|
|
|
||
Cílem předmětu je poskytnout podstatné poznatky z regionální geografie Česka, které jsou předkládány s důrazem na regionální syntézu (proti analytickému pojetí přednášek ze základních geografických disciplín). Přednáška je koncipována z hlediska dvou regionálních úrovní. Na národní úrovni jsou prezentovány aspekty, které výrazně diferencují území státu. Vybrané jevy, procesy a problémy jsou pak podrobněji prezentovány na regionálních a lokálních příkladech z jednotlivých krajů a regionů. Tato koncepce umožňuje postihnout jak specifika daných regionů či lokalit, tak zasazení případových studií do obecných procesů a trendů. Převládající výukovou formou je přednáška v kombinaci se samostatnou činností posluchačů, diskusí a reflexí.
Po absolvování kurzu by student měl: • znát podstatná fakta týkající se regionální geografie Česka a bezpečně lokalizovat místopisné pojmy v rozsahu školního zeměpisného atlasu Česka • rozumět klíčovým pojmům a procesům z RG Česka a zařadit je do kontextu různých regionálních řádů • rozumět klíčovým problémům v území, třídit je z hlediska jejich závažnosti a znát možnosti jejich řešení • demonstrovat na vybrané regionální problematice její regionální specifika i obecné znaky a nalézat příklady typově podobných regionů v Česku a zahraničí (zejména v Evropě) • navrhnout koncepci výuky vybraného tématu z RG Česka pro gymnaziální studenty v konstruktivistickém pojetí Last update: Jančák Vít, RNDr., Ph.D. (13.10.2024)
|
|
||
Atlas československých dějin. Jaroslav Purš (ed.). 1. vyd. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie a Historický ústav ČSAV, 1965, 239 s. BALATKA, Břetislav a Jan KALVODA. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006, 79 s. ISBN 80-7011-913-6. BAŠOVSKÝ, Oliver, Jaromír DEMEK a Ludvík MIŠTERA. Geografie Československé socialistické republiky. 1. vyd. Praha: SPN, 1985, 385 s. BÍNA, Jan. Zeměpis České republiky: učebnice pro střední školy. 2. upr. vyd. Praha: Nakladatelství ČGS, 2009, 95 s. ISBN 978-80-86034-89-8. BLAŽEK, Jiří a Pavel CSANK. Nová fáze regionálního vývoje? Sociologický časopis, 2007, roč. 43, č. 5, s. 945–965. HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: PřF UK v Praze, 2005, 147 s. ISBN 80-86746-02-X. HANUS, Martin a Luděk ŠÍDLO. Školní atlas dnešního světa. 1. vyd. Praha: Terra, 2011, 187 s. ISBN 978-80-902282-6-9. KASTNER, J. a kol. (2018): Geografie 4 – geografie České republiky. SPN, Praha, 3. vydání, 104 s. KUNSKÝ, Josef. Československo fyzicky zeměpisně. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974, 251 s. KOPAČKA, Ludvík. Československo zaniklo, ať žijí Česká republika a Slovenská republika. Geografické rozhledy, 1993, roč. 2, č. 2/92–93, s. 35–41. KOPAČKA, Ludvík. De-industrialization and Restructuring in Transition Countries: Czech Industry after Ten Years of Transformation. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae. Geographica, 1999, Supplementum no. 2/II, pp. 121–135. MARADA, M. a kol. (2016): Zeměpis 8. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň, 128 s. MAREŠ, Jaroslav. Industrializace Československa – její klady a zápory. Sborník ČSGS, 1988, roč. 93, č. 3, s. 183–198. Statistická ročenka České republiky 2012: Statistical yearbook of the Czech Republic 2012 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2012. (podobně dřívější ročníky) ŠTĚPÁNEK, Vít, Jiří ŠÍP a Ludvík KOPAČKA. Geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 228 s. Učební texty (Univerzita Karlova). ISBN 80-246-0172-9. (strany 175–225)
Last update: Jančák Vít, RNDr., Ph.D. (05.10.2023)
|
|
||
Podmínkou pro úspěšné absolvování kurzu je složení zkoušky Zkouška probíhá písemně s možným ústním dozkoušením Součástí testu je prověření místopisných znalostí (slepá mapa nebo otázky v testu) Last update: Jančák Vít, RNDr., Ph.D. (13.10.2024)
|
|
||
1. Celostátní úroveň Geografická poloha Česka: Geografická poloha Česka a její geopolitické aspekty Reliéf, klima: FG poloha Česka a její důsledky; Česká vysočina x Západní Karpaty, základní členění Českého masivu a Západních Karpat, přehled geologického vývoje, významné typy reliéfu a geomorfologické tvary; hlavní faktory ovlivňující podnebí, klimatická regionalizace, srážkový stín, vývoj klimatu. Voda, půda, biota: Hydrologické režimy řek, přirozené a umělé vodní plochy, podzemní vody. Hlavní půdní typy, jejich vlastnosti a rozšíření, pedogeografická regionalizace. Biogeografická regionalizace, faktory ovlivňující vegetaci a rozšíření živočichů, vliv člověka na biotu, narušení krajiny člověkem, ochrana přírody a krajiny, zvláště chráněná území a jejich význam. Přírodní zdroje. Post-totalitní a post-industriální transformace, využití půdy (land use): Post-totalitní a post-industriální transformace hospodářství a společnosti a jejich dopad na územní diferenciaci, využití půdy (land use). Regionální diferenciace Česka a její historicko-geografické předpoklady: Proměny regionální diferenciace Česka v moderním období od 19. století; vývoj administrativního členění; hybné síly změn krajiny; typy a vývoj osídlení; regionální identita a dědictví; pohraničí vs. vnitrozemí; SZ Čechy vs. JV Morava; horské vs. nížinné oblasti. 2. Mezoregionální a mikroregionální úroveň: vybrané regionální jevy, procesy a problémy krajů a regionů Česka Střední Čechy: Rozvoj suburbanizace, fenomén druhého bydlení (Posázaví), vnitřní periferie, intenzivní zemědělství nížin (Polabí). Teoretické základy sociogeografické regionalizace (Hampl). Dichotomie město – venkov a jádro – periferie. Jižní Čechy: Vymezení a vnitřní diferenciace oblasti (Jihočeský kraj); Mozaika moldanubických plutonů a třetihorních pánví, rybníkářství, význam a hospodářské využití rašelinišť, rozvoj specifického typu cestovního ruchu (cykloturistika, vodáctví), vltavíny a dopady jejich nelegální těžby, jaderná energetika, Vltavská kaskáda, Šumava (cestovní ruch, ochrana přírody, glaciální modelace). Západní Čechy: Vymezení a vnitřní diferenciace oblasti (Plzeňský kraj, Karlovarský kraj; vnitřní a vnější pohraničí; bohaté a chudé „Sudety“. Odsun Němců a proměny přeshraničních vazeb a identity, proměny hospodářského a společenského významu regionu, průmyslová vs. rekreační funkce (lázeňství) železná opona a (de)militarizace oblasti. Severní Čechy: Vymezení a vnitřní diferenciace oblasti (Ústecký kraj a západní část Libereckého kraje); hybné síly změn krajiny; (de)industrializace regionu, její důvody, dopady a význam; zemědělství (chmelařství a ovocnářství); image a identita; přírodní a kulturní dědictví; oblast mnoha kontrastů (hodnotná vs. problematická území). Severovýchodní Čechy a Česká tabule: Vymezení a vnitřní diferenciace oblasti (Krkonoše a Jizerské hory, Podkrkonoší, východní a střední Polabí, Pardubický kraj). Krkonoše a Jizerské hory – výšková stupňovitost, geomorfologický vývoj, hospodářské využití (pastevectví, dolování), konflikty ochrany přírody a rekreačního využití, acidifikace horských půd a odumření stromového patra vlivem kyselých dešťů, obnova lesů, riziko lavin; Podkrkonoší – transformace textilního průmyslu, geopark Český ráj. Východní a střední Polabí, lužní lesy, těžba štěrkopísků, minerální a stolní vody. Slezské pomezí a severní Morava: Vymezení a vnitřní diferenciace oblasti (Orlické hory a Poorličí, Hrubý a Nízký Jeseník, Ostravsko); Slezsko jako historický region; pohraničí vs. Sudety; proměny krajiny, osídlení, funkcí a rozvoje horských oblastí; industriální rozvoj a jeho dědictví. Českomoravská vysočina, jižní a střední Morava, česko-slovenské pomezí: Vymezení a vnitřní diferenciace oblasti (Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, Beskydy, Karpaty); extenzivní zemědělství a potravinářský průmysl vrchovin, problémy řídkého osídlení; intenzivní zemědělství, podmínky pro vinařství a ovocnářství, folklór a enoturistika; Novomlýnské nádrže (Pálava), náboženská struktura obyvatel a její vývoj; tak trochu jiné pohraničí; horské osídlení, tradiční krajina, její proměny a ochrana; změny v hospodářském zaměření regionu; význam klíčových osobností pro rozvoj místa (příklad Zlína). Last update: Jančák Vít, RNDr., Ph.D. (13.10.2024)
|