Last update: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (11.09.2018)
The sociology of knowledge aims at explaining the interrelation between the mission of modern knowledge, its
internal structure, and its contribution to socio-cultural life. This course follows an evolutionary approach - identifing
the changing role of reflexivity of social sciences, and of sociology in particular -, and a structural approach
articulating logical, ethical and social of three traditions in the formation of modern (western) knowledge (the
positive, the phenomenological and the dualistic traditions), referring to classic authors, including Comte, Scheler,
Mannheim, Weber, as well as to more recent ones, such as the Vienna circle, Schutz, Giddens or Latour. The suggested
approach is used to explain the position of three key knowledge sources promoting reproduction and development of modern societies: experta´knowledge, symbolic tokens and everyday habitualized knowledge.
The lectures are carried out in winter semestr and exams are organised in exam time of this semestr. Results of written test and the participation in the lecture in the form of written commentaries are used for the evaluation of students´ performance.
Last update: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (11.09.2018)
Cílem kurzu je přispět k porozumění proměn ve zdrojích vědění a jednání, které souvisejí s projektem modernity. Využívá interaktivní formu výuky. Výklad sleduje tři klíčové zdroje vědění, které umožňují reprodukci i rozvoj moderních společností: odborné vědění, symbolické označování a každodenní vědění. Využije historický a sociologický přístup, aby ozřejmil proměny těchto forem vědění i jejich vzájemných vztahů. Vrátí se k osvícenským ideovým východiskům projektu, podle kterých nové / vědecké vědění mělo zajistit spolehlivost lidského jednání, objasnit smysl historie a umožnit spolehlivé řešení sociálních konfliktů. Bude sledovat, jak se daří záměry tohoto projektu uskutečňovat, což přesouvá pozornost k hodnocení technických a sociálních důsledků využívaného vědeckého vědění a také k postavení, úloze a poznávacím postupům věd o společnosti. Na tento krok pak naváží poznatky sociologie vědění. Reflektují a vyhodnocují možnosti a meze objasnění sociální skutečnosti pomocí pozitivního poznávacího přístupu a sledují pokusy o uplatnění fenomenologických poznávacích rámců při interpretaci a utváření smyslu lidského jednání. Poznatky obou výkladových kroků umožňují přejít k problematice každodenního vědění a jednání. Zde bude pozornost soustředěna na dvě klíčová témata: první téma se týká studia sociálního rámce praktikovaného a sdíleného vědění v kontextu každodenního jednání a možností jeho změn; druhé téma pak bude sledovat způsobech prostupnosti prožívaného každodenního vědění do sociálně sdíleného a politicky tvarovaného vědění. Závěrečný krok se bude věnovat souvislostem mezi tvorbou sdíleného vědění (ideologií, zdravého rozumu) a mezi technickými prostředky komunikace, zejména obrysem sociálních, komunikačních i politických důsledků techniky masové komunikace.
Kurz je hodnocen ve formě písemného testu a účasti studentů na výuce ve formě komentářů.
Syllabus -
Last update: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (04.09.2018)
The issues of sociology of knowledge, historical context of emergence, relation to studies of other social sciences, relation to social, ethical and logcal frameworks; 2. Sociology and history of modern knowledge, changes in the course of science evolution; concepts of paradigm, program, tradition, themes; traditions of modern knowledge: positive, dualistic and hermeneutic. 3. A. Comte - founder of sociology and positive tradition in social epistemology 4. Recent attempts to revive positive tradition - K. Popper, logical empirism and post-pozitivní responses 5. M. Scheler - critic of positive tradition of moder knowledge, foundations of hermeneutic tradition 6. Recent interpretations of phenomenological tradition 7. M. Weber - dualistic tradition of modern knowledge, interpretative approach to social reality 8. K. Mannheim - pokus o překlenutí dualistické tradice moderního vědění 9. Evolution of the notion of ideology - implications of mass culture and current media 10. Problems of science´s role in current industrial, meialized and democratic societies in view of J. Habermas a J. B. Thompson. 11. Role of knolwedge in post-mpodern conditions - view of A. Giddens and M.Foucault.
Last update: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (04.09.2018)
Linie výkladu, která je uvedena vvýše v sylabu, je rozčleněna do následujících tematických okruhů: (i) historické zdroje a výsledky vědecké revoluce 17. století (Bacon, Descartes), institucionalizace vědy a její proměny (Popper); (ii) formování věd o společnosti v kontextu pozitivní poznávací tradice (Comte, vídeňský kruh); (iii) formování fenomenologické poznávací tradice (Scheler, Schutz); (iv) ideologie jako forma (politického) vědění o hodnotách (Mannheim); (v) pokusy o propojení obou poznávacích tradic společenskovědního bádání (Durkheim, Weber, Giddens); (vi) zdroje vědění a jednání v kontextu masové komunikace, technizace, informatizace a komodifikace (Thompson); (vii) zdroje politického vědění v kontextu masové demokratizace dnešních společností (Habermas, Offe).
Müller K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2)
