|
|
|
||
|
GUSKI, Andreas (ed.): Zur Poetik und Rezeption von Božena Němcovás "Babička". Harrassowitz: Wiesbaden 1991. ISER, Wolfgang: The Fictive and the Imaginary. Charting Literary Anthropology. Johns Hopkins University Press 1993. JANÁČKOVÁ, Jaroslava: Příběh tajemného psaní. O pramenech a genezi Babičky. Akropolis: Praha 2001. Lorenzová, Helena - PETRASOVÁ, Taťána (eds.): Biedermeier v českých zemích. Praha 2004. PIORECKÝ, Karel (ed.): Božena Němcová a její Babička. Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. ÚČL AV Praha 2006. SAHÁNEK, Stanislav: Biedermeier v německém písemnictví. Bratislava 1938. SENGLE, Friedrich: Biedermeierzeit I-III. Stuttgart 1972-1980. ŠMAHELOVÁ, Hana: Autor a subjekt v díle Boženy Němcové. Karolinum: Praha 1995. ŠMAHELOVÁ, Hana: Zdroje idyly v Babičce. - Časovost a nadčasovost biedermeieru. (K ohlasové poezii F. L. Čelakovského). In: H. Šmahelová: Prolamování struktur. Praha 2002, s. 208-224, 234-345. Last update: KCLVOJVO (06.02.2015)
|
|
||
|
Vytváření idyly jako literárního konstruktu, idylických fikcí a jejích harmonizačních strategií patří nepochybně a neoddělitelně k obrazu světa v literatuře a umění biedermeieru. Hlavním pragmatickým záměrem idylických fikcí je reflexe problémů, které v reálném životě vyplývají z nevyřešeného problému mezi kulturou a přírodou. Literární idyla představuje konstrukci modelu světa, v němž konflikty, napětí, rozpory ve vztahu přírody a kultury získávají modelové řešení. Babička Boženy Němcové může být z několika podstatných důvodů čtena jako český národní idylický epos: především proto, že idylickou fikcí, situovanou do ratibořického údolí, se Němcová pokusila vytvořit prostor, v němž by bylo možné - v médiu literární fikce - "řešení" neřešitelného problému, obsaženého v modelu české obrozenecké kultury, jímž je rozpor mezi mýtem "zdravého jádra národa", promítnutého do představy "prostého" venkovského lidu a mezi skutečností intelektuální špičky národa jako vlastního nositele obrozenecké ideologie, soustředěné a působící ovšem ve městech. V semináři půjde o rekonstrukci těchto divergentních, odstředivých sil, vytvářejících napětí, specifické pro kulturu biedermeieru, jenž se z této perspektivy jeví jako epocha složitě maskovaného tragického životního pocitu, vycházejícího především z konfliktu mezi životem a ideálem a z vědomí nezbytnosti kompromisu. Harmonizace protikladů, jež je základním prvkem idylických fikcí biedermeieru, je často vykupována rezignací, těžkomyslností a tíživým prožitkem osudovosti. Proto musí být z idylické fikce vytěsněny (ve freudovském smyslu) - jako destruktivní síly - vášeň, smyslnost a "nezduchovnělá" a nesublimovaná erotika. Také tento pozoruhodný aspekt bude jedním z témat semináře. Vedle rekonstrukce literárního prostoru v Babičce se půjde v semináři o téma autonomie a soběstačnosti idyly, o rekonstrukci protikladu mezi "rustikální přírodou" a "městskou kulturou", o "domestikační strategie" jako umění kresby a malby, které je integrováno do "prostého" světa venkovské idyly, aby působilo jako jedna z jejích integračních sil. Pozornost bude věnována také rekonstrukci samotného "vyprávění" jako hermeneutického média "družné pospolitosti", kdy právě oralita a vokalita zaujímají v idyle stěžejní pozici, také jako prostředek osvojování si příběhů idyle primárně cizorodých. Last update: KCLVOJVO (06.02.2015)
|