|
|
|
||
|
Aktivita v semináři bude spočívat ve společném nahlížení a komentování vybraných prozaických textů původně českojazyčné provenience zhruba z rozmezí let 1890–1910, jako určitých kompozičně-motivických sítí a vehiklů – po způsobu Foucaultova „vábení, této zázračné prostoty otevřenosti“, jež „nenabízí nic než prázdnotu, donekonečna se rozevírající před kroky toho, kdo je váben“, ovšem s opakovaným východiskem v pozornosti k tomu, co se tu – v řeči vypravěčů/vypravěček i postav – děje s šatstvy, látkami, šatníky, těly apod. a jakou (intimní, situační, sociální) roli tu hrají nahota, svlékání, oblékání, vypadání/vzhled, dotýkání, svádění a svůdnost jakož i zvuky či vůně s šatstvy spínané atd. Sekundárně půjde i o zkusmé zhodnocování nabytého povědomí o (autorských) variantách dobové literární stylizace směrem ke členitější představě o literatuře a vůbec kultuře „fin-de-siècle“ (v českém provedení) jako specifické diskurzivní konstelace s určitou (literárně-vizuální) frazeologií. Představeny budou práce V. Mrštíka, O. Auředníčka, V. Hladíka, F. X. Svobody, J. Hilberta, K. Sezimy, R. Svobodové, H. Kvapilové, G. Preissové, J. Karáska, K. Hurycha, B. Vikové-Kunětické, J. Sumína (tj. A. Vrbové), J. z Wojkowicz (tj. J. Nebeského), R. Jesenské, E. z Lešehradu (tj. Lešetického), R. Haška, O. Theera, K. Šarliha, A. Sovy a F. Langera. Last update: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (08.08.2025)
|
|
||
|
Rozvoj interpretační citlivosti; bližší seznámení se spektrem dobových (autorských) literárních stylizací. Last update: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (08.08.2025)
|
|
||
|
Aktivní účast na semináři; průběžné plnění sjednaných úkolů; seminární práce (min. 3 NS): interpretace zvoleného textu v intencích zaměření semináře. Last update: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (08.08.2025)
|
|
||
|
Anderson, Mark M.: Kafka’s Clothes. Ornament and Aestheticism in the Habsburg fin de siecle. Oxford : Clarendon Press, 1992 [zde]. Barthes, Roland: Rozkoš z textu, přel. Olga Špilarová. Praha: Triáda, 2008. Barthes, Roland: The language of fashion, eds. Andy Stafford a Michael Carter, přel. Andy Stafford. London – New Delhi – New York – Sydney: Bloomsbury, 2013. Böhme, Hartmut: Mode und Fetischismus, in týž: Fetischismus und Kultur. Eine andere Theorie der Moderne. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag, 2006, s. 469–476. Flügel, John Carl: The Psychology of Clothes. London: Leonard & Virginia Woolf, 1930 [zde]. Dijkstra, Bram: Idols of Perversity. Fantasies of Feminine Evil in Fin de Siècle Culture. New York – Oxford, Oxford University Press, 1986 [zde]. Foucault, Michel: Myšlení vnějšku [1966], in týž: Myšlení vnějšku, přel. Miroslav Petříček. Praha: Herrmann & synové, 2003, s. 35–70. Hodrová, Daniela: Oděv a tělo, in táž: Citlivé město (Eseje z mytopoetiky). Praha: Akropolis, 2006, s. 216–218. Jarošová, Helena: Filozofie těla. Klíč k hlubšímu chápání vztahu těla a šatu. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2017. Jarošová, Helena: Oděv – Móda – Tvorba. Praha: UMPRUM, 2020. Kettle, Alice – Millar, Lesley (eds.): The Erotic Cloth. Seduction and Fetishism in Textiles. London: Bloomsbury Academic, 2018. Lipovetsky, Gilles: Říše pomíjivosti. Móda a její úděl v moderních společnostech, přel Martin Pokorný. Praha: Prostor, 2002. Málek, Petr: Móda jako alegorie „ruinózní“ moderny. Benjaminova „metafyzika módy“ a Kafkův „provoz šatů“, in týž: Melancholie moderny. Alegorie ● vypravěč ● smrt. Praha: Dauphin, 2008. Mordell, Albert: The Erotic Motive in Literature. New York: Boni and Liveright, 1919 [zde; nebo tady]. Simmel, Georg: Psychologie ozdoby + Móda, in týž: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje, přel. Otakar Vochoč. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, s. 91–131. Urban, Otto M.: Tragedie ženy v mužském mozku, in Lenka Bydžovská – Roman Prahl (eds.): V mužském mozku. Sborník k 70. narozeninám Petra Wittlicha. Praha: Scriptorium, 2008, s. 201–215. Last update: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (19.08.2025)
|
|
||
|
Aktivita v semináři bude spočívat především ve společném nahlížení a komentování vybraných prozaických textů, dílčí vystoupení (zčásti ve smyslu předem garantového vstupního komentáře) završí výstup písemný. Last update: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (08.08.2025)
|
|
||
|
Joanne Entwistle v knize The Fashioned Body. Fashion, Dress & Modern Social Theory konstatuje: „Všudypřítomnost oděvu by mohla naznačovat, že oděv nebo ozdoby jsou jedním z prostředků, kterými se tělo stává společenským a získává význam a identitu. Individuální a velmi osobní akt oblékání je aktem přípravy těla na společenský svět“ (2015, s. 7). Daniela Hodrová v Citlivém městě tvrdí: „Není-li oděv v městském textu ‚zamlčen‘, je zpravidla pro postavu v jistém smyslu determinující, osudový, skrývá v sobě příběh […] nebo se od něj příběh odvíjí“. Píše také o „mystériu oděvu, těsně spjatého s kůží, tělesností“ (s. 216–217). Zdaleka přitom není jisté, může-li mít ten který prozaický zjev šatstva vždy váhu „mystéria“ – anebo přinejmenším kódování, ve směru výkladu, jejž Mark M. Anderson v roce 1992 uplatnil na texty Franze Kafky (v tom případě v souhře s představou otcovské-galanteristické autority), pracuje v té souvislosti mj. i s pojmem „provozu“ jako „pohybu elegantních povrchů v nestabilním městském světě“ (srov. též rozvinutí tohoto akcentu in Málek 2008). Šatstvo se jistě zjevuje, vetkáno, i v textech ne-městských, podstatnější je ovšem jiná rezerva: je docela dobře možné, že detail šatstva bude nejednou spíše než šifrou shledán nespojitou stopou periferní bezděčnosti, ne-li žvatlavosti (k „žvatlotextům“ srov. Barthes 1973/2008, s. 8–9). Přesto se soustředění k tomuto okruhu detailů může stát klíčem k celistvěji rozkročeným interpretacím. Práce v semináři tedy ve výsledku bude spočívat: (v prvním kroku:) ve společném zkoumavém nahlížení a komentování vybraných prozaických textů – původně českojazyčné provenience a zhruba z rozmezí let 1890–1908 – jako určitých kompozičně-motivických sítí a vehiklů, po způsobu Foucaultova „vábení, této zázračné prostoty otevřenosti“, jež „nenabízí nic než prázdnotu, donekonečna se rozevírající před kroky toho, kdo je váben“ (1966/2003/, s. 47), ovšem s opakovaným východiskem v pozornosti k tomu, co se tu – v řeči vypravěčů/vypravěček i postav – děje s šatstvy (v pólech ženské/mužské, srov. Lipovetsky 1987/2002, s. 197–216), látkami, šatníky, těly apod. a jakou (intimní, sociální) roli tu hrají nahota, svlékání, oblékání, vypadání/vzhled, dotýkání, svádění a svůdnost jakož i zvuky či vůně s šatstvy spínané atd. (Sekundárně:) půjde i o zkusmé zhodnocování nabytého povědomí o (autorských) variantách dobové literární stylizace směrem ke členitější představě o literatuře a vůbec kultuře „fin-de-siècle“ (v českém provedení) jako – zároveň – specifické diskurzivní konstelace s určitou (literárně-vizuální) frazeologií, nepříliš vzdálenou soudobým modelům a módám evropským. Předběžný program 1/ 2. 10. prolegomena, teoretické podněty, limity, první (rámující, instruktivní) příklady: Tereza Nováková: Klepy z plesův (1890) … Antonín Sova: Rozvíření samotářských strun (1894) … Jan z Wojkowicz: Umělec srdce, který nebyl vášnivě líbán milovanou duší (1898) … Miloš Marten: Půlnoční dítě (1904–05) … Josef Merhaut: Vranov (1906) 2/ 9. 10. Vilém Mrštík: Léto. Obrázek přírody (1890) + týž: Perla jižní Moravy (1892) // Otakar Auředníček: Dvě ženy (1890) + Plesové šaty (1892) + Partie slečny Anny (1892) // Václav Hladík: Svatební šaty (1892); 3/ 16. 10. F. X. Svoboda: Vůně samoty (1892) + týž Prohnívání (1893) // Jaroslav Hilbert: Lili (1895) // Karel Sezima: V posledních paprscích. Intimní drobnokresba (1895) 4/ 23. 10. Růžena Svobodová: V odlehlé dědině. Studie z moravské vesnice (1895) // Mája Z., tj. Hana Kvapilová: Jakoby kámen do vody zahodil… (1895) // Gabriela Preissová: Za záslonkou (1896) 5/ 30. 10. Vilém Mrštík: Pohádka máje (knižně 1897, předtím in Světozor, 1890–91) // Jiří Karásek: Mimo život. Román (1898; „Psán roku 1894“) 6/ 6. 11. Karel Sezima: Kouzlo rozchodu. Senzitiva (1898) // Karel Hurych: Slaboši (1899) // Václav Hladík: Grimassy (1899) 7/ 13. 11. Božena Viková-Kunětická: Silhouetty mužů (1899) + Mladí manželé (1901) // Jiří Sumín: Na pustých cestách (1900) 8/ 27. 11. Jan z Wojkowicz: Bratr (1900) // Jan z Wojkowicz: Gerda (1901) 9/ 4. 12. Růžena Jesenská: Daleké obzory (1902) // Emanuel z Lešehradu: Portrét markýzky (1902) // Roman Hašek: Ola (1903) // Růžena Svobodová: Balerinky v lázni (1903) // Otakar Theer: Memoáry zklamané ženy (1903/04) 10/ 11. 12. Jiří Sumín: Loutka. Deník mladé dívky (1904) // Karel Šarlih: Doma (1905) 11/ 18. 12. Václav Hladík: Tekla. Z povídek Artušových (1906) // Antonín Sova: Cicisbeo (1907) 12/ 8. 1. František Langer: Ruce. Patero klenotů (1908) Last update: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (22.08.2025)
|