|
|
|
||
|
Anotace
Kurz Gender a prostor se zaměřuje na vztah mezi prostorem a genderovým řádem a na genderové dimenze
(veřejného) prostoru, zejména pronikání historického narativu do konstrukcí a významů veřejného prostoru v
různých obdobích (prostřednictvím památníků, muzeí, architektury, veřejného umění a kolektivních společenských
akcí) a jejich subverze/alternativy. Kurz je koncepčně rozdělen do dvou částí. První část se věnuje vztahu mezi
prostorem a kolektivní pamětí a zkoumá genderovou optikou prostorové konstrukce míst, jež jsou kolektivní pamětí
zatížená. Zajímat nás bude především otázka, jakým způsobem (genderovaná) politická a společenská moc
ovlivňuje reprezentaci a konstrukci historických událostí na vybraných veřejných místech a opačně, jakým
způsobem určitý „prostor“ a určitá „místa“ odrážejí genderové interpretace národních dějin a historických událostí.
Druhá část kurzu vychází z témat feministické geografie a urbanitních studií, jež zkoumají vztah mezi genderovým
řádem, uspořádáním (veřejného) prostoru a konstrukcí genderových a sexuálních identit v prostoru. Jak
argumentuje Melissa Gilbert, význam prostoru není pouze metaforický. Prostor není pouhým „kontejnerem“ identit
a společenských vztahů, tyto identity a vztahy jsou prostřednictvím prostoru a míst přímo utvářeny, upevňovány a
zpochybňovány. Geografie je tak zcela zásadní dimenzí konstrukcí identit a rozmanitosti ve společnosti. V této
druhé části kurzu se tedy rozhlédneme do několika velmi odlišných směrů a podíváme se detailněji na pár
hlavních témat, jež feministická geografie a geografie sexuality studuje, jako jsou gender a transnacionální
migrace; geografie strachu a design plánování veřejného prostoru; etnografické studie mapující topografii
marginalizovaných kolektivních identit; genderové konstrukce turistických míst jako sexuálních destinací; či
institucionální organizace a regulace veřejných prostorů a prostranství z hlediska (ne)bezpečnosti, (ne)
dostupnosti, (ne)přístupnosti, (ne)pořádku a (ne)čistoty. Cílem kurzu je představit základní teoretické koncepty a
rozmanité směry feministické geografie, jejich vývoj a kritiku; ukázat, jak se měnily a mění společenské představy
a politické argumenty o genderovém uspořádání (veřejného) prostoru, jakým způsobem a za jakých podmínek
dochází k utváření a proměnám genderových vztahů v prostoru, za jakých podmínek, jakým způsobem a kým je
prostor využíván jako nástroj konstroly, exkluze, inkluze a emancipace; a kriticky se zamyslet nad procesy,
mechanismy a vlivy, které vstupují do konstrukce společenských představ o prostoru.
Tematické okruhy:
1. Kolektivní paměť a prostorové konstrukce historických narativů
2. Genderové dimenze památníků a monumentů
3. Edukativní funkce prostorových konstrukcí a resignifikace prostoru
4. Za lepší zítřky! Budování nové společnosti prostřednictvím architektury a ideologizace veřejného prostoru
5. Poslušná (genderovaná) těla v prostoru: fenomén československých spartakiád
6. Právo na město
7. Geografie sociální exkluze: rasismus, chudoba a dostupnost veřejného prostoru
8. Privatizace veřejného prostoru
9. Geografie strachu
10. Surveillance a (ne)bezpečnost veřejného prostoru
11. Prostorová organizace bydlení: kolektivní domy, paneláky, družstevní byty
12. Genderové důsledky transnacionální migrace a rodičovství
13. Genderové a sexualizované konstrukce turistických destinací
Last update: Macková Kristýna, Mgr. (27.02.2019)
|
|
||
|
Povinná:
DWYER, O., ALDERMAN, D. „Memorial Landscapes: analytic questions and metaphors.“ GeoJournal, 2008. 73:3, 165-178. AZARYAHU, M., FOOTE, K. „Historical Space as Narrative Medium: on the Configuration of Spatial Narratives of Time at Historical Sites.“ GeoJournal, 2008. 73:3. 161-164. LEFEBVRE, H. Spatial Politics, Everyday Life and the Right to the City. London: Routledge. 2014. ISBN 0415534151. ROUBAL, P. Československé spartakiády. Praha: Academia. 2016. ISBN 978-80-200-2537-1. RUŽIČKA, M. „Geografie sociální exkluze“. Sociální studia. 2006. 2. 117-132. Doporučená: PACHMANOVÁ, M., „Kolektivní touhy: Česká avantgardní architektura a budování „nadpohlavního“ prostoru“. Neznámá území českého moderního umění: pod lupou gender. Praha: Argo. 2004. ISBN 80-7203-613-0. Petra Ezzeddine, „Mateřství na dálku: Transnacionální mateřství ukrajinských migrantek v Česku“ (Gender, rovné příležitosti, výzkum 2012/13:1, pp. 24-32) FENSTER, T. „The Right to the Gendered City.“ Journal of Gender Studies. 2005. 14:3. PRITCHARD, A., MORGAN, N. „Constructing tourism landscapes - gender, sexuality, and space.“ Tourism Geographies 2000. 2/2. 115-39. Last update: Macková Kristýna, Mgr. (27.02.2019)
|