|
|
|
||
Last update: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (19.11.2018)
|
|
||
Last update: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (03.04.2020)
Cílem předmětu je seznámit posluchače s aktuálními tématy sociální antropologie. |
|
||
Last update: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (19.11.2018)
Bourdieu, P. Distinction: A Social Critique of Judgement of Taste. Bourdieu, P.: Masculine Domination. Wacquant, Loïc: Body and Soul: Notebooks of an Apprentice Boxer. Foucault, Michel. 1999. Discipline and Punish: The Birth of the Prison. Anderson, Benedict. Imagined Communities: Reflections on the Origin and Spread of Nationalism. Holy, Ladislav. Anthropological Perspectives on Kinship. Durkheim, E. The Elementary Forms of Religious Life. Max Weber, Sociology of Religion. Geertz, Clifford. The Interpretation of Cultures. |
|
||
Last update: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (19.11.2018)
A paper concerning the given literature (5 pages) and oral exam (discussing the paper). |
|
||
Last update: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (19.02.2020)
1. – Antropologie jednání: Bourdieu, habitus a (umělecký) vkus z pohledu sociálních věd Texty: 1) P. Bourdieu: Teorie jednání. Karolinum, Praha 1998 (Zejména první kapitola: s. 9-25: jde o velmi zhuštěné pojednání o základních pojmech Bourdieuho pojetí jednání, habitu, společenské třídy atd.). + Wacquant, Loïc: Habitus; slovníkové heslo (krátké vysvětlení pojmu habitu od Bourdieuho žáka). 2) Bourdieu, P. 1986. Distinction: A Social Critique of Judgement of Taste. London: Routledge (zejména pátá kapitola „The Sense of Distioncion“, pp. 260-317 – jde o klíčový text na téma sociální rozměr vkusu na základě analýzy kulturního a ekonomického kapitálu jednotlivých „tříd“; také podnětné jsou jednotlivé příklady členů těchto tříd, na nichž celou úvahu poměrně přesvědčivě dokládá). Téma seminární práce: Co se snaží P. Bourdieu vyjádřit pojmem habitu a jak mu tento pojem umožňuje analyzovat umělecký vkus obyvatel Francie jeho doby (na základě pozice v sociálním prostoru)?
2. – Habitus a moc – Tělesnost a gender Texty: 1) Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů, Karolinum, Praha 2000 (Zejména první kapitola Zvětšený obraz, s. 5-50, Bourdieu se v této knize zabývá svým typickým způsobem pojetí mužství a ženství, a to především přes zápis sociálních rolí do těla). 2) Wacquant, Loïc: Body and Soul: Notebooks of an Apprentice Boxer, Oxford University Press, New York 2004 (bude nás zajímat především kapitola: The Street and the Ring – etnografie o postupném budování habitu boxera v prostředí ghetta v Chicagu) Téma seminární práce: Bourdieu a habitus: Jakým způsobem souvisí tělo a kultura („duch“) v této koncepci. Popis ideálně na konkrétním příkladu (vytváření habitu boxera, utváření ženského sociálního těla v patriarchálních společnostech atd.)
3. – Foucault: Vědění (diskurz) a moc Texty: 1) Foucault, Michel. 1999. Dohlížet a trestat. Dauphine: Praha 2000 (zejména první kapitola o vězenství a způsobu trestání a třetí kapitola o dohledu, tj. o panoptiku. Důležité je sledovat posun ve výkonu moci a jiné zacházení s tělem „podrobených“). Téma seminární práce: Jak pojímá moc M. Foucault? Popis na příkladu panoptika.
4. – Národy a nacionalismus Texty: 1) Anderson, Benedict. 2008. Představy společenství: Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum (zejména s. 17-62 – kde se pojednává o konstrukci národů v novověku jakožto společenství představy). 2) Verdery, K. Nationalism and national sentiment in postsocialist Romania. In What was socialism and what comes next. Princeton: Princeton Universtiy Press 1996, pp. 83–103 (autorka se zabývá otázkou, proč po pádu komunismu se v tolika zemích objevil poměrně silný nacionalismus, i když komunismus sám sebe prohlašoval jakožto internacionální). Téma seminární práce: V čem spočívá proklamovaná modernita klasických přístupů k nacionalismu (Anderson, Gellner) a proč tyto přístupy byly posléze nahrazeny novými pojetími (Verdery, případně Kaldor a její The Politics of the New Wars)?
5. – Etnicita, identita a příbuzenské systémy Texty: 1) Holy, Ladislav. Anthropological Perspectives on Kinship. London: Pluto Press 1996 (zejména kapitoly 1, 2 – první kapitola se zabývá základními principy příbuzenství a snaží se postihnout něco jako „substanci“ příbuzenského vztahu, což však velké kulturní různost příliš neumožňuje; druhá kapitola se pokouší o něco podobného u manželství). Téma seminární práce: Pojetí příbuzenství u L. Holého a problematika všeobecnosti základních pojmů systémů příbuzenství (otec, matka, manžel, manželka atp.).
6. – Durkheimovo pojetí náboženství Texty: 1) Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života (Kniha první – Úvodní otázky + Závěr). Praha: Oikoymenh (klasická studie, kde se autor pokouší nalézt nejprve „atomy“ náboženství, které stojí na počátku vývojové řady všech ostatních směrů; posléze přejde spíše do funkcionalistického pojetí náboženství). 2) Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života (Kniha druhá – Elementární náboženské představy). Praha: Oikoymenh (klasická studie, kde se autor pokouší nalézt nejprve „atomy“ náboženství, které stojí na počátku vývojové řady všech ostatních směrů; posléze přejde spíše do funkcionalistického pojetí náboženství). Téma seminární práce: Jak pojímá E. Durkheim náboženství a jak spolu souvisí náboženství a logické/racionální myšlení?
7. – Pojetí náboženství u Maxe Webera a Clifforda Geertze Texty: 1) Max Weber, Sociologie náboženství (kapitoly 1-7), Praha: Vyšehrad, 1998 2) Geertz, Clifford, Náboženství jako kulturní systém in Interpretace kultur, SLON, Praha 2000, s. 103-148 (Geertzův pohled na vztah náboženství a kultury). Témata seminární práce: 1) Jak pojímá náboženství M. Weber a je podle něj náboženství racionální lidský počin? 2) Souvislost kultury a náboženství u C. Geertze (a jaký je mezi nimi rozdíl). Je možné říct, že náboženství je kulturně determinované?
|