Labour Law I - HP0641

• Title: Pracovní právo I
• Guaranteed by: Department of Labor Law and Social Security Law (22-KPP)
• Faculty: Faculty of Law
• Actual: from 2014 to 2014
• Semester: summer
• Points: 0
• E-Credits: 4
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:2/2, C [HT]
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Old code: 64
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment
• Guarantor: prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc.; prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
• Teacher(s): prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc.; JUDr. Ljubomír Drápal; prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.; doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.; prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.; prof. JUDr. Věra Štangová, CSc.; doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., DSc.; JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D.; prof. JUDr. Petr Tröster, CSc.; doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
• Class: pracovní právo a právo sociálního zabezpečení
• Classification: Law > Labour Law and Social Security
• Co-requisite : HP0402, HP0682, HP0892, HP1172, HP1322
• Interchangeability : HHP0641
• Is co-requisite for: HP1772, HP0020, HP0642
• Is pre-requisite for: HP1771

Annotation

Last update: Mgr. Miroslav Sojka (02.05.2016)

Obor práva při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a zaměstnanost.

Syllabus

Last update: Mgr. Miroslav Sojka (02.05.2016)

Pracovní právo tvoří soubor právních norem, které upravují v zásadě tři oblasti.
Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby ( zaměstnance ) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce.
Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje ho) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvněprávních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce.
Třetí oblastí, která spadá do pracovního práva je právní úprava zaměstnanosti. Jedná se o regulaci vztahů, které vznikají při realizaci práva občana získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 LPS . Uvedené vztahy vznikají zejména mezi občany a příslušnými státními orgány (MPSV a úřady práce), mezi zaměstnavateli a uvedenými státními orgány a také mezi občany a zaměstnavateli. Tyto vztahy však nespadají do působnosti zákoníku práce a jsou upraveny zákonem o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.).
Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.

Learning resources

Last update: Mgr. Miroslav Sojka (02.05.2016)

Studijní literatura:

 

Bělina M. a kol., Pracovní právo, 6. doplněné a podtstně přepracované vydání, Praha: C. H. Beck, 2014

Hůrka, P. a kol., Pracovní právo v bodech s příklady, 4. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014

Pichrt, J., Drápal, L. a kol. Případové studie pracovněprávní, C. H. Beck, 2015

 

Právní předpisy:

 

Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů

Zák. č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů,

Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru na bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů

Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, ve zn. p. p.

Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .., ve zn. p. p.

Zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, ve zn. p. p.

Nař. vl. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Zák. č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaruč. mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí .., ve zn. p. p.

Zák. č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě

Zák. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zák.), ve zn. p. p.

Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník