1. (18/2)
Úvodní hodina
Diverzita romských skupin v Evropě, příchod do Evropy a informace o Romech v Byzanci, přehled dalších historických teritorií a pohybů
Úvodní hodina věnovaná základním informacím o diverzitě romských skupin v Evropě, historii příchodu jejich předků na území Evropy a rozšíření po Evropě spojené s etnogenezi jednotlivých skupin v podmínkách daných státním i lokálním přístupem a dobovými možnostmi napojení na existující socioekonomické struktury.
Doporučená četba:
- Tcherenkov, Lev; Laederich, Stephane. 2004. The Early European Migrations (chapter 4); The XVth and the beginning of the XVIth centuries (chapter 5). In: The Roma. Otherwise known as Gypsies, Gitanos, Tsiganes, Ţigani, Çingene, Zigeuner, Bohémiens, Travellers, Fahrende, etc. Vol. 1. History, Language, and Groups. Basel: Schwabe Verlag.
- Second Migration. Factsheets on Romani history, culture, language, literature. Dostupné z: http://romafacts.uni-graz.at/
- Soulis, G. C. Cikáni v Byzantské říši a na Balkáně v pozdním středověku. In: Romové v Byzanci. Indologický ústav FFUK, Praha 1998, s. 9-25.
- Tchrenkov, Lev, Stéphane Laederich. Chapter 6: Meanwhile in the Ottoman Emipre, in: „The Rroma.“ Vol 1. Schwabe Verlag, Basel, 2004.
- Marushiakova, Elena, Popov, Veselin: Gypsies in the Ottoman Empire. Centre de recherches tsiganes, University of Hertforshire Press, Hatfield, 200, povinně jen s. 26-44 (dostupné z Google Books)
2. (25/2)
Otroctví Romů v Rumunsku a jeho dědictví
Rumunská knížectví Valašsko a Moldavsko byly územími, na kterých se po celou řadu století uplatňovalo zotročení všech místních Romů. Otroctví Romů v Rumunsku je kapitolou rumunské, potažmo evropské historie, která nadále zůstává veřejně poměrně neznámá právě i v samotném Rumunsku, jakkoli měla zásadní důsledky pro další vývoj romské společnosti v Rumunsku. Na území Rumunska se také formovala etnogeneze celé jedné velké romské jazykové metaskupiny (tzv. vlašské dialekty romštiny), resp. kulturně specifických skupin Romů, v českém prostředí známých jako olašští Romové. Na hodině budeme debatovat o specifických aspektech zotročování Romů v Rumunsku, ale i tom, jak téma v současné době uchopují akademici i aktivisté ve snaze o společenské vyrovnání se s touto zásadní vytěsňovanou kapitolou dějin Rumunska.
Doporučená četba:
- Viorel Achim. The Roma in Romanian History. CEU Press, Budapest, 2004. Chapters 2 a 3 (Chapter II. The Gypsies in the Romanian lands during the middle ages. Slavery; Chapter III. Emancipation). Dostupné z: https://books.openedition.org/ceup/1532
- Margareta Matache and Jacqueline Bhabha. The Roma Case for Reparations. In: Time for Reparations. A Global Perspective. Bhabha, J., Matache M., Elkins C. (eds). University of Pensylvania Press, 2021, s. 253-271.
3. (4/3)
Příchod prvních skupin Romů do střední a západní Evropy
Hodina zaměřená na tzv. první migraci, respektive historii příchodu Romů do západní Evropy na začátku 15. století a vývoji přístupu západoevropanů ke skupinám lidí, které rozpoznávali jako jiné a cizí. Budeme debatovat o způsobech, jakým přístupy místních autorit v západní Evropě ovlivnily možnosti sociálního a ekonomického napojení na dobové struktury daných společností, ale i utváření charakteru romských společenství v západní a střední Evropě a také další pohyby Romů po Evropě
Doporučená četba:
- Tcherenkov, Lev; Laederich, Stephane. 2004. Western and Northern European Roma History the XV-XIX centuries (chapter 7). In: The Roma. Otherwise known as Gypsies, Gitanos, Tsiganes, Ţigani, Çingene, Zigeuner, Bohémiens, Travellers, Fahrende, etc. Vol. 1. History, Language, and Groups, s. 123-137.
- Wagner, Peter. 2006. Gronemeyerovy přetisky raných německých pramenů o Romech. Romano džaniben 13 (jevend): Jednotlivé prameny, 1. oddíl – Kroniky, s. 36-42.
4. (11/3) hodina odpadá, samostudium
5. (18/3)
Vývoj přístupů v západní Evropě: Asimilace a deportace. Romové v amerických koloniích.
Odmítavý přístup vládnoucích autorit v západní a střední Evropě k Romům měl odraz v přístupech, které usilovaly o eliminaci Romů jako skupiny, resp. v politikách vyhánění, deportací a asimilace. Důsledky těchto přístupů byly nejrůznější, od jazykové asimilace některých skupin Romů, až po rozšíření Romů mimo území Evropy, resp. do zámoří. Ať už tam byli deportováni, nebo tam obcházeli dobrovolně, z ekonomických důvodů, ale i ve snaze vymanit se z pozice rasizovaných marignálů, západoevropská představa o rasové hierarchii a z ní vyplývající praxe byla nadále součástí společenského řádu uplatňovaného i v zámoří, ve kterém museli svoje životy dále navigovat.
Doporučená četba:
- Alfaro, Antonio Gómez. Velký proticikánský zátah (Španělsko 1749). Univerzita Palackého v Olomouci. 1993
- Ostendorf, Ann. 2021. Louisianští Romové: Konstrukce rasy v koloniálním Karibiku. Romano džaniben 28 (1): 33–55.
6. (25/3)
Policejní přístupy v západní a střední Evropě v 19./20. stol
Konceptualizace Romů jako hrozby pro veřejný pořádek a bezpečnost, vyplývající z historických přístupů k Romům na území západní a části střední Evropy se na přelomu 19. a 20. století transformovala do policejních sekuritizačních politik a praxí evidence, a vzájemně se podporovala s představou Romů jako lidí nepatřících do národních občanských společností. V rámci této hodiny se budeme věnovat nejen charakteru těchto politik ale i debatě o tom, jak dopadaly a formovaly každodenní život konkrétních romských rodin a jejich způsoby adaptace ale i resistence vůči těmto policejním režimům.
Doporučená četba:
- Jennifer Illuzzi. 2014. Conclusion: The Modern Bureaucratic State and Gypsy Exclusion. In: Gypsies in Germany and Italy, 1861–1914 - Lives Outside the Law, Palgrave MacMillan (dostupne z:https://oiipdf.com/download/gypsies-in-germany-and-italy-1861-1914-lives-outside-the-law)
- Tara Zahra. “Condemned to Rootlessness and Unable to Budge”: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg Empire. The American Historical Review, Volume 122, Issue 3, June 2017, s. 702–726, https://doi.org/10.1093/ahr/122.3.702
1/4/26 reading week
7. (8/4)
Státem podporovaná etnická emancipace Romů v SSSR
Rozvoj romského hnutí v sovětském Rusku je ojedinělým příkladem státní podpory rozvoje etnického uvědomění Romů a jejich pozice jako státem uznané národnostní menšiny. Přestože neměl dlouhého trvání, stal se významným referenčním bodem i zdrojem inspirace pro celou řadu hnutí Romů v poválečné Evropě, zejména v socialistickém bloku, ale i na úrovni mezinárodního romského hnutí. Nedílnou součástí této státní podpory byla transformace Romů v loajální sovětské občany, což znamenalo i tlak na opuštění některých kulturních tradic a vedlo k utváření kontrastních pozitivních a negativních obrazů „C*kánů“ a charakteristických rysů jejich kultury a pozice v minulosti a současnosti. Součástí těchto procesů byli i konkrétní Romové a Romky. V rámci hodiny budeme debatovat nejen o konkrétních dobových výsledcích této politiky, ale i způsobu jak se na ní právě samotní Romové podíleli.
Doporučená četba:
- O'Keeffe, Brigid. 2013. New Soviet Gypsies: Nationality, performance, and selfhood in the early Soviet Union. Toronto: University of Toronto Press. (kapitola 1: Backward Gypsies, Soviet Citizens: The All-Russian Gypsy Union), s. 27-65.
- Elena Marushiakova and Vesselin Popov. 2021. Roma Voices in History. A Sourcebook. (kapitola 12: The USSR) Brill (dostupné z: https://brill.com/view/title/58332?language=en
9. (15/4)
Holokaust
Holokaust Sintů a Romů je interpretován z pohledu poválečného vývoje Romů jako organizované menšiny v jednotlivých evropských státech jako zásadní milník evropské historie Romů a i historie Evropy - jako součást státem organizovaného vyvražďování různých skupin obyvatel Evropy v době druhé světové války. Vedle toho je nutné sledovat kontinuity předchozích místních přístupů a společenských vztahů, které rámovaly osud toho kterého romského společenství v jednotlivých státech Evropy v době války. Na základě různých historických pramenů pocházejících přímo od Romů budeme debatovat nejen o diverzitě různých forem perzekucí Romů a Sintů během druhé světové války napříč celou Evropou, ale také o možnostech jejich aktérství v různých situacích a pozicích, např. jako vězňů koncentračních táborů, ale i partyzánů, atp.
Doporučená četba:
- Hübschmannová, Milena. Pronásledování Romů za nacismu (historický nástin). „Po židoch cigáni“, Triáda, Praha 2005, s. 13-51.
- Fings, K. [2018] Voices of the victims / Tour: Places and Forms of Genocide. Romarchiv. Available at: https://www.romarchive.eu/en/voices-of-the-victims/
10. (22/4)
Poválečné hnutí Sintů v Německu
Poválečná situace romských a sintských přeživší holokaustu byla ve všech státech Evropy velmi složitá, nejen z pohledu nutnosti vyrovnat se se ztrátou blízkých i vzdálených příbuzných, resp. celých místních komunit a znovu navzdory ztrátě rodiny i majetku budovat svoje životy znovu, ale i proto, že nadále museli čelit protiromskému rasismu, diskriminaci, marginalizaci a kriminalizaci. Jednou z reakcí na zažitý pokus o státem organizovanou genocidu byla snaha zorganizovat se jako společenství, organizovaně čelit přetrvávající diskriminaci, a bojovat za uznání Romů jako rasových obětí genocidy, za veřejné připomínání jejich památky a odškodnění přeživších. Německý příklad historie poválečné sebeorganizace Sintů je považován za učebnicový příklad úspěšného, jakkoli dlouhodobého (a nadále probíhajícího) boje za uznání a narovnání pozice Romů ve společnosti.
Doporučená četba:
- Matras, Yaron. 1998. The Development of the Romani Civil Rights Movement in Germany 1945-1996. In: Susan Tebutt (ed.) Gypsies in German-Speaking Society and Literature. BerghahnBooks – (viz one-drive).
- Heinemann, B. (ed.) (2017). 45 Jahre Bürgerrechtsarbeit deutscher Sinti und Roma / 45 years of civil rights work of German Sinti and Roma. Zentralrat Deutscher Sinti und Roma, Heidelberg. Available at: https://zentralrat.sintiundroma.de/en/wp-content/uploads/sites/2/2018/01/2017-buch-45-jahre-burgerrechtsbewegung.pdf
11. (29/4)
Mezinárodní romské hnutí
V 70. letech v Evropě postupně došlo ke zformování romské organizace a mezinárodní romské reprezentace, jejichž cílem bylo zrovnoprávnění postavení Romů. Budeme se věnovat historii ustanovení Mezinárodní romské unie (International Romani Union) a vývoji její agendy jako organizace zastupující zájmy Romů na mezinárodní scéně a v komunikaci mezi aktivisty, pocházejícími z různých různě historicky formovaných národních prostředí a romských skupin. Debatovat budeme mimo jiné i o rezonanci a relevanci požadavků formulovaných touto první romskou mezinárodní reprezentací v současném světě.
Doporučená četba:
- Klímová-Alexander, Ilona. (2007). The Development and Institutionalization of Romani Representation and Administration. Part 3b: From National Organizations to International Umbrellas (1945–1970)—the International Level. Nationalities Papers. 35. 627-662
- Thomas Acton. (2019) Beginnings and Growth of transnational Movements of Roma to achieve Civil Rights after the Holocaust. Romarchive: https://www.romarchive.eu/en/roma-civil-rights-movement/beginnings-andgrowth-transnational-movements-roma/
12. (6/5)
Romové ve státním socialismu
Hodina věnovaná pozici Romů v zemích socialistického bloku, na příkladu Československa. Snaha o převýchovu lidí označovaných jako „c*kánské obyvatelstvo“ v rámci budování socialismu měla některé rysy společné pro sovětský přístup ve 20. letech s jednou významnou výjimkou: možnosti jejich rozvoje jako národnostního společenství byly zásadně omezené. Na příkladu zlomu k přístupu k Romům na konci padesátých let, kdy bylo na centrální úrovni rozhodnuto o nutnosti jejich asimilace, budeme debatovat o roli různých aktérů ovlivňujících definici státního přístupu k Romům i o způsobech, jakým se jako aktéři debaty o charakteru státní politiky vůči Romům a její lokální implementaci projevovali různí Romové.
Doporučená četba:
- Spurný, Matěj. Bezmocné oběti kapitalistického řádu, nebo nenapravitelní asociálové? Ideologie a praxe sociálního inženýrství na příkladu romského obyvatelstva (1945-1960). In. Spurný, M. Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí. Antikomplex, 2011, s. 237-285.
- Archiválie/ Prameny in Sadílková H., Slačka D., Závodská M. Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. Brno, Muzeum romské kultury, 2018, s. 91-196
13/5 rektorský den
13. (20/5)
Závěrečná hodina
Last update: Sadílková Helena, Ph.D. (04.02.2026)
