The course demonstrates selected socio-economic conflicts in nature conservation (eg protection of amphibians and large bivalves, invasive species of crayfish, fish predators, national parks and protected areas in general, large carnivores, beaver, thermal insulation of buildings, "green" energy). Students have the opportunity, through shorter contributions, to demonstrate their own secio-economic conflict, which they consider interesting at regional, national or even global scales (this activity is absolutely crucial for passing of the course).
Last update: Čech Martin, doc. RNDr., Ph.D. (20.05.2020)
V rámci kurzu jsou demonstrovány jednotlivé vybrané socio-ekonomické konflikty v ochraně přírody (např. ochrana obojživelníků a velkých mlžů, invazní druhy raků, rybožraví predátoři, národní parky a chráněná území vůbec, velké šelmy, bobr, zateplování budov, "zelené zdroje el. energie, aj.). Je poukázáno na problém, demonstrován jeho socio-ekonomický efekt i formy řešení (více či méně přijatelné pro člověka a pro přírodu). Studenti mají příležitost prostřednictvím kratších příspěvků demostrovat vlastní secio-ekonomický konflikt, který považují za palčivý/zajímavý/aktuální na regionální, národní nebo i celosvětové úrovni (tato vlastní aktivita je klíčovou podmínkou pro absolvování kurzu).
Last update: Čech Martin, doc. RNDr., Ph.D. (20.05.2020)
Literature - Czech
ADÁMEK, Z., KORTAN, D., LEPIČ, P. & J. ANDREJI, (2003). Impacts of otter (Lutra lutra L.) predation on fishponds: A study of fish remains at ponds in the Czech Republic. Aquaculture International 11 (4): 389-396. Beran, L. (1998). Ochrana vodních měkkýšů. Metodika ČSOP č. 17. ZO ČSOP Vlašim, Vlašim, 116 pp. BONESI, L., CHANIN, P. & D. W. MACDONALD, (2004). Competition between Eurasian otter Lutra lutra and American mink Mustela vison probed by niche shift. Oikos 106: 19-26. Carss D.N., Bevan R.M., Bonetti A., Cherubini G., Davies J., Doherty D., El Hili A., Feltham M.J., Grade N., Granadeiro J.P., Grémillet D., Gromadzka J., Harari Y.N.R.A., Holden T., Keller T., Lariccia G., Mantovani R., McCarthy T.K., Mellin M., Menke T., Mirowska-Ibron I., Muller W., Musil P., Nazirides T., Suter W., Trauttmansdorff J.F.G., Wilhelminenberg O., Volponi S. & Wilson B. 1997: Techniques for assessing cormorant diet and food intake: towards a consensus view. Supplementi di Ricerche Biologia Selvaggina 26: 197-230. Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora (CITES - Washington, 1973). Čáka, J. (2002). Zmizelá Vltava. Paseka, Praha, 335 pp.
Čech M., Čech P. (2015). Non-fish prey in the diet of an exclusive fish-eater: the Common Kingfisher Alcedo atthis. Bird Study 62(4): 457-465. Čech M., Čech P. (2017). Effect of brood size on food provisioning rate in Common Kingfisher Alcedo atthis. Ardea 105/1: 5-17 (DOI: 10.5253/arde.v105i1.a3).
ČECH, M., ČECH, P., KUBEČKA, J., PRCHALOVÁ, M. & V. DRAŠTÍK, (2008): Size selectivity in summer and winter diets of great cormorant (Phalacrocorax carbo): Does it reflect season-dependent difference in foraging efficiency? Waterbirds 31 (3): 438-447. ČECH, M. & L. VEJŘÍK (2011). Winter diet of great cormorant (Phalacrocorax carbo) on the River Vltava: estimate of size and species composition and potential for fish stock losses. Folia Zoologica 2: 15-27. JACOBSEN, L. (2005). Otter (Lutra lutra) predation on stocked brown trout (Salmo trutta) in two Danish lowland rivers. Ecology of Freshwater Fish 14: 59-68. JĘDRZEJEWSKA, B., SIDOROVICH, V. E., PIKULIK, M. M. & W. JĘDRZEJEWSKI (2001). Feeding habits of the otter and the American mink in Białowieża Primeval Forest (Poland) compared to other Eurasian populations. Ecography 24: 165-180.
Lyach R., Čech M. (2017). Do otters target the same fish species and sizes as anglers? A case study from a lowland trout stream (Czech Republic). Aquatic Living Resources 30, 11: DOI: 10.1051/alr/2017011
Lyach R., Čech M. (2017). The effect of cormorant predation on newly established Atlantic salmon population. Folia Zoologica 66(3): 167-174.
Lyach R., Blabolil P., Čech M. (2018). Great Cormorants Phalacrocorax carbo feed on larger fish in late winter. Bird Study 65/2: 249-256.
Mikátová, B., Vlašín, M. (2002). Ochrana obojživelníků. Metodika ČSOP č. 1. Ekocentrum Brno, Brno, 165 pp.
Suter W. 1995: The effect of predation by wintering cormorants Phalacrocorax carbo on grayling Thymallus thymallus and trout (Salmonidae) populations: two case studies from Swiss rivers. Journal of Applied Ecology 32: 29-46. Šantrůčková, H., Vrba, J. a kol. (2010). Co vyprávějí šumavské smrčiny - průvodce horskými ekosystémy Šumavy. Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk, 157 pp. Stýblo, P. a kol. (2005). Ochrana velkých šelem v České republice. Metodika ČSOP č. 32. ČSOP - ÚVR, Praha, 100 pp.
Zákon č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 115/2000 Sb. Zákon č. 449/2001 Sb. Zákon č. 99/2004 Sb.
Last update: Čech Martin, doc. RNDr., Ph.D. (20.05.2020)
Requirements to the exam - Czech
Kurz Socio-ekonomické konflikty v ochraně přírody nemá žádnou prerekvizitu a bez jakéhokoli omezení nebo znevýhodnění jej mohou absolvovat studenti jakéhokoli stupně studia. Podmínkou ke zkoušce je vlastní, krátký příspěvek studenta - demonstrace vybraného socio-ekonomického konfliktu v ochraně přírody, který student sám vnímá jako palčivý/zajímavý/aktuální na regionální, národní nebo i celosvětové úrovni.
Last update: Čech Martin, doc. RNDr., Ph.D. (20.05.2020)
Syllabus - Czech
Účastníci kurzu získají vhled do vybraných socioekonomických konfliktů v ochraně rostlin, živočichů a územních celků v urbanizované krajině České republiky a Evropy. Na konkrétních příkladech bude demonstrován konflikt člověka s přírodou, konflikt, který je i v silně využívané krajině řešitelný. Jednotlivá řešení však nezřídka přinášejí značnou finanční zátěž pro jednotlivce, firmy i celou společnost. Kurz se bude sestávat z následujících tématických bloků: i) Socioekonomické konflikty v ochraně velkých mlžů I - causa perlorodka říční (Margaritana margaritifera), deštníkový druh. ii) Socioekonomické konflikty v ochraně velkých mlžů II - škeble (Anodontidae) a velevrubi (Unionidae) ve velkých řekách, údolních nádržích a rybnících. iii) Socioekonomické konflikty v ochraně raků (Astacidae) - transfery a račí mor. iv) Socioekonomické konflikty v ochraně obojživelníků - žáby (Anura) a automobilová doprava. v) Socioekonomické konflikty v ochraně rybožravých predátorů - způsoby studia jejich potravy a predačního tlaku na společenstva ryb. vi) Socioekonomické konflikty v ochraně rybožravých ptáků I - kormorán velký (Phalacrocorax carbo), "černý mor Evropy" vs. produkční a sportovní rybářství. vii) Socioekonomické konflikty v ochraně rybožravých ptáků II - ledňáček říční (Alcedo atthis), orlovec říční (Pandion haliaetus), čáp černý (Ciconia nigra), Orel mořský (Haliaeetus albicilla). viii) Socioekonomické konflikty v ochraně rybožravých savců - vydra říční (Lutra lutra). ix) Socioekonomické konflikty v ochraně velkých savců - rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus), bobr evropský (Castor fiber). x) Socioekonomické konflikty v ochraně přírody spojené s výrobou elektrické energie, se zateplováním budov a s regulací toků. xi) Socioekonomické konflikty v ochraně velkých územních celků - (causa Šumava, causa Gabčíkovo a nádrže vůbec). xii) CITES jako zdroj socioekonomických konfliktů v ochraně přírody (tygři, nosorožci, sloni, papoušci aj.).
Studenti budou mít příležitost prostřednictvím vlastních, krátkých příspěvků prezentovat témata, která oni osobně cítí jako palčivá a aktuální na regionální, národní či celosvětové úrovni (klíčová podmínka pro absolvování kurzu).
Last update: Tátosová Jolana, RNDr., Ph.D. (11.03.2025)
Learning outcomes - Czech
Výsledkem učení tohoto kurzu je vhled do typových problémů ochrany přírody, které jsou řešeny lokálními samosprávami, obecními a krajskými úřady, AOPK ČR a MŽP ČR. Studenti by se naučí takové další případy na lokální, regionální, národní i mezinárodní úrovni sami vyhledávat, tyto relevantně popsat a vyargumentovat jejich kladné i záporné stránky a snažit se najít optimální řešení. Studenti by měli pochopit, že 1) ochrana přírody není pro každého, že je finančně náročná a představuje značnou ekonomickou zátěž obyvatelstva. 2) Dobrá rozhodnutí lze činit pouze na základě dobrých a pokud možno úplných pozaďových dat. 3) Hrubě mýlit se mohou i lidé nejváženější, včetně prezidentů a ministrů. 4) I cesta do pekla bývá často dlážděna těmi nejlepšími úmysly.
Last update: Tátosová Jolana, RNDr., Ph.D. (11.03.2025)
