|
|
|
||
|
Přehled filosofického a vědeckého myšlení od renesance do začátku 19. století. Dějiny filosofie jsou sledovány v souvislosti
s vývojem dobové vědy. Hlavní důraz je kladen na období renesance a myšlenkového pozadí vzniku novověké vědy v této době, později pak na zásadní přerod, který zažívá filosofie a věda v 19. století. Last update: VOJTECHHLADKY (13.05.2020)
|
|
||
|
P.O. Kristeller, Osm filosofů italské renesance, Praha 2007. P. Floss, Vrchol zření v kontextu Kusánova myšlení, in: Mikuláš Kusánský, O vrcholu zření, Praha 2003, str. 75-174 (k Mikuláši Kusánskému; alternativně: V. Hladký, Stručný přehled života a myšlení Mikuláše Kusánského, in: Z. Neubauer, O čem je věda? – M. Kusánský, Trialogus de possest, Praha 2009, str. 7-24, 328-330.) A. Koyré, Od uzavřeného světa k otevřenému vesmíru, Praha 2004. I. Tretera, Nástin dějin evropského myšlení, Praha – Litomyšl 2006 (5. vyd.). E. Coreth – P. Ehlen – J. Schmidt, Filosofie 19. století, (4. díl ediční řady Dějiny filosofie), Olomouc 2003 E. Coreth – P. Ehlen – G. Haeffner – F. Ricken, Filosofie 20. století, (5. díl ediční řady Dějiny filosofie), Olomouc 2006.
(Literatura ke zkoušce - viz patřičný soubor.) Last update: VOJTECHHLADKY (15.03.2019)
|
|
||
|
Zkoušku je možná vykonat následujícími způsoby: 1. Na základě odpřednášené látky formou písemného testu. 2. Na základě odpřednášené látky formou ústního pohovoru. 3. Na základě prostudování 1-2 relevantních knih formou ústního pohovoru (viz seznam doporučené literatury, vždy je ale třeba znát i kontext díla daného autora). Last update: VOJTECHHLADKY (08.04.2021)
|
|
||
|
1. Úvod: pozdně středověké myšlení, humanismus a renesance. Last update: VOJTECHHLADKY (13.05.2020)
|
|
||
|
Po absolvování kurzu student analyzuje hlavní myšlenkové směry renesanční a novověké filosofie a rozlišuje jejich klíčové epistemologické a ontologické předpoklady v kontextu vývoje vědy od 15. do 19. století. Dokáže charakterizovat zásadní rozdíly mezi racionalismem, empirismem, skepticismem, idealismem a dalšími proudy a přiřazuje jejich představitele k typickým argumentačním strategiím a tématům. Student interpretuje primární i sekundární texty novověkých autorů a shrnuje jejich hlavní teze způsobem, který umožňuje následnou odbornou diskuzi. Při práci s texty identifikuje argumentační struktury, filosofické předpoklady a kulturně a dobově podmíněná východiska, porovnává různé koncepce poznání a vysvětluje, jak tyto koncepce ovlivnily formování moderní vědy, včetně vzniku mechanicistického paradigmatu, nových metodologických postupů a proměny vztahu mezi filosofií a přírodními vědami. Dokáže posoudit přínosy i limity jednotlivých novověkých koncepcí pro současné chápání vědeckého poznání a zvažuje, jak se historické proměny vědy promítají do dnešních metodologických debat. Na úrovní kompetencí student integruje získané poznatky do vlastní akademické práce a přispívá k odborné debatě kultivovaným a věcným způsobem. Aplikuje poznatky o novověkých filosofických směrech na konkrétní příklady vědeckého vývoje (např. vznik moderní fyziky, proměna pojmu přírody, role matematiky a experimentu) a hodnotí, jak tyto příklady ilustrují širší intelektuální a kulturní změny v daném období. Umí popsat vztah mezi filosofickými teoriemi a vědeckou praxí a aplikovat tuto analýzu na interpretaci historických i současných vědeckých diskuzí. Reflektuje širší společenské a kulturní souvislosti vzniku novověké vědy a díky tomu dokáže zasadit vlastní vědeckou práci do širšího myšlenkového a dobově-kulturního kontextu. Last update: Joseph Jacques, Mgr., Ph.D. (14.01.2026)
|
| The course does not include work placement |