Geography and the Cultural Landscape Heritage - MZ340P303

• Title: Geografie a dědictví kulturní krajiny
• Guaranteed by: Department of Social Geography and Regional Development (31-340)
• Faculty: Faculty of Science
• Actual: from 2015 to 2015
• Semester: winter
• E-Credits: 3
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:1/1, Ex [HT]
• Capacity: unlimited
• Min. number of students: 5
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Note: enabled for web enrollment; the course is taught as cyclical
• Guarantor: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D.
• Teacher(s): RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D.

Annotation

Last update: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (04.10.2016)

V průběhu přednášky a semináře se studenti seznamují s problematikou humánněgeografického studia krajiny - předmětem a objektem studia, hlavními směry výzkumů ve světě a v Česku, a to především s důrazem na regionální, historickou a kulturní geografii. Podrobněji jsou představeny vybrané metodické postupy studia kulturní krajiny a diskutován jejich přínos k sociogeografickému a regionálnímu studiu. Výuka je rozčleněna do několika tematicky odlišných částí: (i) Úvod do problematiky: vymezení a diskuze obsahu klíčových pojmů a konceptů, představení a vzájemný vztah oborů zabývajících se výzkumem krajiny, odborné informační zdroje k výzkumu krajiny. S důrazem na regionální, historickou a kulturní geografii představeny různé geografické přístupy ke studiu kulturní krajiny, z nichž vybrané jsou diskutovány podrobněji (včetně praktických příkladů). (ii) Role člověka při utváření kulturní krajiny a reflexe krajiny v lidské kultuře. Jsou diskutovány klíčové fáze vývoje kulturní krajiny, politické, socioekonomické a kulturní procesy a faktory působící její změnu, zejména ve 20. století. Pozornost je věnována jak problematice české, tak evropské krajiny. (iii) Současná krajina jako výsledek minulého vývoje a jako dědictví. Zde je diskutován společenský význam krajiny a možnosti její ochrany, managementu a plánování.
V průběhu předmětu jsou uplatněny prvky distančního vzdělávání. Interaktivní forma výuky umožňuje studentům uplatnit poznatky např. z historické, kulturní, religiózní, politické, fyzické a dalších disciplín geografie, z kulturních, environmentálních a hospodářských dějin, archeologie, sociologie apod.

Aim of the course

Last update: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (18.04.2012)

Cílem předmětu je představit problematiku studia české a evropské kulturní krajiny v kontextu výzkumů krajiny v humánní geografii.

Obsah přednášek a seminářů je koncipován s ohledem na požadavky SZZK v navazujících magisterských oborech: sociální geografie a regionální rozvoj, regionální a politická geografie a učitelství geografie. Absolvování předmětu by mělo studentům usnadnit přípravu k SZZK.

Literature

Last update: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (21.09.2020)

Seznam literatury k jednotlivým tematickým blokům bude upřesněn v průběhu předmětu.

Základní literatura:

ANTROP, M. (2006): From holistic landscape synthesis to transdisciplinary landscape management. In: Tress, B., Tress, G., Fry, G., Opdam, P. (eds.): From Landscape Research to Landscape Planning: Aspects of Integration, Education and Application. Wageningen UR Frontis Series, Vol. 12, Springer, New York, s. 27-50.

ANTROP, M. (2008): Landscape at risk: about change in the European landscapes. In: Dostál, P. (ed.): Evolution of Geographical Systems and Risk Processes in the Global Context. Charles University in Prague, Faculty of Science and P3K, Prague, s. 57-79.

BLAŽÍČKOVÁ-HOROVÁ, N., ed. (2005): Krajina v českém umění 17.-20. století. Průvodce stálou expozicí Národní galerie v Praze v paláci Kinských. Národní galerie v Praze, Praha, 158 s.

Evropská úmluva o krajině (přijata ve Florencii 20. října 2000 a jménem České republiky podepsána ve Štrasburku dne 28. listopadu 2002, viz Sbírka mezinárodních smluv č. 13 / 2005, Částka 6).

HOWARD, P. (2003): Heritage: Management, Interpretation, Identity. Continuum, London, 278 s.

KOLEN, J., WITTE, M. (2006): A biographical approach to regions, and its value for spatial planning. In: van der Knaap, W., van der Valk, A. (eds.): Multiple Landscape: Merging Past and Present. International Studygroup on Multiple Uses of Land (ISOMUL), Wageningen, s. 125-145.

KUČOVÁ, V. (2006): Možnosti ochrany kulturní krajiny v ČR. In: Dittertová, E., Myšková, J., Velička, P., Zůna, V. (reds.): Architektonické dědictví krajiny. Město Cheb, Cheb, s. 4-14.

LÖW, J., MÍCHAL, I. (2003): Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými Lesy, 552 s.

SCHEIN, R. S. (2009): A methodological framework for interpreting ordinary landscapes: Lexington, Kentucky’s Courthouse Square. Geographical Review, 99, č. 3, s. 377-402.

WIDGREN, M. (2004): Can landscapes be read? In: Palang, H., Sooväli, H., Antrop, M., Setten, G. (eds.): European Rural Landscapes: Persistence and Change in a Globalising Environment. Springer, London, s. 455-465.

Výběr z další literatury:

ANDREWS, M. (1999): Landscape and Western Art. Oxford University Press, Oxford, 248 s.

ANTROP, M. (1997): The concept of traditional landscapes as a base for landscape evaluation and planning: The example of Flanders Region. Landscape and Urban Planning, 38, s. 105-117.

ANTROP, M. (2000): Changing patterns in the urbanized countryside of Western Europe. Landscape Ecology, 15, s. 257-270.

BERANOVÁ, M., KUBAČÁK, A. (2010): Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Libri, Praha, 430 s.

BIČÍK, I., JELEČEK, L., ŠTĚPÁNEK, V. (2001): Land-use changes and their social driving forces in Czechia in the 19th and 20th centuries. Land Use Policy, 18, č. 1, s. 65-73.

BRASSLEY, P. (1998): On the unrecognized significance of the ephemeral landscape. Landscape Research, 23, č. 2, s. 119-133.

CAROL, H. (1956): Zur Diskussion um Landschaft und Geographie. Geographica Helvetica, 11, s. 111-133.

CLAVAL, P. (1988): European rural societies and landscapes, and the challenge of urbanization and industrialization in the nineteenth and twentieth centuries. Geografiska Annaler, Series B, Human Geography, 70, č. 1, s. 27-38.

CLAVAL, P. (1998): An Introduction to Regional Geography. Blackwell, Oxford, 299 s.

COSGROVE, D. (1989): Geography is everywhere: Culture and symbolism in human landscapes. In: Gregory, D., Walford, R. (eds.): Horizons in Human Geography. Macmillan, London, s. 118-135.

COSGROVE, D. E. (1998): Social Formation and Symbolic Landscape. The University of Wisconsin Press, Madison, 293 s.

COSGROVE, D. (2003): Landscape and the European sense of sight - eyeing nature. In: Anderson, K., Domosh, M., Pile, S., Thrift, N. (eds.): The Handbook of Cultural Geography. Sage, London, s. 249-268.

DAUGSTAD, K., GRYTLI, E. (1999): How to study and manage a multihistoric landscape. Norsk Geografisk Tiddskrift, 53, s. 85-92.

EMANUELSSON, U. (2009): The Rural Landscapes of Europe: How Man Has Shaped European Nature. The Swedish Research Council Formas, Stockholm, 383 s.

GERMUNDSSON, T. (2005): Regional cultural heritage versus national heritage in Scania’s disputed national landscape. International Journal of Heritage Studies, 11, č. 1, s. 21-37.

GOJDA, M. (2000): Archeologie krajiny - Vývoj archetypů kulturní krajiny. Academia, Praha, 238 s.

HÁJEK, P. (2008): Jde pevně kupředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Malá Skála, Praha, 164 s.

CHRASTINA, P. (2009): Vývoj využívania krajiny Trenčianskej kotliny a jej horskej obruby. Filozofická fakulta UKF v Nitre, Nitra, 285 s.

JONES, M. (1988): Land-tenure and landscape change in fishing communities on the outer coast of central Norway, c. 1880 to the present: Methodological approaches and modes of explanation. Geografiska Annaler, Series B, Human Geography, 70, č. 1, s. 197-204.

JONES, M. (1991): The elusive reality of landscape: Concepts and approaches in landscape research. Norsk Geografisk Tiddskrift, 45, s. 229-244.

JONES, M. (2007): The European Landscape Convention and the question of public participation. Landscape Research, 32, č. 5, s. 613-634.

KEISTERI, T. (1990): The study of changes in cultural landscapes. Fennia, 168, č. 1, s. 31-115.

KRUSE, A. (ed.), CENTERI, C., RENES, H., ROTH, M., PRINTSMANN, A., PALANG, H., BENITO JORDÁ, L., VELARDE, M. D., KRUCKENBERG, H. (2010): Glossary on agricultural landscapes. Tájökológiai Lapok, Special Issue, s. 99-127.

KÜSTER, H. (2010): Geschichte der Landschaft in Mitteleuropa. C. H. Beck, München, 448 s.

LÁZNIČKA, Z. (1956): Typy venkovského osídlení v Československu. Práce Brněnské základny Československé akademie věd, sešit 3, spis 338, roč. XXVIII, s. 95-134.

LEWIS, P. (1979): Axioms for reading the landscape: Some guides to the American scene. In: Meinig, D. W. (ed.): The Interpretation of Ordinary Landscapes: Geographical Essays. Oxford University Press, Oxford-New York, s. 11-32.

LIBROVÁ, H. (1987): Sociální potřeba a hodnota krajiny. FF UJEP, Brno, 134 s.

LIBROVÁ, H. (1988): Láska ke krajině? Blok, Brno, 168 s.

LIPSKÝ, Z. (2000): Sledování změn v kulturní krajině. Lesnická Práce, Kostelec nad Černými Lesy, 71 s.

MATOUŠEK, V. (2010): Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální. Agentura KRIGL, Praha, 381 s.

MEEUS, J. H. A., WIJERMANS, M. P., VROOM, M. J. (1990): Agricultural landscapes in Europe and their transformation. Landscape and Urban Planning, 18, s. 289-352.

MEEUS, J. H. A. (1995): Pan-European landscapes. Landscape and Urban Planning, 31, s. 57-79.

MITCHELL, D. (2008): New axioms for reading the landscape: Paying attention to political economy and social justice. In: Wescoat Jr., J. L., Johnston, D. M. (eds.): Political Economies of Landscape Change: Places of Integrative Power. The GeoJournal Library 89, Springer, Dordrecht, s. 29-50.

MUIR, R. (1999): Approaches to Landscape. Macmillan Press, London, 310 s.

OLWIG, K. R. (1993): Sexual cosmology: nation and landscape at the conceptual interstices of nature and culture; or, what does landscape really mean? In: Bender, B. (ed.): Landscape: Politics and Perspectives. Berg, London, s. 307-343.

OLWIG, K. R. (2001): ‘Time out of Mind’ - ‘Mind Out of Time’: custom versus tradition in environmental heritage research and interpretation. International Journal of Heritage Studies, 7, č. 4, s. 339-354.

OLWIG, K. R. (2004): "This is not a landscape": Circulating reference and land shaping. In: Palang, H., Sooväli, H., Antrop, M., Setten, G. (eds.): European Rural Landscapes: Persistence and Change in a Globalising Environment. Kluwer, Dordrecht, s. 41-65.

RENES, H. (2010): Landscapes of agricultural specialisation: a forgotten theme in historic landscape research and management. Tájökológiai Lapok, Special Issue, s. 25-42.

SELMAN, P. (2006): Planning at the Landscape Scale. Routledge, Abingdon, 213 s.

SEMOTANOVÁ, E. (2002): Historická geografie Českých zemí. 2. vydání, Historický ústav AV ČR, Praha, 279 s.

STIBRAL, K. (2005): Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku. Dokořán, Praha, 202 s.

THOMPSON, I. (2009): Rethinking Landscape. A Critical Reader. Routledge, Abingdon, 250 s.

WYLIE, J. (2007): Landscape. Routledge, Abingdon, 246 s.

ZIMMERMANN, R. C. (2006): Recording rural landscapes and their cultural associations: some initial results and impressions. Environmental Science and Policy, 9, s. 360-369.

Requirements to the exam

Last update: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (04.10.2016)

Podmínky zkoušky: účast 75 %, pravidelná příprava, samostatná práce; ústní zkouška

Syllabus

Last update: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (21.09.2020)

Přednáška a seminář sestává z následujících bloků:

Úvod do problematiky
vymezení pojmů: krajina, prostředí, kultura, příroda, kulturní krajina, přírodní krajina
krajina jako mezioborové téma: vývoj výzkumu krajiny; obory a disciplíny zabývající se výzkumem krajiny; diferenciace předmětové orientace výzkumu krajiny v geografii příbuzných oborech a disciplínách; odborná periodika a další informační zdroje
postavení geografie ve výzkumu krajiny

Geografický výzkum krajiny
klasifikace přístupů; krajina v regionální, historické a kulturní geografii; vybrané přístupy ke studiu krajiny a příklady jejich užití

Kultura v krajině
role a význam lidské činnosti při utváření kulturní krajiny
hlavní fáze vývoje evropské a české kulturní krajiny (krajina v preindustriálním, industriálním a postindustriálním období)
osídlení jako základní faktor vzniku kulturní krajiny
"běžná" krajina jako vedlejší produkt aktivit společnosti (regionální diferenciace způsobů života a hospodaření)
záměrné vytváření symbolické krajiny (zahrady, parky, dominanty, místa paměti)
změna krajiny (charakteristiky, "hybné síly" a aktéři krajinných změn); urbanizace, industrializace a další procesy a mechanizmy změn organizace krajiny; vývoj intenzity krajinných změn (od přírodní k lidské krajině?)

Krajina v kultuře
role a význam krajiny v evropské kultuře
evropská kultura a krajinné vědomí, krajina v kultuře a umění, estetické vnímání krajiny, krajina a vizuální vjem

Krajina jako dědictví
kulturní význam krajiny a potřeba a možnosti její ochrany
koncept dědictví; paměť krajiny a krajina jako multihistorické dědictví (palimpsest)
hodnoty krajiny a aktéři utváření a ochrany krajinného dědictví
tradiční ochrana krajiny (památková péče a ochrana přírody)
Evropská úmluva o krajině (ochrana, management a plánování "běžných" krajin)
krajina a (regionální) identita; krajina jako regionální produkt; krajina a regionální produkt

Proměny české krajiny ve 20. století v evropském kontextu
řízená diskuze na téma stavu, proměn, hodnot a významu české kulturní krajiny ve 20. století s důrazem na využití samostatné práce studentů