|
|
|
||
|
Antropocén je dobou charakterizovanou všestrannou lidskou expanzí planetárního rozsahu. Procesy a změny na tváři Země jsou v rozhodující míře ovlivňovány lidmi, jejich technickou civilizací. Lidé ovlivňuji klíčové přírodní procesy a tyto změny se urychlují, za posledních padesát let jsou v mnoha směrech větší než za celé předchozí dějiny. O velikosti těchto změn a jejich dopadech existuje rozsáhlá evidence v podobě dat a indikátorů publikovaných renomovanými institucemi jako OSN, OECD, WB ale i nevládními organizacemi, univerzitami, podnikatelskými subjekty ad. Pro výběr a studium klíčových environmentálních problémů, kterým v současnosti a blízké budoucnosti bude muset lidstvo čelit, lze využít přístupy a metody hodnocení environmentální udržitelnosti, environmentálních megatrendů, planetárních mezí, globálních environmentálních scénářů apod.
Jak ukázala jedna z nejvýznamnějších vědeckých událostí v poslední době (londýnská konference Planet Under Pressure v r. 2012), nejde jen o co nejlepší komplexní aktualizaci našich znalostí o systémech Země, ale také tlaků či zátěží, kterým je naše planeta vystavena a jejich dopadů. Konference proto zaměřila pozornost na klima, ekologickou degradaci, využití energie, planetární limity ad., ale také na lidský blahobyt, potravinovou bezpečnost, dobrou správu environmentálních aktiv na všech úrovních, zmírňování chudoby ad.
Tento kurz se zaměřuje na vybraná témata environmentální udržitelnosti, jejichž znalost a pochopení je nutnou podmínkou pro širší socio-ekologickou transformaci společnosti. Tím doplňuje společenské vědy, které svou expertízou mohou přispět k systémovému porozumění komplexní problematiky globálních sociálních a environmentálních problémů a jejich dopadů. Ve výsledku pak jde o přípravu studentů na osobní a pracovní život v době zintenzivňující se globální environmentálních změny a na rozhodování s jistou mírou nejistoty.
Kurz představuje koncept globálních environmentálních problémů s ohledem na humanitní zaměření studentů. Seznamuje je s vybranými nejdůležitějšími oblastmi a tématy s důrazem na přírodní procesy a mechanismy a na vliv člověka. V menší míře kurz nastiňuje také možnosti řešení daných problémů (politiky, strategie, limity zátěží apod.) a tím odkazuje na další kurzy studijního programu sociální a kulturní ekologie (sociální ekologie, právo, ekonomie, antropologie ad.).
Last update: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|
|
||
Last update: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|
|
||
|
1) povinná a doporučená četba, studium podkladů z hodiny na hodinu 2) písemný test Hodnocení testu: 0 – 56 % správných odpovědí = neprospěl 57 – 72 % = 3 73– 87 % = 2 88 – 100 % = 1 Kurz předpokládá dobrou znalost biologie, ekologie a ochrany životního prostředí na středoškolské (gymnaziální) úrovni. Protože ne všichni studující mají středoškolský všeobecný vzdělávací základ (gymnázium) a jen minimum studujících má přírodovědné bakalářské vzdělání, je zvládnutí (osvojení poznatků s porozuměním) kurzu poměrně náročné a vyžaduje domácí přípravu odpovídající kreditovému ohodnocení kurzu. Last update: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|
|
||
|
1. hodina – Představení kurzu, uvedení do tématu. Globální rozměr „životního prostředí“ a jeho ochrany. Úvodní hodina představí sylabus kurzu a jeho teoretická východiska. Globální ekologická problematika je představena jako specifický a základní rozměr udržitelného rozvoje. Pozornost je věnována relevantním environmentálním konceptům (environmentální udržitelnost, ekosystémové služby, planetárních meze ad.) i politickým strategiím (udržitelná spotřeba a výroba, Tematické strategie EU – pro ochranu půdy, pro městské životní prostředí, o znečišťování ovzduší, pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci, pro udržitelné využívání přírodních zdrojů, ochrany a zachování mořského prostředí). Na příkladech je ilustrován význam globálních problémů pro Českou republiku (problémy zjevné jako znečištění ovzduší i méně viditelné jako eutrofizace moří a oceánů nebo klimatické změny). Povinná četba: Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola I6, III2) Doporučená literatura UNEP. Global Environmental Outlook 6. Summary for decision makers. 2019. odkaz Politika životního prostředí EU: Sedm tematických strategií. PLANETA, Ročník XIV, číslo 10/2006; pdf ke stažení 2. hodina – Ozónová vrstva Úvod do problematiky ochrany ozonové vrstvy – úloha a význam pro život na Zemi. Základy působení stratosférického ozonu jako přirozeného filtru chránícího život na Zemi před tzv. biologicky aktivní složkou ultrafialového záření ze Slunce. Důsledky narušení ozónové vrstvy a příklady opatření na různých úrovních – ochrana ozonové vrstvy jako příklad úspěšného rozhodovacího cyklu. Mezinárodní dohody a situace v České republice. Povinná četba: Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II5) EEA. What is the current state of the ozone layer? European Environment Agency, 2024. pdf ke stažení Doporučená literatura Achrer, J. Ochrana ozonové vrstvy v České republice. Ministerstvo životního prostředí, ISBN 9788072124718 Lippert, E. Ozonová vrstva Země. Ministerstvo životního prostředí, ISBN 80-85368-61-7 3. hodina – Znečištění ovzduší Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává do těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Znečištění ovzduší je chemicko-fyzikálně-biologický stav v zemské atmosféře vyvolaný přírůstkem znečišťujících látek, na nějž navazují procesy a reakce měnící vlastnosti zemské atmosféry. Některé změny – přírodního i antropogenního původu – mají dalekosáhlé dopady nejen od místa zdroje znečištění, ale i na jiné složky životního prostředí a jeho využitelnosti k životu (např. sopečné erupce, persistentní polutanty). Vnášení látek do atmosféry (emise) i koncentrace klasických polutantů v atmosféře (imise) jsou pravidelně monitorovány a reportovány – seznámení s českými informačními systémy REZZO a ISKO. S novými technologiemi na snížení emisí z velkých zdrojů narůstá význam zdrojů nejmenších – mobilních (motorizovaná doprava) a lokálních topenišť. Povinná četba: Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II5) Doporučená literatura Braniš M. Aktuální otázky znečištění ovzduší. Karolinum 2016. vydáno: srpen 2016. e-kniha. ISBN 9788024631189 Hůnová, I., Janoušková, S. Úvod do problematiky znečištění venkovního ovzduší. Karolinum, 2004. 4. hodina – Klimatické změny Pro pochopení mechanismu, který vytváří klima na planetě Zemi, je nutno vzít do úvahy celý rozsáhlý systém, který vedle atmosféry zahrnuje oceány, pevniny a jejich charakteristiky (horská pásma, vegetační kryt), sněhovou pokrývku, pevninský a mořský led, vazbu troposféry a stratosféry. V současné době jsme svědky probíhající globální změny klimatu, která je považována za nejvážnější ohrožení životního prostředí. Z faktorů ovlivňujících klima je pozornost zaměřena na sluneční záření (a jeho odrazivost/pohltivost v atmosféře a na Zemském povrchu) a na změny koncentrace skleníkových plynů. Evidence vs. názory klimaskeptiků. Povinná četba Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II5) Doporučená literatura IPCC. Souhrnná zpráva k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Český překlad shrnutí Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). 2023. odkaz IPCC. Fyzikální základy. Český překlad Pracovní skupiny I k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu. 2021. odkaz IPCC. Mitigace. Český překlad Pracovní skupiny III k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu. odkaz IPCC. Dopady, adaptace a zranitelnost. Český překlad Pracovní skupiny II k Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu. odkaz 5. hodina Klimatické změny – uhlíková stopa (host RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.) Možnosti mitigace a adaptace změn klimatu. Představení konceptu uhlíkové stopy firmy – stanovení množství skleníkových plynů (vyjádřených v CO2ekv), které souvisí s činností celého podniku a jeho dodavatelsko-odběratelským řetězcem. Uhlíková stopa jako jeden z hodnotících nástrojů ESG. Modelová metodika výpočtu, diskuze o potenciálu firem směřovat ke klimatické neutralitě (příklady podniků z různých sektorů – výrobní podnik vz. zemědělská farma). Povinná četba CI2 Metodika stanovení uhlíkové stopy podniku. 2016. pdf ke stažení Doporučená literatura CI2. Změřte si svoji uhlíkovou stopu. odkaz WBCSD a WRI. Protokol o skleníkových plynech. Standard pro korporátní účetnictví a výkaznictví. pdf ke stažení 6. hodina – Voda v prostředí Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí Země. Hydrologický cyklus a jeho hybné síly. Dělení vody podle jejího původu a podle jejího využití člověkem. Kvantita vody – specifická situace ČR jako „střechy Evropy“ a její plná závislost na srážkách. Kvalita vody – indikátory, hodnocení a interpretace dat v ČR. Ekosystémové služby poskytované vodními ekosystémy. Povinná četba Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II4) Doporučená literatura: Hejzlar J., Rulík, M. Voda na Zemi. Nakladatelství Jihočeské univerzity, 2021. 7. hodina – Voda a společnost Voda tématizována z hlediska zabezpečení lidských potřeb (jako jsou pitná voda, zavlažování, energetické nároky atd.). Spotřeba vody – voda čerpaná a voda skutečně spotřebovaná. Vliv lidské činnosti na vodní zdroje – čištění odpadních vod a úpravna pitné vody. Koncept vodní stopy – zelená, modrá a šedá voda. Povinná četba Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II4) Doporučená literatura EEA. 2024. Europe's state of water 2024. The need for improved water resilience. European Environment Agency. odkaz Mze. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023. Vodohospodářská ročenka, tzv. Modrá zpráva. Ministerstvo zemědělství. pdf ke stažení 8. hodina – Biogeochemické cykly Nejrůznější přímé i nepřímé vlivy působící na ovzduší, půdy, vody a les se se projevují ve změnách biogeochemických cyklů ekologicky významných prvků. Tyto změny pak zpětnou vazbou působí na jednotlivé složky ekosystémů a ovlivňují je často velmi složitými mechanismy a cestami. Poznání jednotlivých cyklů, jejich propojení a vzájemného vlivu je předpokladem ke správnému pochopení fungování ekosystémů a jejich odpovědi na klimatickou změnu kombinovanou s dalšími vlivy jako je lesnické hospodaření či acidifikace. Teprve pak lze usuzovat na jejich budoucí vývoj a správně se rozhodovat při nakládání s lesy, půdami či vodami. Jsou prezentovány koloběhy čtyř základních prvků/živin: uhlíku (C), dusíku (N), fosforu (P) a síry (S). Zásadní je pochopení těchto přírodních procesů jako neustálého koloběhu látek a tok energie. Významné jsou souvislosti energetické – cykly jsou poháněny přímo či nepřímo energií slunce nebo redukovaných minerálů (energie je absorbována, přeměněna, dočasně skladována a nakonec rozptýlena). U všech cyklů je zásadní role člověka – ten svou činností koloběh prvků narušil a v některých případech antropogenní tok již předčil velikost koloběhu přírodního. Velikost tohoto narušení je interpretována pomocí konceptu planetárních mezí (velikost překročení mezí). Opatření a možná řešení jsou kriticky diskutována (např. omezení emisí vs. technologická řešení ukládání emisí apod.). Povinná četba: Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II6) Doporučená literatura BRANIŠ, Martin. Základy ekologie a ochrany životního prostředí: Učebnice pro střední školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství INFORMATORIUM, spol. s r. o., 1997. ISBN 80-86073-03-3. 10. hodina – Půda Půda (soil, nikoliv území – land) je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin aj. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek. Přežití a prosperita všech suchozemských biologických společenstev (tedy i celého lidstva) závisí na tenké vrchní vrstvě Země. Přesto je půda relativně nenápadný přírodní zdroj, jehož obnova je velmi dlouhá (proto je nutné ji chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna). Typologie půd a jejich zastoupení v ČR, antropogenní ovlivnění kvality půdy a její ohrožení z hlediska potravinové bezpečnosti apod. V posledních letech se zrychluje tempo vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu pro různé účely a stejně tak se velmi zrychlují degradační procesy. Modelované dopady klimatických změn mají přinést jejich další zrychlení. Povinná četba: Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II1) Doporučená literatura Šarapatka, B. a kol. Půda - přehlížené bohatství. 2021. Vopravil, J. a kol. Půda a její hodnocení v ČR. 2010. EEA. Soil monitoring in Europe – Indicators and thresholds for soil health assessments. EEA Report 8/2022. odkaz 11. hodina – Odpady Zahlcení odpadem je jedním z nejviditelnějších dopadů zdánlivě neomezené globální produkce a spotřeby a současně zásadním faktorem znečištění životního prostředí. Odpady vznikají prakticky při veškeré lidské činnosti (nejen v průmyslu a stavebnictví, ale i v zemědělství a při běžném životě lidí). Kvůli svým specifickým vlastnostem a různým dopadům vyžaduje každý tok odpadů specifické nakládání. Z hlediska cirkulární ekonomiky je pozornost věnována hierarchii nakládání s odpadem. Povinná četba Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola I5) Doporučená literatura MŽP. Zpráva o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky za období 2019–2020. 2024, pdf ke stažení EEA. Waste and recycling. 2024. odkaz 11. hodina – Využití území a urbanizace Území (prostor), který podle jeho charakteristik popisujeme/definujeme jako krajina, zastavěné území apod. je omezený přírodní zdroj. Způsob, jakým tento zdroj v současné době využíváme v Evropě i ve světě, není udržitelný – cílem evropských politik je proto řešit zábor půdy, omezovat fragmentaci krajiny a chránit biologickou rozmanitost a půdu. Globální systémy jsou propojené mnoha pozitivními i negativními (zpětnými) vazbami – využívání území má zásadní dopad na další environmentální jevy a systémy jako je klima a biodiverzita. Seznámení s indikátory využití území – koeficient ekologické stability, indikátor dynamiky fragmentace krajiny ad. Povinná četba Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola I6) CENIA. Tvář české krajiny v prostoru a čase. Mapování CORINE Land Cover 1990–2018 v socioekonomických souvislostech. 2021, pdf ke stažení EEA. Signály EEA 2019 - Krajina a půda v Evropě. 2020. odkaz Doporučená literatura CENIA. Monitoring krajinného pokryvu. Česka. 2023, odkaz ESPON a ÚÚR. Průvodce udržitelnou urbanizací a využitím území. 2020. pdf ke stažení 12. hodina – Ekosystémové služby a biodiverzita Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidé získávají od ekosystémů. Přestože jsou často získávány zcela zdarma a tudíž nedoceňované, mají naprosto zásadní vliv nejen na kvalitu života, ale na jeho samotnou existenci. Ekosystémové služby – i přes svůj společenský koncept „služeb“ – mají svůj základ v biogeochemických procesech na planetě. Využíváním těchto služeb člověk tyto procesy narušuje, event. může způsobit i jejich dlouhodobé či trvalé poškození. Znalost a vědomí limitů poskytování/využívání ekosystémových služeb (princip trade-off apod.) je nezbytný pro jejich udržitelný management. Komplementární koncept ke službám přírody je její vnitřní hodnota. Povinná četba: Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola I6) MA. Ekosystémy a lidský blahobyt: Syntéza. Vydalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, 2005; ISBN 80-239-6300-7. odkaz Doporučená literatura Středová H. a kol. Úvod do environmentální bezpečnosti a ekosystémových služeb. 2018, Mendelova univerzita, Brno. ISBN: 978-80-7509-614-2. 13. hodina – Nové environmentální problémy Nově se objevující a/nebo nově vznikající environmentální problémy jsou jevy s pozitivním nebo negativním globálním dopadem na životní prostředí, které jsou vědeckou komunitou uznávány jako velmi důležité pro lidský blahobyt, kterým však dosud politici nevěnují dostatečnou pozornost. Vedle starých ale zanedbaných témat jako chemizace prostředí (např. hormonální disruptory) pozornost zasluhují i nově se objevující problémy (emerging environmental issues). Na příkladu znečištění prostředí mikroplasty bude demonstrováno zdravotní riziko z nečekaného – o obtížně řešitelného – problému. Povinná četba Moldan, B. Podmaněná planeta. Karolinum, 2015 (kapitola II6) Doporučená literatura UNEP. 21 Issues for the 21st Century, Results of the UNEP Foresight Process on Emerging Environmental Issues. 2012. pdf ke stažení EEA. Microplastic pollution from textile consumption. Eionet Report - ETC/CE 2022/1; odkaz Last update: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Last update: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|