Corpse as an emblem: Durych's neo-baroque anthropopoetics - ABO700798

• Title: Mrtvola jako emblém: Durychova neo-barokní antropopoetika
• Guaranteed by: Department of Czech and Comparative Literature (21-UCLK)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2023
• Semester: winter
• Points: 3
• E-Credits: 3
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:0/2, C [HT]
• Capacity: unknown / 12 (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
• Teacher(s): prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
• Class: A – Mezioborová nabídka VP: Literatura

Course completion requirements

Last update: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (05.09.2023)

Pravidelná a aktivní účast v semináři!

Literature

Last update: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (05.09.2023)

ZÁKLADNÍ LITERATURA

DURYCH, Jaroslav: Bloudění. Větší valdštejnská trilogie. Praha 1929.

[Různá pozdější vydání.]

DURYCH, Jaroslav: Rekviem. Menší valdštejnská trilogie. Praha 1930.

[Různá pozdější vydání.]

DURYCH, Jaroslav: Jarmark života (1916). Nové vyd. 1993.

DURYCH, Jaroslav: Masopust. Praha 1938 [2. vyd. 1969].

DURYCH, Jaroslav: Boží duha [1955] Praha 1969.

 

BENJAMIN, Walter: Původ německé truchlohry. Praha 2016.

COWAN, Michael, SICKS, Kai Marcel (eds.): Leibhaftige Moderne. Körper in Kunst und Massenmedien 1918 bis 1933. Bielefeld 2005.

DURYCH, Václav: Jaroslav Durych: Život, ohlasy, soupis díla a literatury o něm. Brno 2000.

DVOŘÁK, Jan et al. (ed.): Bloudění časem a prostorem. Jaroslav Durych známý i neznámý. Sborník příspěvků z II. literární laboratoře, konané v Hradci Králové 25.-26. ledna 1996. Hradec Králové 1997.

FISCHER-LICHTE, Erika: Estetika performativity. Mníšek pod Brdy 2011.

HOCKE, Gustav René: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Praha 2001.

KALISTA, Zdeněk: Tvář baroka. Praha 1992.

KOMÁREK, Karel: Básnický jazyk Jaroslava Durycha. Praha: 2011.

KONERSMANN, Ralf: Erstarrte Unruhe. Walter Benjamins Begriff der Geschichte. Fischer Verlag: Frankfurt am Main 1991.

MENKE, Bettine: Das Trauerspiel-Buch. Der Souverän – das Trauerspiel – Konstellationen – Ruinen. Bielefeld 2010.

PEKAŘ, Josef: Valdštejn. Dějiny valdštejnského spiknutí [1934]. Praha 2008.

PUTNA, Martin C.: Jaroslav Durych. Praha 2003.

SCHINGS, Hans-Jürgen: Consolatio Tragoediae. Zur Theorie des barocken Trauerspiels. In: R. Grimm (ed.): Deutsche Dramentheorie. Band 1. Frankfurt am Main 1971.

VOJVODÍK, Josef: Imagines Corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Brno 2006.

Syllabus

Last update: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (05.09.2023)

V letech 1927–1928, ještě před vydáním Bloudění. Větší valdštejnské trilogie (1929), vydal Jaroslav Durych bibliofilsky tři povídky – Kurýr, Budějovická louka, Valdice –, které 1930 vyšly v jednom svazku pod názvem Rekviem. Menší valdštejnská trilogie. Jejich vzniku předcházelo Durychovo putování Německem po Valdštejnových stopách v druhé polovině dvacátých let, z něhož vytěžil cestopis Plížení Německem (1926). Ve stejné dokončil 1925 Walter Benjamin svoji proslulou interpretaci německé tragédie 17. století, Původ německé truchlohry (Ursprung des deutschen Trauerspiels), vydanou v roce 1928. Mezi Durychovým uměleckým ztvárněním „tragédie velikosti“, vzestupu a pádu vojevůdce Albrechta z Valdštejna, jedné z nejvlivnějších osobností tehdejší Evropy, a Benjaminovým pojetím „suveréna“ existují nápadné a pozoruhodné vazby.  Nápadná je již Durychova favorizace „melancholie vítězů“ a Valdštejna jako prototypického tragického hrdiny–suveréna. Podle Benjaminovy teorie melancholie a alegorie – Benjamin se vztahuje k Schillerově trilogii Wallenstein (dokončeno 1799, jde o poslední část Schillerovy valdštejnovské trilogie) – reprezentuje Albrecht z Valdštejna „saturnského“ vládce mezi věrností a zradou, spoléhajícího se na astrologii. Z této perspektivy představuje Valdštejn tyrana i mučedníka (jako sám Saturn) v jedné osobě. K Benjaminově teorii barokní truchlohry má Durych blízko nejen „melancholií vítězů“, ale také alegorickou emblematizací těla podřízeného osudu, ničivé moci času a pomíjivosti všeho pozemského. Právě tento významový nexus – fragilní a fraktalizované tělo, také tělo-corpus textu, v poli napětí mezi destrukcí a konstrukcí, částí a celkem – je hlavním tématem semináře a míří k jedné z konstitutivních uměleckých strategií Durychových uměleckých textů, v nichž „mrtvola jakožto emblém“ (slovy Waltera Benjamina) zaujímá velmi specifické místo. V  textech filologicky a versologicky velmi zainteresovaného a vzdělaného Durycha se sekáváme s různými způsoby fraktalizace, fragmentarizace těla, jako by tyto formy destrukce byly součástí nebo výrazným impulzem či jistým předpokladem Durychova tvůrčího zacházení s jazykem a konstrukce „těla“ textu. Tyto otázky budou v semináři sledovány na základě společné četby a diskuse Durychových uměleckých postupů.