|
|
|
||
|
V rámci kursu budou probrány základní platónské pojmy a koncepty, a to v kontextu dvojice základních Platónových děl: nejprve se zaměříme na (byť možná pseudoplatónský) Sedmý list, který jednak problematiku semináře situuje do rámce Platónova života, ovšem zejména v pasáži 341C-344D předvede, co je věcí filosofie (TO PRAGMA AUTON), a jaký je vlastní statut Platónových dialogů. Převážná část semináře bude ovšem věnována výkladu stěžejního Platónova díla, a sice Ústavy, jejíž text bude systematicky probrán tak, aby seminář co nejvíce usnadnil její samostatnou četbu: větší důraz bude položen na problém konstrukce ideální obce, na Platónovu ontologii, jak je vyložena v trojici slavných podobenství (o slunci, úsečce a jeskyni) na konci VI. a na začátku VII. knihy, a konečně na knihu X. s její kritikou MIMÉSIS a (mimetického) umění obecně. Kurs je koncipován jako zcela elementární, vhodný pro studenty druhého semestru, nepředpokládá žádné zvláštní znalosti, pouze zájem, ochotu pracovat a dobrou vůli. Kurs by měl napomoci při přípravě na zkoušku Úvod do filosofie, jakož i na další povinné zkoušky, jako je zkouška souborná či státní. Last update: Kružík Josef, Mgr., Ph.D. (27.01.2025)
|
|
||
|
Povinná:
Doporučená:
Last update: Kružík Josef, Mgr., Ph.D. (27.01.2025)
|
|
||
|
Přednášky budou realizovány prezenčně, na kanále https://www.youtube.com/channel/UCSL9kuxTersGLb1Vn1PbKZw naleznete přednášky staré cca 5 let, které se obsahově překrývají se současnou podobou kursu cca z 80%. Prosím, zřiďte si na Youtube účet (pokud ho už nemáte) a nastavte si odběr tohoto kanálu. Last update: Kružík Josef, Mgr., Ph.D. (27.01.2025)
|
|
||
|
1. Úvod, Sedmý list 323d-325a: Platónův život a jeho sicilské dobrodružství; úvod, historický, kulturní a náboženský kontext Platónovy tvorby, Platónovo sicilské dobrodružství Sedmý list 323d-325a 2. Sedmý list 340b-345c: Filosofická digrese v Sedmém listu; zkouška pro adepta filosofie; má filosof psát filosofické knihy; co je věcí filosofie (to pragma auton)? 3. Ústava: úvod, jednající postavy, struktura dialogu; narativní rámec dialogu; symetrická struktura Ústavy, místo první knihy v rámci celku. 327a-331d: úvodní scena a rozhovor s Kefalem 4.Ústava I. 331d-354c: Rozhovor s Polemarchem a Thrasymachem Co je spravedlnost?; spravedlnosti a tradice, činit dobré přátelům a zlé nepřátelům; Thrasymachos a morální skepse; spravedlnost je to, co je prospěšné silnějšímu; Může být spravedlnost prospěšná? elenchos všech uvedených vymezení spravedlnosti. 5. Ústava II. 357a-383c: Nový začátek rozhovoru: přináší spravedlnost prospěch a největší dobro?; klasifikace různých dober; problém Gygova prstenu; je možné usilovat o spravedlnosti pouze kvůli ní samé? Co je spravedlnost?: nepřímé vypracování odpovědi: spravedlnost v obci a spravedlnosti v duši. První obec naplňující pouze nutné potřeby života; problém žádosti, druhá obec toužící po přepychu, nutnost zřízení strážců: třetí obec jako jednota mnohosti v omezování potřeb. 6. Ústava III. 386a-417b: Fysis a paideia strážců: múzická a gymnastická příprava, pedagogika a náboženství; očista řeči o božském; problém mimésis; statečnost (andreia) jako arété strážců; erós a pravidla paiderastie. Vládcové v obci; vztah vládců a strážců; jakým způsobem vybrat správné vládce? otázka majetku strážců a vládců. 7. Ústava IV. 419a-445e: blaženost vládců a blaženost obce; společenství majetku, žen a dětí; projekt dokonalé obce je hotov, ctnosti v dokonalé obci náležející jednotlivým třídám: uměřenost (sofrósyné), moudrost (sofia), statečnost (andreia). Výměr spravedlnosti (dikaiosyné) v dokonalé obci. Spravedlnost v duši (psyché); části duše a jejich žádosti. 8. Ústava V. 449a-480a: Digrese I. Rozdíl mezi ideální obcí a reálnou obcí: životní styl strážců: rovnost žen v obci(!), společenství žen a dětí(!), pravidla sexuálního života; velkorysost k poraženým nepřátelům; nutná podmínka existence dokonalé obce: vládnout musí filosof(!); kdo je filosof? Pravda a jsoucnost — mínění (doxa). 9. Ústava VI. 484a-502c: Digrese II. arété a filosof: proč je pravých filosofů tak málo?; jak uchránit filosofa toho, aby ho obec nezkazila? Filosof se nemá připodobňovat obci, nýbrž připodobňovat obec sobě samému a sebe připodobňovat Dobru samému o sobě. 10. Ústava VI. 502d-511e: Spravedlnost je zakotvena v ideji Dobra. paideia vhodná pro filosofa; filosof-vládce a idea Dobra. Je nejvyšší dobro slast (hedoné) či vědění (epistémé)? Jaká je povaha Dobra samého o sobě?; podobenství o slunci, podobenství o úsečce. 11. Ústava VII. 514a -541b; Digrese III. Je idea Dobra poznatelná? podobenství o jeskyni; vzájemnost duše a obce, výchovy a ideje Dobra; role matematiky a dialektiky; výchova vládce od dětství až do dospělosti; jak dokonalou obec založit? Samostudium: Ústava VIII. a IX. Ústava VIII. (543a — 569c) Problém nespravedlnosti: může být nespravedlivý člověk šťasten?; analýza čtyř typů nespravedlivého uspořádání obce (timokracie, oligrachie, demokracie a tyranie) a duše (čtyři odpovídající typy žádostivosti); nevyhnutelná dějinná degenerace spravedlivé obce; analýza různých typů žádostivostí, analýza timokratického, oligarchického a demokratického člověka. Ústava IX. (571a — 592b) Tyran: analýza tyrana, kdo a proč se stává tyranem, tyranská duše v tyranské obci, závěr argumentu započatého v Ústavě II.: spravedlivý člověk je šťastnější než nespravedlivý, spravedlnost přináší nejvyšší prospěch; problém slasti, pouze filosofická slast má nějakou cenu. Rozum a zákony, smysl zákonů v obci. Viz https://www.youtube.com/watch?v=cUKTbXmh1BE&list=PLJK-5HOVAxUmQefTScjtRN3hOR1tINesY&index=9&t=2999s 12. Ústava X. kniha 593a-621d Umění a nesmrtelnost: kritika básnictví a mimésis, důvody pro vykázání básníků z obce, důkaz nesmrtelnosti duše, eschatologický mythos (Er z Pamfylie). Last update: Kružík Josef, Mgr., Ph.D. (27.01.2025)
|