|
|
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (30.01.2017)
Požadavky k atestaci: Zápočet: alespoň 70% účast na přednáškách, 1 práce ze základní literatury / klasických souhrnných prací / sborníků + 1 publikace dle vlastní tematické volby (ze sylabu) Zkouška: totéž jako zápočet, ze základní literatury / klasických souhrnných prací / sborníků + 1 publikace dle vlastní tematické volby (ze sylabu) + 2 publikace dle vlastní tematické volby (ze sylabu) |
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (13.09.2017)
Cílem kurzu je seznámit studenty s pozoruhodnou kulturní epochou našich dějin, která byla možná „posledním společným projektem Čechů a Němců“. Pokusí se o vytyčení základních konceptů, charakteristik, možného časového vymezení (1748-1817 J)) a seznámí studenty také s výsledky „klasického“ bádání (F. Kutnar, E. Winter, E. Lemberg, B. Slavík, E. Maur, J. Kroupa, K. Mejdřická…) i bádání současného (M. Wögerbauer, C. Madl, P. Himl, M. Grečenková,…).
Anotace Osvícenství, resp. období (druhé) poloviny 18. století (s přesahem do století následujícího) je často představováno jako symbolický práh mezi společností "tradiční" a "moderní"; historiografie je většinou interpretuje jako jednu z mála "optimistických" period v dějinách lidstva, která se programově obracela do (idealizované) budoucnosti a nikoli do (idealizované, mýtické) minulosti; tradičně se zdůrazňuje především "racionální" charakter 18. století. Přesto ani myšlení a reformy této epochy ležící mezi érami - barokem a romantismem - nebylo nikdy prosté utopických fantazií a emocionálně vypjatých momentů a pohnutí.
Podmínky k atestaci: Zkouška: Dobrá znalost min. 2 titulů základní literatury + min. 3 tituly literatury doporučené. Zápočet: min. 2 tituly (1 ze základní, 1 z doporučené literatury) Další tituly dle individuální konzultace
1-2) Úvod. Definice, periodizace. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii. Staatsaufklärung. 3) Stát – vrchnost – poddaný (reforma státu; byrokratizace a nobilitace; proti stavovskému principu; poddanské záležitosti; chudinské záležitosti). 4) Stát – Bůh – poddaný (katolické osvícenství a toleranční režim). 5) Stát/poddaný/vzdělání a informace
6) I. fáze (1740-1770) – Osvícenství privilegovaných elit: řádové vědění – věda (historiografie a přírodní vědy); Olomoucká Societas incognitorum eruditorum a pražský Seibtův kruh v Klementinu; role učenecké korespondence; - Nové „světské“ obory (matematika; kameralistika, statistika, estetika) - „Import“ zednářství (1741-1766); + „šlechtické“ osvícenství (počátky „salonů“) 7-8) II. fáze (1770-1790): od osvícenství vzdělaných elit k „osvícenství 3. a 4. stavu“ a) 70. léta: učenci; nová centra „osvícení“ - oživení a vrchol zednářských aktivit v Praze (příchod I. Borna) - oživení univerzity po zrušení SJ (+ „nové“ obory) a založení Soukromé společnosti; seibtiáni versus borniáni; „Historikerstreit“ (o historickou „pravdu“) - další formy sociability: salóny (šlechtické) – podpora vědy a zemského patriotismu – příklady b) 80. léta – vláda Josefova – rozšíření osvícenských „center“ - nové typy škol: normální školy, generální semináře (P, Ol), … - publicistický boom 70.-80. let: nakladatelé a vydavatelé; časopisy a noviny; čtenářské společnosti; nové žánry - počátky „Volksaufklärung“ – osvětové časopisy; Kramerius
9-10) III. Fáze (1790-1820): „Volksaufklärung“; proti Revoluci; nástup romantiky a útlum společenského života a) - policie, cenzura, propaganda – ochrana před Francouzskou revolucí ; omezování a de-politizace společenského života b) - „úniky“ – věda (Královská učená společnost; hlavně přírodní vědy); - hudba, plesy; historie, romány, poezie a jiná fikce (Meissner, Meinert a kol.); jazyk a kultura (Krameriův kruh); - „osvícenství na venkově“ – soukromé knihovny (FLVěk), neformální přátelské okruhy a korespondenční sítě (Jimramov, Krucemburk, Lang a spol., Ryba v Rožmitále,…) - lázeňská města jako místa (mezinárodního) setkávání
c) - Volksaufklärung – osvěta lidu (rozvoj české publicistiky paralelně s osvětovými spisy německými) - „objevování“ a kontrola „lidu“ – guberniální ankety o „náladách“ lidu - „zrození“ „lidu“ – pražské korunovace 1791 a 1792 - „objevování“ „autentického“ lidu a jeho idealizace - počátky sběru německého a českého folklóru (Meinert, Němeček/Sbírka ze Sadské, „ guberniální sbírka“,…)
11-12) myšlenkové „dědictví“: Historie, vlastivěda a topografie, přírodopis...
Základní literatura: Bedřich SLAVÍK: Od Dobnera k Dobrovskému, Vyšehrad, Praha 1975 František KUTNAR, Obrozenské vlastenectví a nacionalismus, Praha 2003 Eduard WINTER, Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Čech a Moravy 1740-1848. Nakladatelství Jelínek, Praha. 1945 Pavel BĚLINA, Jiří KAŠE, Jan P. KUČERA: Velké dějiny zemí Koruny české X (1740-1792), Praha 2001 - kapitoly dle vlastního uvážení Doporučená literatura: Jiří BERÁNEK, Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Francouzské František KUTNAR, Duchovní tvář obrozenského lidu, Praha 1947 LUDMILA HLAVÁČKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770-1851). Život a působení pražského lékaře, rektora Univerzity Karlovy, UK Praha 1972 Vladislav KRUTA, Med. Dr. Jiří Procháska (1749-1820). Život - dílo - doba, Praha 1956 • František KUTNAR, Cesta selského lidu ke svobodě, Praha 1948. Eva MELMUKOVÁ, Patent zvaný toleranční, Praha 1999 Antonín ROBEK, Lidové zdroje národního obrození, Praha 1974 Zdeňky STOKLÁSKOVÁ, Cizincem na Moravě. Zákonodárství a praxe pro cizince na Moravě (1750-1867), Brno, Matice moravská 2007 Daniela TINKOVÁ, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a pozdní osvícenství na Moravě, Argo, Praha 2011 Sborníky a kolektivní práce:
|
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (31.01.2017)
BLOK I. „Státní osvícenství“: racionalizace státu a jeho pronikání společností A. 2.Stát. Správa a racionalizace státu. Krajské zřízení. Nobilitace za služby státu a narušování stavovských bariér. B. Stát – Bůh - náboženství: 3.Osvícenský katolicismus 4. režimy tolerance C. Stát – „nevolník“ – poddaný – občan: 5. „normy“ pro všechny poddané: Trestní a občanské právo; prevence, dozor a identifikace: policie, cenzura a propaganda I. 6. poddanské reformy; stát a jeho potřební: zdravotnictví a chudinství ; „objevování“ poddaného úředníky D. Stát – vzdělání – informace: 7. a) reformy univerzit a středních škol; b) zavádění povinné školní docházky; c) nové typy odborných škol BLOK B: Osvícenství (vzdělané) elity 8. Osvícenství elit: zednářství a osvícenská šlechta; 9. učenecké společnosti, učenecká sociabilita; nový učenecký obraz světa, přírody a dějin BLOK C: „Volksaufklärung“ – lidová osvěta/osvícení (a „objevení“) lidu a drobné inteligence 10. Mediální revoluce poslední třetiny 18. století: Informační sítě. Noviny a knižní trh, nakladatelé, vydavatelé a půjčovny 11. Cenzura, propaganda II. a problém Francouzské revoluce 12. Formování drobné inteligence a Volksaufklärung ; „objevování“ lidu jako zdroje národní autenticity („národní obrození“) |