|
|
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (20.01.2024)
|
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (20.01.2024)
Předmět má následující cíle:
|
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (20.01.2024)
Obsah předmětu vychází z následující odborné literatury:
|
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (20.01.2024)
Předmět bude primárně vyučován klasickou formou prezenčních přednášek. Povinností studentů přitom bude pravidelná příprava na přednášky skrze studium zadané literatury. I samotné přednášky pak budou vedeny takovou formou, aby se studenti do výuky mohli sami zapojovat a získané znalosti si tak co nejvíce osvojit. Dále předmět nabízí i semináře, které se zaměří na praktické aspekty výzkumu a analýzy volebních systémů a voleb jako takových. V neposlední řadě pak studenti získají dovednosti z oboru volebních studií zpracováním vlastní seminární práce na téma z oblasti volebního inženýrství. Ke sdílení studijních materiálů se studenty bude využívána platforma Moodle. Stejnou platformu pak budou využívat i studenti pro plnění zadaných povinností. |
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (20.01.2024)
Výsledná známka za absolvování kurzu bude rovna průměru známek za následující úkoly:
Veškerá pozdní odevzdání budou penalizována srážkou 4 % z původní známky za každou započatou hodinu zpoždění. Jakmile student započne plnění předmětu, bude na konci semestru známkován. Výsledná známka se bude odvíjet od procentuální úspěšnosti studentů dle následující stupnice:
Případné plagiátorství včetně použití umělé inteligence v rozporu s doporučeními Univerzity Karlovy povede ke snížení známky, nesplnění kurzu či disciplinárnímu řízení. |
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (22.01.2024)
Harmonogram přednášek 1. Úvod, problémy volby (21. února) Studentům bude představen obsah kurzu a všechny formální náležitosti jeho plnění. Vedle toho budou uvedeni do diskuze o důležitosti studia volebních systémů. Povinná literatura:
2. Volební studia (28. února) Studenti se seznámí s oborem volebních studií jako samostatnou oblastí politologického výzkumu. Představeny budou nejenom význační experti na volební systémy a jejich důsledky pro stranické i obecně politické systémy, ale i způsoby výzkumu a zásadní zjištění. Povinná literatura:
3. Specifické aspekty volebních systémů (6. března) Studenti se seznámí s vybranými specifickými aspekty volebních systémů. Konkrétně budou představeny problematiky korespondenčního a elektronického hlasování, podoby volebních lístků, gerrymanderingu a volebního inženýrství. Povinná literatura:
4. Většinové volební systémy (13. března) Studentům bude představena kategorie většinových volebních systémů. Popsána budou obecná definiční kritéria, ale i konkrétní systémy voleb a jejich využití ve vybraných státech. Povinná literatura:
5. Semiproporční volební systémy (20. března) Vymezena bude kategorie semiproporčních volebních systémů a představeny budou konkrétní volební systémy tohoto typu. Představeny budou i aplikace semiproporčních volebních systémů ve vybraných zemích. Povinná literatura:
6. Listinné poměrné volební systémy (27. března) Studenti se seznámí obecně s kategorií poměrných volebních systémů a detailně bude představen typ listinným poměrných volebních systémů. Vymezeny budou klíčové charakteristiky těchto volebních systémů a uvedeny budou příklady využití ve vybraných zemích. Povinná literatura:
7. Další poměrné volební systémy (3. dubna) Popsány budou personalizované poměrné volební systémy a také volební systém jednoho přenosného hlasu. Vymezeny pak budou další specifické volební systémy a zejména jejich aplikace ve vybraných státech. Povinná literatura:
8. Smíšené volební systémy (10. dubna) Studentům bude představena kategorie smíšených volebních systémů. Ta bude opět obecně definována, což bude následováno odlišením konkrétních smíšených volebních systémů s příklady zemí, kde jsou tyto systémy volby využity. Povinná literatura:
9. Volební systémy v České republice – obecní a krajská zastupitelstva, Senát (17. dubna) Detailně představeny budou volební systémy využívané v České republice pro volbu obecních a krajských zastupitelů a také senátorů. Studenti se rovněž seznámí s posledními, ale i některými historickými výsledky těchto hlasování. Povinná literatura:
10. Volební systémy v České republice – Evropský parlament, prezident (24. dubna) Studenti se seznámí s detaily volebních systémů používaných v České republice pro volbu poslanců Evropského parlamentu a také prezidenta republiky. Představeny budou i dosavadní volební výsledky těchto hlasování. Povinná literatura:
11. Volební systémy v České republice – Poslanecká sněmovna (15. května) Představeny budou klíčové aspekty volebního systému, pomocí kterého občané České republiky vybírají své poslance. Důraz bude kladen také na volební reformu z roku 2021 a historické výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Povinná literatura:
12. Simulace volební reformy (22. května) Přednáška bude přímo spojena do bloku s příslušným seminářem (viz níže). Harmonogram seminářů 1. Volební průzkumy (28. února) Každému volebnímu klání předchází vypracování, prezentace a diskutování volebních průzkumů. Seminář se proto zaměří na praktické aspekty tvorby volebních průzkumů, odlišnosti mezi jejich typy a špatnou i dobrou praxi práce s jejich výsledky. Povinná příprava:
2. Volební pozorovatelství (13. března) Hostující seminář představí volební pozorovatelství jako jednu z praktických činností oboru volebních studií. Seminář bude vést Markéta Nekvindová, která dlouhodobě pracuje na pozici volební pozorovatelky v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EU) a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE). Povinná příprava:
3. Tvorba volebních map (27. března) K analýze voleb a volebních systémů patří i tvorba volebních map. Seminář se proto bude věnovat mapovému zobrazení výsledků voleb prezidenta České republiky v roce 2023. Povinná příprava:
4. Volební geografie (10. dubna) Volební geografie skýtá celou řadu nástrojů zpracování volebních výsledků spočívající nejenom v tvorbě map, ale i prostorových analýzách. Právě tyto metody budou na semináři představeny, a to pod vedením hosta, kterým bude Pavel Cihlář z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 5. Od hlasů k mandátům (24. dubna) K největším záludnostem volebních systémů nepochybně patří samotný způsob přepočtu hlasů na mandáty. Seminář se proto prakticky zaměří na rozdělení mandátů na základě získaných hlasů v komunálních volbách. Konkrétně si studenti vytvoří vlastní kalkulačku tohoto převodu. Povinná příprava:
6. Simulace volební reformy (22. května) Seminář vrátí studenty zpátky do jara roku 2021, kdy čeští zákonodárci museli rozhodnout o nové podobě volebního systému pro výběr poslanců. Konkrétně budou studenti v připravené simulaci reprezentovat jednotlivé parlamentní strany a jejich úkolem bude najít dohodu nad podobou nového volebního systému. Povinná příprava: |
|
||
Last update: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D. (20.01.2024)
|