The case study seminar is related to previous pedagogical subjects, but conceptually, it is also connected to subject didactics. Its main goal is to integrate the theory and practice of student pedagogical education. Its essence lies in the confrontation of students' subjective theories of teaching, scientific theories, and guided reflection on their practical experience in schools or educational institutions. In the case study seminar, students learn to reflect on the reality of schools and school education from a pedagogical perspective based on their own records, materials provided by the teacher, and through experiential learning - from the position of an observer of pedagogical events and as direct participants in practical activities.
For these reasons, the case study seminar is organized concurrently with or immediately after teaching practice. The case study seminar serves normative functions (motivation for the profession and further study of pedagogical topics), informative functions (development of students' specific ideas about pedagogical phenomena, perception of the working and social atmosphere of schools, illustration, and verification of theoretical teaching), and instrumental functions (cultivating observational skills and developing the ability to "see and hear" pedagogically, skills to navigate pedagogical situations and act in them).
Forms and methods of education in the case study seminar include: reflection on personal or provided practice recordings, microteaching or analysis of complete teaching lessons from a pedagogical perspective, joint observations and their analysis, analysis of problematic areas in education, and portfolio work.
1. The framework of a teacher's educational activities: the school's educational program and its adaptation to specific school needs, the organizational structure of the school, mandatory school documentation, opportunities for
further education of educational personnel.
2. Curriculum issues: Interdisciplinary relationships - integration of curriculum from different subjects and/or subjects and cross-cutting themes.
3. Coherence of goals - content - methods and forms - assessment in education.
4. Inclusive educational strategies.
5. Specifics of evaluation processes in the educational environment. School evaluation and teacher's work with evaluation tools.
6. School possibilities in educational influence. Ethical issues, moral awareness, and behavior. Issues of values in a teacher's work. Ways to develop students' social skills in teaching or other educational activities.
7. Scenic (performative, theatrical) aspects emerging during regular teaching lessons.
8. Cultivating pedagogical communication with students, colleagues, parents, etc.
9. Classroom management issues. Teacher authority. Correction of disruptive behavior.
10. Professional collegiality.
11. School preventive programs. Education of students with special educational needs - students with disabilities, students with health impairments, students with social disadvantages; issues of inclusive education.
12. Students with a different native language, education of foreign students, work in education.
13. Preventive work with risky behavior in children and youth (in the classroom, in the school), introduction to the Minimum Preventive Program and the Minimum Preventive Program against bullying.
Last update: Lucie Houšková (24.05.2023)
anotace předmětu:
Kazuistický seminář se váže na předchozí pedagogické předměty, koncepčně je však propojen i s oborovými didaktikami: hlavním cílem je integrovat teorii a praxi pedagogického vzdělávání studentů. Jeho podstatou je konfrontace subjektivních teorií studentů učitelství, vědeckých teorií a řízená reflexe jejich zkušenosti z praxe ve školách či vzdělávacích zařízeních. Studenti se v kazuistickém semináři učí reflektovat realitu škol a školního vzdělávání z pedagogického hlediska na základě vlastních záznamů, materiálů dodaných vyučujícím i prostřednictvím činnostního učení - z pozice pozorovatele pedagogického dění i přímého aktéra praktické činnosti.
Z těchto důvodů je kazuistický seminář organizačně zařazen souběžně s praxemi nebo bezprostředně po nich.Kazuistický seminář plní funkci normativní (motivace k profesi a k dalšímu studiu pedagogických témat, funkci informativní (rozvoj konkrétních představ studentů o pedagogických jevech, vnímání pracovní a sociální atmosféry škol, ilustrace a verifikace teoretické výuky) a funkci instrumentální (utváření pozorovacího citu a rozvíjení dovednosti pedagogicky „vidět a slyšet“, dovednosti orientovat se v pedagogických situacích a jednat v nich.
Formy a metody vzdělávání v kazuistickém semináři:
reflexe vlastních či dodaných nahrávek z praxe, mikrovyučování či analýza celých vyučovacích hodin z pedagogického hlediska, společné hospitace a jejich analýza, analýza problematických míst vzdělávání, práce s portfoliem
1. Rámec vzdělávací činnosti učitele: školní vzdělávací program a jeho přizpůsobení konkrétním potřebám školy, organizační struktura školy, povinná dokumentace školy, možnosti dalšího vzdělávaní pedagogických pracovníků.
2. Kurikulární problematika: Mezipředmětové vztahy - integrace učiva různých předmětů a/nebo předmětů a průřezových témat
3. Souvztažnost cílů – obsahu – metod a forem – hodnocení ve vzdělávání.
4. Inkluzivní vzdělávací strategie.<br>
5. Specifika hodnotících procesů ve vzdělávacím prostředí. Evaluace školy a práce učitele s evaluačními nástroji.
6. Možnosti školy ve výchovném působení. Etická problematika, mravní vědomí a jednání. Problematika hodnot v práci učitele. Způsoby rozvíjení sociálních dovedností žáků ve výuce nebo jiné edukační aktivitě
7. Scénické (performační, divadelní) aspekty objevující se v průběhu běžných vyučovacích hodin<br>
8. Kultivace pedagogické komunikace s žáky, kolegy, rodiči aj.
9. Problematika třídního managementu. Autorita učitele. Korekce rušivého chování.
10. Profesní kolegialita.
11. Preventivní programy školy. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - žák se zdravotním postižením, žák se zdravotním znevýhodněním, žák se sociálním znevýhodněním; otázky inkluzivního vzdělávání.
12. Žák s odlišným mateřským jazykem, vzdělávání žáků-cizinců, práce ve výuce.
13. Preventivní práce s rizikovým chováním u dětí a mládeže (ve třídě, ve škole), seznámení s Minimálním preventivním programem a s Minimálním preventivním programem proti šikaně.
Literature -
Last update: Lucie Houšková (25.05.2023)
Studijní literatura Povinná literatura: KORTHAGEN, F. et al. Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2011. KYRIACOU, Ch.. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996. NEZVALOVÁ, D.: Reflexe a pregraduální didaktická příprava učitele. E-pedagogium, 2, 2002. Získáno z: http://epedagog.upol.cz/eped2.2002/clanek08.htm REITHMAYEROVÁ, E., BROUMOVÁ, V.: Cílená zpětná vazba. Praha: Portál, 2007. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing, 2011. Národní program rozvoje vzděláván v ČRí. Praha: UIV, 2001 (tzv.Bílá kniha). Výstupy projektu Cesta ku kvalitě 2011 Manuály evaluačních nástrojů http://www.nuov.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju Evaluační nástroje: http://www.nuov.cz/ae/evaluacni-nastroje
Doporučená literatura: BELZ, H.-SIEGRIS, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001. BERTRAND, Y.: Soudobé teorie vzdělávaní. Praha: Portál, 1998. CANGELOSI, J.S.: Strategie řízení třídy. Praha. Portál, 1998. DVOŘÁKOVÁ, M., KOLÁŘ, Z., TVRZOVÁ, I., VÁŇOVÁ, R. Základní učebnice pedagogiky. Praha: Grada, 2015. FENSTERMACHER,G.T., SOLTIS J.F.: Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál, 2008.. GRECMANOVÁ,H.,URBANOVSKÁ,E.,NOVOTNÝ,P.: Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000. HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I.: Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010. JANÍKOVÁ, M. Základy školní pedagogiky.Brno: Paido 2009. KALHOUS, Z., OBST,O et al. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. KALHOUS, Z., OBST,O . .: Didaktika sekundární školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. KASÍKOVÁ,H.: Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum 2001, 2009. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 2009. KOTRBA, T., LACINA, L.: Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. MAŇÁK, J: Nárys didaktiky. Brno : MU, 2003.. MEŠKOVÁ, M.: Motivace žáků efektivní komunikaci. Praha: Portál, 2012. MUŽÍK, J: Andragogická didaktika. Praha: CODEX Bohemia, 1998. PASCH, M a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál 1998. PETTY, G.: Moderní vyučování. Praha: Portál 2013. POL, M.,LAZAROVÁ,B.: Spolupráce učitelů -podmínka rozvoje školy. Praha, Strom 1999. TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M. Učíme v projektech. Praha: Portál 2009. TONUCCI : Vyučovat nebo naučit? Praha: PedF UK, 1991. VALENTA, J a kol.: Pohledy – projektová metoda ve škole a za školou. Praha, ARTAMA, 1993. VALENTA, J. Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada Publishing, 2013.
Last update: PaedDr. Eva Valášková Vincejová, Ph.D. (31.10.2019)
Studijní literatura Povinná literatura: KORTHAGEN, F. et al. Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2011. KYRIACOU, Ch.. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996. NEZVALOVÁ, D.: Reflexe a pregraduální didaktická příprava učitele. E-pedagogium, 2, 2002. Získáno z: http://epedagog.upol.cz/eped2.2002/clanek08.htm REITHMAYEROVÁ, E., BROUMOVÁ, V.: Cílená zpětná vazba. Praha: Portál, 2007. VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing, 2011. Národní program rozvoje vzděláván v ČRí. Praha: UIV, 2001 (tzv.Bílá kniha). Výstupy projektu Cesta ku kvalitě 2011 Manuály evaluačních nástrojů http://www.nuov.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju Evaluační nástroje: http://www.nuov.cz/ae/evaluacni-nastroje
Doporučená literatura: BELZ, H.-SIEGRIS, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001. BERTRAND, Y.: Soudobé teorie vzdělávaní. Praha: Portál, 1998. CANGELOSI, J.S.: Strategie řízení třídy. Praha. Portál, 1998. DVOŘÁKOVÁ, M., KOLÁŘ, Z., TVRZOVÁ, I., VÁŇOVÁ, R. Základní učebnice pedagogiky. Praha: Grada, 2015. FENSTERMACHER,G.T., SOLTIS J.F.: Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál, 2008.. GRECMANOVÁ,H.,URBANOVSKÁ,E.,NOVOTNÝ,P.: Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc: Hanex, 2000. HRABAL, V., PAVELKOVÁ, I.: Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010. JANÍKOVÁ, M. Základy školní pedagogiky.Brno: Paido 2009. KALHOUS, Z., OBST,O et al. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. KALHOUS, Z., OBST,O . .: Didaktika sekundární školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. KASÍKOVÁ,H.: Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum 2001, 2009. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 2009. KOTRBA, T., LACINA, L.: Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. MAŇÁK, J: Nárys didaktiky. Brno : MU, 2003.. MEŠKOVÁ, M.: Motivace žáků efektivní komunikaci. Praha: Portál, 2012. MUŽÍK, J: Andragogická didaktika. Praha: CODEX Bohemia, 1998. PASCH, M a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál 1998. PETTY, G.: Moderní vyučování. Praha: Portál 2013. POL, M.,LAZAROVÁ,B.: Spolupráce učitelů -podmínka rozvoje školy. Praha, Strom 1999. TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M. Učíme v projektech. Praha: Portál 2009. TONUCCI : Vyučovat nebo naučit? Praha: PedF UK, 1991. VALENTA, J a kol.: Pohledy – projektová metoda ve škole a za školou. Praha, ARTAMA, 1993. VALENTA, J. Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada Publishing, 2013.