|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (25.01.2024)
V rámci předmětu studující: - pochopí, jak na sebe právo a společnost vzájemně působí a budou schopni to vysvětlit na konkrétních příkladech; - na vybraných příkladech dokáží popsat rozdíl mezi právem a jinými regulačními systémy, stejně jako právem v knihách (law in books) a právem skutečně působícím ve společnosti (law in action); - si osvojí základní koncepty sociologie práva a dokáží je aplikovat na každodenní situace; - porozumí souvislosti mezi právem a nerovností na základě příslušnosti k určité třídě, rase či genderu i roli, jakou právo může hrát v otázce společenské změny; - zlepší svoji schopnost kriticky číst české a anglické odborné texty, včetně schopnosti identifikovat hlavní témata a argumenty předložených textů a schopnosti nalézt v nich odpověď na konkrétní otázku; - zřetelněji budou vnímat rozdíl mezi vědeckým a laickým pohledem na významná témata současnosti (multikulturalismus, globalizace); - povedou společně s ostatními studujícími debatu o zvoleném tématu, ve které prokáží, jak mu rozumí a do jaké míry jsou schopní vést poučenou diskuzi se svými vrstevníky. Výuka bude probíhat tak, že studující v dostatečném předstihu před setkáním obdrží úvod do tématu daného týdne (nahraná přednáška či komentář, úvodní text) a předepsané čtení v českém a/nebo anglickém jazyce, včetně série otázek. Povinností studujících, kteří dorazí na společné setkání, bude mít projité poskytnuté materiály a odpovědi na zadané otázky. Setkání bude sloužit k zodpovězení položených otázek, zformulování otázek nových, k diskuzi nad tématem. |
|
||
|
Last update: JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D. (02.02.2022)
Komunikační kanál se studenty – SIS. Zde budou také zveřejňovány podkladové materiály, nebude-li zde odkaz na kurz v Moodle. V případě bezkontaktní výuky bude probíhat výuka formou online webinářů v čase původních seminářů, a to prostřednictvím ZOOM. Na základě zkušeností z minulých let bychom rádi upozornili na to, jakým způsobem bude výuka probíhat. Před každým setkáním studenti obdrží úvod do tématu daného týdne (nahraná přednáška či komentář, úvodní text) a předepsané čtení v českém a velmi často také anglickém jazyce, včetně série otázek. Povinností studentů, kteří dorazí na společné setkání, bude mít projité poskytnuté materiály a odpovědi na zadané otázky. Setkání bude sloužit k zodpovězení položených otázek, zformulování otázek nových, k diskuzi nad tématem. Je proto potřeba počítat s tím, že předmět je časově poměrně náročný, a to zejména během semestru. Příprava na každotýdenní setkání zabere zhruba 3-4 hodiny práce týdně. Budeme moc rádi, když si předmět budou zapisovat jen ti, kteří jsou připraveni takto intenzivní pozornost předmětu věnovat. Také je třeba ovládat angličtinu do té míry, abyste byli schopní číst odborné texty. Rozumíme tomu, že ne každý opustí svoji střední školu výborně jazykově vybaven, dává nám ovšem smysl v tomto kurzu pravidelně číst anglicky psané texty - abychom mohli využít dobré anglicky psané materiály a současně vám umožnili zlepšit vaši schopnost kriticky číst nejen české, ale i anglické odborné texty. Věříme, že i anglicky psaným textům bude nakonec schopen porozumět každý, jen ho to případně bude stát více času.
|
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (25.01.2024)
1. Zkouška je kombinovaná, skládá se z písemné a ústní části. 2. Písemná část zkoušky spočívá v sérii tří testů, které budou zadány během semestru, vždy zhruba po měsíci výuky. Písemnou část zkoušky úspěšně splní ten, kdo dosáhne alespoň 60 % bodů (počítáno jako prostý součet bodů získaných za všechny tři testy dohromady). Přesné termíny testů budou představeny na prvním setkání. 3. Pokud student nedosáhne požadovaného počtu bodů, bude mít možnost složit ještě jeden test z látky z celého semestru. Pokud ani v něm neuspěje, nebude připuštěn k ústní části zkoušky. 4. Ústní část zkoušky spočívá ve společné diskuzi nad vybraným tématem (témata budou odpovídat tomu, co bude probráno v kurzu). 5. Na každý z vypsaných termínů ústní zkoušky se může zapsat až 7 studentů, přičemž se jí budou účastnit vždy všichni studenti najednou. Namísto klasického modelu, kdy se učitel ptá (přímo či prostřednictvím otázek, které si student losuje) a student odpovídá, na této zkoušce povedou studenti společně debatu o zvoleném tématu. Během společné rozpravy bude na nich, aby ukázali, jak zvolenému tematickému okruhu rozumí, jakou literaturu nastudovali a co z ní jsou schopni v debatě použít, jak dokáží „dávná“ témata a otázky aplikovat na současnost, jak dokáží navázat na promluvy ostatních studentů. 6. Studenty, kteří žádají o uznání zkoušky, žádáme, aby si před podáním žádosti pročetli dokument "Informace k uznávání předmětu Sociologie pro právníky", který je dostupný v dokumentech katedry politologie a sociologie. Zjistí tak docela přesně, zda má jejich žádost šanci na úspěch. Ve většině případů totiž žádají zcela zbytečně. 7. U zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy, odborné i další relevantní zdroje, a to během přípravy i v průběhu zkoušky. |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
V rámci tohoto předmětu se budeme věnovat především následujícím tématům. S aktuálním sylabem budou studenti seznámeni na prvním semináři. - Proč se právníkům vyplatí znát poznatky sociologie práva? Základní vymezení sociologie práva, představení jejích hlavních postav a ústředních témat. Stručné nahlédnutí do historie sociologie práva. Sociologické perspektivy práva: právní a jiná společenská pravidla, rozdíl mezi „law in action“ a „law in books“, živé právo (living law). Představení přednášejících kurzu a příběhu, který budou společnými silami skládat, informace o zakončení kurzu. - Socializace a sociologická konstrukce skutečnosti. Socializace jedinců, její stádia a hybatelé. Jazyk a další způsoby společenské komunikace, rozdíl mezi kulturou a přírodou, etnicitou a kulturou. Veřejný prostor a moderní kultura. Masová kultura a masmédia. - Právo, deviace a zločin. Normy a normalita. Deviace a její právní regulace. Zločin a zločinci. Vliv kultury a subkultury. Právo jako nástroj sociální kontroly a jeho limity. Různé přístupy ke zločinům a jejich trestání. Normativní systémy a jejich význam pro lidské jednání. Anomie. - Multikulturalismus, politiky integrace a multikulturní společnosti Evropy: Universalismus v. partikularismus. Multikulturalismus a trans-kulturní komunikace. Pluralitní společnost. Sekularismus. Identita v kontextu globalizace. - Globalizace a její důsledky pro tvorbu a aplikaci práva: Ekonomická a civilizační globalizace. Internacionalizace, supranacionalizace a vznik nadstátního práva. Lidská práva v době globalizace. Právní pluralismus. Demokracie v době globalizace. - Právo a nerovnosti. Ekonomický, sociální a kulturní kapitál. Jaké typy nerovností můžeme pozorovat v české společnosti a právu? - Právo jako vhodný nástroj ke změně společnosti? |
|
||
|
Last update: Mgr. Barbora Šicnerová (25.01.2024)
Základní literatura: 1. Giddens, A. Sociologie. Argo, 2013 2. Calavita, K. Invitation to Law & Society. The University of Chicago Press, 2010. 3. Keller, J. Dějiny klasické sociologie, Slon, 2004. 4. Thorpe, Ch. Kniha sociologie. Praha: Euromedia Group-Knižní klub, 2016. Ostatní literatura: 1. Prokop, Daniel. Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Brno: Host, 2020 2. Trevino, J. The Sociology of Law: Classical and Contemporary Perspectives. Transaction Publishers, 1996. 4. Přibáň, J. Sociologie práva. SLON, Praha 1996.. 5. Bauman, Z. Modernita a holocaust. SLON, Praha 2003. 6. Foucault, M. Dohlížet a trestat. Dauphin, Praha, 2002. 7. Kniha sociologie. Přeložila Ivana Rybecká Praha: Knižní klub, 2016. 8. Thaler, R., Sunstein, C.: Nudge: Improving Decisions about Health, Wealth, and Happiness, Penguin, 2009. 9. Keller, Jan. 2010. Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. 10. Bělohradský, Václav. 2009. Společnost nevolnosti. Eseje z pozdější doby. 11. Barša, Pavel. 1999. Politická teorie multikulturalismu. 12. Giovanni Sartori: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Esej o multietnické společnosti. Praha, Dokořán 2005 13. McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace, 1999. 14. Jürgen Habermas: Strukturální přeměna veřejnosti 2000 15. Bauman, Zygmunt. Tekutá modernost. 2002. 16. Beck, U.: Co je to globalizace? Omyly a odpovědi. 2007 17. Urban, Michal: Efektivní strategie formování právního vědomí středoškolských studentů: případy z praxe 18. Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost, Karolinum 2014 19. Beck, U.: Riziková společnost 2004 |