Political Science - HP0631

• Title: Politologie
• Guaranteed by: Department of Politology and Sociology (22-KPS)
• Faculty: Faculty of Law
• Actual: from 2014 to 2014
• Semester: winter
• Points: 0
• E-Credits: 6
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:2/1, Ex [HT]
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Old code: 63
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c.; prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
• Teacher(s): doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M.; JUDr. Tomáš Havel, Ph.D.; Mgr. Ing. Tereza Krupová, Ph.D.; prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.; doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.; doc. JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D.; Mgr. Radek Píša, Ph.D.; doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c.; prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.
• Class: teorie práva
• Classification: Law > Theory of Law
• Interchangeability : HHP0631
• Is co-requisite for: HP0003
• Is interchangeable with: HHP0631

Annotation

Last update: Eva Kučerová (15.09.2017)

"Politologie" patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí. Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které - spolu se "Státovědou" - představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka "Politologie" dotýká "Sociologie pro právníky". "Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi).

Requirements to the exam

Last update: Mgr. Miroslav Sojka (27.04.2017)

Pokyny k písemné zkoušce z předmětu Politologie

  Zkouška je písemná a skládá se ze dvou částí:

 1. Výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku.

Za každou úplně správnou odpověď můžete získat 1 bod, za částečně správnou odpověď1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů.

2. Esej, resp. poučená úvaha v rozsahu 3 a více stran A4 (kdyby se jednalo o normostrany, jde přibližně o 5400 a více znaků - podstatou je uvědomit si, že každý má jiný rukopis, takže by neměl rozsahové kritérium obcházet zvětšením velikosti písma) na zadané téma

Budete mít na výběr ze čtyř témat a vaším úkolem bude podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na vámi zvolené téma. Posuzovaná kritéria jsou - vedle rozsahu - následující:

 (1)   Vlastní obsah práce včetně uvedení konkrétních příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Vaše práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že aspirujete na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem body nezískáte.

 (2)   Logická struktura a konzistentnost práce. Vámi použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr.

Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Váš text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod.

 

Za esej můžete získat až 8 bodů podle toho, do jaké míry dokážete naplnit výše uvedená kritéria.

Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla - v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod). 1 bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů.  

Celkový počet bodů	Výsledná známka
13-11	1
10-9	2
8-6	3
5-0	4

 

 

Časový limit na celou zkoušku je 100 minut.

Syllabus

Last update: Eva Kučerová (15.09.2017)

 

Politologie patří na právnické fakultě mezi obligatorní předměty, které nejsou ryze právnické; zařazují nicméně právo jako reálný fenomén a předmět vědeckého zájmu do patřičného společenského a vědního kontextu. Podobná je na zdejší fakultě role sociologie, sociální psychologie, teorií národního hospodářství apod.

Ve výuce vyházíme z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, blízkého státovědě, teorii práva a ústavnímu právu. Tomu se přizpůsobuje také výběr přednášených témat. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují.

Výuka politologie, či vlastně úvodu nebo pozvání do politologie, probíhá v zimním semestru. Organizována je v podobě přednášky (2 hod. týdně) a seminářů (1 hod. týdně), které se konají ve čtrnáctidenním cyklu. Celý kurs je zakončen písemnou zkouškou, která se koná v pěti až šesti termínech od ledna do června následujícího kalendářního roku.

Písemná zkouška sestává ze dvou částí: 1. z co možná přesného a lakonického vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů; 2. ze sepsání eseje na jedno ze čtyř témat, sdělených v úvodu zkoušky. Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek. K provedení zkoušky je vyhrazeno 110 min.

Orientační seznam přednášených témat (vždy aktuálně na začátku semestru v dokumentech KPS):

1. Teorie politiky. Politika a ideologie; otevřená společnost. Moc a autorita. Politika a právo.
2. Demokracie a svoboda, jejich dějiny. Demokracie a právní stát.
3. Občanská společnost. Hnutí, lobby a skupiny organizovaného zájmu.
4. Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy).
5. Proměny stranických systémů  v českých zemích.
6. Modely vlády (vládnutí).
7. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. Svobodné a demokratické volby.
8. Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus).
9. Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus).
10. Pravice, levice: svoboda a rovnost. Totalitní a autoritářské režimy.
11.  Přechody k demokracii. Politická kultura.
12. Vývoj českého politického systému od 2. pol. 19. století.  

Seznam doporučené literatury může být průběžně měněn na přednáškách a seminářích.

Learning resources

Last update: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (27.03.2018)

 

Literatura ke studiu předmětu

"Politologie"

 

Akademický rok 2014 - 2015

 

Základní:

Ladislav Cabada, Michal Kubát a kol.: Úvod do studia politické vědy (Praha, 2. vyd. 2004), kap. 2, 5, 6, 8 až 13, nebo

Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2011), kap. 1, 5, 15 až 17, 20 až 22.

Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha, 2001).

Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno, 2013).

 

Doporučená:

Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha, 2004).

Andrew Heywood: Politologie (Praha, 2004).

Andrew Heywood: Politické ideologie (Praha, 2005).

Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno, 2011).

Stanislav Balík, Michal Kubát: Teorie a praxe nedemokratických režimů (Praha, 2012).

Miroslav Novák: Systémy politických stran (Praha, 1997).

Vladimír Klokočka: Ústavní systémy evropských států (Praha, 2. vyd. 2006).

Jiří Přibáň, Pavel Holländer (eds.): Právo a dobro v ústavní demokracii (Praha, 2011).

Petr Pithart: Obrana politiky (Praha, 2. vyd. 2005).

Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha, 2010).

Jan Kysela: Ústava mezi právem a politikou (Praha, 2014).

 

Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu.