Russian Political and Philosophical Thinking - ARJ100015

• Title: Ruské politické a filozofické myšlení
• Guaranteed by: Institute of East European Studies (21-UVES)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2024
• Semester: winter
• Points: 4
• E-Credits: 3
• Examination process: winter s.:
• Hours per week, examination: winter s.:2/0, C [HT]
• Capacity: unknown / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Is provided by: AVS100099
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: PhDr. Marek Příhoda, Ph.D.

Annotation

Předmět si klade za cíl uvést posluchače do problematiky politického a filosofického myšlení Ruska. V první části předmětu budou studenti seznámeni s klíčovými etapami, hlavními proudy i reprezentanty ruského politického a filozofického myšlení od vzniku písemnictví do 18. století, které je charakterizováno vlivem klasicismu a osvícenských myšlenek i zrodem svébytné světské šlechtické kultury. Zvláštní přednáškový okruh bude věnován počátku procesu národního obrození v prostředí menších národů ruského impéria v širších evropských souvislostech. V další části se přednáška zaměří na nejvýznamnější myšlenkové proudy v Rusku 19. a 20. století. Vznik svébytné ruské filosofie je spojován s diskusí slavjanofilů a západníků. Slavjanofilové položili základy ruské náboženské filosofie, zatímco západníci souvisejí především s formováním ruského liberalismu a socialismu. Na některé motivy slavjanofilské filosofie navazuje teorie kulturně-historických typů a panslavistická koncepce N. J. Danilevského. Naopak sociální projektivismus dal vzniknout ruským revolučním proudům anarchistů, nihilistů a narodniků. Pozoruhodný myšlenkový rozkvět přinesl přelom 19. a 20. století. Myšlenkové motivy tohoto období byly završeny v dílech ruské poříjnové emigrace. V jejím rámci se výrazně projevil proud eurasijství, jedno z jehož center se nacházelo v tehdejším Československu. Jako samostatný proud bude představen ruský marxismus, který nabízel řadu variant původního učení. Přednáška bude uzavřena shrnutím vývoje ruského myšlení po druhé světové válce a v současnosti.

Задача курса – дать систематическое и целостное представление об эволюции российской мысли и культуры в контексте восточно-европейского развития. Будут рассмотрены базовые течения российской культуры изучаемого периода, с отсылкой к литературным и критико-художественным явлениям (от Карамзина до Мережковского, включая Пушкина и Толстого). Особенное внимание будет уделено феномену многообразия культурной и идейной жизни в разных регионах империи, включая Украину, северо-западные губернии и Кавказ. В свете нынешних горячих споров важно понять и изучить факторы формирования и становления феномена «великой русской культуры», исторический и часто противоречивый характер этого явления.

Last update: Štoll Pavel, Mgr., Ph.D. (23.09.2024)

Course completion requirements

M. Příhoda

• základní orientace v problematice kurzu
• předložení seznamu četby (minimálně 5 tematicky zaměřených monografií či větších studií)

 

A. Dmitrijev

• základní orientace v problematice kurzu
• předložení seznamu četby (minimálně 5 prací ze seznamu Pramenné texty 19. - 20. století, monografií či větších studií)

 

Last update: Příhoda Marek, PhDr., Ph.D. (19.09.2024)

Literature

Doporučená vydání pramenů k období od středověku do konce 18. století:

КАЗАКОВА, Н. А.: Вассиан Патрикеев и его сочинения. Ленинград 1960.

КАЗАКОВА, Н. А. – ЛУРЬЕ, Я. С.: Антифеодальные еретические движения на Руси  ХIV – начала ХVI века. Москва – Ленинград 1955.

Котошихин, Г. К.: О России в царствование Алексея Михайловича. Сочинение Григорья Котошихина. 4-е издание. Санкт-Петербург 1906.

Послания Иосифа Волоцкого. Москва – Ленинград 1959.

Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1937.

Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1951.

Прокопович, Ф.: Сочинения. Москва – Ленинград 1961.

Сочинения И. Пересветова. Москва – Ленинград 1956.

Татищев, В. Н.: Избранные произведения. Ленинград 1979.

Щербатов, М. М.: Избранные труды. Москва 2010.

 

Библиотека литературы Древней Руси

dostupná v elektronické podobě na:

http://lib.pushkinskijdom.ru/Default.aspx?tabid=2070

 

Pramenné texty 19. a 20. století:

Radiščev, A. Putování z Petrohradu do Moskvy

Čaadajev, P. J. Filosofické dopisy.

Odojevskij, V. Ruské noci

Gercen, A. I. Z druhého břehu nebo nebo Dopisy budoucímu příteli nebo O tom, co bylo (Byloje i dumy)

Chomjakov, A. S. Církev je jedna

Bakunin, M. A. Zpověď caru Mikuláši

Bělinskij, V. G. Vybrané stati (Praha 1950 a jiná vydání)

Černyševskij, N. G. Estetické vztahy umění ke skutečnosti nebo Antropologický princíp vo filozofii

Dostojevskij, F. M. Deník spisovatele

Leonťjev, K. N. Byzantinismus a Slovanstvo

Neumann, B. Hledači naděje (svědectví o epoše narodnictví). Praha 1974.

Kropotkin, P. A. Paměti revolucionářovy nebo Anarchistická etika

Lenin, V.: Stát a revoluce nebo Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu nebo Materialismus a empiriokrititicismus

Plechanov, G. V. K úloze osobnosti v dějinách

Savický, P. N. Šestina světa (Rusko jako geografický a kulturní celek)

Věchi. Sborník článků o ruské inteligenci

Gumiljov, L. N. Od Rusi k Rusku

 

Základní studijní literatura:

ЧИЖЕВСЬКИЙ, Д.: Філософія на Україні. Прага 1926.

GELLNER, E.: Národy a nacionalismus. Praha 1993.

HOBSBAWM, E. J.: Národy a nacionalismus od roku 1780. Program, mýtus, realita. Brno 2000.

HROCH, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Společenské předpoklady vzniku novodobých národů. Praha 1986.

HROCH, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí v komparativní perspektivě. Praha 1996.

CHAMBERLAIN, L.: Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence. Praha 2009.

MASARYK, T.: Rusko a Evropa. Praha 1996.

MATHAUSEROVÁ, S.: Cestami staletí. Systémové vztahy v dějinách ruské literatury. Praha 1988.

MEŇ, A.: Ruská náboženská filozofia. Bratislava 2005.

MILJUKOV, P. N.: Obrazy z dějin ruské vzdělanosti I–III. Praha 1902–1910.

LOSSKIJ, N.: Dějiny ruské filosofie. Velehrad 2004.

Písemnictví ruského středověku. Výbor textů 11.–14. století. Praha 1989.

ЩУКИН, В.: Русское западничество: генезис – сущность – историческая роль. Łódź 2001.

 

Další odborná literatura:

BOČEK, P.: Stát a církev v Rusku na přelomu XV. a XVI. století. Brno 1995.

ЧИЖЕВСЬКИЙ, Д.: Історія української літератури. Київ 2003.

EICHLER, K. – SCHNEIDER, U. (Hrsg): Russische Philosophie im 20. Jahrhundert. Leipzig 1996.

ГУДЗИЙ, Н. К.: История древней русской литературы. Москва 2003 (popř. jiná vydání).

HOLZER, J.: Politické strany Ruska. Hledání identity. Brno 2004.

ГРУШЕВСЬКИЙ, М. С.: Історія української літератури, т. 1–5. Київ 1922–1927 (popř. novější vydání).

Історія української літератури, том 1: Давня література (ХІ – перша половина ХVIII ст.). Київ 1967.

Історія української культури. Київ 2002.

JAKOVENKO, B.: Dějiny ruské filosofie. Praha 1938.

КЛИБАНОВ, А. И.: Духовная культура средневековой Руси. Москва 1996.

КЛЮЧЕВСКИЙ, В. О.: Древнерусские жития святых как исторический источник. Москва 2003.

КОЛЕСОВ, В. В.: Древняя Русь: наследие в слове. Мир человека. Санкт-Петербург 2000.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty. Červený Kostelec 2009.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: tradice a alternativy. Červený Kostelec 2005.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: vlivy a souvislosti. Červený Kostelec 2006.

ЛЕОНТЬЕВА, О.: Марксизм в России на рубеже ХIХ-ХХ вв.: Проблемы методологии истории и теории исторического процесса. Самара 2004.

МИЛЬКОВ, В. В.: Осмысление истории в Древней Руси. Санкт-Петербург 2000.

МИЛЮКОВ, П.: Очерки по истории русской культуры. Москва 1992.

NYKL, H.: Teorie kulturně historických typů v ruské filosofii dějin 2. poloviny XIX. století (Danilevskij, Strachov, Leonťjev). In: Theologická revue, 2004, 3-4, s. 296-313.

NYKL, H.: Slavjanofilství a slavjanofilské paradima. Praha 2015.

ПАПЕРНО, И.: Семиотика поведения: Николай Чернышевский – человек эпохи реализма. Москва 1996.

PELIKÁN, F.: O filosofii ruské. In: Současná filosofie u Slovanů. Praha 1932.

ПЛИГУЗОВ, А. И.: Полемика в русской церкви первой трети XVI столетия. Москва 2002.

СИНИЦЫНА, Н. В.: Третий Рим. Истоки и эволюция русской средневековой концепции. (ХV–ХVI вв.). Москва 1998.

Славянофильство: Pro et contra. Санкт-Петербург 2006.

ВАЛЬДЕНБЕРГ, В. Е.: Древнерусские учения о пределах царской власти. Очерки русской политической литературы от Владимира Святого до конца ХVII века. Петроград 1916 (popř. novější vydání).

WALICKI, A.: Zarys myśli rosyjskiej od oświecenia do renesansu religijno-filozoficznego. Kraków 2005.

Dr. Dmitriev:

1. Лотман Ю. Беседы о русской культуре: Быт и традиции русского дворянства (XVIII–начало XIX века). М., 2020. 

1. Зорин А. Л. Кормя двуглавого орла. Русская литература и государственная идеология в последней трети XVIII—первой трети XIX века. М.: 2001. 

1. Мартин А. Романтики, реформаторы, реакционеры. Русская консервативная мысль и политика в царствование Александра I / Пер. с англ.  СПб., 2021. 

1. Предтеченский А.В. Из творческого наследия. СПб., 1999. 

1. Виттекер Ц. Граф Сергей Семенович Уваров и его время / Пер. с англ. СПб., 1999. 

1. Русский реализм XIX века. Общество, знание, повествование / Под ред. М. Вайсман, А. Вдовина, И. Клигера, К. Осповата. М., 2020. 

1. Малиа М. Александр Герцен и происхождение русского социализма, 1812-1855 / Пер. с англ. М., 2010. 

1. Боярченков В.В. Историки-федералисты: Концепция местной истории в русской мысли 20-70-х годов XIX века. СПб., 2005. 

1. Валицкий А. В кругу консервативной утопии. Структура и метаморфозы русского славянофильства. М., 2019. 

1. Полунов А. Ю. К. П. Победоносцев в общественно-политической и духовной жизни России. М., 2010. 

1. Зорин А. Жизнь Льва Толстого: опыт прочтения. М., 2019. 

1. Радлов Э. Л. Владимир Сергеевич Соловьев. Жизнь и учение. СПб., 1913 / 2015. 

1. Карпи Г. История русского марксизма. М., 2016. 

1. Шевеленко И. Модернизм как архаизм: национализм и поиски модернистской эстетики в России / Пер. с англ. М. 2017.  

 

 

Last update: Štoll Pavel, Mgr., Ph.D. (23.09.2024)

Syllabus

Ruské sociálně-politické myšlení od středověku do konce 18. století

přednášející: Marek Příhoda
hodinová dotace: 5x2/-

• seznámení s programem kurzu, studijní literaturou a prameny
• obecná charakteristika duchovního světa staré Rusi; periodizace, základní pojmy a problémy sociálně-politického myšlení moskevského období
• západoevropský kontext kulturního vývoje staré Rusi
• formování duchovních proudů v moskevské společnosti druhé poloviny 15. – první poloviny 16. století (osifljané, něsťažatělé); kacířství ve staré Rusi a boj proti němu; historicko-společenský kontext sporu o církevní majetek
• nové modely uvažování o státu a společnosti 16. a 17. století (Ivan Peresvětov, Grigorij Kotošichin)
• odraz petrovských reforem v ruském myšlení
• osvícenství v Rusku a jeho představitelé (Vasilij Tatiščev, Děnis Fonvizin, Michail Ščerbatov, Alexandr Radiščev)  

 

Dějiny ruského politického a filozofického myšlení od romantismu po první polovinu 20. století

přednášející: Alexandr Dmitrijev
hodinová dotace: 6x2/-

1.     Декабризм как идейное течение и политическое движение. Понятие «революции сверху» и диктатуры для российской истории.

2.     Официальная народность и идеи графа Уварова; попытки альтернативы правительственному курсу.

3.     Европейские идеи 1848 года и русский 1861 год. Идейный комплекс «Великих реформ».

4.     Славянофильство и народничество как антиподы и «собратья».

5.     Русское западничество и рецепция марксизма. Наследие «Вех»

6.     Наследие идей 19 века в русской послереволюционной мысли и эмиграции.

Литература:

1.     Плимак Е.Г., Пантин И.К. Драма российских реформ и революция: сравнительно-политический анализ. М., 2000.

2.     Эрлих С.Е. Война мифов. Память о декабристах на рубеже тысячелетий. СПб.; М.: Нестор-История, 2016. 

3.     Велижев М.Б. Чаадаевское дело. Идеология, риторика и государственная власть в николаевской России. М., 2023.

4.     Флоровский Г.В. Пути русского богословия / Предисл. прот. И.Мейендорф. 4-е изд. Paris 1988.

5.     Христофоров И.А. Судьба реформы. Русское крестьянство в правительственной политике до и после отмены крепостного права (1830-1890-е гг.). Москва, 2011.

6.     Койре А. Философия и национальная проблема в России начала XIX века. М., 2003.

7.     Персональность. Язык философии в русско-немецком диалоге / Под редакцией Н.С. Плотникова и др. М., 2007.

8.     Фетисенко О.Л. «Гептастилисты»: Константин Леонтьев: его собеседники и ученики: (Идеи русского консерватизма в литературно-художественных и публицистических практиках второй половины XIX – первой четверти ХХ века). СПб., 2012

9.     Колеров М. А. Не мир, но меч: русская религиозно-философская печать от" Проблем идеализма" до" Вех" 1902-1909. СПб., 1996.

10.  Валицкий А. Философия права русского либерализма. М., 2012.

11.  Ингерфлом К.С. Несостоявшийся гражданин: русские корни ленинизма. М., 1993.

12.  Вандалковская М.Г. Прогнозы постбольшевистского устройства России в эмигрантской историографии (20—30-е гг. XX в.). М., 2015.

Last update: Příhoda Marek, PhDr., Ph.D. (22.09.2024)