|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)
|
|
||
|
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)
Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Ke každému článku bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v článku řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet odpovědi na ně. |
|
||
|
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)
Pracovat budeme mimo jiné s následujícími texty:
|
|
||
|
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (29.04.2020)
1) 19.2. Text 1: Terence Turner, „Oedipus: Time and Structure in Narrative Form“, in R. Spencer (ed.), Forms of Symbolic Action, Seattle: University of Washington Press, 1969, s. 26–68 [Patronát: Veronika] I. Obecná teorie mýtu (s. 26–36) A. Kritika Lévi-Strausse (s. 26–32) B. Turnerovo vlastní pojetí mýtu a mytického času (s. 33–36) II. Rozbor mýtu o Oidipovi (s. 36–58 + kap. V.B, s. 61–63) III. Syntéza: Funkce mýtu o Oidipovi (s. 58–67) Postup při čtení: Článek si nejprve celý jen rychle pročtěte, abyste si udělali rámcovou představu o Turnerově postupu, ale aniž byste se snažili všemu porozumět (zejm. vlastní rozbor mýtu stačí v této fázi sledovat jen velmi zběžně). Teprve pak začněte s důkladnou četbou od začátku. Jako vodítko při rozboru mýtu používejte kapitolu V.B (s. 61–63). 2) 26.2. Budeme pokračovat v četbě Turner, „Oedipus: Time and Structure" a to zejm. od s. 33 dál (ačkoliv jsme se tématům na s. 33-36 věnovali, vzhledem k nepřítomnosti většiny účastníků semináře bude nutné se tomu alespoň rámcově ještě věnovat). [patronát: Veronika] 3) 4.3. Dokončíme text T. Turnera a to od epizody F (sfinga, s. 44 dále), tedy od otázky II.5 do konce. [patronát: Karolína] 4) 11.3. Text 2: Obecný postup při čtení: aniž byste byli seznámeni se staroegyptskými reáliemi, přemýšlejte o nabízeném členění textu a motivických interpretacích stejně, jako jsme činili v případě Turnera, tj. zda je argumentace přesvědčivá, zda epizodická struktura drží, případně jak byste ji změnili. Příběh o dvou bratrech je v určitém smyslu vlastně přímočařejší než mýtus o Oidipovi. Srovnatelná komplikovanost se ukáže až ke konci narativu, resp. při analýze struktury celé skladby, což bude ovšem až následný krok. Pokud narazíte na nějakou zásadní překážku v chápání podmíněnou neznalostí reálií, poznamenejte si místo a motiv vyjasníme během hodiny. Otázky k textu 2 (s. 99–161): – Initial Episode (IE) I, Episode A–C: 1) Jak jsou nastaveny základní vztahy? 2) Jakou roli v celém textu hraje Anupova žena? 3) V jakém smyslu je epizoda C syntézou a v jakém smyslu je kastrace ústředním motivem? – Initial Episode II, Episode D–F: 1) Jak funguje „Initial Episode“ (IE) jako rámovací mechanismus? 2) Jakou roli v příběhu hrají mediátoři a kdo všechno je mediátorem? 3) V jakém vztahu je IE I k IE II? 4) Jaká je role ženských postav? 5) Jaké všechny příklady bifurkace příběh obsahuje? – Initial Episode III, Episode G–I, J–L, M–O, Terminal Episode: 1) V jakém vztahu je IE III k I a II? 2) Které všechny božské postavy Bata reprezentuje? 3) Jakou roli v celém příběhu hraje Anup? 4) V jakém smyslu můžeme tvrdit, že narativ ukazuje identitu otce a syna? 5) 18.3. Dokončíme ještě analýzu Příbehu o dvou bratrech jako takového a to od s. 145 dále. Text 2: Otázky k textu 2: 1) Jaké je emické členění textu a jak se má k systému epizod a tzv. epizodních klastrů, a to zejména ve vztahu ep. klastru 3c a 1. 2) Jaký je vztah úplného počátku a konce příběhu a jak je to propojené se zaměřením celého textu? 3) Jakou strukturu text v rámci narativu staví a za jakým účelem? 4) Jak se tato struktura má k emickému členění textu ve vtahu ke slunečnímu cyklu? 5) Jakými transformacemi prochází Bata a se kterými božstvy je možné jej ztotožnit? 6) Jakým způsobem je možné všechna tato odlišná ztotožnění systematizovat? 7) Jak jsou personifikovány i samotné vztahy mezi těmito postavami? 8) Jak do tohoto sémiotického modelu spadá panovník? 9) V čem je síla narativního formátu při popisu těchto vztahů? 10) Jaké z toho plynou závěry a obtíže pro interpretaci (např. jak je nutné uvažovat o postavách v narativu)? 6) 25.3. Text 3: Otázky k textu 3: 1) Proč je narativ Příběhu o dvou bratrech zacyklený? 2) Jaké pojetí časovosti to odráží? 3) Jaká jsou podle Douglas základní kritéria „kruhové struktury“? 4) Jak v rámci kruhové struktury funguje chiasmus a jaké příklady je možné identifkovat ve Dvou bratrech? 5) Jak bylo nutno pozměnit vztah emického členění textu ke slunečnímu cyklu oproti systému navrženém v Textu 2? 6) Jakým způsobem pracuje narativ s prostorovým uspořádáním a jak doplňuje uspořádání časové? 7) V jakém smyslu funguje mytologie jako nástroj kulturní reflexe? 8) Co je centrálním paradoxem jakéhokoliv společenského systému? 7) 1.4. Text 3 nám minulou hodinu zabral více času, než jsem plánoval, ale myslím, že to bylo smysluplné. Bára zároveň navrhla, že bychom si na začátku této hodiny v krátkosti promluvili o tom, zda kruhové (resp spirálovité) mytické struktury rozeznáváte v materiálu, s nímž jste doposavad pracovali. Neo,ekávám, že všichni vystřihnete perfektní analýzu nějakých textů, ale jako otázka k úvaze je to skutečně zajímavé. Pak budeme pokračovat s textem 4, který jistě dokončíme, abychom se vrhli na nenarativní kontext. Text 4: Smyslem četby tohoto textu bude podívat se v detailu na kulturně-historické a symbolické pozadí legitimizačních strategií ve starém Egyptě v období tzv. Nové říše. To je období, v němž vznikal Příběh o dvou bratrech. zdá se, že tato ideologická konstrukce je v pozadí symbolické dynamiky příběhu samotného. Otázky k textu 4: 1) Jaké jsou tři základní principy spojené s funkcí faraona? 2) V čem spočívá koncepce dvojího těla panovníka a jak souvisí s ústředním paradoxem královského úřadu? 3) Jaký typ následnické strategie egyptský symbolický systém zdůrazňoval? 4) Jakým způsobem je patrilineární, bio-genealogický model komplikovaný termínem sen? 5) V čem spočívala „kulturní bratrovražda“ a jaký paradox z existence tohoto mechanismu vyplývá? 6) V čem spočívá poziční následnictví a jak ho aplikovali staří Egypťané? 7) Jakým způsobem tato aplikace souvisí s paradoxem dvojitého panovníkova těla a kulturní bratrovraždou? 8) V jakém smyslu se mohl stát legitimním panovníkem i úplný „cizinec“ a jakým způsobem je tento princip zpracován ve Sporu Hora se Sutechem? 9) Jakým způsobem se princip pozičního následnictví projevoval i na jiných, nekrálovských úrovních egyptské společnosti? 10) Jakou roli v tomto procesu hrálo ka a jak přesně tato koncepce dokázala všechny úrovně propojit? 11) Jakých pět základních typů následnických strategií text článku identifikuje? 12) Jak se mají k základní analytické opozici bio-genealogické × kulturní následnictví? 13) Jaké indicie ve staroříšském materiálu by mohly svědčit o platnosti těchto strategií již ve Staré říši? 14) V čem spočívá fluidní charakter staroegyptských legitimizačních strategií a co z toho plyne pro naše bádání? 8) 8.4. Text 5: 1) Jaké jsou její hlavní pozice? 2) Jaké jsou hlavní badatelské pozice ohledně (ne)existence mýtů v nejranějších obdobích egyptských dějin? 3) Souhlasíte s definicí mýtu navrženou J. van Dijkem (s. 29) a s rozšířeními dodanými Schottem a Assmannem? (s. 30), 4) Jakou analytickou sílu má Assmanovo rozlišení geno- a feno-textu?, 5) K jakému závěru Assmann dospívá a co si o jeho řešení myslíte? 6) Proč nejsou rituální texty podle Goebs nejvhodnějšími adepty pro přenos textové narativity a co z toho podle Vás plyne pro „mýtus“ jako analytickou kategorii? 7) V čem spočívá přístup Goebs k nenarativní mytologické látce? 8) Co je hlavním rysem mytologizující funkce? 9) Co je hlavním cílem/funkcí nejstarších egyptských zádušních textů? Které další žánry náboženských textů mají tento cíl? 10) Jak Goebs vysvětluje hromadění fenotextových vyjádření jednoho genotextového motivu v rámci téže kompozice (tj. mytická redundance)? 11) Jaký je argument Goebs pro to, že se tyto zádušní kompozice narativní formě záměrně vyhýbají? 12) V čem podle Goebs spočívá pevná struktura egyptských mýtů, ačkoliv je sama považuje za výsostně flexibilní? 13) Předveďte tento princip na konstelaci Hor–Horovo oko–Thovt na úrovni mytologické, strukturní a performativně-rituální. 14) Jaké substituce božských postav tohoto základního schématu můžeme identifikovat? Čím jsou tyto substituce motivovány? 15) Jak se stejný motiv projevuje v chrámovém rituálu? Co má společného situace božstva ve svatostánku se zesnulým panovníkem? 16) Proč je Usir relativně konstantním prvkem těchto konstelací? 17) Jakými dvěma základními způsoby symbolický systém kombinuje mytologický a rituální rámec? Ukažte na příkladu analogie vedené mezi okem Horovým a Reovým. 18) Jakým způsobem mýtus kombinací různých rituálních strukturních vztahů modeluje mytologické rámce, které k tomu evokuje (ukažte na tab. ze s. 53 a diagramu na s. 54). 19) Jak symbolický systém začne mytologicky asociovat v okamžiku, kdy se rituální strukturní vztah UMÍSTĚNÍ (NA ČELE) promítne na úroveň mytologickou (PŘEDMĚT VZDÁLENÝ) a ten následně na úroveň kosmologickou? 20) Dokážete zrekonstruovat celý řetězec rituálních a mytologických strukturních asociací (skrze mytologický komplex oka Horova–oka Reova–vzdálené bohyně?), jež umožnily staroegyptskému symbolickému systému propojit koncepci zesnulého člověka coby entity, jíž něco schází, s pohybem nebeských těles? (využijte k tomu všechna shrnutí tabulek 1–4, jež jsem Vám dal pro přehlednost za sebe, viz Text 5b). 9) 15.4. Text 6: Na lékařských a zádušních textech zabývajících se tělními tekutinami se podíváme na další příklady práce s nenarativní mytologickou látkou. 1) V čem jsou tělní tekutiny ideální vhodné pro analýzu symbolických systémů? 2) Jakým způsobem byly vybrány zvolené tělní tekutiny (menstruační krev, mléko, sperma, redžu-výrony zesnulého/Usira) a prameny z jakých dvou hlavních oblastí analýza kombinuje? 3) Charakterizujte každou z vybraných tělních tekutin a ujasněte si, jaký mají symbolický vztah k Nilu. 4) Jakým způsobem je vystavěna sémiotický model tělních tekutin a které kategorie jsou určeny jako distinktivní? Souhlasíte s volbou charakteristik? 5) Vysvětlete vztahy mezi jednotlivými tekutinami. 6) V jakém smyslu může statický a synchronický sémiotický model fungovat ve vztahu k proměnlivé, diachronní lidské zkušenosti? 7) Co všechno nám umožňuje vidět a jaká jsou jeho omezení? 8) Jak funguje meta-termín a co přesně hraje v egyptském symbolickém systému tuto funkci? 9) Které všechny úrovně lidské zkušenosti se dají skrze tělní tekutiny vyjádřit? Napadnou Vás další? 10) Co je (transkulturně) účelem „sekundárního pohřbu“? 11) Jakým způsobem je tato koncepce ve starém Egyptě vyjádřena skrze tělní tekutiny? 12) Jakým způsobem tělní tekutiny prostředkují transcendentní vitalitu? 13) Co v tomto kontextu reprezentují tekutiny mužské (sperma, Usirovské redžu-výrony) a co ženské (menstruační krev, mléko)? 10) 22.4. Text 7: Zcela zásadní je číst překlad textu a analýzu společně s diagramem, který všechny vztahy graficky znázorňuje (s. 420). Text je určen pro hard-core egyptologické publikum. Nebuďte tedy frustrovaní, pokud Vám tam budou unikat reálie nebo souvislosti. Pište si je a pokusíme si je všechny probrat na hodině. Jde o to pochopit princip strukturace textu, základních strategií, které využívá. Instrukce pro čtení překladu BD (Book of the Dead = Kniha mrtvých) kapitola 166: přečtěte si text několikrát. Spoustě detailům nebudete rozumět (měly by se následně vyjasnit v interpretační části). Vracejte se neustále k originálu textu – pouze tak si v tom dokážete udělat pořádek – identifikujte např. všechny postavy, jež jsou zmíněny v interpretační části, v textu samotném. 1) Jakou roli pro intepretaci textu hraje označení Hm=k (Vaše Veličenstvo) a koho označuje? 2) V čem spočívá specifikum tzv. „sekvenční interpretační metody“, kterou autoři v textu prosazují? 3) Jaké jsou její základní principy? 4) V čem je tato metoda zejména vhodná pro interpretaci mýtů (jaký jejich aspekt dokáže dobře podchytit)? 5) Pochopili jste motivaci zápisu jména zesnulého na obvazy a způsob, jak se tato rituální praxe promítla do struktury BD 166? 6) Jakým způsobem se část II napojuje na část I? 7) Přečtěte si kapitolu „Summary and conclusions“ a pokuste se porozumět motivacím opakovaného pohřbívání královských mumií – kdo tak činil a za jaký účelem? 8) V jakém smyslu o tomto zvyku autoři mluví jako o formě určité teologické spekulace? 9) Jak se tato praxe projevuje v kompozici BD 166 na vztahu části I a II? 10) Proč je součástí BD 166 i zdánlivě nenáboženské prohlášení o uhrazení plné částky za figurky šabty (modely lidských postav, jež měly zsenulé[mu] v zásvětí sloužit jako služebnictvo)? Jak to zapadá do kontextu celé interpretace? 11) V jakém smyslu BD 166 vytváří rituální/mytologický rámec, z něhož může profitovat jak zesnulý panovník, tak i soukromník-majitel BD 166? 12) Považujete BD 166 za narativní text, případně jaký mytologický narativ v BD 166 můžeme rozeznat? Jaké všechny zkušenostní úrovně v sobě BD 166 mísí? 11) 29.4. Text 8: 12) 6.5. Budeme pokračovat s Textem 8 od episody C dále. Přidal jsem dva soubory: Doomed Prince complete (text příběhu vcelku) a souborný přehled všech mytémů z Two Brothers a Doomed Prince společně. 13) 13.5. Text 9: |
|
||
|
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)
Seminář je vhodný pro studenty religionistiky od druhého ročníku výš a pro ty, kteří absolvovali Interpretaci mýtu 1 v LS (pokud tyto požadavky nesplňujete, obraťte se na mě mailem a domluvíme se). |