Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (24.10.2019)
Please note that the lectures are given in the Czech language only.
Basic course of ecological botany.
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (01.10.2023)
Co je cílem přednášky
Tato přednáška je koncipována jako úvod do disciplíny studia vegetace a ekologie rostlin. Studium vegetace není jen ekologie rostlin nebo populační biologie; vegetace je svébytný jev, který sice s rostlinami souvisí, ale protože představuje jinou úroveň studia, nutně vyžaduje i odlišné přístupy. Přednáška se snaží se vyhnout dvěma potížím: (i) opakování věcí známých z jiných kursů (resp. pokud je opakuje, snaží se je postavit do nových souvislostí), a (ii) poskytování výčtovité informace o tom, co je obsahem disciplíny bez hlubšího vysvětlení a porozumění. (Do jaké míry se jí to podaří, je samozřejmě jiná věc. Každý komentář ze strany posluchačů je proto velmi vítán!)
Pro koho je přednáška míněna především
(*) zájemci o studium geobotaniky z 2-3. ročníku bakalářského studia a 1 ročníku magisterského studia
(*) další zájemci o úvod do studia vegetační vědy z jiných disciplín (ekologie, zoologie, ochrana životního prostředí, fysická geografie)
Na každé přednášce diskutujeme články - přečtěte si je prosím předem (viz soubor Rozpis). Ke každé přednášce jsou články tři: o jednom referuje skupina I, o druhém skupina II, o třetím referuju já. Proto prosím:
(*) přečtěte si "svůj" článek
(*) před vlastní přednáškou se sejděte (asi typicky online) a článek prodiskutujte tak, abyste o něm mohli na přednášce referovat
(*) rámcově si prohlédněte zbývající dva články
Ve školním roce 23/24 bude přednáška v posluchárně B11, v úterý v devět hodin ráno. (Prosím moc, choďte včas...)
Literature - Czech
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (07.10.2015)
Metodologické příručky
Allen TFH & Starr TB (1982). Hierarchy. Perspectives for ecological complexity. University of Chicago Press. Kniha o analýze škál v ekologii. Velmi vtipná, i když někdy čtenář neví, proč se o věci zrovna mluví.
Dale MRT (1999) Spatial pattern analysis in plant ecology. Cambridge University Press. Přehled současných technik pro analýzu prostorové struktury vegetace.
Greig-Smith P. (1983). Quantitative plant ecology. Blackwell. Klasická učebnice analýzy prostorové struktury vegetace.
Jongman, R. H. G., C. J. F. ter Braak, and O. F. R. van Tongeren, editors. 1987. Data Analysis in Community and Landscape Ecology. Pudoc, Wageningen, The Netherlands.
Kent M., Coker P. (1992) Vegetation description and analysis. A practical approach. Metodická příručka sběru a zpracování vegetačních dat.
Legendre P. and Legendre L. (1998) Numerical ecology. Elsevier. Trochu matematicky orientovaný, ale přehledný a srozumitelný průvodce běžnými technikami analýzy vegetace a klasifikace společenstev.
Jan Lepš, Petr Šmilauer. 2003. Multivariate Analysis of Ecological Data using CANOCO. Cambridge University Press. Z dílny kvantitativní ekologie na Jihočeské univerzitě, vychází z programu CANOCO, ale v záběru podstatně širší.
McCune B., Grace J.B., and Urban, D.L. Analysis of Ecological Communities, MjM Software Design, 2002. Vychází z použití programu PC-ORD na analýzy vegetačních dat.
J. Moravec a kol.: (1994) Fytocenologie. Původní monograficko-učebnicová práce českých autorů Botanického ústavu AV ČR, vycházející z velmi úspěšné české geobotanické školy šedesátých a sedmdesátých let. Místy poněkud strádá svou přílišnou vázaností na curyšsko-montpellierskou fytocenologickou školu.
Mueller-Dombois D., Ellenberg H. (1974) Aims and Methods of Vegetation Ecology. Wiley.Starožitný, ale kupodivu stále velmi čtený a prodávaný text o vegetační vědě. (To ale neznamená, že od té doby se nic neudálo!)
R.H. Okland 1990: Vegetation ecology: theory, methods and applications with reference to Fennoscandia. Sommerfeltia Supplement 1. 233 pp. Trochu bibliofilie, ale velmi pěkný a nepovrchní popis technik numerické ekologie.
Wildi O. (2010). Data Analysis in Vegetation Ecology. John Wiley.
Práce o jednotlivých druzích
Ellenberg, H., Weber, H.E., Düll, R., Wirth, V. & Werner, W. (2001): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobotanica 18, 3. Auflage. Knižní podoba známých Ellenbergových čísel (jsou také k disposici v různých formách elektronické podoby).
J.P. Grime, J.G. Hodgson a R. Hunt (1988): Comparative plant ecology. Základní příručka biologie běžných evropských druhů, vycházející z dat sebraných ve Velké Británii.
Slavík B. (1986, 1990, 1998). Fytokartografické syntézy. Mapy rozšíření velké části druhů české flóry. Trochu utajená publikace, ale vyplatí se ji vyhledat.
Chytrý M. & Tichý L. (2003) Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Fol. Fac. Sci. Natur., Univ. Masaryk. Brunensis, Biologia, 108. Kvantitativní hodnocení vztahu jednotlivých druhů k vegetačním jednotkám v pojetí Moravce et al. (1995).
Jarolímek I., Šibík J. (2008). Diagnostic, constant and dominant species of the higher vegetation units of Slovakia. Veda. Analogická publikace pro slovenskou vegetaci.
Přehledy vegetace
Bohn U., Gollub G., Hettwer C. (2000) Karte der natürlichen Vegetation Europas. Bundesamt für Naturschutz. (mapová část, textová část)
Ellenberg H. : Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen (též v anglickém překladu jako Vegetation ecology of Central Europe) Vynikající přehled struktury i dynamiky středoevropské vegetace s použitím curyšsko-montpellierské školy. Vyšel v několika vydáních.
Chytrý M., Kučera T. a Kočí M. (2001) Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Trochu telegraficky psaný, ale v současné době asi nejlepší přehled vegetace české republiky. (vznikl jako pracovní materiál pro projekt NATURA 2000). Druhé vydání z roku 2010 je podstatně podrobnější.
Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 525 pp. Syntéza vegetace českých zemí, z plánovaných čtyř dílů zatím vyšly tři. Základní dílo vycházející ze všech dostupných vegetačních záznamů, shromážděných v databázi Brněnské skupiny pro studium vegetace. Ve starší verzi k disposici též v elektronické podobě.
R. Mikyška a kol. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Jakkoli místy je dnes vegetace hodnocena jinak, stále kvalitní přehled přirozené lesní vegetace českých zemí.
J. Moravec a kol.: (1995) Červená kniha společenstev českých zemí. 2. vydání, Severočeskou Přírodou, Litoměřice. Jakkoli místy je dnes vegetace hodnocena jinak, stále kvalitní přehled vegetace českých zemí.
Moravec J., Husová M., Chytrý M. & Neuhäuslová Z. (2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha, 319 pp.
Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E., Sádlo J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp.
Sádlo J. a Storch D. (2000) Biotopy České republiky. Vesmír, Praha. Populární a čtivý, ale nikterak povrchní úvod do ekologie vegetace a stanovišť.
Valachovič M.: Rastlinné spoločenstvá Slovenska. Veda.
Přehledy ekologie rostlin a ekologie vegetace
M.J. Crawley a kol. (1997): Plant ecology. Druhé vydání příručky, psaný nejlepšími světovými odborníky. Pokrývá především funkční a populační přístup k vegetaci.
Harper J.L. (1977): Population biology of plants. Základní shrnující (jakkoli v jednotlivostech zastaralé, vyšlo 1977) dílo o populační biologii rostlin.
J. Silvertown a D. Charlesworth (2001): Plant population biology. Čtvrté, zcela přepracované vydání základní učebnice populační biologie rostlin vč. genetiky.
J. Slavíková (1986): Ekologie rostlin. Jakkoli v jednotlivostech (zejména metodických) mírně zastaralé, je to dobrý úvod do ekologie rostlin.
van der Maarel E. (2004). Vegetation Ecology. Blackwell. Shrnující kompendium o ekologii vegetace.
Historie vegetace a přírody
Ložek V. (1973). Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Praha. Originální čtivá monografie o kvartéru a holocénu, psaná s důrazem na geologické jevy, ale biota ani člověk nepřichází zkrátka. V jednotlivostech trochu zastaralé, ale udánlivě se připravuje další vydání.
Ložek V. (2007) Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán. Soubor dílčích studií o recentní historii jednotlivých území České republiky, s důrazem na změny bioty.
Roberts N. (1998). The Holocene: An Environmental History. Blackwell. Velmi hezký přehled postglaciálního vývoje přírody, s důrazem na lidský vliv na kvartérní přírodu a metodologii sběru dat o minulosti.
Sádlo J., Hájek P. (2005) Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Nakladatelství Malá Skála. Esejisticky psané pojednání o historii vegetace přírody českých zemí. Soubor několika studií autorů pohybujících se na pomezí vegetační vědy, kvartérní/holocenní historie a archeologie.
Skripta
J. Jeník: Obecná geobotanika (skriptum). V jednotlivostech (zejména metodologických) mírně zastaralé, ale stále kvalitní úvod do terénní geobotaniky.
P. Kovář (2002): Geobotanika (Uvod do ekologické botaniky), Karolinum, Praha.
Requirements to the exam - Czech
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (01.10.2023)
Zkouška má následující formu:
(1) Sepsání eseje na zvolené téma. Témata esejů jsou vypsána níže. K tématu je nezbytné si opatřit dostatek literatury, aby Vaše pojednání bylo dostatečně informované. Esej nechť má délku 3-5 stran (ca. 1000-1500 slov, ale počítat to nebudu, čili jak vám to vyjde). Esej je třeba odevzdat stanovený počet dní před zkouškou.
(2) Obhajoba tvrzení v eseji obsažených: Kvalifikovaná reakce na dotazy (oponenta, moje, dalších lidí na zkoušce přítomných).
(3) Oponování eseje bližního, zkoušeného ve stejném termínu (viz dále). To znamená esej prozkoumat ohledně věcné správnosti, logické konsistence a obecného smyslu, a položit mu pár dobrých otázek.
(4) Písemná zkouška z přednášených témat a jejích souvislostí, včetně článků, které jsme na přednášce četli a diskutovali (dvě otázky, odpověď v očekávané délce půl až jedna stránka, možné ústní doplňující otázky).
(5) Písemná zkouška z obecných (geo)botanických znalostí (9-10 otázek, stručná odpověď jednou větou).
Zkoušku vykoná ten, kdo napíše dobrý esej (kvalita se ukáže během obhajoby), kdo dobře zodpoví otázky v tématu eseje, sám položí dobré otázky jinému uchazeči a odpoví dobře na otázky v písemné části zkoušky.
Další detaily a vypsaná témata ke zkoušce jsou v samostatném souboru.
Zkouška
Prosím pošlete mi eseje tři pracovní dny před zkouškou (to slouží i jako přihlášení se ke zkoušce). Je nezbytné, abyste si domluvili oponenty z účastníků stejného termínu (adresář viz email).
Syllabus -
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (24.10.2019)
Please note that the course is taught in Czech only.
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (08.10.2015)
Základní kurs ekologické botaniky (geobotaniky) proponovaný jako seznamovací se zaměřením v celé šíři odvětvujících specializací a hierarchických badatelských rovin: autekologie, ekologie populací a společenstev, vegetační ekologie a ekologie krajiny. Jsou demonstrovány hlavní metodologické přístupy. Kurs předchází navazujícím předmětům (kurs ekologických metod, geobotanická exkurze aj.).
