|
|
|
||
|
The aim of the course is to acquire basic knowledge of educational and school psychology.
Last update: Viktorová Ida, PhDr., Ph.D. (01.11.2019)
|
|
||
|
Written exam. Last update: Viktorová Ida, PhDr., Ph.D. (01.11.2019)
|
|
||
|
BENDL, S; KUCHARSKÁ, A. Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha: PedF UK 2008. ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ELLIOT, J.; PLACE, M. Dítě v nesnázích - příčiny, prevence, terapie. Praha: Grada, 2002. HADJ MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. a kol. Diagnostika. Pedagogicko-psychologické poradenství II. Praha: PedF UK, 2002. HADJ MOUSSOVÁ, Z. a kol. Intervence. Pedagogicko-psychologické poradenství III. Praha: PedF UK, 2003. KOLEKTIV AUTORŮ Problémové oblasti. Pedagogicko-psychologické poradenství I. Praha: PedF UK, 2004. HELUS, Z. Dítě v osobnostním pojetí. (Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče.) Praha: Portál, 2004. HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha: PedF UK, 2002. HRABAL, V. PAVELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha: Portál 2010. HRABAL, V.; MAN, F.; PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984, 1989. KASÍKOVÁ,. H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha, Portál 2011 KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001. KULIČ, V. Psychologie řízeného učení. Praha: Academia, 1992. MALKOVÁ, G.: Zprostředkované učení. Jak učit žáky myslet a učit se. Praha: Portál 2009. MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. MAREŠ, J. Sociální opora u dětí a dospívajících. Hradec Králové: Nucleus, 2002. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 1993. MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2000. PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení. (Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci.) Praha: PedF UK, 2002. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE Typy žáků. Praha: PedF UK, 1995. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE Čeští žáci po deseti letech. Praha:PedF UK, 2004. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. (Východiska a nové metody pro praxi.) Praha: Portál, 1999. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: HTF UK, 1995. VALENTOVÁ, L. a kol. Školní poradenství I. Praha: PedF UK 2013.
Legislativa pro inkluzivní vzdělávání http://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon-ve-zneni-ucinnem-od-1-9-2017-do-31-8-2018 http://www.msmt.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi-1 Další informace na http://www.msmt.cz/vzdelavani/spolecne-vzdelavani-1 Last update: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (15.09.2018)
|
|
||
|
Výuka má podobu přednášek. K základní doporučené literatuře budou v jednotlivých tématických blocích doporučeny další tituly a dodány další materiály pro samostudium. Samostudium je nedílnou součástí výuky. Předmět je podpořen studijními oporami v Moodle. Přístupové heslo je dáno studentům na první přednášce. Last update: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (15.09.2018)
|
|
||
|
Zkouška je písemná, test je tvořen uzavřenými i otevřenými otázkami. Podkladem pro zkoušku jsou témata přednášek, doplňující samostudium a studium doporučené literatury. Last update: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (15.09.2018)
|
|
||
|
Pedagogická a školní psychologie: Vymezení, pojetí, tématické zaměření pedagogické a školní psychologie (vývoj předmětu a jeho současná podoba), výzkum v pedagogické psychologii - posuny v metodologii (kombinace kvantitativních a kvalitativních metodologických strategií), rozvoj kvalitativních metod (etnografický přístup), nejčastější metody využívané v pedagogické a školní psychologii. Učitelská profese: Pojetí učitelské profese, osobnost učitele, nároky učitelské profese, nejistoty a zátěže učitelské práce, učitelská profese - změny v dnešní době. Subjektivní zodpovědnost učitele za úspěchy a neúspěchy žáků. Pojetí žáka a jeho zdroje, pojetí výuky učitelem. Utváření obrazu učitele o dítěti jako o žákovi (obraz o osobnosti žáka, obraz o jeho výkonových charakteristikách). Profesní dráha učitele (začínající učitel - učitel expert). Autodiagnostika učitele. Implicitní teorie učitele. Autodiagnostické metody. Žák: Osobnost žáka, školní "zdatnosti" - stávání se žákem (školní socializace), sociální a jazyková determinovanost školního vzdělávání, žák v širších biodromálních souvislostech, nároky školy vs. struktura žákovských dispozic. Žáci se specifickými edukační potřebami - žáci s potížemi v učení, žáci pracující pod a nad své schopnosti, nadaní žáci, žáci s poruchami chování apod. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Školní úspěšnost: Pojetí školní úspěšnosti, školní zdatnost a školní úspěšnost, hlavní příčiny učebních neúspěchů, rozvoj potencialit žáka - facilitující a inhibující faktory. Diagnostika školních zdatností žáka. Motivace k učení: Vliv motivace na průběh učení a jeho výsledky. Krátkodobé i dlouhodobé strategie ovlivňující učební motivaci. Motivace učební činnosti (struktura žákovské motivace: výkonová motivace, poznávací motivace, sociální motivace, instrumentální motivace, odměny a tresty; žákovská sebepercepce motivačních pohnutek k učení; učitelova percepce žákovských motivačních pohnutek; vývoj žákovské motivace k učení na ZŠ; rozdíly mezi chlapci a dívkami v učební motivaci, Motivace a vůle. Volní procesy a jejich diagnostika. Diagnostika žákovské motivace k učení. Rozvíjení motivace žáků aktualizací vybraných potřeb. Vztah k budoucnosti jako činitel žákovské motivace. Žákovská nemotivovanost a motivační vlivy převážně snižující školní výkon (druhy a příčiny žákovské nemotivovanosti, nuda ve škole, strach ve škole), překonávání motivačních krizí ve vztahu ke škole. Hodnocení ve škole: Funkce (význam), psychologická rizika a úskalí spojená s hodnocením, souvislosti s typem vyučování, možnosti a meze jednotlivých druhů hodnocení, vztahové normy, evaluace školních výsledků (měření na národní a mezinárodní úrovni), autodiagnostické postupy učitele v oblasti hodnocení. Učení a poznávání: Pojem učení a podoby učení, vybrané teorie učení a druhy učení (asociační teorie učení, klasické a operantní podmiňování, tvarová koncepce učení - učení vhledem, kognitivní teorie učení). Piaget - pojetí kognitivního vývoje a učení; Bruner - instrumentální konceptualismus; Bloomova taxonomie učebních cílů a procesy učení, transfer a interference v učení. Učení ve školním kontextu: paměťové učení, učení senzomotorické (učení dovednostem), pojmové učení, učení poznatkům - vědomostem, učení řešením problémů, Individuální zvláštnosti učení: Učení a poznávání: Kognitivní styl, učební styl (žákovo pojetí učení, učební strategie, učební přístupy), ovlivňování (neovlivňování) stylů učení - soulad učitelova a žákova stylu. učení z textu, učení z obrazového materiálu, sociální učení. Učení a chyba - práce s chybou. Vztah žáků k učení a poznávání. Autoregulace učení -vzdělávací autoregulace (diagnostika a rozvoj). Strategie efektivního učení - smysluplné učení Specifické poruchy učení - výskyt, nejčastější projevy, diagnostika, přístup učitele, náprava. Psychologické přístupy k učivu a vyučování: Dětské interpretace světa - žákovo pojetí učiva. Strukturování učiva. Modely vyučování a učení (transmisivní vs. konstruktivistické atd.). Metakognitivně koncipovaná výuka. Skupinové faktory v učení a vyučování. Interakce učitel x žák (žáci): Zákonitosti procesu připisování příčin; kauzální atribuce a školní výkon. Percepce žáka učitelem. Pojetí žáka (pojetí úspěšného žáka). Učitelova očekávání ("sebenaplňující proroctví"), typizování žáků, preferenční postoje učitele, kategorizace učitelů žáky. Pedagogická interakce a komunikace. Klima ve třídě a škole - pojem a základní dimenze. Výzkumy školního klimatu (diagnostika třídního a školního klimatu).Psychologie školní třídy a možnosti intervence v práci se třídou. Rodina - Rodinná socializace a její dysfunkce, rodinné výchovné styly. Rozdíly mezi školní a rodinnou socializací (role rodiče a role učitele). Rodinná očekávání.Nové formy komunikace mezi rodinnou a školou. Vývojové problémy v období dospívání ve vztahu ke školní práci a chování žáků a studentů. Akcelerace ve vývoji, problémy v hledání vlastní identity. Možné odchylky ve vývoji ( základní informace z patopsychologie v daném věkovém období). Specifické vývojové problémy v učení (SPU), příčiny, reedukace. Studijní problémy těchto žáků na 2. a 3. stupni školy. Prevence sociopatogenních jevů, preventivní práce se školní třídou a specificky zaměřenými skupinami žáků s rizikovým chováním. Odborné kompetence pracovníků v systém poradenských služeb ve školství: výchovný poradce, školní metodik prevence, odborník na reedukaci SPU, školní psycholog. Spolupráce s PPP, SPC, SVP. Společné vzdělávání: Školní poradenské pracoviště a jeho význam pro podporu inkluzivního vzdělávání. Rozlišení integrace a inkluze. Kdo je v současné době považován za žáka se SVP? Systém podpůrných opatření dle par. 16 školského zákona. Kompetence pracovníků školy (ŠPP) a kompetence školského poradenského zařízení. Činnosti pracovníků ŠPP směrem k žákům, učitelům, asistentům pedagoga, rodičům, vedení školy, ŠPZ. Role učitele v inkluzivním vzdělávání, učitel ve vztahu k žákům se SVP. Nejčastější formy práce pracovníků ŠPP. Spolupráce mezi ŠPP a ŠPZ. Last update: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (15.09.2018)
|
|
||
|
Jedná se o úvodní předmět v navazujícím magisterském studiu VVP Učitelství pro střední školy. Dává oporu pro realizaci tzv. klinického semestru, tj. integrovaného předmětu Pedagogicko-psychologická praxe s pedagogickou a psychologickou reflexí. Na předmět dále navazují povinně volitelné předměty v Edukačním bloku a Diagnosticko-poradenském bloku. Last update: Kucharská Anna, doc. PhDr. PaedDr., Ph.D. (15.09.2018)
|