|
|
|
||
|
Last update: prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D. (26.09.2011)
Akademický rok 2011/2012 Dějiny dějepisectví History of Historiography Jako dějiny dějepisectví AHS400172 (pro nestrukturované studium) AHS500015 (pro navazující studium mgr.) AHS500016 (pro navazující studium mgr.) Jako historiografie č. AHS500001, AHS500002, AHS111013. AHS222013 Vyučující: Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. Anotace kursu: Předmět seznamuje studenty s vývojem historiografie a historického myšlení od doby zrodu evropské historiografie do současnosti. Soustřeďuje se na charakter a vývojové proměny metodiky historiografické práce, na povahu, strukturu a funkce historických textů, na sociokulturní kontext historiografie v jednotlivých obdobích a na charakteristiku vývoje metodologického a teoretického myšlení jako součásti celku historického myšlení. Součástí informační báze kursu je pochopitelně funkční thesaurus bibliografických a biografických údajů Při výkladu jednotlivých etap vývoje dějepisectví je důraz kladen na: 1) povahu historiografie v jednotlivých vývojových etapách a její sociokulturní zakotvení 2) postavení historiografie v systému vědění a její vztahy k jiným disciplínám 3) heuristiku, kritiku a techniku historické práce 4) hlavní osobnosti a díla a jejich začlenění do systému historického poznávání v jeho vývoji Rozvržení kurzu (1. – 2. semestr): přednáška 1 - 2: Dějiny dějepisectví jako historická disciplína přednáška 3 - 5: Rétorický model dějepisectví (3./5. až 17./18. stol.) přednáška 6 - 8: Vědecké paradigma I. - Věda, osvícenství a racionalita přednáška 9 - 13: Vědecké paradigma II – Empiricko kritický model dějepisectví (18. stol. až poč. 20. stol.) přednáška 14 - 16: Vědecké paradigma III - "Nová historiografie" (hist. věda od školy Annales po současnost) přednáška 17 - 18: Postmoderní situace - postmoderní historie? 3. semestr Je koncipován jako doplňující a rozšiřující kurs k prvním dvěma semestrům s individuálním zaměřením Literatura: a) základní J. MAREK - F. KUTNAR: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví I. - II., Praha 1973 a 19771, 19972. J. ŠUSTA: Dějepisectví evropského okruhu západního, Praha 19331, 19462. M. BLÁHOVÁ: Staročeská kronika tak řeč. Dalimila v kontextu středověké historiografie lat. kulturního okruhu a její pramenná hodnota. In Staročeská kronika tak řečeného Dalimila (3), Praha 1995. Kol: Čítanka k dějinám dějepisectví I - IV, Praha 1983-1990 (skripta FF UK) A. F. Grabski: Dzieje historiografii, Poznań 20031, 2006 2. J. Topolski: Od Achillesa do Beátrice de Planissoles. Zarys historii historiografii. Warszawa 1998. b) doporučená Z. BENEŠ: Historický text a historická skutečnost, Praha 1993 Z. BENEŠ: Historický text a historická kultura, Praha 1995. M. BENTLEY: Modern Historiography. An Introduction. London – N. Y. 1999, 2006. V. I. BIBLER: Myšlení jako tvorba, Praha 1985 P. BURKE: Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha 2004. P. BURKE: Variety kulturních dějin. Brno 2006. Geschichtsdiskurs, Bd. 1 - 5, Hrsg. W. KÜTTLER, J. RÜSEN, E. SCHULIN, Frankfurt (M.) 1993 a d. 1. sv. má podtitul Grundlagen und Methoden der Historiographiegeschichte, 2. sv. Anfänge modernen historischen Denkens, 3. sv. Die Epoche der Historiesierung (1997), 4 sv. Krisenbewusssein, katastropheerfahrungen und Innovationen 1880-1945 (1997), 5 sv. Globale Konflikte, Erinnerungsarbeit und Neuorientierungen seit 1945 (1999) M. HAVELKA: Spor o smysl českých dějin, Praha 1995 G. IGGERS: Dějepisectví ve 20. století. Praha 2002. K. KUČERA: Historie a historici, Praha 1992 J. MAREK: Jaroslav Goll, Praha 1991 J. MAREK: O historismu a dějepisectví, Praha 1992 Pop History. Milena Bartlová (ed.). Praha 2003. J. ŠTAIF: Historici, dějiny a společnost. Praha 1998. M. VÖLKEL: Geschichtschreibung. Köln 2006. D. TŘEŠTÍK: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení, Praha 1968. D. TŘEŠTÍK: Kosmas, Praha 19671, 19722. D. TŘEŠTÍK: Mysliti dějiny, Praha 1999. Podmínky atestací: U testu či zkoušky se zkouší celková orientace v problémech spojených s vývojem a charakterem historiografie podle bodů 1 - 4 uvedených výše. Rozdíl mezi T a ZK je v hloubce znalostí. |
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (28.08.2021)
D. Tinková - ak. rok 2021/2022
Zimní semestr Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin 1) Úvod. • Dějiny dějepisectví jako historická disciplína. • Rozdělení referátů 2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Referát: výběr ze starověkého dějepisectví 3) Středověké dějepisectví. Referát: (výběr) Kroniky z doby pozdních Přemyslovců; kroniky doby Karla IV.; Husitské kroniky 4) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; Referáty: B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský 5) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“. Referát: Vico – Nová věda; Herder: Filozofie dějin 6) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800 Referát: Kritické dějepisectví Gelasia Dobnera
Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.) • 7) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus. Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet 8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy. Referát: L. Ranke 9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann. Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš) + F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol. Referát: Dějepisectví Františka Palackého (J. Štaif, K. Činátl,…) 10) Francie a Německo 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim
Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt • Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu; • „Spor o Lamprechta“ • Jacob Burckhardt • E. Durkheim • 11. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin; Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin
LETNI SEMESTR
Fialové – doporučeno všem Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza) 1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů 2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání 3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta; F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích) Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr 4) Marx a marxismus. Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů 5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus. Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“ 6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie. Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, … Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky 7) III. Generace Annales – „mentality“ Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, … E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů
8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace
Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy 9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat 10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“ Giovanni Levi: On Microhistory Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie Robert Darnton: Kočičí masakr 11) Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu Josef Macek – k sémantice… Jaroslav Ira – politické pojmy… Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n 12) Od women´s / men´s history k gender history. J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…) Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“) 13) Paměť, čas a vyprávění. Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History
|