELKOVÁ, Alice. 2017. Přítomnost babiček v předindustriálních rodinách a jejich možný vliv na plodnost dcer (na příkladu panství Šťáhlavy na přelomu 18. a 19. století), Historická demografie 41/2, s. 213–234.