|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Anna Vostruhová (16.10.2019)
Strana odstranila veškeré formy předtotalitního pluralismu a nelze hovořit o dostatečném prostoru pro druhou ekonomiku či paralelní společnost. Uplatňuje se vypracovaná a vedoucí ideologie artikulující žádaný světonázor. Vůdci, jednotlivci a skupiny odvozují většinu svého chápání mise, legitimace a často specifických politických programů od své oddanosti určité holistické koncepci lidskosti a společnosti.<br> Totalitní systémy jsou dále charakterizovány rozsáhlou mobilizací do velkého repertoáru povinných organizací vytvořených režimem, přičemž důraz je kladen na aktivismus kádrů a militantních aktivistů. Systém se snaží mobilizovat nadšence a soukromý život je považován za podřadný prvek. Vůdcové totalitních systémů jsou často charismatičtí a nábor do vrchního vedení do značné míry závisí na oddanosti stranické organizaci.<br> V pozdějších posttotalitních systémech je možné hovořit o nezávazném ekonomickém, institucionálním a společenském pluralismu; téměř neexistuje politický pluralismus, protože z formálního hlediska strana má stále ještě mocenský monopol. V posttotalitních systémech je možné hovořit o mechanismech fungování tzv. druhé ekonomiky, i když kontrolní mechanismy státu jsou víceméně všudypřítomné; většina projevů pluralismu v „zploštělém“ společenství vyrostla z tolerovaných státních struktur nebo disidentských skupin coby opozice vůči totalitnímu systému.<br> V pokročilejších fázích totalitních systémů opozice vytváří druhou kulturu“ nebo „paralelní společnost“, přičemž vedoucí ideologie je stále součástí reality (i když závazek či víra v utopii jsou už oslabeny). Dochází k přesunutí důrazu od ideologie vůči programovému konsensu, založenému na racionálním rozhodování a omezené debatě bez přílišného odkazování na ideologii. V pokročilejších etapách totalitních systémů také dochází k progresivní ztrátě zájmu vůdců a ostatních pověřených organizováním mobilizace, která je nahrazena mechanismy rutinní mobilizace státem sponzorovaných organizací (za účelem dosažení minimálního stupně konformity a konsensu). V posttotalitních systémech mnoho „kádrů“ a „zastánců režimu“ jsou pouhými kariéristy a oportunisty, přičemž nuda, únik a konečně privatizace hodnot obyvatelstva se stávají přijímanou skutečností. Posttotalitní politické elity kladou důraz na osobní bezpečnost a kontrolu vrchního vedení prostřednictvím stranických struktur, procedur a „vnitřní demokracie“, přičemž klíčoví vůdci jsou zřídka charismatičtí. Nábor do klíčových funkčních míst je sice stále omezen na oficiální stranu, ale je už méně závislý na vybudování kariéry v rámci stranické organizace (klíčoví vůdci jsou velmi často rekrutováni ze stranických technokratů ve státním aparátu).<br> V úvodních dvou přednáškách budou vysvětleny klíčové pojmy, prezentovány relevantní autorky/autoři, různé oborové přístupy a různé institucionální mechanismy důležité pro vysvětlení podstaty totalitních a posttotalitních systémů. Klíčové pojmy: autoritativní režim, bezpráví, centrální řízení ekonomiky, cenzura a další formy kontroly prostředků masové komunikace, diktatura proletariátu, ideologie, jediná<br> strana, komunismus, nacionálně-socialistický režim, násilí a jeho formy, německé a sovětské koncentrační tábory, policejní kontrola, politická mobilizace obyvatel, posttotalitní systém, represivní momenty státního aparátu, propaganda, socialistický realismus, stalinismus, sultanismus, teror, totalitní systém, atd. Relevantní autorky a autoři konceptualizující a vysvětlující totalitarismus: Hannah Arendtová, Raymond Aron,,Muriel Blaive, Zbigniew Brzezinski, Carl Friedrich Friedrich Hayek, Karel Kaplan, Juan J. Linz, Franz Neumann, George Orwell, Karl Popper, Michal Pullmann, Giovanni Sartori, Alfred Stepan, atd. |
|
||
|
Last update: Mgr. Anna Vostruhová (16.10.2019)
Konkrétní obsah setkání:
1. Přehled teorií nedemokratických systémů – totalitarismus I.
2. Přehled teorií nedemokratických systémů – totalitarismus II.
3. Pět klíčových arén moderní konsolidované demokracie: vzájemně propojené principy a různá pole plnící úlohu zprostředkujících mechanismů.
4. Základní rysy moderních politických režimů (autoritativní režim, demokracie, sultanismus, totalitní a posttotalitní systémy).
5. Význam socialistického realismu a dalších estetických prvků totalitních režimů v konkrétních středoevropských a východoevropských zemích.
6. Základní charakteristika opozice vůči československému nedemokratickému režimu v konkrétních dekádách. 7. Základní charakteristika opozice vůči sovětskému, maďarskému a německému nedemokratickému režimu v konkrétních dekádách.
8. Základní charakteristika opozice vůči polskému a rumunskému nedemokratickému režimu v konkrétních dekádách.
9. Srovnání odlišných forem disentu či případně jeho významu v konkrétních systémech: Československá socialistická republika, Maďarské lidová republika, Německá demokratická republika, Polská lidová republika, Rumunska socialistická republika a Sovětský svaz.
10. Různé formy rozpadu bývalých středoevropských a východoevropských posttotalitních systémů a politická legitimace ekonomického a společenského přechodu (rozpad státních útvarů, válka v bývalé Jugoslávii, apod.)
11. Sociologické interpretace konkrétních verzí ekonomického a společenského přechodu od posttotalitních systémů k současným druhům postkomunistických režimů.
12. Rozporuplnost diskursivní strategie týkající se budování kolektivní paměti o bývalém socialistickém Československu. |
|
||
|
Last update: Mgr. Anna Vostruhová (16.10.2019)
Způsob zakončení: Zkouška (tři krátké domácí úkoly a rozprava nad seminární prací 7-10 stran) |
|
||
|
Last update: Mgr. Anna Vostruhová (16.10.2019)
POVINNÁ LITERATURA Arendtová, Hannah, Původ totalitarismu I-III, Praha, Oikoymenh, 2013. Aron, Raymond, Demokracie a totalitarismus, Brno, Atlantis, 1993. Blaive, Muriel, Promarněná příležitost: Československo a rok 1956, Praha, Prostor, 2001. Budil, Ivo, Totalitarismus – Interdisciplinární pohled (5 dílů), Plzeň, Dryada (2005-2009). Černá kniha komunismu, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999. Hayek, Friedrich, Cesta do otroctví, Brno, Společnost pro odbornou literaturu-Barrister and Principal, 2008. Kaplan, Karel, Aparát ÚV KSČ v letech 1948-1968: Studie a dokumenty, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1993. Linz, Juan a Stepan, Alfred, Problems of Democratic Transition and Consolidation, Baltimore and London, The Johns Hopkins University Press, 1996. Orwell, George, 1984, Praha, Naše Vojsko, 1991. Pullmann, Michal, Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu, Praha, Scriptorium, 2011.
DOPORUČENÁ LITERATURA Amesbergerová Helga, Sexualizované násilí: ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů, Praha, BB/art, 2005, Besanҫon Alain, Furet Franҫois, Komunismus a fašismus, Praha, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2002. Bondy Egon, Neuspořádaná samomluva, Brno, L. Marek, 2002. Bullock Alan, Hitler a Stalin – paralelní životopisy, Praha, Mustang, 1995. Cílek Roman, Přejde vás smích -, aneb, Prokletí moci, Praha, Naše Vojsko, 2008. Černý Václav, Paměti I. (1921-1938), druhé vydání, Brno, Atlantis, 1994. Černý Václav, Paměti II. (1938-1945), Brno, Atlantis, 1992. Černý Václav, Paměti III. (1945-1972), Brno, Atlantis, 1992. Činátl Kamil, Věčné časy: československé totalitní roky, Praha, Respekt Publishing, 2009. Demick Barbara, Není co závidět: obyčejné životy v Severní Koreji, Praha, Kniha Zlín, 2014. Djilas Milovan, Nová třída: Kritika soudobého komunismu, Curych, Demos, 1977. Drtina Prokop, Československo můj osud: kniha života českého demokrata 20. Století. Svazek první. Kniha 1, Přes Mnichov do emigrace, Praha, Melantrich, 1991. Drtina Prokop, Československo můj osud: kniha života českého demokrata 20. Století. Svazek první. Kniha 2, Emigrací k vítězství, Praha, Melantrich, 1991. Drtina Prokop, Československo můj osud: kniha života českého demokrata 20. Století. Svazek druhý. Kniha 1, Emigrací k vítězství, Praha, Melantrich, 1992. Drtina Prokop, Československo můj osud: kniha života českého demokrata 20. Století. Svazek druhý. Kniha 1, Rok 1947 – Únor 1948, Praha, Melantrich, 1992. Feierabend Ladislav, Politické vzpomínky I., Brno, Atlantis, 1994. Feierabend Ladislav, Politické vzpomínky II., Brno, Atlantis, 1994. Feierabend Ladislav, Politické vzpomínky III., Brno, Atlantis, 1996. Fiala Petr, Hanuš Jiří, Katolická církev a totalitarismus v českých zemích, Praha, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001. Fidelius Petr, Řeč komunistické moci, Praha, Triáda, 1998. Fitzpatrick Sheila, Geyer Michael, Za obzor totalitarismu: srovnání stalinismu a nacismu, Praha, Akademia, 2012. Franková Anne, Deník, Praha, Triáda, 2012. Gentile Emilio, Politická náboženství: mezi demokracií a totalitarismem, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. Goldhagen Daniel, Hitlerovi ochotní katani: [obyčejní Němci a holokaust], Praha, Lidové noviny, 1997. Glazar Richard, Treblinka, slovo jak z dětské říkanky, Praha, G plus G, 2012. Hayek Friedrich, Cesta do otroctví, Brno, Barrister a Principal, 2008. Holý Jiří, Volná Kateřina, Tato fakulta bude rudá!, Praha, Akropolis, 2009. Hora Ota, Svědectví o puči I.: Z bojů proti komunizaci Československa, Praha, Melantrich, 1991. Hora Ota, Svědectví o puči II.: Z bojů proti komunizaci Československa, Praha, Melantrich, 1991. Hořec Jaromír, Proč nejsem komunistou, Praha, Lidové noviny, 1990. Jakovlev Alexandr, Rusko plné křížů, Brno, Doplněk, 2008. Kaiser Gert, Katyň – Státní zločin – státní tajemství, Praha, BB/art, 2003. Kyncl Vojtěch, Stroje na smrt: plynové vozy a nacistická technologie konečného řešení, Praha, Epocha: Historický ústav AV ČR, 2014. Jareš Jakub, Spurný Matěj, Volná Kateřina, Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta/Togga, 2012. Jareš Jakub, Spurný Matěj, Volná Kateřina, S minulostí zúčtujeme: sebereflexe Filozofické fakulty UK v dokumentech sedmdesátých a devadesátých let 20. století, Praha, Academia, 2014. Kaplan Karel, Československo v letech 1945-1948, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1991. Kaplan Karel, Československo v letech 1948-1953, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1991. Kaplan Karel, Československo v letech 1953-1966, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1992. Kaplan Karel, Paleček Pavel, Komunistický režim a politické procesy v Československu, Brno, Barrister a Principal, 2008. Kaplan Karel, Nebezpečná bezpečnost, Brno, Doplněk, 1999. Kaplan Karel, Největší politický proces, M. Horáková a spol., Brno, Doplněk, 1995. Kaplan Karel, Pět kapitol o Únoru, Brno, Doplněk, 1997. Kaška Václav, Neukáznění a neangažování: disciplinace členů Komunistické strany Československa v letech 1948-1952, Praha, Ústav pro studium totalitních režimů, Brno, Conditio humana, 2014. Kershaw Ian, Hitlerův mýts: obraz a skutečnost ve Třetí říši, Praha, Levné knihy, 2009. Kovályová Heda, Na vlastní kůži, Praha, Academia, 2012. Liberda Vladimír, Otec totalitarismu, Opava, Optys, 1993. Klimeš Ivan, Wiendl, Jan, Kultura a totalita: národ, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2013. Kotlán Pavel, Demokracie ve stínu (extremismus, terorismus, fašismus, komunismus), Ostrava, Institut vzdělávání Sokrates, 2003. Kratochvil Antonín, Žaluji (První díl), Praha, Česká expedice ve spolupráci s nakladatelstvím Dolmen, 1990. Kusý Miroslav, Šimečka Milan, Velʼký brat a velʼká sestra: (o stratě skutočnosti v ideológii reálného socializmu), Bratislava, Nadácia Milana Šimečku, 2000. Lustig Arnošt, Démanty noci, Praha, Mladá Fronta, 2014. Maier, Hans, Politická náboženství: totalitární režimy a křesťanství, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. Mayer Franҫoise, Češi a jejich komunismus, Praha, Argo, 2009. Moulis Vladislav, Běsové ruské revoluce, Praha, Dokořán, 2002. Nosková Helena a kol., K problémům menšin v Československu v letech 1945-1989: sborník studií, Praha, Ústav pro soudobé dějiny, 2005. Novák Miroslav, Mezi demokracií a totalitarismem: Aronova politická sociologie industriálních společností 20. století, Brno, Masarykova Univerzita – Mezinárodní politologický ústav, 2007. Orwell George, Farma zvířat, Praha, Aurora, 2000. Pajerová Monika, Vezměte si sebou květinu! – Deníky a vzpomínky z let 1980-1990, Praha, Prostor, 2014. Pavelčíková Nina, Totalitární režimy 20. století v Evropě (třetí vydání), Ostrava, Ostravská univerzita, 2009. Pejčoch Ivo, Tomek Prokop, Agenti – Chodci na popravišti, Cheb, Svět křídel, 2010. Pejčoch Ivo, Tomek Prokop, Policisté na popravišti, Cheb, Svět křídel, 2013. Pejčoch Ivo, Vojáci na popravišti, Cheb, Svět křídel, 2011. Preisner Rio, Česká existence, Londýn, Rozmluvy, 1984. Ripka Hubert, Únorová tragédie, Brno, Atlantis, 1995. Rhodes Richard, Páni nad smrtí: SS skupiny zvláštního nasazení a počátek holocaustu, Praha, Beta, 2004. Solženicyn Alexandr, Nežít se lží, Curych, Konfrontace, 1974. Solženicyn Alexandr, Souostroví Gulag, Praha, Academia, 2011. Šimková Dagmar, Byly jsme tam taky, Praha, Monika Vadasová-Elšíková, 2010. Talmon Jacob, O původu totalitní demokracie: politická teorie za Franouzské revoluce a po ní, Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. Todorov Tzvetan, V mezní situaci, Praha, Mladá fronta, 2000. Váňa Tomáš, Jazyk a totalitarismus, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2013. Volná Katka, Jareš Jakub, Spurný Matěj, Pinerová Klára, Prověřená Fakulta (KSČ na Filozofické fakultě UK v letech 1969-1989), Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2009. Wolton Thierry, Rudohnědá – nemoc dvacátého století, Praha, Volvox Globator, 2003. Žižek Slavoj, Mluvil tu někdo o totalitarismu?, Praha, Tranzit, 2007.
Časopisy k prostudování: Český časopis historický Dějiny a současnost Historické listy Host do domu Kritická příloha Revolver Revue Listy Plamen Proglas Prostor Revolver Revue Rudé krávo – Necenzurované noviny Securitas imperii Soudobé dějiny Svědectví Vokno Zpravodaj Konfederace politických vězňů České republiky |
|
||
|
Last update: Mgr. Anna Vostruhová (19.09.2019)
V úvodních přednáškách budou vysvětleny klíčové pojmy, prezentovány relevantní autorky/autoři, různé oborové přístupy a různé institucionální mechanismy důležité pro vysvětlení podstaty totalitních režimů. Klíčové pojmy: autoritativní režim, bezpráví, centrální řízení ekonomiky, diktatura proletariátu, ideologie, jediná strana, politická mobilizace obyvatel, násilí, ovládající státní aparát, komunistický režim, koncentrační tábory, monopol na prostředky masové komunikace, nacionálně socialistický režim, policejní kontrola, post-totalitární režim, propaganda, socialistický realismus, stalinismus, sultanismus, teror, totalitární režim. Relevantní autorky a autoři konceptualizující a vysvětlující totalitarismus: Hannah Arendtová, Raymond Aron, Carl Friedrich, Muriel Blaive, Zbigniew Brzezinski, Friedrich Hayek, Karel Kaplan, Juan J. Linz, Franz Neumann, George Orwell, Karl Popper, Michal Pullmann, Giovanni Sartori, Alfred Stepan. Postupně se výklad zaměří na situaci a procesy v české prostředí v různých etapách vývoje (poválečné období, rok 1948, padesátá léta, Pražské jaro, období normalizace, konec osmdesátých let a listopad 89). Těžiště výkladu bude v každodennosti života v různých oblastech („žít si po svém“): neoficiální kultura, subkultury mládeže, sport, chataření a chalupaření, …. Na závěrečných setkáních bude diskutován přechod od post-totalitních systémů ke konsolidované demokracii (na příkladu Česka). |