|
|
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Petra Košťálová, Ph.D. (27.09.2023)
Černomoří je jednou z kolébek nejstarších neolitických kultur. Vznikala zde první hrazená sídliště a díky častým kontaktům se stepními kulturami se rozšířilo i používání koní a vozů. Šamanismus a animismus se tady stýkaly s polyteistickými kulty větších územních celků a později i s judaismem, křesťanstvím a islámem. Arménské a gruzínské kláštery bylo možno najít nejen na území dnešních kavkazských zemí, ale i na celém území současného Turecka, v Sýrii, v Jeruzalémě nebo v Bulharsku. Podobně rozvinuté byly i sítě obchodní – nestoriánští mniši přinesli z Číny do Byzance znalost pěstování bource morušového, arménští kupci zase působili v egyptské Káhiře nebo v mongolském Karakorumu (kde si jejich přítomnosti povšimne jeden z nejznámějších cestovatelů středověku, Marco Polo). Období křížových výprav přineslo do tohoto regionu částečnou změnu paradigmatu, týkající se „střetu kultur“; tehdy se Evropa a Přední východ dostaly do daleko těsnějšího kontaktu než v období vlády Karla Velikého a bagdádského chalífy Haruna ar-Rašída. Dominantní historický narativ částečně opomíjel významnou roli černomořského regionu, který se paradoxně často nacházel tzv. „na okraji mapy“ – to však nereflektuje jeho skutečné postavení křižovatky kultur na pomezí východního a západního Balkánu, Malé Asie, Kavkazu a východoevropských stepí. Prostřednictvím sítě obchodních stezek jako byla například krymská cesta nebo tzv. valašská cesta, vedoucí podél karpatského oblouku směrem do Velké uherské nížiny, byla tato oblast v bezprostředním kontaktu i se střední Evropou. Dějiny a kulturu černomořského regionu lze studovat jak z pohledu balkánských studií, tak studií východoevropských, blízkovýchodních, osmanských či byzantologie a dějin východních křesťanů. Rozmanitost jednotlivých vzájemně se prolínajících vlivů i literárních žánrů dokumentuje mimo jiné i množství historických názvů, kterými různé národy označovaly Černé moře – Nehostinné moře či naopak Pohostinné moře, Skytské moře, Sarmatské moře, Chazarské moře, Řecké moře, Římské moře, Gruzínské moře, Velké moře, Černé moře a mnoho dalších. Historicko-literární diskurs dotýkající se černomořského regionu reflektuje těchto vlivů ještě mnohem více. Snad nejlépe vystihuje různorodost tohoto oboru název Transpontika, odkazující na původní řecký název Černého moře, Pontos Euxeinos. |
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Petra Košťálová, Ph.D. (23.01.2024)
Cílem předmětu je seznámit se se základními reáliemi černomořského regionu a jeho širšího okolí, tj. pokusit se jej chápat jako nedílnou součást dějin, etnografie, folkloristiky a religionistiky jak ve spojitosti s východním Středomořím, tak ve spojitosti s Balkánem, východní Evropou, maloasijským prostorem, Kavkazem, východní Evropou a Evropou střední. Důraz je kladen zejména na etno-lingvistickou a náboženskou skladbu, tradiční zvyky a rituály. Součástí kursu je i stručný historický přehled týkající se regionu v období starověku a raného středověku; z hlediska časové osy na něj v dalším semestru navazuje kurs Černomoří II. |
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Petra Košťálová, Ph.D. (27.09.2023)
Přednáškový kurs zakončen zkouškou - požadavky: docházka, doporučená literatura, na konci semestru ústní zkouška |
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Petra Košťálová, Ph.D. (27.09.2023)
Doporučená literatura Aslanian, Sepuh. From the Indian Ocean to the Mediterranean: The Global Trade Networks of Armenian Merchants from New Julfa, University of California Press 2011. Baghdiantz, McCabe, Ina. The Shah's Silk for Europe's Silver: The Eurasian Trade of the Julfa Armenians in Safavid Iran and India, University of Pennsylvania 1997. Bedrosian, Robert: Armenian Historical Sources of the 5-15th Century, dostupné z:http://www.attalus.org/armenian/ přel. I část Gruzínských kronik (Khartlis cchovreba) Bouzek Jan – Hošek Radislav. Antické Černomoří, Praha 1978. Colarusso, John. Nart Sagas from the Caucasus: Myths and Legends from the Circassians, Abazas, Abkhaz, and Ubykhs. Princeton University Press 2002. Dulaurier, Edouard. Recueil des historiens des croisades: Documents arméniens, tome I. Paris 1869. Dumézil, George. Le Livre des héros. Paris: Gallimard 1965. Lord, Albert B.. The Singer of Tales. Cambridge: Harvard University Press 2003. Gabrieli, Francesco. Křížové výpravy očima arabských kronikářů, Argo, Praha 2010. Górecki, Wojciech. Přípitek předkům. Dokořán 2017. Grigolia, Alexander. Custom and Justice in the Caucasus: the Georgian Highlanders. New York, Philadelphia: AmsPress 1939. Hradečný, Pavel. Řekové a Turci: nepřátelé nebo spojenci? NLN 1999. Kienitz Friedrich-Karl. Národy ve stínu, Praha Odeon 1991. King Charles. Černé moře, BBart 2007. King, Charles. The Ghost of Freedom: A History of The Caucasus, 2011. Procházková, Petra. Aluminiová královna. Praha: NLN 2005. Rayfied, Donald. The Literature of Georgia: A History, Curzon Press 2000. Redgateová, Ann Elizabeth. Arméni. NLN, Praha 2003. Reiss Tom. Orientalista: řešení záhady podivného a nebezpečného života. BBart 2006. Saroyan, William. Léto na krásném bílém koni, Práce, Praha 1981. Suny, Ronald Grigor. The Making of the Georgian Nation. Bloomington: Indiana University Press 1994. Suny, Ronald Grigor: Looking Toward Ararat: Armenia in Modern History. Bloomington: Indiana University Press 1993. Tuite Kevin. Violet on the Mountain: An Anthology of the Georgian Folk Poetry https://www.academia.edu/503863/Violet_on_the_Mountain_An_Anthology_of_Georgian_Folk_Poetry?auto=download de Waal, Thomas. Black Garden: Armenia and Azerbaidjan through Peace and War, NYU Press 2003. Ćerná zahrada: Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války, Academia 2012. Werfel, Franz. Čtyřicet dní. Vyšehrad, Praha 1988. Wünsch, Josef. K pramenům Eufratu a Tigridu (český cestovatel v Arménii a Kurdistánu 1881-1883), ed. Veronika Faktorová Argo 2020. Odkazy https://www.youtube.com/watch?v=iq8gdOh9Q-U (léčitelské písně v čerkeštině)
https://www.youtube.com/watch?v=9eDmqM9dvJw (z nartského eposu)
https://www.youtube.com/watch?v=BHy6uASRXbs&t=843s (řecké rembetiko)
https://www.youtube.com/watch?v=aXJQmTSptCc (rembetiko)
Djivan Gasparyan, traditional Armenian music, duduk (flute) https://www.youtube.com/watch?v=2Nah2mkkHg0
Jenny Wren, Paul McCarthy and duduk https://www.youtube.com/watch?v=wubCa3JZdEk
Charles Aznavour : Yis khiz ghimet chim gidi (song of Armenian „troubadour“ or ashiq Sayat Nova, 18th century from Tbilisi https://www.youtube.com/watch?v=zZdf3CTPcus
Kardeş türküler group, song Sari gelin Golden Hair Bride (Armenian version) https://www.youtube.com/watch?v=897AbBF2jak
Sami Yusuf singing in English Sari gelin (Azerbadjani version) https://www.youtube.com/watch?v=2QZ2IWlB9NQ
Kanchum em ari ari: Armenian folk song https://www.youtube.com/watch?v=C8WmXN_NVWo
Georgian polyphony https://www.youtube.com/watch?v=3M7YAfc1-BU https://www.youtube.com/watch?v=i4rx8NF67vY&list=RD3M7YAfc1-BU&index=5
Corsica@Georgia music https://www.youtube.com/watch?v=3xMbMxiMuJc
Church Georgian Orthodox Church https://www.youtube.com/watch?v=locW-9S00VU Armenian Church (about the healing power of manuscripts) https://folklife.si.edu/magazine/illustrated-story-of-armenian-religious-practice
Films Sergei Paradjanov, Color of Pomegranates (life of Armenian poet, Sayat-Nova, from 18th Century Tbilisi), https://www.youtube.com/watch?v=0lqr7I-oISo
Serge Avédikian, Nouze avons bu même eau, documentary (Armenian genocide trauma, French version), https://www.youtube.com/watch?v=GqhSGe9hCRg&t=1137s
|
|
||
|
Last update: doc. PhDr. Petra Košťálová, Ph.D. (27.09.2023)
1. Seznámení s regionem, základní geografický, historický, etnický a religionistický přehled. 2. Způsob transmise a role písma. Histoire a mémoire 3. Černomoří v paleolitu a neolitu: tzv. neolitická revoluce, černomořský region a reflexe Úrodného půlměsíce 4. Černomoří: doba bronzová a železná, kontakty se Středomořím a Malou Asií, Jantarová stezka 5. Dobové primární prameny: Hérodotos, Xenofón, Plútarchos, Arrianos, Strabó aj. Význam Pontu 6. Černomoří v kontextu helénismu a pozdní antiky 7. Mytologické paralely (Prométheus, Argonauti, Amirani, Narti) 8. Písmo a orální tradice (kroniky, pěvci, léčitelské rituály, lovecké rituály) 9. Černomoří v kontextu Byzantinců, Slovanů, Avarů, Alanů, Bulharů, Chazarů, arabského chalífátu, Gruzínů aj. 10. Černomoří v 10.-11. století: křížové výpravy, kontakty s Levantou 11. 12.-14. století: Byzanc, Gruzie, Kilíkie, Kaffa, Osmanská říše 12. Duchovní a materiální kultura raného a vrcholného středověku 13. Černomoří a jeho imaginaire (od Iásona a Médei k Othellovi a Desdemoně) |