SubjectsSubjects(version: 945)
Course, academic year 2023/2024
   Login via CAS
Myth and Its Interpretation [2] - ARL100084
Title: Mýtus a jeho interpretace [2]
Guaranteed by: Institute of Philosophy and Religious Studies (21-UFAR)
Faculty: Faculty of Arts
Actual: from 2023
Semester: summer
Points: 2
E-Credits: 3
Examination process: summer s.:
Hours per week, examination: summer s.:0/2, C [HT]
Capacity: unknown / unknown (unknown)
Min. number of students: unlimited
4EU+: no
Virtual mobility / capacity: no
Key competences:  
State of the course: not taught
Language: Czech
Teaching methods: full-time
Teaching methods: full-time
Level:  
Note: course can be enrolled in outside the study plan
enabled for web enrollment
Guarantor: Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Schedule   Noticeboard   
Annotation -
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)
A survey of modern interpretations of myth.
Course completion requirements - Czech
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)

Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Ke každému článku bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v článku řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet odpovědi na ně.

Podmínkou získání zápočtu bude vedle aktivní účasti na semináři především převzetí odpovědnosti za některou z hodin. Při hodině, za niž je zodpovědný, bude student v zásadě dělat totéž co jindy, ale důkladněji: bude mít text nastudovaný a odpovědi na zadané otázky promyšleny lépe než ostatní, a bude tak vlastně sloužit jako jakási "pojistka", která se ke slovu bude dostávat vždy, když ostatním účastníkům semináře "dojde dech". Zároveň bude ve spolupráci s učitelem napomáhat kritickému rozboru: upozorňovat na jeho předpoklady, podtrhovat body, které mu v daném textu připadají zásadní a které naopak problematické, vztahovat argumentaci textu k přístupu jiných probíraných autorů apod.

Literature - Czech
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)

Pracovat budeme mimo jiné s následujícími texty:

  • Terence Turner, "Oedipus: Time and Structure in Narrative Form", in R. Spencer (ed.), Forms of Symbolic Action, Seattle: University of Washington Press, 1969, s. 26-68.
  • Katja Goebs, “A Functional Approach to Egyptian Myth and Mythemes.” Journal of Ancient Near Eastern Religions 2.1 (June 1, 2002): 27–59.
  • Martin Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle and the Astarte Papyrus. Nouvelles Études Orientales. Bruxelles: EME, 2014.
  • Susan T. Hollis, The Ancient Egyptian “Tale of Two Brothers”: A Mythological, Relgious, Literary, and Historico-Political Study. 2nd ed. Oakville, CT: Bannerstone Press, 2008.
  • Martin Pehal, "New Kingdom Royal Succession Strategies and Their Possible Old Kingdom Antecedents" v tisku.
  • Martin Pehal, and Markéta Preininger Svobodová. “Death and the Right Fluids: Perspectives from Egyptology and Anthropology.” Journal of Ancient Egyptian Interconnections 17, no. 0 (March 12, 2018): 114–136.
  • Martin Pehal, Jan-Michael Dahms, and Harco Willems. “Ramses II Helps the Dead: An Interpretation of Book of the Dead Supplementary Chapter 166.” Journal of Egyptian Archaeology 100 (2014): 395–420
  • Willems, Harco. The Coffin of Heqata: (Cairo JdE 36418): A Case Study of Egyptian Funerary Culture of the Early Middle Kingdom. Orientalia Lovaniensia Analecta 70. Leuven: Uitgeverij Peeters en Departement Oriëntalistiek, 1996.
  • Interpretace staroegyptského příbehu The Doomed Prince podle připraveného pracovního materiálu.
Syllabus - Czech
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (29.04.2020)

1) 19.2.

Text 1: Terence Turner, „Oedipus: Time and Structure in Narrative Form“, in R. Spencer (ed.), Forms of Symbolic Action, Seattle: University of Washington Press, 1969, s. 26–68 [Patronát: Veronika]

I.               Obecná teorie mýtu (s. 26–36)

A.             Kritika Lévi-Strausse (s. 26–32)
1) V jakém smyslu podle Lévi-Strausse mýtus slučuje synchronii s diachronií? Předveďte na mýtu o Oidipovi. 2) V čem je podle Turnera toto skloubení synchronie s diachronií iluzorní? Jak podle něho Lévi-Strauss ve skutečnosti s diachronií zachází? 3) Jakou principielní chybu Lévi-Strauss při slučování synchronie s diachronií dělá? Jaký je podle Turnera pravý vztah mezi nimi? 4) V jakém vztahu je sekvenční uspořádání příběhu k historickému času?

B.              Turnerovo vlastní pojetí mýtu a mytického času (s. 33–36)
1) Jakým způsobem prostředkuje příběh mezi synchronním řádem a neuspořádaným diachronickým časem? 2) Jaká epistemologie času stojí na pozadí Turnerovy koncepce? Jakým způsobem pomáhají formy časového vnímání prostředkovat zkušenost vnějšího světa? 3) Jak totéž prostředkování probíhá mezi jedincem a společností? 4) Jakou roli při tom hraje rituál a mýtus? Jak se mytické příběhy mají k normativní struktuře společenských kategorií?

II.             Rozbor mýtu o Oidipovi (s. 36–58 + kap. V.B, s. 61–63)
1) Jak Turner do svých strukturálních diagramů zapracovává synchronickou a diachronickou rovinu mýtu? 2) Na jakém principu je příběh poháněn kupředu a odkud kam směřuje? 3) Jaký je strukturální vztah mezi tři krát třemi epizodami mýtu o Oidipovi? 4) Rozeberte strukturu první trojice epizod (A–C). 5) Rozeberte strukturu druhé trojice epizod (D–F). V jakém vztahu je tato trojice k první trojici? 6) Jaký význam má setkání Láia a Oidipa na trojcestí? 7) Jaké je v příběhu role Sfingy a jaký je smysl její hádanky? Proč ji dokáže zodpovědět jen Oidipús? 8) Rozeberte strukturu poslední trojice epizod (G–I). V jakém vztahu je tato trojice k oběma předešlým? 9) Jaký je v Oidipově příběhu smysl poznání a proč náleží jen Oidipovi a Teiresiovi? 10) Jaká je funkce Oidipovy liminality?

III.            Syntéza: Funkce mýtu o Oidipovi (s. 58–67)
1) Jaké společenské konflikty se v mýtu o Oidipovi odrážejí a jak je Oidipús pomáhá přemostit? 2) V jakém ohledu má mýtus o Oidipovi strukturu přechodového rituálu a proč bývá tato struktura typická pro mytické příběhy obecně? 3) Jak přesně mýty posluchačům pomáhají usmířit jejich vnitřní napětí s normativními ideály? Předveďte na Oidipovi.

Postup při čtení: Článek si nejprve celý jen rychle pročtěte, abyste si udělali rámco­vou představu o Turnerově postupu, ale aniž byste se snažili všemu porozumět (zejm. vlastní rozbor mýtu stačí v této fázi sledovat jen velmi zběžně). Teprve pak začněte s dů­kladnou četbou od začátku. Jako vodítko při rozboru mýtu používejte kapitolu V.B (s. 61–63).

2) 26.2.

Budeme pokračovat v četbě Turner, „Oedipus: Time and Structure" a to zejm. od s. 33 dál (ačkoliv jsme se tématům na s. 33-36 věnovali, vzhledem k nepřítomnosti většiny účastníků semináře bude nutné se tomu alespoň rámcově ještě věnovat). [patronát: Veronika]

3) 4.3.

Dokončíme text T. Turnera a to od epizody F (sfinga, s. 44 dále), tedy od otázky II.5 do konce. [patronát: Karolína]

4) 11.3.

Text 2:
Martin Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle and the Astarte Papyrus. Nouvelles Études Orientales. Bruxelles: EME, 2014, s. 99–161 [patronát: Barbora].

Obecný postup při čtení: aniž byste byli seznámeni se staroegyptskými reáliemi, přemýšlejte o nabízeném členění textu a motivických interpretacích stejně, jako jsme činili v případě Turnera, tj. zda je argumentace přesvědčivá, zda epizodická struktura drží, případně jak byste ji změnili. Příběh o dvou bratrech je v určitém smyslu vlastně přímočařejší než mýtus o Oidipovi. Srovnatelná komplikovanost se ukáže až ke konci narativu, resp. při analýze struktury celé skladby, což bude ovšem až následný krok. Pokud narazíte na nějakou zásadní překážku v chápání podmíněnou neznalostí reálií, poznamenejte si místo a motiv vyjasníme během hodiny.

Otázky k textu 2 (s. 99–161):

– Initial Episode (IE) I, Episode A–C: 1) Jak jsou nastaveny základní vztahy? 2) Jakou roli v celém textu hraje Anupova žena? 3) V jakém smyslu je epizoda C syntézou a v jakém smyslu je kastrace ústředním motivem?

– Initial Episode II, Episode D–F: 1) Jak funguje „Initial Episode“ (IE) jako rámovací mechanismus? 2) Jakou roli v příběhu hrají mediátoři a kdo všechno je mediátorem? 3) V jakém vztahu je IE I k IE II? 4) Jaká je role ženských postav? 5) Jaké všechny příklady bifurkace příběh obsahuje?

– Initial Episode III, Episode G–I, J–L, M–O, Terminal Episode: 1) V jakém vztahu je IE III k I a II? 2) Které všechny božské postavy Bata reprezentuje? 3) Jakou roli v celém příběhu hraje Anup? 4) V jakém smyslu můžeme tvrdit, že narativ ukazuje identitu otce a syna?

5) 18.3.

Dokončíme ještě analýzu Příbehu o dvou bratrech jako takového a to od s. 145 dále.

Text 2:
Martin Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle and the Astarte Papyrus. Nouvelles Études Orientales. Bruxelles: EME, 2014, s. 163–198 [patronát: Jáchym].

Otázky k textu 2: 1) Jaké je emické členění textu a jak se má k systému epizod a tzv. epizodních klastrů, a to zejména ve vztahu ep. klastru 3c a 1. 2) Jaký je vztah úplného počátku a konce příběhu a jak je to propojené se zaměřením celého textu? 3) Jakou strukturu text v rámci narativu staví a za jakým účelem? 4) Jak se tato struktura má k emickému členění textu ve vtahu ke slunečnímu cyklu? 5) Jakými transformacemi prochází Bata a se kterými božstvy je možné jej ztotožnit? 6) Jakým způsobem je možné všechna tato odlišná ztotožnění systematizovat? 7) Jak jsou personifikovány i samotné vztahy mezi těmito postavami? 8) Jak do tohoto sémiotického modelu spadá panovník? 9) V čem je síla narativního formátu při popisu těchto vztahů? 10) Jaké z toho plynou závěry a obtíže pro interpretaci (např. jak je nutné uvažovat o postavách v narativu)?

6) 25.3.

Text 3:
Martin Pehal, “Culturally Reflexive Aspects of Time and Space in New Kingdom Mythological Narratives.” In Time and Space at Issue in Ancient Egypt, edited by Jean Winand and Gaëlle Chantrain, Hamburg: Widmaier, 2018, s. 151–182 (resp. pouze s. 162–182) [patronát: Jáchym]

Otázky k textu 3: 1) Proč je narativ Příběhu o dvou bratrech zacyklený? 2) Jaké pojetí časovosti to odráží? 3) Jaká jsou podle Douglas základní kritéria „kruhové struktury“? 4) Jak v rámci kruhové struktury funguje chiasmus a jaké příklady je možné identifkovat ve Dvou bratrech? 5) Jak bylo nutno pozměnit vztah emického členění textu ke slunečnímu cyklu oproti systému navrženém v Textu 2? 6) Jakým způsobem pracuje narativ s prostorovým uspořádáním a jak doplňuje uspořádání časové? 7) V jakém smyslu funguje mytologie jako nástroj kulturní reflexe? 8) Co je centrálním paradoxem jakéhokoliv společenského systému?

7) 1.4.

Text 3 nám minulou hodinu zabral více času, než jsem plánoval, ale myslím, že to bylo smysluplné. Bára zároveň navrhla, že bychom si na začátku této hodiny v krátkosti promluvili o tom, zda kruhové (resp spirálovité) mytické struktury rozeznáváte v materiálu, s nímž jste doposavad pracovali. Neo,ekávám, že všichni vystřihnete perfektní analýzu nějakých textů, ale jako otázka k úvaze je to skutečně zajímavé. Pak budeme pokračovat s textem 4, který jistě dokončíme, abychom se vrhli na nenarativní kontext.

Text 4:
Martin Pehal: "New Kingdom Royal Succession Strategies and Their Possible Old Kingdom Antecedents", v tisku. [patronát: Helena]

Smyslem četby tohoto textu bude podívat se v detailu na kulturně-historické a symbolické pozadí legitimizačních strategií ve starém Egyptě v období tzv. Nové říše. To je období, v němž vznikal Příběh o dvou bratrech. zdá se, že tato ideologická konstrukce je v pozadí symbolické dynamiky příběhu samotného.

Otázky k textu 4: 1) Jaké jsou tři základní principy spojené s funkcí faraona? 2) V čem spočívá koncepce dvojího těla panovníka a jak souvisí s ústředním paradoxem královského úřadu? 3) Jaký typ následnické strategie egyptský symbolický systém zdůrazňoval? 4) Jakým způsobem je patrilineární, bio-genealogický model komplikovaný termínem sen? 5) V čem spočívala „kulturní bratrovražda“ a jaký paradox z existence tohoto mechanismu vyplývá? 6) V čem spočívá poziční následnictví a jak ho aplikovali staří Egypťané? 7) Jakým způsobem tato aplikace souvisí s paradoxem dvojitého panovníkova těla a kulturní bratrovraždou? 8) V jakém smyslu se mohl stát legitimním panovníkem i úplný „cizinec“ a jakým způsobem je tento princip zpracován ve Sporu Hora se Sutechem? 9) Jakým způsobem se princip pozičního následnictví projevoval i na jiných, nekrálovských úrovních egyptské společnosti? 10) Jakou roli v tomto procesu hrálo ka a jak přesně tato koncepce dokázala všechny úrovně propojit? 11) Jakých pět základních typů následnických strategií text článku identifikuje? 12)  Jak se mají k základní analytické opozici bio-genealogické × kulturní následnictví? 13) Jaké indicie ve staroříšském materiálu by mohly svědčit o platnosti těchto strategií již ve Staré říši? 14) V čem spočívá fluidní charakter staroegyptských legitimizačních strategií a co z toho plyne pro naše bádání?

8) 8.4.

Text 5:
Katja Goebs, “A Functional Approach to Egyptian Myth and Mythemes.” Journal of Ancient Near Eastern Religions 2.1 (June 1, 2002): 27–59 [patronát: Alžběta]

1) Jaké jsou její hlavní pozice? 2) Jaké jsou hlavní badatelské pozice ohledně (ne)existence mýtů v nejranějších obdobích egyptských dějin? 3) Souhlasíte s definicí mýtu navrženou J. van Dijkem (s. 29) a s rozšířeními dodanými Schottem a Assmannem? (s. 30), 4) Jakou analytickou sílu má Assmanovo rozlišení geno- a feno-textu?, 5) K jakému závěru Assmann dospívá a co si o jeho řešení myslíte? 6) Proč nejsou rituální texty podle Goebs nejvhodnějšími adepty pro přenos textové narativity a co z toho podle Vás plyne pro „mýtus“ jako analytickou kategorii? 7) V čem spočívá přístup Goebs k nenarativní mytologické látce? 8) Co je hlavním rysem mytologizující funkce? 9) Co je hlavním cílem/funkcí nejstarších egyptských zádušních textů? Které další žánry náboženských textů mají tento cíl? 10) Jak Goebs vysvětluje hromadění fenotextových vyjádření jednoho genotextového motivu v rámci téže kompozice (tj. mytická redundance)? 11) Jaký je argument Goebs pro to, že se tyto zádušní kompozice narativní formě záměrně vyhýbají? 12) V čem podle Goebs spočívá pevná struktura egyptských mýtů, ačkoliv je sama považuje za výsostně flexibilní? 13) Předveďte tento princip na konstelaci Hor–Horovo oko–Thovt na úrovni mytologické, strukturní a performativně-rituální. 14) Jaké substituce božských postav tohoto základního schématu můžeme identifikovat? Čím jsou tyto substituce motivovány? 15) Jak se stejný motiv projevuje v chrámovém rituálu? Co má společného situace božstva ve svatostánku se zesnulým panovníkem? 16) Proč je Usir relativně konstantním prvkem těchto konstelací? 17) Jakými dvěma základními způsoby symbolický systém kombinuje mytologický a rituální rámec? Ukažte na příkladu analogie vedené mezi okem Horovým a Reovým. 18) Jakým způsobem mýtus kombinací různých rituálních strukturních vztahů modeluje mytologické rámce, které k tomu evokuje (ukažte na tab. ze s. 53 a diagramu na s. 54). 19) Jak symbolický systém začne mytologicky asociovat v okamžiku, kdy se rituální strukturní vztah UMÍSTĚNÍ (NA ČELE) promítne na úroveň mytologickou (PŘEDMĚT VZDÁLENÝ) a ten následně na úroveň kosmologickou? 20) Dokážete zrekonstruovat celý řetězec rituálních a mytologických strukturních asociací (skrze mytologický komplex oka Horova–oka Reova–vzdálené bohyně?), jež umožnily staroegyptskému symbolickému systému propojit koncepci zesnulého člověka coby entity, jíž něco schází, s pohybem nebeských těles? (využijte k tomu všechna shrnutí tabulek 1–4, jež jsem Vám dal pro přehlednost za sebe, viz Text 5b).

9) 15.4.

Text 6:
Martin Pehal, and Markéta Preininger Svobodová. “Death and the Right Fluids: Perspectives from Egyptology and Anthropology.” Journal of Ancient Egyptian Interconnections 17 (March 12, 2018): 114–136 [patronát: Kateřina]

Na lékařských a zádušních textech zabývajících se tělními tekutinami se podíváme na další příklady práce s nenarativní mytologickou látkou.

1) V čem jsou tělní tekutiny ideální vhodné pro analýzu symbolických systémů? 2) Jakým způsobem byly vybrány zvolené tělní tekutiny (menstruační krev, mléko, sperma, redžu-výrony zesnulého/Usira) a prameny z jakých dvou hlavních oblastí analýza kombinuje? 3) Charakterizujte každou z vybraných tělních tekutin a ujasněte si, jaký mají symbolický vztah k Nilu. 4) Jakým způsobem je vystavěna sémiotický model tělních tekutin a které kategorie jsou určeny jako distinktivní? Souhlasíte s volbou charakteristik? 5) Vysvětlete vztahy mezi jednotlivými tekutinami. 6) V jakém smyslu může statický a synchronický sémiotický model fungovat ve vztahu k proměnlivé, diachronní lidské zkušenosti? 7) Co všechno nám umožňuje vidět a jaká jsou jeho omezení? 8) Jak funguje meta-termín a co přesně hraje v egyptském symbolickém systému tuto funkci? 9) Které všechny úrovně lidské zkušenosti se dají skrze tělní tekutiny vyjádřit? Napadnou Vás další? 10) Co je (transkulturně) účelem „sekundárního pohřbu“? 11) Jakým způsobem je tato koncepce ve starém Egyptě vyjádřena skrze tělní tekutiny? 12) Jakým způsobem tělní tekutiny prostředkují transcendentní vitalitu? 13) Co v tomto kontextu reprezentují tekutiny mužské (sperma, Usirovské redžu-výrony) a co ženské (menstruační krev, mléko)?

10) 22.4.

Text 7:
Jan-Michael Dahms, Martin Pehal, and Harco Willems. “Ramses II Helps the Dead: An Interpretation of Book of the Dead Supplementary Chapter 166.” Journal of Egyptian Archaeology 100 (2014): 395–420 [můžete vynechat historicko-nálezovou analýzu a přečíst si pouze interpretační část 405–420; patronát: Janek]

Zcela zásadní je číst překlad textu a analýzu společně s diagramem, který všechny vztahy graficky znázorňuje (s. 420). Text je určen pro hard-core egyptologické publikum. Nebuďte tedy frustrovaní, pokud Vám tam budou unikat reálie nebo souvislosti. Pište si je a pokusíme si je všechny probrat na hodině. Jde o to pochopit princip strukturace textu, základních strategií, které využívá.

Instrukce pro čtení překladu BD (Book of the Dead = Kniha mrtvých) kapitola 166: přečtěte si text několikrát. Spoustě detailům nebudete rozumět (měly by se následně vyjasnit v interpretační části). Vracejte se neustále k originálu textu – pouze tak si v tom dokážete udělat pořádek – identifikujte např. všechny postavy, jež jsou zmíněny v interpretační části, v textu samotném. 

1) Jakou roli pro intepretaci textu hraje označení Hm=k (Vaše Veličenstvo) a koho označuje? 2) V čem spočívá specifikum tzv. „sekvenční interpretační metody“, kterou autoři v textu prosazují? 3) Jaké jsou její základní principy? 4) V čem je tato metoda zejména vhodná pro interpretaci mýtů (jaký jejich aspekt dokáže dobře podchytit)? 5) Pochopili jste motivaci zápisu jména zesnulého na obvazy a způsob, jak se tato rituální praxe promítla do struktury BD 166? 6) Jakým způsobem se část II napojuje na část I? 7) Přečtěte si kapitolu „Summary and conclusions“ a pokuste se porozumět motivacím opakovaného pohřbívání královských mumií – kdo tak činil a za jaký účelem? 8) V jakém smyslu o tomto zvyku autoři mluví jako o formě určité teologické spekulace? 9) Jak se tato praxe projevuje v kompozici BD 166 na vztahu části I a II? 10) Proč je součástí BD 166 i zdánlivě nenáboženské prohlášení o uhrazení plné částky za figurky šabty (modely lidských postav, jež měly zsenulé[mu] v zásvětí sloužit jako služebnictvo)? Jak to zapadá do kontextu celé interpretace? 11) V jakém smyslu BD 166 vytváří rituální/mytologický rámec, z něhož může profitovat jak zesnulý panovník, tak i soukromník-majitel BD 166? 12) Považujete BD 166 za narativní text, případně jaký mytologický narativ v BD 166 můžeme rozeznat? Jaké všechny zkušenostní úrovně v sobě BD 166 mísí?

11) 29.4.

Text 8:
Martin Pehal. "Accommodating Ambiguity: Case of the Doomed Prince and His Dog" (nepublikovaná část mé dizertace z roku 2015). [patronát: Marie]

12) 6.5.

Budeme pokračovat s Textem 8 od episody C dále. Přidal jsem dva soubory: Doomed Prince complete (text příběhu vcelku) a souborný přehled všech mytémů z Two Brothers a Doomed Prince společně.

13) 13.5.

Text 9:
Martin Pehal: "Empowering the king: three fate-animals in the Tale of the Doomed Prince as manifestations of Seth(-Baal)" (nepublikovaná, rozpracovaná část dizertace zaměřující se na funkci tří zvířat osudu v příběhu O princi, jemuž byl předurčen osud). [patronát: Ondřej]

Entry requirements - Czech
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.02.2020)

Seminář je vhodný pro studenty religionistiky od druhého ročníku výš a pro ty, kteří absolvovali Interpretaci mýtu 1 v LS (pokud tyto požadavky nesplňujete, obraťte se na mě mailem a domluvíme se).

 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html