|
|
|
||
|
Last update: doc. Jakub Jirsa, Ph.D. (18.02.2020)
Cílem semináře je připomenutí historických kořenů víceznačného pojmu „populismu“, s důrazem na původní sepětí populismu a demokracie, která je jeho podmínkou. Východiskem bude řecká podoba demokracie a její dobová kritika, včetně Platónovy diagnózy těch, kdo chtějí získat obdiv a lásku „lidu“. Pomocí různých textů tak bude nutné vyjasnit nejen sám výraz demos, ale i to, kdo vlastně byli „demagogové“. Pozornost budeme věnovat i důležitým posunům v římském období, zejména na konci římské republiky, kdy se zvyšuje význam volených politických aktérů. Zjistíme, kdo byli podle Cicerona a dalších autorů populares a optimates, a zda byli populares předznamenáním moderních populistů. Propojení s diskusemi o současném populismu nám nabídne nejen tato užší otázka, ale též obecnější úvaha o významu osobního charismatu v dějinách populismu. V této souvislosti se budeme zabývat i rozdílem mezi populismem ideologickým a populismem bez ideologie. |
|
||
|
Last update: doc. Jakub Jirsa, Ph.D. (05.02.2020)
Struktura semestru: Úvod do problematiky a rané tematizace demokracie 1. Thúkydidés II, 35-46 (Periklova řeč nad padlými) Thúkydidés III, 37-41 Solón W36 (Gagarin 27-28)
2. Müller, J.‐W. (2014), “The People Must Be Extracted from Within the People”: Reflections on Populism. Constellations, 21: 483-493.
Platón 3. Platón, Ústava, 555b-562a Arruzza, C. (2019). Bad Lovers and Lovers of the Demos in Plato’s Gorgias and Phaedrus. Philosophie für die Polis (pp. 201-218). Berlin, Boston: De Gruyter. Santas, G. (2007). PLATO'S CRITICISMS OF DEMOCRACY IN THE REPUBLIC. Social Philosophy and Policy, 24(2), 70-89.
4. (ps.) Xenofón, Ústava Athéňanů, I.1-12; II.17-20 Finley, Democracy ancient and modern, kap. 2 Arruzza, C. (2019). A wolf in the city : Tyranny and the tyrant in Plato's Republic, kap. 3 „Tyrannical Democracy“
5. Platón, Ústava, 471c-497a Sharples, R. (1994). Plato on Democracy and Expertise. Greece and Rome, 41(1), 49-56. Jennifer Tolbert Roberts, Athens on Trial. The Antidemocratic Tradition in Western Thought, kapitola „Democracy and the Philosophers“
Aristotelés 6. Aristotelés, Politika III.11, VI, 1-2 a VI,5 Cammack, D. (2019). THE DĒMOS IN DĒMOKRATIA. The Classical Quarterly, 69(1), 42-61. Lane, M. (2012). The Origins of the Statesman–Demagogue Distinction in and after Ancient Athens. Journal of the History of Ideas 73(2), 179-200.
Řím 7. Cicero, Pro Sestio 96-135 Plútarchos, Životy bratří Gracchů Nicola Mackie, “Popularis ideology and popular politics at Rome in the first century B. C.”, Rheinisches Museum für Philologie 135, 1992, 49-73. Claudia Tiersch, “Political Communication in the Late Roman Republic. Semantic Battles between Optimates and Populares?”, in H. van der Blom et al. (ed.), Institutions and Ideology in Republican Rome. Speech, Audience and Decision, Cambridge University Press, 2018, 35-68.
Moderní populismus a problémy demokracie 8. Cohen, Joshua. “An Epistemic Conception of Democracy.” Ethics, vol. 97, no. 1, 1986, pp. 26–38. Walzer, M. (1981). Philosophy and Democracy. Political Theory, 9(3), 379-399. Colleen J. Shogan (2007) Anti-Intellectualism in the Modern Presidency Traub - It’s Time for the Elites to Rise Up Against the Ignorant Masses
9. Canovan, M. (1999). Trust the People! Populism and the Two Faces of Democracy. Political Studies, 47(1), 2–16. Mudde, C. (2013). Are populists friends or foes of constitutionalism? The Foundation for Law, Justice and Society. Mudde, C. (2004). The Populist Zeitgeist. Government and Opposition, 39(4), 541-563.
10. Rosanvallon, P. (2008). Counter-democracy : Politics in an age of distrust. Cambridge, UK ; New York: Cambridge University Press, část 3 a kap. 12.
Gagarin = Gagarin, M., & Woodruff, P. (1995). Early Greek political thought from Homer to the Sophists (Cambridge texts in the history of political thought). Cambridge: Cambridge University Press. |