PVP Between the State and Nation: Politics of Commemorations in the first half of 20. century - AHSN00193
|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (20.09.2023)
ZS 2023 Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. Politiky paměti představují důležitou součást procesu konstruování kolektivních identit. Legitimizují určitou politickou či jinou ambici nebo aktuální stav na základě vybraných příběhů o minulosti. V rámci kurzu se budeme věnovat především národním a státním slavnostem a oslavám v první polovině 20. století, na které se budeme snažit nahlížet jak v historické perspektivě, tak i z pohledu tzv. paměťových studií. Setkání budou mít většinou charakter přednášek spojených s diskusí. Na každou hodinu je připraven studijní materiál (povinné čtení, dokumentární film, historické dokumenty), které je nutné nastudovat. Cílem kurzu je představit nejnovější výzkumy a metodologické přístupy, ale také základní informace k problematice národních a státních oslav a k české a slovenské politice paměti. Výklad bude částečně vycházet i ze starších dějin, nicméně hlavní důraz bude kladen na období první republiky (1918 – 1938). Neméně důležitým cílem je inspirovat studenty k samostatnému výzkumu těchto témat, k práci na vlastním výzkumném projektu, který ověří jejich základní historické dovednosti, jakož i pochopení přednášeného učiva. Z toho důvodu budou součástí kurzu i hodiny, na kterých se budeme věnovat studentským projektům, jejich praktickým i teoretickým kontextům. V rámci kurzu je naplánována i minimálně jedna exkurze. Požadavky na atestaci 1) Docházka – všichni 2) Participace na hodinách, povinná četba – všichni 3) Výzkumný projekt: - V druhé polovině semestru si studenti připraví krátkou prezentaci vlastního projektu (max. na 7 min.) - Témata musí být konzultována s vyučujícími a musí souviset s konkrétním tématem tohoto kurzu. Výběr je potřeba provést do konce října a prodiskutovat jej s vyučujícím. - Jádro seminární práce musí být postaveno na primárním výzkumu a analýze pramenů. - Musí obsahovat teoretický rámec a úvod do problematiky (v případě, že k ní existuje odborná literatura, je potřebné ji krátce nastínit a zhodnotit) - Musí obsahovat analytickou část - Na známku (Zk), rozsah: minimálně 10 normostran opatřených poznámkovým aparátem + seznam použité literatury a pramenů. Na zápočet, kolokvium: příprava nebo prezentace + seznam použité literatury a pramenů. - Termín odevzdání seminární práce: do konce února 2024. Obsah hodin a diskutovaná témata: - Teoretický úvod do problematiky - Kult Fr. Josefa a T. G. Masaryka - 28. říjen - Historické svátky (sv. Cyril a Metoděj, sv. Václav, Jan Hus) - Svátek práce - Svátky německé a maďarské menšiny - Naplánována je exkurze na Vítkov Podrobný sylabus představím na první hodině a do druhé hodiny dám k dispozici studentům. Základní literatura: Dagmar HÁJKOVÁ- Pavel HORÁK-Vojtěch KESSLER- Miroslav MICHELA (eds.), Sláva republice! Oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu, Praha 2018. Doplňkové čtení: Hugh L. AGNEW, New states, old identities? The Czech Republic, Slovakia, and historical understandings of statehood, in: Nationalities Papers, roč. 28, 2000, č. 4, s. 619-650. Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001. Elisabeth BAKKE, Doomed to failure? The Czechoslovak nation project and the Slovak autonomist reaction 1919–1938, Oslo 1999. Zdeněk BENEŠ, Historický text a historická kultura, Praha 1995. Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999. Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989. Moritz CSÁKY-Elena MANNOVÁ (eds.), Kolektívne identity v strednej Európe v období moderny, Bratislava 1999. Kamil ČINÁTL, Naše české minulosti, aneb Jak vzpomínáme, Praha 2014. Astrid ERLL-Ansgar NÜNNING (eds.), Cultural Memory Studies. An International and Interdisciplinary Handbook, Berlin 2008. Michaela FERENCOVÁ-Jana NOSKOVÁ (eds.), Paměť města: Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.-21. Století, Brno 2009. Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36. Jan GALANDAUER, 2. 7. 1917, Bitva u Zborova – Česká legenda, Praha 2002. Jan GALANDAUER, Chrám bez Boha nad Prahou. Památník na Vítkově, Praha 2014. Milan HLAVAČKA, Samospráva a festivita. Tábor lidu na Řípu jako reálná a virtuální performace, in: Historik nad šachovnicí dějin. K pětasedmdesátinám Jana Galandauera, Praha 2011 s. 82—111. Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011. Eric HOBSBAWM–Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983. Zdeněk HOJDA-Jiří POKORNÝ, Pomníky a zapomínky, Praha 1997. Marie KOLDINSKÁ, Bělohorský mýtus v českém historickém povědomí 20. století, in: Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, sv. 2, Praha 2007, s. 934—939. Matěj KOTALÍK, Panovnický kult a kontinuita monarchismu v období první Československé republiky, in: 19. století v nás. Modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly, ed. M. Řepa, Praha 2008, s. 286-291. Peter KRČÁL, Vladimír NAXERA,Veřejné akce jako divadelní představení, Středoevropské politické studie 1/2011, s. 1-23. Alica KURHAJCOVÁ, Verejné oslavy a historická pamäť v Uhorsku (1867-1914), Banská Bystrica 2015. Ingrid KUŠNIRÁKOVÁ a kol., „Vyjdeme v noci vo fakľovom sprievode a rozsvietime svet“. Integračný a mobilizačný význam slávností v živote spoločnosti, Bratislava 2012. Jacques LE GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007. Vladimír MACURA, Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ, Praha 1983. Elena MANNOVÁ, Namiesto úvodu. Slávenie transcendentna alebo oslavovanie moci? Sviatkovanie, slávnosti a oslavy očami historikov, in: Ingrid KUŠNIRÁKOVÁ a kol., „Vyjdeme v noci vo fakľovom sprievode a rozsvietime svet“. Integračný a mobilizačný význam slávností v živote spoločnosti, Bratislava 2012, s. 9-18. Michael MAURER, Zur Systematik des Festes, in: Das Fest. Beiträge zu seiner Theorie und Systematik, Wien - Köln - Weimar 2004, s. 55-80. Michael MAURER, Prolegomena zur einer Theorie des Festes, in: Das Fest. Beiträge zu seiner Theorie und Systematik, Wien - Köln - Weimar 2004, s. 19-54. David McCRONE, Gayle McPHERSON (edd.), National Days. Constructing and Mobilising National Identity, New York 2009. Michael MITTERAUER, Anniversarium und Jubiläum. Zur Entstehung und Entwicklung öffentlicher Gedenktage, in: Der Kampf um Gedächtnis. Öffentliche Gedenktage in Mitteleuropa, Wien - Köln - Weimar 1997, s. 23-89. Claire NOLTE, Celebrating Slavic Prague: Festivals and the Urban Environment, Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder 1/2012, s. 37-54. Jeffrey K. OLICK-Vered VOMOZZKY-SEROUSSI-Daniel LEVY (eds.), The Collective Memory Reader, New York 2011. Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu “druhého života”, in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280. Andrea ORZOFF, Battle for the Castle. The Myth of Czechoslovakia in Europe, 1914-1948, New York 2009. Mona OZOUFOVÁ, Revoluční svátky 1789-1799, Brno 2006. Cynthia J. PACES, Religious Heroes for a Secular State. Commemorating Jan Hus and Saint Venceslas in 1920’s Czechoslovakia, in: Staging the Past. The Politics of Commemoration in Habsburg Central Europe 1848 to the Present, edd. M. Bucur, N. Wingfield, Purdue Univ. Press 2001, s. 199-225. Jiří PEŠEK, Slavnost jako téma dějepisného zkoumání, in: Pražské slavnosti a velké výstavy. Sborník příspěvků z konferencí Archivu hlavního města Prahy 1989 a 1991, Praha 1995, s. 7-27. George SCHÖPFLIN, Nations, Identity, Power. The New Politics of Europe, London 2002. Anthony D. SMITH, „The ‘Golden Age’ and National Revival“, in: Myths and Nationhood, edd. G. Hoskins, G. Schöpflin, New York 1997, s. 37-52. Karel ŠIMA, Národní slavnosti šedesátých let 19. století jako performativní akty konstruování národní identity, Český časopis historický 1/2006, s. 81-110. Karel ŠIMA, „Člověk nestojí za nic, nenadchne-li ho blízkost velkého muže.“ Personifikace významového prostoru národních oslav 60. a 70. let 19. století, Theatrum historiae. Sborník prací Katedry historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice 3/2008, s. 201-233. Karel ŠIMA, Slavnost jako kulturně mnemonická praxe, in: Lenka ŘEZNÍKOVÁ a kol., Figurace paměti. J. A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století, Praha 2014, s. 385-424. Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157. Jiří ŠUBRT, Dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, Sociologický časopis 2/2001, s. 241-249. Andrea TALABÉR, Commemorative Conundrums: The Creation of National Day Calendars in Interwar Czechoslovakia and Hungary, Bohemia 2/2016, s. 406-436. Daniel L. UNOWSKY, The Pomp and Politics of Patriotism. Imperial Celebrations in Habsburg Austria 1848-1916, West Lafayette 2005. Václav VALEŠ, Public Holidays in the Czechoslovak Legal Order (1918-1938) / Dny pracovního klidu v československém právním řádu (1918-1938), in: Cofola 2008 Conference. Key Points and Ideas, Brno 2008. www.law.muni.cz/sborníky/cofola2008/files/pdf/history/vales_vaclav.pdf. |