Lectures are given in the Czech language, but could be done in English too. Lichens are not a systematic group,
therefore a biological view of various aspects of their life (growth, reproduction and dispersal, lichen chemistry),
introduction in lichen physiology and ecology as well as phenomenon of symbiosis and its various forms,
principles of lichen taxonomy and the integration of lichenized fungi into a natural phyllogenetical system are main
topics of the course. Practicals are an integral part of the course and are focused on various forms of fungus-alga
associations, lichen thallus morphology, sexual reproduction and vegetative propagules, secondary lichen
products and using of identification methods.
Course for students of cryptogamology as well as other specializations in botany.
Last update: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (05.04.2022)
Předmět je zaměřen na obecnou problematiku biologie lichenizovaných hub. Seznámí posluchače s moderním
pohledem na lišejníky jako biologickou skupinu hub a jednotlivými aspekty jejich života (růst, rozmnožování,
chemismus) a dále základy fyziologie a ekologie i obecnými principy taxonomie lišejníků a budováním
fylogenetického systému. Součástí kursu jsou rovněž praktika, jejichž cílem je seznámení s různými aspekty
symbiózy, stavbou stélky, rozmnožováním, chemismem lišejníků a základy určování.
Kurs je určen především pro studenty magisterského stupně oborů spojených s Lichenologií, Mykologií, Algologií,
Bryologií aj.
Last update: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Literature -
Literature for further study AHMADJIAN V. & Hale M.E., eds. (1973): The lichens. - Academic Press, London.
HALE M.E. (1983): The biology of lichens. - Edward Arnold, London. HAWKSWORTH D.L. & HILL D.J. (1984): The lichen-forming fungi. - Blackie, Glasgow. HAWKSWORTH D.L. & ROSE F. (1976): Lichens as pollution monitors. - Edward Arnold, London. HENSSEN A. & JAHNS H.M. (1974): Lichenes. Eine Einführung in die Flechtenkunde. - Georg Thieme Verlag, Stuttgart. JARKOVSKÝ M. (1978): Lišejníkové látky a jejich identifikace. - Pedag. fak., Hradec Králové. KIRSCHBAUM U. & WIRTH V. (1995): Flechten erkennen - Luftgütebestimmen. - E.Ulmer, Stuttgart. MASUCH G. (1993): Biologie der Flechten. - Quelle & Meyer, Heidelberg & Wiesbaden. NASH III T.H., ed. (2008): Lichen biology. - Cambridge Univ. Press, Cambridge.
Last update: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (05.04.2022)
AHMADJIAN V. & Hale M.E., eds. (1973): The lichens. - Academic Press, London.
BALABÁN K. (1960): Lesnicky významné lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. - SZN, Praha.
BYSTREK J. (1972): Zarys lichenologii. - Panstw. wyd. nauk., Warszawa.
ČERNOHORSKÝ Z. et al. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. - Nakl. ČSAV, Praha
HALE M.E. (1983): The biology of lichens. - Edward Arnold, London.
HAWKSWORTH D.L. & HILL D.J. (1984): The lichen-forming fungi. - Blackie, Glasgow.
HAWKSWORTH D.L. & ROSE F. (1976): Lichens as pollution monitors. - Edward Arnold, London.
HENSSEN A. & JAHNS H.M. (1974): Lichenes. Eine Einführung in die Flechtenkunde. - Georg Thieme Verlag, Stuttgart.
JARKOVSKÝ M. (1978): Lišejníkové látky a jejich identifikace. - Pedag. fak., Hradec Králové.
KIRSCHBAUM U. & WIRTH V. (1995): Flechten erkennen - Luftgütebestimmen. - E.Ulmer, Stuttgart.
MASUCH G. (1993): Biologie der Flechten. - Quelle & Meyer, Heidelberg & Wiesbaden.
PIŠÚT I. (1984): Záhadný zelený lišajník. - Mladé letá, Bratislava.
PIŠÚT I. et al. (1974): Kľúč na určovanie výtrusných rastlín. III. diel. - Slov. pedag. nakl., Bratislava.
SOLDATENKOVA Ju. P. (1977): Malyj praktikum po botanike. Lišajniki. - Izd. Moskov. Univ., Moskva.
Last update: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Requirements to the exam -
Oral exam
Last update: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (24.10.2019)
Ústní zkouška.
Last update: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Syllabus -
1. Symbiosis Historical view on lichens. Principles of lichen symbiosis, evolution of lichenization. Taxonomical view on lichenized fungi. Fungus-alga associations, photobiont, mycobiont. Symbiosis, parasymbiosis, parasitism.
2. Morphology, Reproduction Thallus morphology, growth forms. Anatomy of lichen thallus. Cephalodia. Sexual reproduction, morphology of ascocarps. Vegetative propagules. Growth and dispersal. Growth rate, lichenometry.
3. Photobionts
4. Physiology Water relations. Light and photosynthesis. Respiration. Mineral nutrition, nitrogen fixation.
5. Ecology Substrate ecology. Competition and succession. Biogeography.
6. Bioindication Air pollution, heavy metals and radionuclides. Impact of agricuture. Approaches and methods of environmental monitoring.
7. Lichen chemistry Secondary metabolites - classification and biosynthesis. Identification methods. Role of lichen products. Uses of lichens.
8. Taxonomy and classification Characters and their value. Taxonomic categories. Taxonomic delimitation of lichens, evolution of lichen systems. Concept of modern system of fungi.
Last update: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (05.04.2022)
1. Symbióza.
Historie pohledu na lišejníky. Podstata lišejníku, evoluce lichenzace. Taxonomický pohled na lišejníky. Složky symbiózy, fotobiont a mykobiont. Symbióza, parasymbióza, parazitismus. Různé typy soužití s ohledem na počet zůčastněných složek.
2. Stélka.
Morfologie stélky, růstové formy. Anatomická stavba stélky. Cefalodia.
3. Reprodukce.
Generativní rozmnožování, morfologie plodnic. Vegetativní rozmnožování. Typy diaspor. Ontogeneze. Šíření a růst. Růstová rychlost, lichenometrie.
4. Fyziologie.
Vodní režim. Světlo a fotosyntéza. Dýchání. Vliv teploty. Výživa, fixace dusíku.
5. Ekologie.
Vztah lišejníků k substrátu. Kompetice a sukcese. Biogeografie.
6. Bioindikace.
Znečištění ovzduší, těžké kovy a radionuklidy. Vliv zemědělství. Metodické přístupy. Monitoring.
7. Chemismus.
Sekundární metabolity - klasifikace a biosyntéza. Identifikace. Význam a role lišejníkových látek. Význam a využití lišejníků.
8. Taxonomie.
Znaky a jejich hodnota. Klasifikace lišejníků a vývoj systému, koncepce fylogenetického systému. Determinace.
9. Fotobionti lišejníků - skupiny, pohled, rozdíly, nejnovější poznatky.
Last update: Štefánek Michal, Mgr. (17.05.2016)
Learning outcomes -
applies the acquired knowledge within the broader context of the biological sciences
analyzes, evaluates, and compares the differences in the characteristics of lichens as a group in comparison with other groups of organisms
outlines the advantages and disadvantages of lichenism, its place in evolution, and its relationship to ecology, geology, and life on Earth in general
compares the approaches of individual studies to the topic, and has a command of the issues of morphology, reproduction, phytogeography, and the basics of lichen taxonomy
connects the procedures learned from case studies and is able to critically ask questions about the topic applies the principles of biological study to the given organisms, their differences determined by life cycle and their place in the biosphere
critically evaluates the scope of currently known principles in lichenology as an ecosystem of organisms in relation to potential conservation practices and the potential limitations of studies based on limited habitat samples
understands the issues related to the studies, accuracy, and sensitivity of the chosen methods, including in light of their age, and is familiar with the basic physiological differences between lichens and green (vascular, higher) plants
actively applies acquired knowledge in species identification and is able to demonstrate specific patterns of occurrence in the field
identifies the historical and current uses of lichens by humans and other organisms, understands the fundamental threats to this group of organisms and their connection to global and regional issues beyond nature conservation
interprets and utilizes appropriate information sources
considers and evaluates the possibilities of AI integration, discusses the advantages and disadvantages, and takes into account examples of good praxis.
Last update: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (22.05.2026)
Student:
aplikuje osvojenou problematiku v širším záběru biologických věd
analyzuje, hodnotí a porovnává rozdíly v charakteristice lišejníků jako skupiny ve srovnání s ostatními skupinami organismů
uvádí výhody i nevýhody lichenismu, jeho postavení v evoluci i vztah k ekologii, geologii a životu na Zemi obecně
porovnává přístupy jednotlivých studií k tématu, ovládá problematiku morfologie, rozmnožování, fytogeografie i základny taxonomie lišejníků
propojuje osvojené postupy z případových studií a dokáže si kriticky klást otázky k tématu
aplikuje principy studia biologie na dané organismy, jejich odlišnosti dané životním cyklem i místem v biosféře
zdravě kriticky zhodnotí dosah dosud známých zákonitostí v lichenismu jako ekosystému organismů do případné ochranářské praxe a případné limity studia na omezených vzorcích biotopů
zná problematiku studií, přesnosti a citlivosti volených metod mj. i vzhledem k jejich stáří, orientuje se v základních fyziologických odlišnostech u lišejníků a zelených (cévnatých, vyšších) rostlin
zapojuje aktivně získané poznatky při determinaci druhů, je schopen v terénu ukázat jednotlivé zákonitosti výskytu
identifikuje možnosti historického i současného využití lišejníků lidmi a jinými organismy, zná základní problémy ohrožení pro tuto skupinu organismů a jejich návaznost s globálními i regionálními problémy nejen ochrany přírody
interpretuje a využívá vhodné zdroje informací
zvažuje a hodnotí možnosti zapojení AI, diskutuje výhody a nevýhody a uvádí příklady dobré praxe.
Last update: Svoboda David, RNDr., Ph.D. (16.12.2025)
