Compulsory final comprehensive exam in the cultural and comparative history.
Last update: Mgr. Lenka Halbichová (10.06.2009)
Skeletový atest z kulturních a srovnávacích dějin je souborná zkouška, která prověřuje znalost a porozumění vybraným
problémům kulturních a srovnávacích dějin na základě specifikované literatury.
Teaching methods - Czech
Last update: Mgr. Lenka Halbichová (10.06.2009)
Tato zkouška se drtivé většiny studujících již netýká: jedná se o jednu ze dvou souborných zkoušek z historie, které byly povinné pro všechny studenty podle staré, dnes již neplatné akreditace. V současnosti přistupují k této zkoušce již jen jednotlivci, kteří začali studovat v době platnosti staré akreditace a v průběhu studia setrvali na systému starých zkoušek. Vzhledem k malému okruhu studentů, jejichž studijní kurikulum odpovídá ještě staré akreditaci (tj. obsahuje dva historické atesty: SA ČD a SA SKD), nejsou již delší dobu vyhlašovány zkušební termíny k těmto dvěma zkouškám z iniciativy historického modulu. Zbytky zájemců o zkoušku se musí v přiměřeném předstihu přihlásit mailem u vedoucí modulu a to na začátku semestru, ve kterém chtějí ke zkoušce přistoupit. Z technických důvodů nebude možné, aby si student vybral, kdy chce zkoušku vykonat; modul termín vyhlásí v okamžiku, kdy nashromáždí takový počet zájemců, aby bylo efektivní svolat zkušební komisi, tj. minimálně 9 zájemců. Dotyční pak budou obesláni elektronicky. Termín zpravidla připadne na zkouškové období daného semestru.
Syllabus - Czech
Last update: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (28.08.2008)
SYSTÉM ZKOUŠENÍ
V rámci atestu z kulturních a srovnávacích dějin je objem atestované látky je rozdělen do čtyř tématických sekcí, jež jsou garantovány konkrétními zkoušejícími: sekce A -- prehistorie, antropologie, archeologie (garantem dr. Matoušek) sekce B -- dějiny kultury, vědy a vzdělanosti (garantem dr.Horský) sekce C -- dějiny náboženství a idejí (garantem Mgr.Nešpor) sekce D -- dějiny umění (garantem dr. Altová) Uvnitř každé ze sekcí je stanoveno přibližně 12 tématických okruhů, z nichž u každého jsou uvedeny většinou 3-4 odborné tituly, ze kterých lze k danému tématickému okruhu načerpat poznatky a jejichž znalost se pro daný tématický okruh vyžaduje. Každý atestovaný student bude zkoušen právě ze tří tématických okruhů, z nichž každý musí patřit do jiné sekce. Komisi předloží seznam nastudované literatury o minimálně 15 položkách, přičemž většinu (ne --li všechny) by měly představovat povinné texty, předepsané pro studentem zvolené tématické okruhy. Pokud soupis vší literatury, uvedené u vybraných tématických okruhů, nedá dohromady 15 položek, lze postupovat dvojím způsobem: buď doplnit seznam literatury k atestu o tituly, které rozšiřují okruh knih k vybranému tématu a na kterých se student dohodl s příslušným garantem sekce, nebo si z jedné sekce vybrat tématické okruhy dva a to tak, aby nabízel právě tolik knih, kolik student potřebuje na doplnění svého seznamu literatury. Student hodlající přistoupit ke skeletovému atestu z kulturních a srovnávacích dějin je povinen současně s registrací předmětu v daném semestru (prostřednictvím informačního systému FHS nutno provést nejpozději do poloviny října v případě zimního semestru resp. do poloviny března v případě letního semestru) závazně se přihlásit ke třem ze čtyř nabízených sekcí, ze kterých si pro zkoušku bude vybírat tématické okruhy (volba konkrétních tématických okruhů v tento moment není nutná a student ji sděluje až u zkoušky samotné). V rámci registrace zvolené kombinace sekcí mají zájemci o atest rovněž právo uvést měsíc, ve kterém by rádi ke zkoušce přistoupili. Na tato dvě kritéria (výběr sekcí a volba měsíce) bude muset každý, kdo se hlásí ke kulturnímu a srovnávacímu atestu, brát zřetel: v informačním systému (v agendě "Moje studium", pod položkou "Přihlašování se k tématům/variantám z balíku témat") se zaregistruje ke skupině s příslušnou kombinací sekcí a měsíce (např. ABD -- květen, BCD -- září). Konkrétní termíny pak budou vyhlášeny do dvou týdnů po ukončení registračního období: každý přihlášený se dozví datum zkoušky, k němuž byl přiřazen, prostřednictvím automatické zprávy IS na osobní mailovou adresu (není třeba na ni odpovídat, potvrzovat příjem apod.). Pokud studentovi z různých důvodů nebude nakonec vyhovovat termín, který mu byl přidělen a bude se chtít přesunout na jiný, možné to samozřejmě je, ale pouze v případě, že jednak v nově zvoleném termínu ještě zbývá volná kapacita a jednak že nově zvolený termín má stejnou kombinaci sekcí jako původní, přidělený termín. S těmito dvěma podmínkami lze pak přesun mezi termíny provést opakovaně, aniž by bylo nutné uvědomit organizátora skeletového atestu z kulturních a srovnávacích dějin (Mgr.Nešpora) nebo vedoucí modulu, naposledy však týden před vlastní zkouškou. Pokud se student neodhlásí z termínu alespoň s týdenním předstihem, je jeho přihláška k tomuto termínu definitivní (počítačový systém mu nedovolí odhlásit se) a na žádný další termín v daném semestru nemá nárok: vzhledem k nutnosti splnit studijní povinnost tak musí pokus o atest absolvovat, a to buď fakticky tím, že se ke zkoušce dostaví, anebo formálně tím, že si do indexu nechá zapsat 0 bodů (za skeletový atest z kulturních a srovnávacích dějin tento zápis provádí Mgr.Nešpor). Výjimkou jsou případy náhlých onemocnění, dokladované potvrzením od lékaře: v takových případech bude student po individuální domluvě zařazen na náhradní termín. Historický modul garantuje, že pro každou kombinaci sekcí (ABC, ABD, ACD, BCD) budou v každém semestru vypsány alespoň dva termíny.
TÉMATICKÉ OKRUHY A LITERATURA
Sekce A -- prehistorie, archeologie, antropologie (garant: PhDr. Václav Matoušek)
1. Základní vývojové etapy prehistorické/raně historické evropské společnosti (paleolit-příchod Slovanů do střední Evropy) 1.1. Paleolit - mezolit 1.2.Neolit 1.3. Eneolit 1.4. Doba bronzová 1.5. Doba železná 1.6. Doba římská - doba stěhování národů
Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha: Academia. Podborský, V. ed. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost. Buchvaldek, M. - Sláma, J. eds. 1982: Nástin evropského pravěku. Praha: Univerzita Karlova.
2. Základní kulturně antropologické problémy 2.1. Hominizační proces 2.2. Srovnání lovecko-sběračského a zemědělsko- pasteveckého způsobu života v kontextu evropských archeologických pramenů
Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Dějiny paleolitu, zvláště na Moravě. Brno: Archeologický ústav AV ČR. Beneš, J. 1993: Člověk. Praha: Mladá fronta.
3. Mezioborová spolupráce 3.1. Paleoekologie: kvartérní klimatický cyklus 3.2. Spolupráce archeologie a fyzické antropologie, zoologie, botaniky, fyziky, chemie
Ložek, V. 1973: Příroda ve čtvrtohorách. Praha: Academia. Pleiner, R. ed 1978 Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
4.Metodologické problémy 4.1. Předmět, prameny a metody archeologického výzkumu 4.2. Vznik a vývoj archeologie v souvislostech evropského kulturního a společenského vývoje
Sklenář, K. 1974: Učenci a pohané. Praha: Mladá fronta. Malina, J. 1981: Archeologie včera a dnes aneb Mají archeologové šedé hmoty více za nehty nebo za ušima? České Budějovice: Jihočeské muzeum. Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 37, 525-549. Matoušek, V. - Sýkorová, I. 1998: Společnost a kultura ve světle archeologie. Příspěvek k diskusi o předmětu, prostředcích a metodě archeologického výzkumu, Archeologické rozhledy 50, 746-771. Gojda, M. 2000
SEKCE B - Dějiny kultury, vědy a vzdělanosti (garant: PhDr. Jan Horský + Daniela Tinková, PhD.)
1. Polis, středověké město, přeměna městských obcí v dějinách evropské kultury a společnosti:
van Dülmen, R.: Kultura a každodenní život v raném novověku(16.-18.století), díl I.: Dům a jeho lidé, Praha 1999, s. 237-246; plus: Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 96-117 a 151-203. Fustel de Coulanges, Antická obec, Praha 1998, kniha třetí a kniha čtvrtá, tj. s. 115-384. Mendl, B.: Sociální krise a zápasy měst XIV. věku, Praha 1926 (tentýž text vyšel časopisecky jako: Mendl, B.: Sociální krise měst ve století čtrnáctém, in: Český časopis historický XXX,1924, s. 35-73, XXXI, 1925, s. 233-270 a 533-565 a XXXII, 1926,s. 259-282) plus: Macek, J.: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526), díl 3: Města, Praha 1998, s. 47-66. Pirenne, H.: Středověká města, Praha 1928.
2. Porovnání lenního systém, systému stavovského a absolutismu:
Stloukal,K.: Západní Evropa v době merovejské a karolovské, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku III, Praha 1937, s. 181-306. Šusta, J.: Rozmach renesance v Itálii a souvěká Evropa, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V., Praha 1938, s. 1-138. Rauscher, R.: Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve střední Evropě, Bratislava 1925.
Volitelné:
Možno rozšířit o pasáže pojednávající vztah panovníka a jeho leníků, resp. panovníka a stavů z dějin jednotlivých zemí z těchto prací: Dějiny Francie, Praha 1989. Dějiny Španělska, Praha 1995. Dějiny Ruska, Praha 1996. Morton, K. L.: Dějiny Anglie, Praha 1950.
3. Porovnání středověkých a raně novověkých mentalit:
Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 256-260; plus: Himl, P.: , Ďábel v síti byrokracie, in: Dějiny a současnost. Kulturněhistorická revue, ročník 19, 1997, č. 5, s. 31-35 a a č. 6., s. 7.-11; plus: Himl, P.: O "zločinu" a vině v dějinách (17. a 18. století - věk netolerance, násilí a represí?), in: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, ročník 24, 2002, č. 2, s. 32-35; plus: Imhof, U.: Evropa a osvícenectví, Praha 2001, s. 15-72 a 133-196. Huizinga, J.: Podzim středověku, Praha 1999. Le Goff, J.: Kultura středověké Evropy, Praha 1991, s. 143-407. Šmahel, F.: Husitská revoluce II. (Kořeny české reformace), 1.vyd. Praha 1993 (2.vyd. Praha 1996), s.8-41 (1. a 2. kapitola 5.hlavy) J. Macek: Jagellonský věk IV -- vybrané kpt. Nebo : Philippe Aries: Dějiny smrti I-II, Praha 2000, Díl I., 2. Část, kapitola 3 a 4, Díl II., 3. Část, kapitoly 6, 8 Mikhail BACHTIN: Fr. Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Praha 1975 Nebo: Aaron GUREVIČ : Kategorie středověké kultury, Praha 1978
Volitelné:
Aaron GUREVIČ: Nebe, peklo, svět, Jinočany 1996 Ginzburg, C.: Sýr a červi, Praha 2000. Chartier, R.: , La pendue miraculeusement sauvée. Etude d'un occasionnel, in: Chartier, R. (ed..): Les usages de l'imprimé, Paris 1987, s. 83-127 (vyšlo též v německém překladu: Chartier, R.: Die Wunderbar errettete Gehenkte. Über eine Flugschrift des 16. Jahrhunderts, in: Chartier, R.: Die unvollendete Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung, Frankfurt a. M. 1992, s. 101-145). R. van DULMEN: Bezectní lidé, Praha 2003 Bronislav GEREMEK: Slitování a šibenice, Praha 1999 Martin RHEINHEIMER: Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450-1850, Praha 2003
4. Reformní hnutí (včetně rekatolizace) , jejich sociální- politické dopady na stavovskou společnost, pojetí církve a pojetí poměru "světa" a "zákona Božího":
Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995, s. 9-26 a 37-73. Macek, J.: Tyrolská selská válka a Michael Gaismair, Praha 1961. [nebo: Vlnas, V.: Novokřtěnci v Münsteru, Praha 2002.] [nebo: Blickle, P.: Die Reformation im Reich, 2. überarbeitete und erweiterte Auflage, Stuttgart 1992. ] [nebo: van Dülmen, R.: Reformation als Revolution. Soziale Bewegung und religiöser Radikalismus in der deutschen Reformation, Frankfurt a. M. 1987.] Matoušek, J.: Katolická reformace a zápas o západní Evropu, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V, Praha 1938, s. 369-438. Molnár, A.: Valdénští. Evropský rozměr jejich vzdoru, 2. vyd. Praha 1991, s.5-85. [nebo: Brenonová, A.: Kataři. Život a smrt jedné křesťanské církve, CDK 2001.] Molnár, A.: Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace, Praha 1985 (pasáže o Lutherovi, Zwinglim a Calvinovi). [nebo: Hrubý,F.: Reformace v oblasti německé a severské, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V, Praha 1938, s. 227-302; plus: Glücklich, J.: Reformace v Anglii a oblasti jazyka francouzského, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V: Praha 1938, s. 303-368.]
Volitelné:
Horák, P.: Svět Blaise Pascala, Praha 1985, s. . 297-341. Blaise Pascal, Spisy o milosti, in: Horák, P.: Svět Blaise Pascala, Praha 1985, s. 267-291.
5. Srovnání epoch (z hlediska kulturně a sociálně dějinného): renesance - reformace - osvícenectví:
Burke, P.: Italská renesance, Praha 1996. J. Macek: Im Hof, U.: Evropa a osvícenectví, Praha 2001. Molnár, A.: Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace, Praha 1985 (pasáže o Lutherovi, Zwinglim a Calvinovi). [nebo: Hrubý,F.: Reformace v oblasti německé a severské, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V, Praha 1938, s. 227-302; plus: Glücklich, J.: Reformace v Anglii a oblasti jazyka francouzského, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V: Praha 1938, s. 303-368.] Troeltsch, E.: Z dějin evropského ducha, Praha 1934, s. 9-123.
Volitelné:
Burckhardt, J.: Kultura renaissanční doby v Itálii, Praha 1912, díl II., s. 7-100. Loewenstein, B.: Projekt moderny. O duchu občanské společnosti a civilizace, Praha 1995. Vacková, J.: Ikonoklasmus evropské reformace - Nizozemí 1566, in: Husitský Tábor 8, 1986, s. 69-81.
6. Proměny demografického chování, rodiny a domácnosti; životní cykly
van Dülmen, R.: Kultura a každoddenní život v raném novověku(16.-18.století), díl I.: Dům a jeho lidé, Praha 1999. Massimo Livi Bacci: Populace v evropské historii, Praha 2002; Philippe Aries: Dějiny smrti I-II, Praha 2000, Díl I., část I, kap. 1-2, Díl II., část 4, kapitoly 10-12 Fustel de Coulange, Antická obec, Praha 1998, kniha prvá a druhá, tj. s. 13-114. Horská, P. - Kučera, M. - Maur, E. - Stloukal, M.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990 140-399. Horský, J.: - Seligová, M.: Rodina našich předků, Praha 1997.
Volitelné:
Sullerotová, E.: Krize rodiny, Praha 1998 .; plus: Fauve-Chamoux, A.: Od rodiny k domácnosti v preindustriální Evropě (16.-18. století), in: Historická demografie (vydává Sociologický ústav AV ČR), ročník 16, 1992, s. 41-56; plus: Fauve-Chamoux, A.: K historii vdov, in: Historická demografie (vydává Sociologický ústav AV ČR), ročník 23, 1999, s. 15-33. Šubrtová, Alena: "Abort, kontracepce, infanticidium v materiálech předstatistického období", in: Historická demografie 15, 1991 D. Tinková, "Předcházet či trestat? Problém infanticidia v osvícenské společnosti", in: Český časopis historický 1/2003
7. Srovnání dvou epoch: osvícenství a romantismus, občanský individualismus a národní kolektivismus:
Gellner, A.: Národy a nacionalismus, Praha 1993. Rémond R.: Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003 (nebo Loewenstein, B.: Projekt moderny. O duchu občanské společnosti a civilizace, Praha 1995, nebo Imhof, U.: Evropa a osvícenství, Praha 2001) Hroch, M.: V národním zájmu, Praha 1999. [nebo: Hroch, M.: Evropská národní hnutí v 19. století, Praha 1986.] Hroch, M.: Na prahu národní existence, Praha 1999 (nebo Macura, V.: Znamení zrodu, Praha 1995, s. 133-188) F. Furet: Francouzská revoluce, Praha 2003 (díl I., kapitoly I- V), (nebo Furet: Promýšlet francouzskou revoluci, Praha 1994, nebo M. Hroch-V. Kubišová, Francouzská revoluce a Evropa, Praha 1990)
Volitelné:
E. Winter: Josefinismus a jeho dějiny. Praha 1945 (Brno 1963) J. Habermas: Strukturální přeměna veřejnosti, Praha 2000 David, Z. V., Národní obrození jako převtělení Zlatého věku, in: Český časopis historický 99, 2001, s. 486-519; plus: Maur, E.: Pojem národa a národních dějin v díle M. Pavla Stránského O státě českém, in: AUC phil. et hist. 3, Studia historica XLIV, s. 41-52; plus: Maur, E.: Pojetí národa v dílech českých pobělohorských exulantů, in: Hrubá, M. (vyd.): Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5. a 6. listopadu 1998, Ústí n. L. 2001, s. 174-183. Hroch, M.: Na prahu národní existence, Praha 1999, s. 132-236. Michel FOUCAULT: Dohlížet a trestat (1975), Praha, 2000, kapitoly I, II, IV
8. Dějiny dějepisectví, filosofie dějin, metodologie historické vědy
Georg Iggers: Dějepisectví 20. století, Praha 2002 Jiří Štaif: Historici, dějiny a společnost I., Praha 1997 (Bude k dispozici v xerografické podobě v HM) nebo: Jaroslav Marek: O historismu a dějepisectví, Praha 1992 Miloš Havelka: Dějiny a smysl, Praha 2001 R. van Dulmen: Historická antropologie, Praha 2002
Volitelné:
M. Havelka: Spor o smysl českých dějin, Praha 1995 - Úvod Jar. Pešková: Role vědomí v dějinách, Praha 1998 C. Ginzburg: Sýr a červi -- úvod, Benandanti - úvod Zd. Kalista: Cesty historikova myšlení, Praha 2002 M. Foucault: Archeologie vědění, Praha 2002 Id.: Slová a veci, Bratislava
9. Dějiny věd o člověku a vesmíru
S. Komárek : Dějiny biologického myšlení. Praha 1997. C. Lévi-Strauss: Rasa a dějiny. Brno 1999. T. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997 Q. Vetter, Na úsvitu nové vědy, od Koperníka k Laplaceovi, in: J. Šusta (red.), Dějiny lidstava od pravěku k dnešku VI, Praha, 1939, s. 1-14.
Volitelné: (z volitelných titulů je povinnost vybrat alespoň dva)
C. Clayová, M. Leapman: Panská rasa. Praha 1996. M. Foucault: Dějiny šílenství. Praha 1994. M. Foucault: Dějiny sexuality I. Praha 1999. M. Homola : Dějiny psychologie. Olomouc 1985. M. Nakonečný: Dějiny psychologie, M. Černoušek: Šílenství v zrcadle dějin. Praha 1994. J. Janko: Vědy o životě v českých zemích 1750-1950, Praha 1997 Z. Horský : Kepler v Praze. Praha, 1980 Z. Horský, M. Plavec : Poznávání vesmíru. 1962 A. Koyré: From the Closed World to the Infinite Universe, Baltimore 1957. - překlady Aj, Fj, výhledově Čj J. D. Bernal, Věda v dějinách I, II, Praha 1960. J. Haubelt, České osvícenství, Praha 1986. (Některé kapitoly jsou věnovány dějinám přírodních věd 18. stol. L. Nový a kol. Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Praha 1961. Th. S. Kuhn, The Copernican Revolution. Planetary Astronomy in: the Development of of Western Thought, New York 1957. Vědecké revoluce 17. století - Věda a průmyslová revoluce, in: Práce z dějin přírodních věd 20, Praha 1986. M. Kopernik, Obehy nebeských sfér, Bratislava 1974, kniha I., 8. Kapitola G. Galilei, Dialóg o dvoch systémoch světa, Bratislava 1961 G. Bruno, Dialogy (zvl. Večeře na Popeleční středu), Praha 1958
10. Genderová problematika z historické perspektivy
P. Bourdieu: Nadvláda mužů, Praha 2000 nebo Oakley: Pohlaví, gender a společnost, Praha, Portál 2000 Sullerotová, E.: Krize rodiny, Praha 1998 Pavla HORSKÁ: Naše prababičky feministky, Praha, LN 1999 Elisabeth BADINTER : XY, identita muža, Bratislava 1999 nebo Elisabeth BADINTER: Materská láska, Bratislava 1998 Joan W. SCOTT : Gender : a useful category of historical analysis, in : Robert SHOEMAKER, Mary VINCENT: Gender and History in Western Europe; London, Sydney, Auckland, 1996 Joan W. SCOTT: Womens History, in : P. BURKE : New Perspectives in History, 1989, str. 42-66, nebo in J. W. SCOTT: Gender and the Politics of History, Columbia University Press, 1988, 1999
Volitelné:
Alena Šimůnková: Statut, odpovědnost a láska:vztahy mezi mužem a ženou v české měšťanské společnosti v 19. století, IN: Český čas. Historický 1/1997, str. 55-109 S. de Beauvoir : Druhé pohlaví, Praha 1969 Milena LENDEROVÁ: K hříchu i k modlitbě, Žena v minulém století, Praha, MF, 1999 Thomas LAQUEUR: Making Sex. Body and Gender From the Greeks to Freud, Harvard University Press, 1990, 1992, 1999, kapitola II, III, IV nebo V Londa SCHIEBINGER: The Mind Has No Sex? Women in the Origins of Modern Science, Harvard UP, London-England, 1989 Ludmilla JORDANOVA: Nature displayed. Gender, Science and Medicine, 1760-1820, Longman, London, New York, 1999 Ludmilla JORDANOVA Sexual visions, construction of the body in the medical discourse of 18th-20th centuries, London 1989
SEKCE C - Dějiny náboženství a idejí (garant: Mgr. Zdeněk R.Nešpor)
1. Náboženství jako historický, kulturní a sociální jev
M. Halbwachs: Povod náboženského vedomia podľa E. Durkheima. Bratislava 1997. R. Otto: Posvátno. Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě. Praha 1998. W. E. Paden: Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru interpretací. Brno 2002. J. Wach: The Sociology of Religion. Chicago 1944. (též něm., fr.) M. Weber: Sociologie náboženství. Praha 1998.
2. Judaismus, židovská kultura a vzdělanost
M. A. Fishbane: Judaismus. Zjevení a tradice. Praha 1996. F. Kovář: Filosofické myšlení hellenistického židovstva. Kladno 1922. (3. vyd. Praha 1996). V. Sadek - J. Šedinová - A. Franková: Židovské dějiny, kultura a náboženství. Praha 1992. R. Rendtorff: Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. Praha 1996. K. Schubert: Židovské náboženství v proměnách věků. Praha 1999. G. Stemberger: Talmud a midraš. Úvod do rabínské literatury. Praha 1999.
3. Islámská kultura a vzdělanost
F. M. Denny: Islám a muslimská obec. Praha 1998. I. Hrbek: "Úvod" in: Korán. Praha 1991, s. 7-104 (též další vyd.) L. Kropáček: Duchovní cesty islámu. Praha 1993. L. Kropáček: Moderní islám I. + II. Skriptum FF UK. Praha 1969. F. Tauer: "Islám a jeho rozpětí do konce doby ummajovské"; "Dějiny a kultura islámu od poloviny 8. do počátku 13. století." In: J. Šusta: Dějiny lidstva od pravěku k dnešku. III., s. 101-180, IV.; s. 1-60. E. de Vitray-Meyerovitch: Rúmí a súfismus. Úvod do islámské mystiky. Bratislava 1993.
4. Předkřesťanské evropské náboženské tradice
M. J. Greenová: Keltské mýty. Praha 1998. R. Hošek: Náboženství antického Řecka. Praha 2003. R. Hošek: Římské náboženství. Praha 1968 (2. vyd. 1986). R. I. Page: Severské mýty. Praha1997. J. Puhvel: Srovnávací mythologie. Praha 1997. Z. Váňa: Svět slovanských bohů a démonů. Praha 1990.
5. Hellenistický svět a počátky křesťanství
E. Brown: Ježíš Kristus v pohledu Nového Zákona. Praha 1998. E. R. Dodds: Pohané a křesťané ve věku úzkosti. Praha 1997. L. H. Martin: Helénistická náboženství. Brno 1997. P. Pokorný: Literární a teologický úvod do Nového Zákona. Praha 1993. P. Pokorný: Řecké dědictví v Orientu. Helénismus v Egyptě a Sýrii. Praha 1993. F. Vouga: Dějiny raného křesťanství. Brno 1997.
6. Křesťanství středověku a raného novověku
M.-M. Davyová (ed.): Encyklopedie mystiky. Díl 2. a/nebo 3. Praha 2001-02. P. Filipi: Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno 1996. A. Franzen: Malé církevní dějiny. Praha 1992. A. v. Harnack: Dějiny dogmatu. Praha 1903. (a další vyd.). A. Molnár: Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace. Praha 1985. F. Rapp: Církev a náboženský život Západu na sklonku středověku. Brno 1996. R. Říčan - A. Molnár: 12 století církevních dějin. Praha 1989.
7. Lidová zbožnost evropského středověku a raného novověku, heretická hnutí
C. Ginzburg: Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století. Praha 2002. C. Ginzburg: Sýr a červi. Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha 2000. A. J. Gurevič: Nebe, peklo, svět. Jinočany 1996. M. Lambert: Středověká hereze. Praha 2000. E. Le Roy Ladurie: Masopust v Romansu. Od Hromnic po Popeleční středu 1579-1580. Praha 2001. A. Molnár: Valdénští. Evropský rozměr jejich vzdoru. Praha 1991.
8. Osvícenská a moderní společnost a křesťanství
E. Cassirer: The Philosophy of the Enlightenment. Princeton 1951 (též něm.). U. im Hof: Evropa a osvícenství. Praha 2001. H. Maier: Politická náboženství. Brno 1999. R. Rémond: Náboženství a společnost v Evropě. Praha 2003. A. J. Toynbee: Studium dějin. Praha 1995. E. Winter: Josefinismus a jeho dějiny. Praha 1945 (též další vyd.)
9. Epistemologie historického a historiografie
Z. Beneš: Historický text a historická kultura. Praha 1995. P. L. Berger - T. Luckmann: Sociální konstrukce reality. Brno 1999. R. Bultmann: Dějiny a eschatologie. Praha 1994. M. Foucault: Archeologie vědění. Praha 2002. K. R. Popper: Bída historicismu. Praha 2000 (jen toto vyd.) T. S. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí. Praha 1997.
10. Dějiny společenských a kulturních věd
G. Balandier: Politická antropologie. Praha 2000. J. Heller - M. Mrázek: Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o náboženstvích. Praha 1988, pouze s. 7-132. M. Kanovský: Štruktúra mýtov. Štrukturálna antropológia Clauda Lévi-Straussa. Praha 2001. J. Keller: Úvod do sociologie. Praha 1993 (a další vyd.) V. Soukup: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha 1994 (a další vyd.) M. Weber: Metodologie, sociologie, politika. Praha 1998.
11. Dějiny evropské literatury a vzdělanosti
M. Bachtin: F. Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975. L. Canfora: Dějiny řecké litaratury. Praha 2001. NEBO F. Stiebitz: Stručné dějiny řecké literatury. Praha 1987 (a jiná vyd.). G. B. Conte: Dějiny římské literatury. Praha 2003. NEBO F. Stiebitz: Stručné dějiny římské literatury. Brno 1991 (a jiná vyd.). E. R. Curtius: Evropská literatura a latinský středověk. Praha 1998. V. Černý: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti. I + II. Jinočany 1996-1998. A. J. Gurevič: Kategorie středověké kultury. Praha 1978. F. Vodička et al.: Svět literatury I. Praha 1995.
12. Teoretická lingvistika a srovnávací dějiny literatur
E. Auerbach: Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Praha 1998. O. Černý: Dějiny lingvistiky. Olomouc 1996. G. Dumézil: Mýtus a epos I. Trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů. Praha 2001. G. Dumézil: Mýty a bohové Indoevropanů. Praha 1997. V. J. Propp: Morfologie pohádky a jiné studie. Praha 1999. (a další vyd.). F. de Saussure: Kurs obecné lingvistiky. Praha 1989.
SEKCE D -- Dějiny výtvarného umění (garant: PhDr. Blanka Altová)
Speciálně na dějiny výtvarného umění zaměřené knihovny: Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Staré Město, Palachovo nám. 2; Knihovna Ústavu dějin umění AV ČR, Praha 1- Staré Město, Husova ul. 4
ZÁKLADNÍ PŘEHLED ENCYKLOPEDIÍ A PŘÍRUČEK KE STUDIU
Encyklopedie Larousse (ed. Huyghe, R.): Umění a lidstvo, Umění pravěku a starověku, Umění středověku, Umění renesance a baroku, Umění nové doby (doplňovat obrázkovým materiálem z Dějin umění, ed. Pijoan, J., díl 1-10, od 1977, nové vydání díl 1 - 11, 1999-2000) nebo Umění světa (anglická ediční řada v českém překladu Praha, Artia od 1970, např. D. Strong: Antické umění; J. Lassus: Raně křesťanské a byzantské umění; P. Kidson: Románské a gotické umění; A. Martindale: Člověk a renesance; M. Kitson: Barok a rokoko nebo postupně od roku 1999 v českém překladu vycházející řadu Duncan Baird Publisher (Londýn), Ilustrované dějiny světa, Knižní klub a Balios: Východní Asie a antické Řecko (2. díl); Starověký Řím a antický západ (3. díl); Na rozcestí tradic (4. díl) nebo encyklopedie: Pelicans Book of Art nebo německá edice Könemann od roku 1998 postupně překládaná do Čj, Nakladatelství Slovart v Praze Wilfried Koch: Evropská architektura. Praha 1998. Vladislav Dudák: Encyklopedie světové architektury. Praha 2000. Henry de Morant: Dějiny užitého umění od nejstarších dob po současnost. Praha 1983. Mario de Micheli: Umělecké avantgardy 20, umění. Praha 1964. dále příslušné kapitoly (hesla) z: - De Morant, H.: Dějiny užitého umění, Odeon 1983 - Slovník světového malířství (Westermann Verlag, GmbH, Braunschweig 1982), Odeon, Artia 1991 Opakování souvislostí historického vývoje a výtvarného umění ve světě a v Čechách-Moravě- Slovensku: - Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury I., II., III., 1995-2000 Idea Servis (slouží jako podklad k dalšímu studiu, nikoli jako samostatný titul) Gombrich, E.: Příběh umění, Praha 1989, i další vydání (příklad využití poznatků z DU, nikoli jako samostatný titul) Blažíček, O. J. - Kropáček, J.: Slovník pojmů z dějin umění, Odeon 1991 Herout, J.: Slabikář návštěvníků památek, Praha 1978 Syrový, B.: Architektura, Praha 1973 Marco, J.: O grafice, Praha Mladá fronta 1981 (přehled, vývoj a charakteristika grafických technik) Ikonografické příručky: Hall, J.: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991 Royt, J. -- Šedinová, H.: Slovník symbolů, Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii, Mladá fronta 1998 (přehled další lexikální literatury) Svoboda, J. (ed.): Encyklopedie antiky, Praha 1973 Panofsky, E.: Studies in Iconology, New York 1939 Schiller, G.: Iconography of Christian Art, London 1971-2 Pavlincová, H. a kol.: Judaismus -- křesťanství -- islám, Praha Mladá fronta 1994, Souilloux, D. a kol.: Slovník biblické kultury, Ewa Edition 1992 Encyklopedie bible, 1997 Knižní klub a Balios
TEMATICKÉ OKRUHY KE ZKOUŠCE K přehledu o jednotlivých tématech a osobnostech používejte encyklopedie a slovníky (ty však neuvádějte do seznamu přečtené literatury). Uveďte do seznamu Vaši formulaci problému (okruhu), ke kterému jste shromažďovali informace. Dále pak pracujte s doporučenými tituly či vybranými kapitolami, osobnostmi a uveďte jejich seznam. Pokud si k tématu vyhledáte další literaturu - uveďte ji do seznamu. Může to být i beletrie, případně populárně laděný titul, ovšem s Vaším odborným komentářem. U zkoušky se hodnotí přehled o vývoji jednotlivých slohů, jejich chronologii, geografickém uplatnění, dále pak pojetí a orientace ve vybraném tematickém okruhu na základě celkového přehledu a prostudované literatury. Předpokládá se schopnost aplikovat dějiny výtvarného umění jako humanitní vědní obor, nikoli jako souhrn faktů!
1. Znaky a charakter antického umění Kdy a proč se uplatnil vliv antiky v dějinách evropského umění --přehled evropských renesancí a jejich charakteristika.
Jan Bažant: Antika v českém umění středověku., Konias Press 2000; Gaius Plinius Sukundus: O umění a umělcích, Melantrich 1941, přeložil V. Prach Friedrich-Karl Kienitz: Národy ve stínu, Odeon 1991, přeložila E. Pátková , Ferdinand Seibt: Lesk a bída středověku, MF 2000, přeložil Petr Dvořáček
2. Počátky křesťanského umění v západní Evropě (4.--10. stol.) -- přehled Srovnání významu klasické a barbarské tradice.
Nakladatelství Lidové noviny, edice Dějiny národů, výběr.: Baskové, Frankové, Bretonci, Angličané, Germáni, Gótové, Hunové nebo z dříve přeložených prací: J. A. Maduit: Keltové, Praha 1979; F. Schlette: Germáni, Praha 1977 3. Ferdinand Seibt: Lesk a bída středověku, MF 2000;, přeložil Petr Dvořáček
3. Křesťanská antika (1.--6.stol.) a byzantské umění (4.-- 15.stol.) -- přehled Počátky tradice zobrazení, biblických, hagiografických a devočních námětů -- ikonografické archetypy v umění evropského středověku.
4. Románské umění -- přehled Pojetí času v románském umění -- např. tapisérie z Bayeux (David Wilson: The Bayeux Tapestry, Londýn 1985) Zobrazování světa a Boha v románském umění -- Umberto Eco: Umění a krása ve středověké estetice, Argo 1998, přeložil Zdeněk Frýbort, s. 35--110; + Romano Guardini: Konec novověku, Vyšehrad 1992, přeložil O. Veselý, s. 1--26.
5. Gotika -- přehled Zobrazování dobra a zla v gotickém umění -- Bible (ekumenický překlad), Alfonso M. di Nola: Ďábel a podoby zla v historii lidstva, Volvox Globator 1997, přeložila A. Flemrová, S. 149--210 nebo René Hugues: Heaven and Hell in Western Art, New York 1968
Gotická katedrála jako obraz světa -- Ernst Ullmann: Svět gotické katedrály, Vyšehrad 1987, přeložila M. Kouřimská
6. Itálie -- Francie -- Nizozemí ve 13. -- 16. stol. (srovnání uměleckého vývoje) Realismus a idealismus ve výtvarném umění a jejich podmíněnost. Znaky středověku a počínajícího novověku ve výtvarném umění.
Doporučené osobnosti k porovnání: Giotto di Bondone -- Simone Martini -- Jean Fouquet -- Jean Pucelle -- bratři z Limburka -- bratři Eyckové - Rogier van der Weyden Johan Huizinga: Podzim středověku, H§H 1999, přeložily G. Veselá a Š. Belisová Erwin Panofsky: Early Netherlandish Painting, Cambridge, Massachusetts, 1953
7. Italská renesance -- přehled Rejstřík námětů a pojetí obrazu v tvorbě malířů italského quttrocenta Vrcholná renesance v Římě
Peter Burke: Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii, Mladá fronta 1986, přeložil J. Kropáček, s. 162-- 192; + Pierre Francastel: Figura a místo. Vizuální řád v italském malířství 15. stol., Odeon 1984, přeložila J. Hamzová Giorgio Vasari: Životy nejvýznamnějších malířů, sochařů a rchitektů, díl 1--2, Praha 1976-- 1976, přeložil Jan Vladislav (pod jménem P. Preisse) -- výběr Michelangelo Buonarroti, Leonardo da Vinci, Raffael -- význam jejich díla....... Leonardo da Vinci: Úvahy o malířství, Gryf 1994, přeložil F. Topinka Jaromír Pečírka: Život a dílo Michelangela Buonarroti in: Michelangelo titan a člověk, Praha ELK 1941
8. Umělecké proudy ve střední Evropě v 15.--16. stol. -- přehled a slohová charakteristika
Doporučené osobnosti: Mistr litoměřického oltáře -- Albrecht Dürer -- Grünewald (M. G. Nithardt) -- Lucas Cranach -- Albrecht Altdorfer ---umělci na dvoře Rudolfa II. v Praze Příručky a encyklopedie; Erwin Panofsky: The Life and Art of Albrecht Dürer, Princeton 1943, 4. vydání Princeton 1955 G. Scheia: The Isenheim Altarpiece, Kolín n./R. 1969 Jaroslav Pešina: České malířství kolem roku 1500 a Itálie, časopis Umění 18, 1970, s. 352 nebo týž autor: Mistr litoměřický, Praha 1958
9. Důsledky rozkolu církve ve výtvarném umění -- výběr námětů, jejich zpracování a uplatnění ve společnosti: Potřeba a nepotřeba obrazů (zdůvodnění) Reformace - jezuité -- humanismus
Doporučené osobnosti ke srovnání: Umělci na dvoře Václava IV. v Praze, Albrecht Dürer, Cranachové, Tizian a Tintoretto --El Greco -- Hans Holbein ml. -- Pieter Bruegel -- Hieronymus Bosch -- Václav Hollar - Karel Škréta - P. P. Rubens -- Frans Hals -- Jan van Goyen -- Rembrandt van Rijn -- Jan Vermeer van Delft
10. Baroko -- rokoko -- realismus -- klasicismus v 17. -- 18. stol. (stylová charakteristika a přehled)
Doporučené osobnosti: Italští architekti Carlo Maderna, Pietro da Cortona a Lorenzo Bernini a jejich stavby. Francie -- (Lorenzo Bernini -- Jules Hardouin--Mansart -- Antoine Watteau (1684--1721) -- Fragonard. Srovnání s uměním v Německu, Rakousku (Čechách) -- architektura klášterů a zámků. Zlatá doba španělského malířství (Diego Velázquez, Francisco Zurbaran, Bartolomé Esteban Murillo ... a Franceso Goya. Michelangelo da Caravaggio (1573--1610) -- Annibale Carracci (1560--1609) -- Nicolas Poussin (1594--1665) -- Claude Lorrain (1600--1682) -- různé barokní proudy.
10. Téma smrti ve výtvarném umění -- přehled Funerální plastika (náhrobky) a epitafy (plastické i malované) Ikonografie karnerů (hřbitovní kaple s kostnicí) Téma Posledního soudu -- alegorické zobrazení smrti
Doporučené ikonografické příručky. Philippe Aričs, Dějiny smrti I, Argo 2000
11. Osvícenství a jeho důsledky ve výtvarném umění- přehled Anglie (Thomas Gainsborough, Joshua Reynolds, William Turner) William Kent). Francie: Rousseau (Nová Heloise), Jacques Louis David, Antoine--Jean Gros, Francois Gerard, Jean-Auguste-Dominique Ingres. Amerika: Thomas Jefferson jako architekt.
13. Architektura 19. -- 1. pol. 20. století přehled (rozlišujte architekturu obytnou, veřejnou, sakrální, průmyslovou, případně technické stavby) Hlavní úkoly architektury v této době. Historická, společenská a technická podmíněnost změn v architektuře. Proces urbanizace v Evropě.
Doporučené osobnosti: John Nash, Thomas Jefferson, Karl Friedrich Schinkel, Charles Barry, William Strickland, Joseph Paxton, Gustave Eiffel, François Hennebigue, Henri Labrouste, Viollet-le-Duc a mnozí secesní architekti, Hendrik Petrus Berlage, Peter Behrens, Walter Gropius, Adolf Loos, Auguste Perret, Charles Rennie Mackintosh, Frank Lloyd Wright, Ludwig Mies van der Rohe, Le Corbusier, Hugo Häring, Alvar Aalto, Jörn Utzon, Pier Luigi Nervi).
14. Malířství 19. století až k době kolem roku 1900 -- přehled Oficiální tvorba a nové směry -- jejich historická a společenská (případně vědecká) podmíněnost. Vztah starého a nového v umění (akce a reakce) Proměny výtvarných prostředků a jejich vztah k uměleckému vyjádření (obsah a forma uměleckého díla)
Doporučené osobnosti: Jean-Baptiste-Camille Corot, Théodor Rousseau, Jean-François Millet, Eugčne Delacroix, Gustave Courbet, Honoré Daumier, Edgar Degas, Edouard Manet, Claude Monet, Camille Pisarro, Henri de Toulouse-Lautrec, John Ruskin, William Morris, Viktor Horta, Henry van de Velde, Antonio Gaudí, Otto Wagner, Joseph Maria Olbrich, Gustav Klimt, Egon Schiele, Max Klinger, Ferdinand Hodler, Alfons Mucha ...
15. Počátky nových směrů 20. stol. v malířství a sochařství -- přehled Jejich historické a společenské příčiny a význam. Jejich vazby s dalšími uměleckými obory. Jejich význam v současnosti
Doporučené osobnosti: Paul Cézanne, Pablo Picasso, Georges Braque, Fernand Léger, František Kupka, Robert Delaunay, Kazimír Malevič, László Moholy-Nagy, Marcel Duchamp Kurt Schwitters, Hans Arp, François Picabia, Marcel Duchamp, Man Ray ... Vincent van Gogh, Paul Gauguin, Edvard Munch, James Ensor, Emil Nolde), specifika německého expresionismu (Die Brücke, Der Blaue Reiter, Neue Sachlichkeit, "Entartete Kunst" André Breton, Max Ernst, René Margritte, Giorgio de Chirico, Juan Miró, Yves Tanguy, Hans Arp, Salvator Dalí, Alberto Giacometti, Man Ray ... Juan Miró, Wassily Kandinsky, Paul Klee, Hans Hartung, Antonio Tapies, Wolfgang Schulze (Wols), Jackson Pollock, Arshile Gorky, Mark Tobey, Mark Rothko ...