The course “Praktikum ze všeobecné geologie II“ (General geology – labs II) is closely linked to the subject “Všeobecná geologie II” (General geology II). The course provides students with overview of the theory of exogenous processes that overlaps or supplements the General geology II. Through practical exercises, the course emphasizes basic practical tasks, e.g., interpretation of geological process and resulting landforms. A goal of the practical exercises is to make students familiar with basic aspects of exogenous geological processes. Fullfilling of this course is necessary to succeed at more advanced courses such as sedimentology, geomorphology, historical geology and stratigraphy, paleoecology, etc.).
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (01.10.2021)
Praktikum ze všeobecné geologie II je úzce propojeno s předmětem Všeobecná geologie II. V rámci kurzu je nabízen základní přehled teorie, která se překrývá s anebo doplňuje přednášky ze Všeobecná geologie II; důraz je však kladem na řešení praktických úloh, např. interpretaci tvarů zemského povrchu jako výsledku působení vnějších geologických činitelů. Na základě řešení těchto praktických cvičení se studenti seznámí se základními aspekty exogenní dynamiky Země. Cílem kurzu je získání základních dovedností, potřebných pro úspěšné absolvování navazujících specializovaných kurzů (např. sedimentární geologie, geomorfologie, historická a stratigrafická geologie, paleoekologie, atd.).
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (01.10.2021)
Literature -
Presentations (pdf slides) and protocols will be uploaded on Moodle 2: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=4477
Study literature (only examples of suitable books and textbooks):
Bábek, O. (2005): Historická geologie. Univerzita Palackého, Olomouc. In Czech. https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Babek_Ondre_Historicka_geologie.pdf
Demek, J. (1988): Obecná geomorfologie. 1. vyd. Academia, Praha, 476 pp. In Czech.
Hamblin, K. W., Howard, J. D. (1992): Exercises in Physical Geology. Eighth Edition. - Macmillan Publ. Co., 224 pp.
Kachlík, V., Chlupáč, I. (1996): Základy geologie. Historická geologie. - Karolinum Praha. 341 pp. In Czech.
Kukal, Z. (1986): Základy sedimentologie. 1. vyd. Academia, Praha, 466 pp. In Czech.
Petránek, J. (1963): Usazené horniny, jejich složení, vznik a ložiska. Nakladatelství ČSAV, Praha, 720 pp. In Czech.
Press, F., Siever, R. (1998): Understanding Earth. Second Edition. - W.H. Freeman and Co., 682 pp.
Plummer, Ch. C., McGreary, D. (1993): Physical Geology. Sixth Edition. - Wm. C. Brown Publishers, 537 pp.
Reading. H. G. (1996): Sedimentary Environments: Processes, Facies and Stratigraphy. 3rd Edition. Wiley-Blackwell, 704 pp.
Reineck, H.-E., Singh, I. B. (1980): Depositional Sedimentary Environments. 2nd Edition. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, New York, 549 pp.
Ritter, S., Petersen, M. (2015): Interpreting Earth History. A Manual in Historical Geology. Eighth Edition. Waveland Press, 291 pp.
Rubín, J., Balatka, B., eds. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Academia, Praha, 385 pp. In Czech. (Contains terminology in English, German, French and Russian)
Šráček, O., Kuchovský, T. (2003): Základy hydrogeologie. Masarykova univerzita, Brno. In Czech. https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2003Sracek_Kuchovsky-Zaklady_hydrogeologie.pdf
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (31.01.2022)
Prezentace a protokoly budou postupně přidávány do systému Moodle 2: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=4477
Doporučená literatura (pouze příklady učebnic):
Bábek, O. (2005): Historická geologie. Univerzita Palackého, Olomouc. https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2005_Babek_Ondre_Historicka_geologie.pdf
Demek, J. (1988): Obecná geomorfologie. 1. vyd. Academia, Praha, 476 s.
Hamblin, K. W., Howard, J. D. (1992): Exercises in Physical Geology. Eighth Edition. - Macmillan Publ. Co., 224 s.
Kachlík, V., Chlupáč, I. (1996): Základy geologie. Historická geologie. - Karolinum Praha. 341 s.
Kukal, Z. (1986): Základy sedimentologie. 1. vyd. Academia, Praha, 466 s.
Petránek, J. (1963): Usazené horniny, jejich složení, vznik a ložiska. Nakladatelství ČSAV, Praha, 720 s.
Press, F., Siever, R. (1998): Understanding Earth. Second Edition. - W.H. Freeman and Co., 682 s.
Plummer, Ch. C., McGreary, D. (1993): Physical Geology. Sixth Edition. - Wm. C. Brown Publishers, 537 s.
Reading. H. G. (1996): Sedimentary Environments: Processes, Facies and Stratigraphy. 3rd Edition. Wiley-Blackwell, 704 s.
Reineck, H.-E., Singh, I. B. (1980): Depositional Sedimentary Environments. 2nd Edition. Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, New York, 549 s.
Ritter, S., Petersen, M. (2015): Interpreting Earth History. A Manual in Historical Geology. Eighth Edition. Waveland Press, 291 s.
Rubín, J., Balatka, B., eds. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Academia, Praha, 385 s. (obsahuje terminologii geomorfologických fenoménů v angličtině, němčině, francouzštině a ruštině)
Šráček, O., Kuchovský, T. (2003): Základy hydrogeologie. Masarykova univerzita, Brno. https://www.geology.upol.cz/upload/studijni_materialy/plne_texty_skript/2003Sracek_Kuchovsky-Zaklady_hydrogeologie.pdf
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (31.01.2022)
Requirements to the exam -
Credits are awarded on following grounds:
1. Attendance on lessons. Absence has to be excused in advance or on the day of the lesson (e.g., by e-mail). Excuses presented later will not be considered.
2. Evaluation of student's independent endeavor. Student has to fulfill in total 10 protocols with practical exercises. All exercises have to be properly fulfilled. In case the protocols are incomplete or contains significant errors, student will be awarded less points to his final score. Corrections to protocols are not expected - protocols will be evaluated on a one-time basis!Protocols have to be handed over to lecturer upon following lecture. Failing to do so means failing the course.
3. Evaluation of an essay on a topic related to the exogenous geology. Topics will be assigned to students at the beginning of the summer semester and the finalized essays will have to be submitted until indicated deadline. Failing to do so means failing the course.
4. Results of final exam. Each of the exams comprise 12 quiz questions focused on theory as well as practical examples. 10 questions are for 3 points, 2 for 5 points; thus, the maximum score from single exam is 40 points. The exam will be held during the exam period (at least 3 times).
Final grade consist of fulfilled protocols (40 %; i.e., 50 points in total; max. gain per protocol is 4 points), essay (20 %) and final exam (40 %).
To be awarded credits, student has to gain at least 70 % of final grade by sum of fulfilled protocols and exam results result. Thus, it´s not possible to succeed with only fulfilled protocols and essay (and failed exams) or only with full point gain from exams (and 0 points from protocols and essay).
Example of awarding a final grade: protocols 30 point, sessay 15 points, final exam 35 points = 80 points (80 %) = passed.
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (26.10.2022)
Zápočet bude udělen na základě:
1. Splněné docházky. Neúčast na cvičeních je potřeba předem anebo nejpozději v den cvičení omluvit u vyučujícího (např. emailem). Na pozdější omluvy nebude brán zřetel.
2. Hodnocení průběžné práce studenta v rámci jednotlivých cvičení – jejím potvrzením bude vypracování protokolů s praktickými úlohami. Je potřeba odevzdat celkem 10 protokolů. Všechny úlohy zadané v protokolech musí být zodpovězeny. Nedostatečné vypracování protokolu bude mít za následek nižsí bodový zisk do celkového hodnocení. Nebudeme vyžadovat opravy protokolů - každý protokol bude hodnocen jednorázově!Protokol musí student odevzdat nejpozději na následujícím cvičení (v případě omluvené neúčasti termín odevzdání závisí na domluvě s vyučujícím). Neodevzdání protokolu do dalšího cvičení znamená vyloučení z klasifikace.
3. Hodnocení eseje, kterou student vypracuje v rámci semestru na zadané téma. Témata budou studentům přidělena na začátku letního semestru. Neodevzdání eseje do termínu stanoveného za začátku letního semestru znamená vyloučení z klasifikace.
4. Výsledků závěrečného testu, který se skládá z 12 otázek zaměřených na teorii i praktické úlohy; z toho 10 otázek je hodnocených 3 body a 2 otázky 5 body. Maximální bodový zisk z testu je 40 bodů. Závěrečný test bude probíhat během zkouškového období; k dispozici budou 3 termíny.
Konečné hodnocení je složeno z hodnocení protokolů (40 %; tj. 40 bodů celkem, za každý z 10 protokolů 0–4 bodů), hodnocení eseje (20 %) a výsledku závěrečného testu (40 %)
V celkovém hodnocení je potřeba získat minimálně 70 % při součtu protokolů, bodů za esej a výsledku testu. Není tedy možné uspět pouze s odevzdanými protokoly a esejí, anebo naopak pouze s absolvovanými testy bez odevzdaných protokolů a eseje.
Příklad hodnocení: protokoly 30 bodů, esej 15 bodů, závěrečný test 35 bodů = 80 bodů (80 %) = prospěl.
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (08.02.2023)
Syllabus -
1. (a) Introduction to the course; (b) Stratigraphy (basic principles);
2. (a) Weathering – its processes, resistance of minerals and rocks, landforms produced by weathering and erosion; (b) Gravity-driven processes – recognition of slope-processes in maps and satellite images;
3. Groundwater – hydrogeological properties of rocks, principles of groundwater flow, drawing groundwater-table contours;
4. Karst – processes and phenomena, recognition of karst landforms in maps and satellite images;
5. Fluvial environment – introduction to fluvial processes, i.e., erosion, transport, and accumulation by water streams; recognition of fluvial phenomena and interpretation of fluvial processes using maps and satellite images;
6. Lakes – lacustrine environment and classification of lakes; their interpretation using maps and satellite images;
7. Deltas – interpretation of depositional processes and landforms related to fluvial deltas;
8. Marine environment – shoreline to deep sea profile, marine processes and deposits; recognition of landforms at continent–ocean transition and interpretation of coastal evolution;
9. Glaciers – mountain and continental glaciers; recognition of glacial landforms using maps and satellite images;
10. Eolian processes and deserts – introduction to eolian processes, review of erosional and accumulation landforms (dunes, etc.), desert environment, origin and processes; intertretation of eolian dunes from satellite images.
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (26.10.2022)
Kurz pokrývá hlavní aspekty exogenní geologie podle níže uvedených témat. Každý cvičení sestává z krátké shrnující přednášky (s častými odkazy na učivo probírané předmětem Všeobecná geologie II – MG421P01G), následované řešením praktických úloh na dané téma.
1. (a) Úvodní informace; (b) Stratigrafie;
2. (a) Zvětrávání – přehled hlavních procesů, odolnost hornin vůči zvětrávání a její projevy v krajině; (b) Gravitační procesy – identifikace gravitačních jevů v mapě a satelitních snímcích;
3. Podzemní voda – zákonitosti proudění podzemní vody, konstrukce hydroizohyps;
5. Fluviální prostředí – teoretický úvod do transportu ve vodním prostředí; interpretace typů řek a fenoménů souvisejících s fluviálními procesy z map a satelitních snímků
6. Jezera – lakustrinní sedimentace a typy jezer, jejich interpretace z map a satelitních snímků
7. Delty – interpretace sedimentárních procesů v prostředí říčních delt;
8. Mořská prostředí – přehled základních jevů a procesů spjatých s mořským prostředím, poznávání forem a interpretace vývoje mořského pobřeží;
9. Ledovce – interpretace geomorfologických jevů glaciálního původu z mapy;
10. Eolická činnost a pouště – úvod do eolických sedimentárních procesů; interpretace eolických dun z leteckých snímků.
Last update: Nádaskay Roland, Mgr., Ph.D. (26.10.2022)
Learning outcomes - Czech
1. Stratigrafie
Student popíše základní principy stratigrafie a její aplikaci při geologickém mapování.
Student porovná různé metody stratigrafického záznamu a jejich využití v geologických studiích.
2. (a) Zvětrávání – přehled hlavních procesů, odolnost hornin vůči zvětrávání a její projevy v krajině; (b) Gravitační procesy – identifikace gravitačních jevů v mapě a satelitních snímcích
Student analyzuje odolnost různých hornin vůči zvětrávání a vyhodnotí její vliv na morfologii krajiny.
Student identifikuje gravitační procesy, jako jsou sesuvy nebo ploužení, na topografických mapách a satelitních snímcích.
3. Podzemní voda – zákonitosti proudění podzemní vody, konstrukce hydroizohyps
Student aplikuje zákony proudění podzemní vody při konstrukci hydroizohyps na základě geologických dat.
Student hodnotí různé faktory, které ovlivňují pohyb podzemní vody a navrhuje způsoby mapování těchto procesů.
Student identifikuje povrchové krasové jevy (např. závrty, ponory) z topografických map a interpretuje jejich vznik.
Student porovnává různé typy krasových jevů a jejich vztah k geologickým a klimatickým podmínkám.
5. Fluviální prostředí – teoretický úvod do transportu ve vodním prostředí; interpretace typů řek a fenoménů souvisejících s fluviálními procesy z map a satelitních snímků
Student vysvětlí základní procesy transportu sedimentů ve vodních prostředích a aplikuje tyto poznatky na reálné příklady.
Student analyzuje fluviální procesy (např. meandry, říční delta) z map a satelitních snímků a vyvozuje jejich geomorfologický vývoj.
6. Jezera – lakustrinní sedimentace a typy jezer, jejich interpretace z map a satelitních snímků
Student identifikuje různé typy jezer a jejich sedimentární procesy na základě topografických a satelitních snímků.
Student vyhodnotí vliv lakustrinní sedimentace na vznik a vývoj různých typů jezer a krajinných útvarů.
7. Delty – interpretace sedimentárních procesů v prostředí říčních delt
Student vysvětlí sedimentární procesy probíhající v říčních deltách a analyzuje jejich vliv na krajinnou morfologii.
Student interpretuje sedimentární vrstvy v deltových prostředích z map a snímků a vyvozuje závěry o jejich geologickém vývoji.
8. Mořská prostředí – přehled základních jevů a procesů spjatých s mořským prostředím, poznávání forem a interpretace vývoje mořského pobřeží
Student popíše základní jevy spojené s mořským prostředím, jako jsou příliv, odliv a vlnění, a jejich vliv na geomorfologii pobřeží.
Student analyzuje různé formy mořského pobřeží (např. klify, písečné pláže) a interpretuje jejich vývoj na základě geologických a topografických dat.
9. Ledovce – interpretace geomorfologických jevů glaciálního původu z mapy
Student identifikuje geomorfologické jevy glaciálního původu, jako jsou morény nebo fjordy, na geologických mapách.
Student analyzuje vliv ledovcové činnosti na krajinné formy a vyvozuje závěry o geologické minulosti regionu.
10. Eolická činnost a pouště – úvod do eolických sedimentárních procesů; interpretace eolických dun z leteckých snímků
Student popíše procesy eolického transportu a sedimentace, včetně jejich vlivu na tvorbu dun a pouští.
Student interpretuje eolické duny a další geomorfologické formy pouští z leteckých snímků a vyhodnocuje jejich vznik a vývoj.
Last update: Tomek Filip, Mgr., Ph.D. (20.12.2024)
