|
|
|
||
|
Last update: prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. (10.11.2014)
Cíl předmětu: Rozvinout a prohloubit znalosti a kompetence studentů pro oblast poskytování poradenských služeb. Sociální poradenství jako základní formu sociálních služeb, kterou musí zajistit každý poskytovatel jakéhokoliv typu sociálních služeb. Základní sociální poradenství zahrnuje kromě informací o sociálních službách také informace o možnosti získání pomoci z jiných sociálních systémů, zejména státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Odborné sociální poradenství se dle zákona 108/2006 Sb., se vůči základnímu sociálnímu poradenství vymezuje širším rozsahem, hloubkou poradenství a zaměřením na příslušnou skupinu. Klienty základního poradenství a odborného sociálního poradenství jsou všechny cílové skupiny, zejména osoby vyhledávající orientaci v nejrůznějších obtížných životních situacích. Témata: 1)Východiska a struktura poradenské pomoci v sociální praxi. Formy, oblasti, cíle, principy a metody poradenské práce. 2)Sociální poradenství: zprostředkování kontaktu se společenským prostředním, poskytnutí informací nutných k řešení nepříznivé sociální situace (např. bydlení, dluhy aj.), poskytnutí informací o možnostech využívání běžné dostupných zdrojů, směřujících k zabránění k sociálnímu vyloučení a vzniku závislostí na službě (např. zdraví, občanské poradny, aj.), poskytnutí informací o možnostech jiných sociálních služeb či jiných formách pomoci, podpora při hledání cesty k získání a udržení pracovního uplatnění odpovídající jejich individuálním zájmům, schopnostem a možnostem. 3)Sociální poradenství zahrnuje také pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, zprostředkování navazujících služeb, sociálně terapeutické činnosti, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie a v oblasti vzdělávání. 4)Sociální poradenství pro oblast náhradní rodinné péče. 5)Sociální poradenství pro osoby ohrožené násilím, zneužíváním nebo týráním. 6)Sociální poradenství pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby dezintegrované. 7)Sociální poradenství pro seniory a osoby pečující o seniory 8)Sociální poradenství pro osoby se zdravotním postižením, zaměstnávání, sociálně terapeutické dílny, sociálně aktivizační služby, denní stacionáře, odlehčovací služby. 9)Sociální poradenství pro osoby bez přístřeší. 10)Sociální poradenství pro migranty a azylanty. 11)Sociální poradenství pro osoby vedoucí rizikový způsob života nebo jsou rizikovým způsobem života ohroženy. Literatura 1)BOBEK, Milan, PENIŠKA, Petr. Práce s lidmi. Učebnice poradenství, koučování, terapie a socioterapie pro pomáhající profese. Brno: NC Publishing, 2008. 285 s. ISBN 978-80-903858-2-5. 2)GABRIEL, Zbyněk, NOVÁK, Tomáš. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada, 2008. 139 s. ISBN 978-80-247-1788-3. 3)MAREK, Jakub, STRNAD, Aleš, HOTOVCOVÁ, Lucie. Bezdomovectví v kontextu ambulantních sociálních služeb. Praha: Portál, 2012. 165. S. ISBN 978-80-262-0090-1. 4)MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce. 2. vydání. Praha: Portál, 2008. 380 s.: il. ISBN 978-80-7367-502-8. 5)NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2011. 254 s. ISBN 978-80-7367-174-3. 6)SIROVÁTKA, Tomáš - MAREŠ, Petr (eds.). Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2003. 272 s. : grafy, tab. ISBN 80-210-3048-8. 7)VÁVROVÁ, Soňa. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2012. 153 s. ISBN 978-80-262-0087. 8)Zákon 108/2006 Sb. O sociálních službách, v platném znění 9)Sociální práce/Sociálna práca. Časopis ASVSP ISSN 1213-6204, 2004-2012. |