|
|
|
||
|
K čemu dochází, promýšlíme-li klíčové koncepty společenských věd, koncepty jako subjekt/objekt, mikro/makro, fakta/fikce, expertíza/laickost, nebo dobrá/špatná péče spolu-s disabilitou? Jaké reformulace těchto konceptů umožňuje jejich dekonstrukce a rekonstrukce prostřednictvím kolaborativního akčního výzkumu realizovaného spolu-s lidmi označovanými za postižené a v jejich prospěch? V čem spočívá potenciál takového výzkumu pro rozvoj metodologie společenskovědního bádání, promýšlení intersekcionálních systémů diskriminace či pro design, implementaci a evaluaci sociálních a zdravotních politik? Kurz Spolu s disabilitou staví na zkušenostech s realizací dvou kolaborativních výzkumů s lidmi s diagnózou „mentálního postižení“ a s oporou v poznatcích studií vědy a technologií, studií péče a studií disability nabízí platformu pro znovu-promýšlení základních východisek společenských věd ve vztahu ke zkušenostem, stanoviskům a narativům lidí s postižením.
Těžištěm všech setkání je debata, vycházející z prezentace připravené vyučujícím, četby, domácí přípravy a osobních a profesních zkušeností studentstva. Společně se pokusíme zjistit, co to znamená, stávají-li se životy s postižením integrální součástí expertních diskursů společenskovědního výzkumu a sociálních a zdravotních politik. Last update: Synek Michal, Mgr., Ph.D. (24.02.2025)
|
|
||
Last update: Synek Michal, Mgr., Ph.D. (01.02.2025)
|
|
||
|
Studentstvo předkládá před každým setkáním písemnou přípravu na debatu, vypracovanou na základě shrnutí povinné četby a/nebo multimediálních materiálů (40% bodového hodnocení). V závěru kurzu studentstvo vypracuje krátkou odbornou esej (40% hodnocení) a tuto esej posléze probere s vyučujícími a studujícími během mini-konference (20%). Last update: Synek Michal, Mgr., Ph.D. (13.03.2025)
|
|
||
|
Povinná:
Doporučená:
Last update: Synek Michal, Mgr., Ph.D. (08.05.2025)
|
|
||
|
01 Výzkum a tvorba politik jako prostor pro obtížně slyšitelné hlasy V sociomateriálních sítích mnoha nejen-lidských společenství zůstávají lidé označení za postižené v pozici „sirotků“, vytěžovaných vlivnějšími a hlasitějšími aktéry. Lze tuto situaci změnit prostřednictvím zapojení lidí s postižením do společenskovědního a zdravotnického výzkumu a do tvorby sociálních a zdravotních politik? Jaká přeskupení povinných průchozích bodů v existujících sociomateriálních sítích jsou zapotřebí, aby byl jejich hlas slyšet a aby byl brán vážně? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Komu je věnován výzkumný projekt Životní příběhy a v jakém smyslu (pokud vůbec) lze o jeho účastnictvu mluvit jako o lidech, jejichž hlas není slyšet? Proč je důležité, aby jejich hlas slyšet byl? 02 Právo na výzkum a kriplení výzkumných metod Lidé znevýhodnění přidělením nejrůznějších zneschopňujících apelací (jako např. diagnózou „mentálního postižení“) jsou často vyloučení z účasti na společenskovědním a zdravotnického výzkumu, nebo jsou začleněni způsobem, který nebere ohled na jejich stanovisko a na jejich postoje k sociálním a zdravotnickým politikám. Lze právo na výzkum postulovat jako základní lidské právo a lze jej realizovat v rámci platných zákonů a etických pravidel? Je možné jej naplnit v praxi? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Jaké argumenty lze formulovat ve prospěch postulování práva na výzkum jako základního lidského práva? Jak lze toto právo realizovat v případě lidí s diagnózou mentálního postižení? Jak k realizaci práva na výzkum přispívá kriplení výzkumných metod? 03 Kriplovská identita a sdílená disabilita Zatímco mnohé hlasy prosazující zlepšení životních podmínek lidí označených za postižené zakládají svou autoritu na kolektivně budované a více či méně jasně vymezené „identitě postižených“, všichni jsme – v nejrůznějších ohledech a situacích – tak či onak „postižení“ či „nepostižení“. Lze univerzalistický pohled na disabilitu, umožňující řešení problematiky postižení v rámci obených teorií veřejnosti, skloubit s identitární politikou, směřující k emancipaci konkrétních občanských skupin? Jaké výhody a nevýhody mají oba přístupy pro politickou teorii a praxi? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Příprava na debatu: Je Leah Lakshmi Piepzna-Samarasinha důvěryhodným svědkem a lze její „kriplovskou vědu“ považovat za objektivní? Lze univerzalistický pohled na postižení, formulovaný v textu Michela Callona, skloubit s identitní politikou směřující k emancipaci konkrétních občasnkých skupin? Stručně odpovězte na tyto otázky a formulujte vlastní otázku, kterou byste během setkání rádx probralx s ostatními. 04 Malé a/nebo velké příběhy Individuální i kolektivní zkušenosti a stanoviska lidí s postižením jsou obvykle prezentovány v rámci „širších“ narativů konstruovaných experty na disabilitu. Tyto narativy, ať už ve formě medicínských diagnóz, sociálních a zdravotních politik či historických a socioekonomických analýz, zprostředkují „aha efekt“, skrze nějž se stávají zřejmými určitá vysvětlení stanovisek a životních projektů lidí označených za postižené. K čemu dochází, když jsou namísto toho vysvětlení nabízená experty postavena na roveň autentických příběhů o životě s postižením a když jsou promýšleny spolu s nimi? Co se změní, když různě nadané účastnictvo výzkumu vypovídá svým vlastním způsobem o čem chce? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Co je v popisu koncertu a setkání obsaženém v textu učiněno zjevným, a co se naopak skrývá? Co je učiněno zjevným a co se skrývá v příběhu Karla Čackého? Jaké „větší příběhy“ byste potřebovalx slyšet, abyste tvorbě RRC a Karlovu příběhu lépe porozumělx? 05 Spolukonstruování individuálních subjektivit a politika kolektivního autorství Zatímco řada postmoderních směrů společenských věd zdůrazňuje, že individualita je vždy kolektivně spolukonstruována a vliv je vždy záležitostí překladu, na identitách a osobních příbězích záleží, často právě členstvu vyloučených a marginalizovaných skupin. Jak lze ekonomii moderního subjektu vyjednávat v sítích výzkumných kolektivů pracujících metodou spoluvyprávění a řídících se principem kolektivního autorství? Jak v takových kolektivech hledat střední cestu mezi esencializací vztahů ovládání a nekritickým oslavováním tekutosti bez rozdílů a mocenských hierarchií? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Jakým způsobem řeší výzkumnictvo věnující se kolaborativnímu výzkumu s příslušníky marginalizovaných skupin otázku (spolu)autorství? Opřete se ve své argumentaci o konkrétní příklad (text, multimediální obsah atd., ať už některý z těch, které jsme v kurzu probírali, který budeme probírat, nebo ještě lépe nějaký jiný, který samx objevíte) a kriticky zhodnoťte, zda je použitý způsob atribuce autorství podle vašeho názoru spravedlivý. 06 Péče o „špatné objekty“ Aby umožnila symetrické a agnostické popisy mocenských vztahů, studia péče inspirovaná STS „pře-pisují“ pečování jako „snahu o dobré“. Namísto aby zaujímalo kritický odstup, výzkumnictvo se má soustředit na zvýraznění různých verzí „dobrého“ a registrování jejich interakcí a dopadů. Některé verze „pečování“ o lidi označené za postižené jsou však vůči příjemcům/kyním péče otevřeně nepřátelské a jen stěží je lze označit – ať už na základě osobní zkušenosti či kolektivně budovaného stanoviska – za omyly zrozené z dobrých úmyslů. Lze metodologické přístupy studií péče uvést do souladu s kritickým repertoáre a je něco takového myslitelné v rámci kolaborativního výzkumu s lidmi s postižením? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Které zájmy zachycené ve vyprávění Miloše Šandery lze odůvodněně označit za „špatné“ či „zlé“? Jak je vnímá sám vypravěč a bylo by možné „pře-psat“ je jakožto „pokus o dobré“? 07 Taktiky, strategie a tvorba politik Polemická antropologie každodennosti konceptualizuje jednání „mocných“ jako strategie a činy „slabých“ jako taktiky, přičemž první typ praxe využívá vlastního teritoria, zatímco druhý se pohybuje na teritoriu druhých, setrvávajíce v nediskursivním pomezí. Viděno touto perspektivou lze inkluzivní tvorbu politik chápat jako hledání způsobů, jimiž taktiky „slabých“ mohou ovlivnit strategie „silných“. Není však samo dělení aktérů na silné a slabé podle vlivu a moci hlavní překážkou smysluplných změn? A pokud ano, jaké alternativy si lze představit? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Jaký status v prostředí, které popisuje text Synka a Hradcové, vyprávění pana Odesela, a jakou relevanci má pro promýšlení budoucnosti pobytových sociálních služeb pro lidi označené za postižené? 08 Gender v příbězích lidí žijících v ústavech pro osoby označené za postižené Zatímco mnohé teoretičky a teoretici postulují gender jako primární analytickou kategorii pro analýzu intersekcionálních systémů diskriminace, řada lidí označených za postižené v ČR žije v prostředí, kde je problematika genderu a sexuální orientace v souladu s oficiálními politikami postižení upozaďována. Narativy účastnictva kolaborativních výzkumů věnovaných životu v ústavech v důsledku toho problematiku genderu a sexuální orientace netematizují, nebo ji tematizují jako nepodstatnou a okrajovou. Jak se teoreticky a metodologicky vyrovnat s „neviditelností“ genderu v příbězích a popisech konstruovaných skrze kolaborativní výzkum s lidmi s postižením? Jak prostřednictvím nástrojů intersekcionání analýzy popsat svět, v němž jsou gender a další potenciálně zneschopňující „objekty“ jako rasa či třída významnou měrou přetvářeny prvotní apelací postižením? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Přečtěte si příběh Bohušky Jablonické a vraťte se k těm pasážím z příběhu Miloše a Karla, které by mohly být produktivně nahlíženy perspektivou genderové analýzy. Navrhněte výzkumný problém a výzkumnou otázku týkající se intersekcionality postižení a genderu v životě lidí, kteří strávili podstatnou část života v ústavech pro lidi označené za mentálně postižené. 09 Anonymizace, advokacie a akční kolaborativní výzkum: Setkání s členstvem kolektivu Životní příběhy Anonymizace je jedním ze základních nástrojů společenskovědního a zdravotnického výzkumu, kouzelným prostředkem měnícím zjištění na fakta a chránícím účastnictvo výzkumu před pomstou nepřátelských institucí a jedinců. Co ale dělat, když účastnictvo výzkumu chce vystupovat pod svým vlastním jménem a rozhodne se řešit výzkumné problémy nejen v akademických textech a výzkumných zpráv, ale přímo v „reálném“ životě? Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Promyslete, na co byste se rádi zeptali účastnictva projektu Životní příběhy a dalších účastnic a účastníků setkání se zkušeností s omezením práv a marginalizací. 10 Paranoidní a reparativní přístupy k postižení: Estetika kolaborativních studií disability Namísto snahy o definování neměnných zákonů příčiny a důsledku, deskriptivní a aditivní estetika „spolu s“ směřuje k symetrickému a agnostickému popisu mnohočetných diskursivních formací vstupujících do interakcí s disabilitou. Díváme-li se na tyto vztahy ze stanoviska lidí, kteří je prožívají na vlastní kůži a kteří se je ve prospěch svůj a ve prospěch nás všech snaží změnit k lepšímu, disabilita se už nejeví jako neměnný osud, ale spíše jako sdílená zkušenost a společný základ potenciálně pozitivních společenských změn. Četba/poslech/studium:
Příprava na debatu: Přečtěte si text Sedgwick a zamyslete se nad tím, co může její analýza paranoidních a reparativních přístupů k sociálně-vědnímu výzkumu nabídnout metodologii kolaborativního výzkumu. Co může nabídnout projektům realizovaným společně s lidmi s postižením, jako jsou Životní příběhy? Jak může přispět k vašim úvahám o tématu vaší seminární práce? Last update: Synek Michal, Mgr., Ph.D. (17.05.2025)
|