Last update: Mgr. Ondřej Hrabec, Ph.D. (30.08.2019)
Kurz je zaměřen na vybrané aspekty vzdělávání dětí z kulturně odlišného prostředí. Zaměřuje se na povahu sociálních nerovností, které na jedné straně vyplývají z odlišné, ne – majoritní zkušenosti dětí z rodin migrantů a národnostních menšin a na straně druhé které jsou dané povahou školy jako instituce moderní společnosti, jejímž cílem je v rámci sekundární socializace posilovat homogenitu, resp. inkluzi ve společnosti. Významným tématem je identita, kterou žáci a učitelé společně vyjednávají.
Zaprvé chce tedy ukázat bariery, které musejí překonat žáci z kulturně odlišného prostředí, když se vzdělávají v rámci majoritní školy. Týká se to např. zapojení těchto žáků do vrstevnických skupin, přístupu ke vzdělání, limitů, které jsou důsledkem odlišného zázemí a preferencí rodin.. Zadruhé se zaměří na školu jako instituci, která je otevřena více či méně inkluzi, na situaci učitelů, kteří se ocitají v kleštích dvou ideologických rámců (národní stát versus globální společnost) v přístupu k diverzitě. Cílem je zcitlivět přístup učitelů k problému kulturní diversity a posílit sebedůvěru a respekt k individualitě své i žáků.
Blok I – Moderní stát, etnická diverzita a role školy ve vzdělávání žáků ze sociokulturně odlišného
prostředí
1. Kulturní diverzita v globální společnosti, národní stát a role školy (sociální inkluze a mobilita) – institucionální podstata kulturní ne/homogenity ve společnosti, vyjednávání identit v současném světě
2. Příčiny školní neúspěšnosti (kulturní, sociální, biologické teorie)
3. Multikulturní společnost v ČR, resp. v zemích bohatého severu.
4. Zákony garantující právo dítěte na vzdělání
Blok II – Žák z kulturně odlišného prostředí a limity, kterým čelí
5. Sociální vyloučení a ne/možnost cesty za vzděláním (primární socializace)
6. Sociální vyloučení a ne/možnost cesty za vzděláním (sekundární socializace, boj o identitu žáka)
7. Nedobrovolná migrace dětí a její důsledky (nedobrovolná migrace a pocity dítěte, jazyk jako klíčová proměnná, integrace do vrstevnických skupin, konstrukce identit)
8. Děti migrantů a jejich vzdělávací trajektorie (lineární versus segmentovaná asimilace, limity sociální mobility)
Blok III – Intervence do vzdělání žáků z kulturně odlišného prostředí ze strany rodiny popřípadě
komunity
9. Rodičovské strategie (pasivita x empowerment, vyjednávání mezi integrací a etnickou identitou)
10. Vzdělávací aktivity menšin a migrantů jako cesta k uchování výchozí etnicity.
Blok IV – Škola a její možnosti ve vzdělání žáků z kulturně odlišného prostředí
11. Učitelé a způsoby ne/zvládání inkluze (zatížení stereotypem, sebereflexe, etnizace přístupu k žákům, respektování žákovské identity, možné strategie)
12. Instituce, které ne/pomáhají škole ve vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí
Blok V – Sebereflexe
13. Reflexe situace setkání s žákem z kulturně odlišného prostředí. Předporozumnění, jak žák může zvládat situaci ve škole. Reflektování jeho zkušenosti. Na základě vlastního předporozumění a zprostředkované zkušenosti (deklarovaných postojů) žáka uvažovat o povaze a důsledcích jeho kulturní odlišnosti. Důraz na individuální prožívání každého žáka i učitele.
Literature - Czech
Last update: Mgr. Ondřej Hrabec, Ph.D. (30.08.2019)
ALBA, R., KASINITZ, P., WATERS, M. C. The Kids Are (Mostly) Alright: Second-Generation Assimilation, Comments on Haller, Portes and Lynch. Social Forces. 2011, 89(3). s. 764- 773.
BITTNEROVÁ, D., DOUBEK, D., LEVÍNSKÁ, M. Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Praha: FHS UK, 2011.
CUMMINS, J. Beyond language. Academic communication and student success. Linguistics and Education. 2014, 26, s. 145-154.
HADJ MOUSSOVÁ, Z. Teoretický pohled na problematiku sociokulturně znevýhodněných žáků. In: Bittnerová, D. (ed.): Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných. Praha: Ermat Praha, 2009, s. 21-78.
HÁJKOVÁ, V., STRNADOVÁ, I. Inkluzivní vzdělávání. Teorie a praxe. Grada: Praha, 2010.
JARKOVSKÁ, L., LIŠKOVÁ, K., OBROVSKÁ, J., SOURALOVÁ, A. (2015). Etnicka rozmanitost ve škole: stejnost v různosti. Praha : Portal, 2015. 256 s.
KOHOUT–DIAZ, M., BITTNEROVÁ, D., LEVÍNSKÁ, M. Limity inkluze ve vzdělávání romských dětí v České republice: boj o identitu žáka. Pedagogická orientace. 2018, 28(2), s. 235 – 268.
LAUNIKARI, M., PUUKARI, S. (eds.). Multikulturní poradenství. Teoretické základy a osvěčené postupy v Evropě. Praha: Dům zahraničních služem MŠMT, 2009, s.157-169.
MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L. a kol. Interkulturní psychologie: rozvoj interkulturní senzitivity. Praha: Karolinum, 2007.
ŠTECH, S. Sociálně kulturní pojetí handicapu. In: Vágnerová, M., Hadj Moussová, Z., Štech, S. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2000.
PRŮCHA, J. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.
Teaching methods - Czech
Last update: Mgr. Ondřej Hrabec, Ph.D. (30.08.2019)
Metody podpory distančního studia
Moodle, powerpointová prezentace, četba odborných textů dle klíčových otázek, videa.
Course completion requirements - Czech
Last update: Mgr. Ondřej Hrabec, Ph.D. (30.08.2019)
Seminární práce
Další požadavky:
Aktivní účast na semináři, samostudium na základě vzdělávacích opor
Learning resources - Czech
Last update: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. (09.12.2019)
Studijní opory v Moodlu jsou dostupné prostřednictvím tohoto odkazu:
