|
|
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (27.01.2022)
|
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (27.01.2022)
40 % hodnocení tvoří referáty, 60 % tvoří projektová úvaha: zvolíte si jeden z povinných textů, doplníte jej o znalosti z přednášky a najdete vhodný materiál a výzkumný problém, k jehož řešení se daná teoretická koncepce hodí. Práce má mít charakter plynulého a pečlivě strukturovaného textu (dělení do kapitol vítáno), nikoli bodových poznámek.
2. Výzkumný problém s tématem související (liší se od tématu: něco, co vyžaduje řešení, nebylo dostatečně zodpovězeno): co chcete výzkumem ukázat, vyřešit, nezpracovanost problému na pozadí přehledu odborné literatury k tématu 3. Konceptuální rámec: zvolená teoretická východiska, odůvodnění, proč jsou užitečná 4. Hlavní výzkumná otázka (nebo několik málo dílčích otázek), kterou je třeba zodpovědět, abychom dosáhli cíle výzkumu, analýzy 5. Metody: volba vzorku, techniky shromažďování a interpretace dat, resp. volba materiálu pro případovou studii a proces analýzy (např. film, tvůrce apod.) 6. Stručný plán výzkumu: jednotlivé kroky (na půl strany) 7. Hypotetické závěry (k jakým odpovědím by výzkum/analýza mohly dospět). Délka: 4–7 normostran (1ns = 1800 znaků vč. mezer) |
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (27.01.2022)
Viz sylabus. Veškeré povinné texty a také powerpointovou prezentaci najdete na fakultním Sharepointu na tomto linku: |
|
||
|
Last update: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (27.01.2022)
1. Obraz
Dílčí témata: klasifikace obrazů a technické obrazy; hlavní trendy v teorii vizuality a obrazů (obraz jako objekt a jako reprezentace); povrch a hloubka; perspektiva; rám a rámování; prostor obrazu a mimoobrazové pole; čas znázorněný v obraze; obraz a narace, narativizace prostoru.
Základní literatura: Jacques Aumont, Obraz (kap. 4 – Podíl obrazu). Praha: AMU 2005.
2. Zvuk
Dílčí témata: co zkoumá teorie filmového zvuku a sound studies; fenomenologie sluchového vs. zrakového vnímání; základní složky a parametry filmového zvuku; typologie audio-vizuálních vztahů ve filmu; point of audition; typy filmové řeči; milníky v dějinách filmového zvuku a myšlení o zvuku: zvuky raného filmu, teorie synchronního zvuku v době raného zvukového filmu, základní principy zvukové reprezentace v klasickém narativním filmu; počátky sound designu v 70. letech 20. století.
Základní literatura: Michel Chion, Audio-vision, Sound on Screen (kap. 4). New York: Columbia University Press 1993.
3. Aparát/dispozitiv
Dílčí témata: ideologické, psychoanalytické, technické a politické významy pojmů aparát a dispozitiv u J.-L. Baudryho, Ch. Metze a M. Foucaulta; využití pojmu aparát/dispozitiv v historii filmu a archeologii médií; kritika aparátové teorie z pozic feministické teorie, sociální a kulturní historie médií, kulturních studií.
Základní literatura: Frank Kessler, The Cinema of Attractions as Dispositif. In: Wanda Strauven (ed.), The Cinema of Attractions Reloaded. Amsterdam: Amsterdam University Press 2006, s. 57–69. Frank Kessler, Notes on dispositif. A working paper, 2007. Online: www.frankkessler.nl/wp-content/uploads/2010/05/Dispositif-Notes.pdf
4. Žánr
Dílčí témata: tautologická logika tradičních žánrových definic; žánr jako produkt i základ klasického Hollywoodu, žánrový systém; žánr jako novodobý „mýtus“; žánr jako nositel vládnoucí ideologie a „progresivní“ žánrové texty; sémanticko-syntakticko-pragmatický přístup k žánru a koncepce „žánrovění“ R. Altmana; žánrové kategorie v průmyslové praxi (trend, cyklus, série); politika žánrů: „žánrová hierarchie“ ždanovovské estetiky; žánr jako kulturní praxe a diskursivní konstrukt (J. Mittel).
Základní literatura: Rick Altman, Sémanticko-syntaktický přístup k filmovému žánru. Iluminace 1, č. 1, 1989, s. 17–29. Rick Altman, Film/Genre. London: British Film Institute 1999, s. 207–215. Jason Mittell, A Cultural Approach to Television Genre Theory. Cinema Journal 40, 2001, č. 3, s. 3–24. 5. Autorství Dílčí témata: autor jako původ, osobnost (auteurská teorie), způsob produkce, podpis, čtenářská strategie, diskursivní pozice, technologie sebe sama; autorství v průmyslové a kulturní praxi: skupinové a institucionální autorství; autorství jako moc nad textem; autor jako značka.
Základní literatura:
Janet Staiger, Authorship Approaches. In David A. Gerstner – Janet Staiger (eds.), Authorship and Film. New York: Routledge 2002, s. 27–57. Jonathan, Gray, When Is Author? In: Jonathan Gray – Derek Johnson (eds.), A Companion to Media Authorship. Malden, MA: Wiley Blackwell 2013, s. 88–111.
6. Vyprávění
Dílčí témata: narace, syžet a fabule, diegeze; narativní hledisko; vypravěč; klasické hollywoodské vyprávění.
Základní literatura:
David Bordwell – Kristin Thompson, Vyprávění jako formální systém. In: David Bordwell – Kristin Thompson, Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu. Praha: AMU 2011, s. 111–156. André Gaudreault – Francois Jost, Enunciation and Narration. In: Toby Miller and Robert Stam (eds.), A Companion to Film Theory. Oxford: Blackwell 1999, s. 45–63.
7. Styl
Dílčí témata: definice stylu; složky filmového stylu: mizanscéna, záběr, střihová skladba, zvuk; úrovně stylu: osobní (autorský), skupinový (firma/škola), národní/historický, univerzální (klasický, „primitivní“); styl v historické poetice: historické normy, vzorce řešení problémů; styl a modus produkce (klasický hollywoodský styl, studiový styl).
Základní literatura:
Colin Burnett, A New Look at the Concept of Style in Film: The Origins and Development of the Problem-Solution Model. New Review of Film and Television Studies 6, 2008, č. 2, s. 127–149. David Bordwell, Zesílená kontinuita. Vizuální styl v současném americkém filmu. Iluminace 15, 2003, č. 1, s. 5–30.
8. Divák
Dílčí témata: koncepce diváka od psychoanalýzy a feminismu přes teorie kulturního průmyslu až po kulturní studia a teorie nových médií: psychoanalytický subjekt; diskursivní subjekt; sociální subjekt; fandom; prosumer nových médií; empirické výzkumy současného diváctví a teorie mediálních celků.
Základní literatura:
Daniel Biltereyst – Philippe Meers, Film, Cinema and Reception Studies. Revisiting Research on Audience’s Filmic and Cinematic Experiences. In: Elena Di Giovanni – Yves Gambier (eds.), Reception Studies and Audiovisual Translation. Amsterdam: John Benjamins 2018, s. 21–41 Jakub Macek, Média v pohybu: K proměně současných českých publik. Brno: Muni Press 2015. Online: https://medzur.fss.muni.cz/media/9794/media-v-pohybu_ia.pdf. 9. Nová filmová historie
Dílčí témata: institucionalizace historického výzkumu kinematografie; kritika „tradiční“ filmové historie; otázka pramenů a dimenzí kinematografie; makrohistorická a mikrohistorická perspektiva; koncepce historického času: kritika teleologie, periodizace a otázka konců/začátků, krátké a dlouhé trvání, kauzalita a tzv. „great man theory“; raný film jako metodologická laboratoř NFH.
Základní literatura:
Petr Szczepanik: Úvod. Nová filmová historie, kulturní dějiny a archeologie médií. In: P. Szczepanik (ed.), Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann a synové 2004, s. 9–41. Tom Gunning, Film atrakcí. Raný film, jeho diváci a avantgarda. Iluminace 14, 2002, č. 2, s. 51–59.
10. Archeologie médií Dílčí témata: „archeologie vědění“ Michela Foucaulta a dějiny mediálních aparátů/dispozitivů; materialita médií a mediální a priori; historické (dis)kontinuity (kritika počátků a genealogií); exkavace potlačených mediálních diskursů a forem; film jako mezihra v dějinách audiovize; možné budoucnosti a alternativní historie filmu.
Základní literatura:
Erkki Huhtamo – Jussi Parikka, Introduction: An Archaeology of Media Archaeology. In: Erkki Huhtamo – Jussi Parikka (eds.), Media Archaeology: Approaches, Applications, and Implications. Berkeley: University of California Press 2011, s. 1–21. Thomas Elsaesser, The New Film History as Media Archaeology. Cinémas: Revue d’études cinématographiques 14, 2004, č. 2–3, s. 75–117. |