|
|
|
||
|
Last update: prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. (03.02.2023)
kód110300 neučitelský dvouobor
Vyučující: prof. Z. Beneš
LS 2022/2023, atestace ZK
Anotace Předmět chce seznámit se základními způsoby poznávání historické skutečnosti v jejich vývoji od zrodu dějepisectví po současnou situaci a její problémy. Soustřeďuje se proto na obecnější rovinu charakterizace dějepisectví než je biograficko-bibliografický přístup k němu; uváděna ale samozřejmě budou významní historici a citace z jejich základních děl s analytickým komentářem. Učivo je rozděleno do 6 chronologicky řazených celků, z nichž prvním třem bude věnován časový prostor menší než celkům 3 – 6.
Atestace Předmět je zakončen ZK, která bude mít formu rozpravy vycházející z předloženého seznamu četby. Bude sledovat orientaci studentky/ta v základních otázkách poznávání historické skutečnosti v jejích vývojových metodických proměnách a obecně kulturních souvislostech.
Učivo 1. Dění, dějiny, historie, historiografie Základní pojmy a termíny, komunikační kanály historických informací
2. Rétorický model dějepisectví – historie jako vyprávění I. Antická východiska (Hérodótos, Aristoteles, Cicero), křesťanské pojetí dějin (sv. Augustin), středověké dějepisectví, renesančně-humanistické dějepisectví, barokní, či eruditivní, dějepisectví?
3. Od narratio k noesis – jak se rodila historie jako věda Zrod novodobé historické kritiky, věda jako metodické myšlení podřízené určitým pravidlům, osvícenská historiografie
4. Co je historická věda – a existuje vůbec? Empiricko-kritický model historické vědy („pozitivismus“) a jeho varianty, národní historiografie, „nové pomocné vědy historické“, psychologie, sociologie, aj.
5. Historická věda a/jako umění Historie jako kulturně vzdělávací a politický nástroj, mimovědecké interpretace dějin v umění
6. Postmoderna a narativismus – historie jako vyprávění II. Postmodernismus jako teorie radikální plurality = ztráta hodnot a dějinných orientací?, mediální historiografie
Literatura: Zdeněk Beneš, Raně novověká historiografie. In Základní problémy studia raného novověku. Praha 2013, s. 615-648. Zdeněk Beneš, Historiografie 19. století. In Základní problémy studia moderních a soudobých dějin. Praha 2014, s. 59-117. Ernst Bernheim, Úvod do studia dějepisu. Praha 1932. Marie Bláhová, Historiografie latinského kulturního okruhu ve středověku + Historiografie ve středověkých Čechách. In Staročeská kronika tak řečeného Dalimila 3, Praha 1995, s. 11-161. Jan Horský, Formování moderní vědy. In Základní problémy studia raného novověku. Praha 2013, s. 649-669. Frederik Jameson, Postmodernismus, neboli kulturní logika pozdního kapitalismu. Praha 2016. Donald R. Kelley, Frontiers of history : historical inquiry in the twentieth century by Yale University, 2006. Jde o třetí díl trojdílných dějin dějepisectví: Faces of History. Hiystorical inquiry from Herodotos to Herder. Fortunes of History. Historical inquiry from Herder to Huizinga Druhý a třetí díl jsou dostupné v e-verzi v Národní knihovně Praha. Též D. Kelley, Versions of History from Antiquity to the Enlightenment, tamtéž.
František Kutnar – Jaroslav Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 1974 a 19771, 19922, 19973. Ma r e k , Jaroslav: Proudy ve světové historiografii po druhé světové válce; B e n e š , Zdeněk: Jaroslav Marek o soudobém dějepisectví poloviny 20. století. ČMM CXXXVII/2018, č. 2, s. 365-400. |