Social Time and Space - ON9312032

• Title: Sociální čas a prostor
• Guaranteed by: Katedra občanské výchovy a filosofie (41-KOVF)
• Faculty: Faculty of Education
• Actual: from 2010
• Semester: summer
• E-Credits: 4
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:2/1, Ex [HT]
• Capacity: unknown / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: not taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Note: course can be enrolled in outside the study plan; enabled for web enrollment; priority enrollment if the course is part of the study plan
• Guarantor: PhDr. Věra Halászová
• Classification: Teaching > Civic Education

Annotation

English

The conceptualisation of time and space in the European tradition has its beginning in the Old Testament in the first Book of Moses (Genesis) and is therefore the basis of all cultures that arise from Abrahamic religions (Judaism, Christianity, Islam). The construction of future as the third time dimension is developed only in the New Testament and can provide an explanation of the different social structure of societies that are built only on the Christian culture. Time and space in the myths of native (non-European) nations are drawn according to the lifestyles of the nations ? resident or itinerating, and it is therefore possible to deduce on the occupation of the nations ? agriculture or pasturage. The analysis of symbols used in concrete myths can also help identify the nations, as symbols transfer imaginary phenomena to those comprehensible to all members of the given culture. Examples of a symbolic system of time and space are calendar, liturgical year, annual and family ceremoniousness, etc.

Last update: STRACENY/PEDF.CUNI.CZ (03.04.2009)

Czech

Konceptualizace času a prostoru v evropské tradici má svůj počátek ve Starém zákoně v První knize Mojžíšově (Genesis), a je tudíž podkladem všech kultur, které mají svůj základ v abrahámovských náboženstvích (judaismus, křesťanství, islám). Konstrukce budoucnosti, jakožto třetí časové dimenze je rozvinutá až v Novém zákoně a poskytuje možnost vysvětlení odlišnosti sociální struktury společností, které jsou založené pouze na křesťanské kultuře. Čas a prostor v mýtech přírodních (mimoevropských) národů je koncipován podle toho, zda tvůrci mýtů žijí usedlým nebo kočovným způsobem života a je tudíž možné z mytologie usuzovat na zemědělství nebo pastevectví nositelů. Identifikačním kódem může posloužit také analýza symbolů používaných v konkrétních mýtech, neboť symboly převádějí imaginární jevy na pole srozumitelné všem příslušníkům dané kultury. Příkladem symbolického systému časoprostoru může být kalendář, liturgický rok, výroční a rodinná obřadnost atd.

Last update: STRACENY/PEDF.CUNI.CZ (21.04.2008)

Literature

Bible - Starý a Nový zákon. Ekumenický překlad. Praha 1985

Cvekl, Jiří: Čas lidského života. Svoboda, Praha 1967

Duka, Dominik: Úvod do Písma svatého Starého zákona. Praha 1992

Eliade, Mircea: Mýtus věčného návratu. Oikoymenh, Praha 1994

Frolec, Václav a kol.: Vánoce v české kultuře. Vyšehrad, Praha 2001

Gennep, Arnold van: Přechodové rituály. Argo, Praha 1996

Heller, Jan: Symbolika čísel. PSA, Praha 2003

Piťha, Petr: Vánoce. J.Bloudek, Praha 2000

Piťha, Petr: Velikonoce. Comdes, Praha 2000

Sokol, Jan: Rytmus a čas. Oikoymenh, Praha 1996

Váňa, Zdeněk: Svět slovanských bohů a démonů. Panorama, Praha 1990

Last update: STRACENY/PEDF.CUNI.CZ (21.04.2008)