|
|
|
||
|
The course examines play as a natural component of human ontogenesis and as an important tool in shaping personality and social relationships. On a theoretical level, it connects perspectives from pedagogy, psychology, and the social sciences on the functions of play and places them within the context of outdoor programs. On a practical level, the course focuses on the didactic and methodological principles of preparing, selecting, modifying, and leading games in natural environments. Emphasis is placed on group facilitation, the dramaturgy of game blocks, and their alignment with educational objectives and subsequent reflection.
Last update: Turčová Ivana, PhDr., Ph.D. (10.03.2026)
|
|
||
|
Cílem předmětu je seznámit posluchače s hrou jako fenoménem napříč obory, seznámit s různými typy her využívaných v programech v přírodě a osvojit dovednosti v přípravě, realizaci, reflexi hry v přírodě pro různé cílové skupiny. Last update: Psohlavec Lukáš, Mgr., Ph.D. (28.02.2026)
|
|
||
|
Aktivní účast při výuce. Esej rozebírající některý z teoretických pohledů na hru. Splnění úkolů zadaných na hodinách. Příprava a vedení hry - praktický výstup + písemné zpracování. Zkouška z probrané problematiky. Last update: Turčová Ivana, PhDr., Ph.D. (10.03.2026)
|
|
||
|
Berne, E. (2024). Jak si lidé hrají. Praha: Portál. Caillois, R. (1998). Hry a lidé: Maska a závrať. Nakladatelství Studia Ypsilon. Černý, J. (1968). Fotbal je hra: Pokus o fenomenologii hry. Československý spisovatel. Drahanská, P. (2020). Učení prožitkem: Jak postavit vaše rozvojové, výchovné a vzdělávací programy na prožitku. Petra Drahanská. Fink, E. (1992). Oáza štěstí. Mladá fronta. Huizinga, J. (2000). Homo ludens: O původu kultury ve hře. Dauphin. Millar, S. (1978). Psychologie hry. Praha: Panorama. Neuman, J. (2014). Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 7. vyd. Praha Portál. Pelánek, R. (2013). Příručka instruktora zážitkových akcí. Praha: Portál. Reitmayerová, E., & Broumová, V. (2015). Cílená zpětná vazba: Metody pro vedoucí skupin a učitele. Praha: Portál. Vojtíková, L., Turčová, I., Humešová, L. et al. (v tisku). Umění reflexe. Praha: Karolinum Zapletal, M. (2023). Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě. 3. vyd. Centrum ST.Gymnasion. (2006). Hra (č. 6) [Časopis]. Nadace Pangea. Last update: Turčová Ivana, PhDr., Ph.D. (10.03.2026)
|
|
||
|
Forma výuky: Semináře - 16 hodin Příprava praktických výstupů (vedení různě zaměřených her, herních bloků) ve skupinkách - 25 hodin Realizace praktických výstupů - 16 hodin Četba a samostudium - 25 hodin Zpracování eseje - 25 hodin Práce na portofoliu - 18 hodin Celkem: 125 h Přímá výuka: 57 h Last update: Turčová Ivana, PhDr., Ph.D. (09.04.2026)
|
|
||
|
Jednotlivé části potřebné k zakončení předmětu jsou bodovány. K úspěšnému zakončení předmětu je potřebné získat minimálně 35 bodů. Ten je součtem bodů získaných v rámci celého předmětu a závěrečné zkoušky. Docházka (8 bodů) Esej rozebírající některý z teoretických pohledů na hru (3 body) Úkoly zadané na hodinách - anatomie hry, tvorba reflexe (6 bodů) Příprava a vedení hry - praktický výstup (10 bodů) + písemné zpracování (3 body) Zkouška z probrané problematiky (20 bodů) Last update: Turčová Ivana, PhDr., Ph.D. (10.03.2026)
|
|
||
|
1. Teoretické přístupy ke hře. Pohledy různých oborů na hru. 2. Přínos a význam her ve výchovně-vzdělávacím procesu. 3. Dělení her. Charakteristika jednotlivých skupin her využívaných v programech v přírodě. 4.Tvorba hry a její anatomie. 5. Zásady výběru hry, způsoby uvádění a vedení her. 6. Bezpečnost fyzická a psychická při hrách v přírodě. 7. Techniky, struktura a potenciál reflexe u her v přírodě. 8. Hra, její pedagogický cíl a tvorba reflexe. 9.- 16. Praktické realizace různých typů her v přírodě a jejich reflexe. Last update: Psohlavec Lukáš, Mgr., Ph.D. (28.02.2026)
|
|
||
|
Student rozumí problematice hry v ontogenezi člověka a její formativní a společenské úloze ve společnosti. Student se orientuje v různém chápání hry z pohledu různých vědeckých oborů a autorů. Student zná různé dělení a okruhy her v přírodě, které jsou nedílnou součástí dobrodružné výchovy v přírodě a umí je vhodně zařadit do programu dle stanovených cílů. Student umí pracovat s anatomií hry. Student chápe důležitost reflexe, zná podmínky pro úspěšnou reflexi a ví jak ji strukturovat v návaznosti na pedagogický cíl hry. Prakticky student umí připravit, zrealizovat a zreflektovat vybrané hry v přírodě pro různé skupiny populace. Student dokáže zajistit fyzickou i psychickou bezpečnost při dobrodružných hrách v přírodě. Last update: Psohlavec Lukáš, Mgr., Ph.D. (28.02.2026)
|