SubjectsSubjects(version: 861)
Course, academic year 2019/2020
  
Geobotany (Introduction to ecological botany) - MB120P100
Title: Geobotanika (ekologická botanika)
Czech title: Geobotanika (ekologická botanika)
Guaranteed by: Department of Botany (31-120)
Faculty: Faculty of Science
Actual: from 2019
Semester: winter
E-Credits: 3
Examination process: winter s.:
Hours per week, examination: winter s.:2/0 Ex [hours/week]
Capacity: unlimited
Min. number of students: unlimited
State of the course: taught
Language: Czech
Guarantor: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc.
Teacher(s): prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc.
Files Comments Added by
download rozpis.doc Rozpis přednášek a články ke čtení (podléhá aktualisaci, toto je verse 11.12.) prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc.
download sylabus.doc Podrobný sylabus přednášky (podléhá aktualisaci, toto je verse 2.10.) prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc.
Annotation -
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (24.10.2019)
Please note that the lectures are given in the Czech language only.

Basic course of ecological botany.
Literature - Czech
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (07.10.2015)

Metodologické příručky

  • Allen TFH & Starr TB (1982). Hierarchy. Perspectives for ecological complexity. University of Chicago Press. Kniha o analýze škál v ekologii. Velmi vtipná, i když někdy čtenář neví, proč se o věci zrovna mluví.
  • Dale MRT (1999) Spatial pattern analysis in plant ecology. Cambridge University Press. Přehled současných technik pro analýzu prostorové struktury vegetace.
  • Greig-Smith P. (1983). Quantitative plant ecology. Blackwell. Klasická učebnice analýzy prostorové struktury vegetace.
  • Jongman, R. H. G., C. J. F. ter Braak, and O. F. R. van Tongeren, editors. 1987. Data Analysis in Community and Landscape Ecology. Pudoc, Wageningen, The Netherlands.
  • Kent M., Coker P. (1992) Vegetation description and analysis. A practical approach. Metodická příručka sběru a zpracování vegetačních dat.
  • Legendre P. and Legendre L. (1998) Numerical ecology. Elsevier. Trochu matematicky orientovaný, ale přehledný a srozumitelný průvodce běžnými technikami analýzy vegetace a klasifikace společenstev.
  • Jan Lepš, Petr Šmilauer. 2003. Multivariate Analysis of Ecological Data using CANOCO. Cambridge University Press. Z dílny kvantitativní ekologie na Jihočeské univerzitě, vychází z programu CANOCO, ale v záběru podstatně širší.
  • McCune B., Grace J.B., and Urban, D.L. Analysis of Ecological Communities, MjM Software Design, 2002. Vychází z použití programu PC-ORD na analýzy vegetačních dat.
  • J. Moravec a kol.: (1994) Fytocenologie. Původní monograficko-učebnicová práce českých autorů Botanického ústavu AV ČR, vycházející z velmi úspěšné české geobotanické školy šedesátých a sedmdesátých let. Místy poněkud strádá svou přílišnou vázaností na curyšsko-montpellierskou fytocenologickou školu.
  • Mueller-Dombois D., Ellenberg H. (1974) Aims and Methods of Vegetation Ecology. Wiley. Starožitný, ale kupodivu stále velmi čtený a prodávaný text o vegetační vědě. (To ale neznamená, že od té doby se nic neudálo!)
  • R.H. Okland 1990: Vegetation ecology: theory, methods and applications with reference to Fennoscandia. Sommerfeltia Supplement 1. 233 pp. Trochu bibliofilie, ale velmi pěkný a nepovrchní popis technik numerické ekologie.
  • Wildi O. (2010). Data Analysis in Vegetation Ecology. John Wiley.

Práce o jednotlivých druzích

  • Ellenberg, H., Weber, H.E., Düll, R., Wirth, V. & Werner, W. (2001): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobotanica 18, 3. Auflage. Knižní podoba známých Ellenbergových čísel (jsou také k disposici v různých formách elektronické podoby).
  • J.P. Grime, J.G. Hodgson a R. Hunt (1988): Comparative plant ecology. Základní příručka biologie běžných evropských druhů, vycházející z dat sebraných ve Velké Británii.
  • Slavík B. (1986, 1990, 1998). Fytokartografické syntézy. Mapy rozšíření velké části druhů české flóry. Trochu utajená publikace, ale vyplatí se ji vyhledat.
  • Chytrý M. & Tichý L. (2003) Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. Fol. Fac. Sci. Natur., Univ. Masaryk. Brunensis, Biologia, 108. Kvantitativní hodnocení vztahu jednotlivých druhů k vegetačním jednotkám v pojetí Moravce et al. (1995).
  • Jarolímek I., Šibík J. (2008). Diagnostic, constant and dominant species of the higher vegetation units of Slovakia. Veda. Analogická publikace pro slovenskou vegetaci.

Přehledy vegetace

  • Bohn U., Gollub G., Hettwer C. (2000) Karte der natürlichen Vegetation Europas. Bundesamt für Naturschutz. (mapová část, textová část)
  • Ellenberg H. : Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen (též v anglickém překladu jako Vegetation ecology of Central Europe) Vynikající přehled struktury i dynamiky středoevropské vegetace s použitím curyšsko-montpellierské školy. Vyšel v několika vydáních.
  • Chytrý M., Kučera T. a Kočí M. (2001) Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Trochu telegraficky psaný, ale v současné době asi nejlepší přehled vegetace české republiky. (vznikl jako pracovní materiál pro projekt NATURA 2000). Druhé vydání z roku 2010 je podstatně podrobnější.
  • Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 525 pp. Syntéza vegetace českých zemí, z plánovaných čtyř dílů zatím vyšly tři. Základní dílo vycházející ze všech dostupných vegetačních záznamů, shromážděných v databázi Brněnské skupiny pro studium vegetace. Ve starší verzi k disposici též v elektronické podobě.
  • R. Mikyška a kol. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Jakkoli místy je dnes vegetace hodnocena jinak, stále kvalitní přehled přirozené lesní vegetace českých zemí.
  • J. Moravec a kol.: (1995) Červená kniha společenstev českých zemí. 2. vydání, Severočeskou Přírodou, Litoměřice. Jakkoli místy je dnes vegetace hodnocena jinak, stále kvalitní přehled vegetace českých zemí.
  • Moravec J., Husová M., Chytrý M. & Neuhäuslová Z. (2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha, 319 pp.
  • Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
  • Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E., Sádlo J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp.
  • Sádlo J. a Storch D. (2000) Biotopy České republiky. Vesmír, Praha. Populární a čtivý, ale nikterak povrchní úvod do ekologie vegetace a stanovišť.
  • Valachovič M.: Rastlinné spoločenstvá Slovenska. Veda.

Přehledy ekologie rostlin a ekologie vegetace

  • M.J. Crawley a kol. (1997): Plant ecology. Druhé vydání příručky, psaný nejlepšími světovými odborníky. Pokrývá především funkční a populační přístup k vegetaci.
  • Harper J.L. (1977): Population biology of plants. Základní shrnující (jakkoli v jednotlivostech zastaralé, vyšlo 1977) dílo o populační biologii rostlin.
  • J. Silvertown a D. Charlesworth (2001): Plant population biology. Čtvrté, zcela přepracované vydání základní učebnice populační biologie rostlin vč. genetiky.
  • J. Slavíková (1986): Ekologie rostlin. Jakkoli v jednotlivostech (zejména metodických) mírně zastaralé, je to dobrý úvod do ekologie rostlin.
  • van der Maarel E. (2004). Vegetation Ecology. Blackwell. Shrnující kompendium o ekologii vegetace.

Historie vegetace a přírody

  • Ložek V. (1973). Příroda ve čtvrtohorách. Academia, Praha. Originální čtivá monografie o kvartéru a holocénu, psaná s důrazem na geologické jevy, ale biota ani člověk nepřichází zkrátka. V jednotlivostech trochu zastaralé, ale udánlivě se připravuje další vydání.
  • Ložek V. (2007) Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán. Soubor dílčích studií o recentní historii jednotlivých území České republiky, s důrazem na změny bioty.
  • Roberts N. (1998). The Holocene: An Environmental History. Blackwell. Velmi hezký přehled postglaciálního vývoje přírody, s důrazem na lidský vliv na kvartérní přírodu a metodologii sběru dat o minulosti.
  • Sádlo J., Hájek P. (2005) Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Nakladatelství Malá Skála. Esejisticky psané pojednání o historii vegetace přírody českých zemí. Soubor několika studií autorů pohybujících se na pomezí vegetační vědy, kvartérní/holocenní historie a archeologie.

Skripta

  • J. Jeník: Obecná geobotanika (skriptum). V jednotlivostech (zejména metodologických) mírně zastaralé, ale stále kvalitní úvod do terénní geobotaniky.
  • P. Kovář (2002): Geobotanika (Uvod do ekologické botaniky), Karolinum, Praha. 
Requirements to the exam - Czech
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (30.12.2015)

Písemná zkouška  z témat přednášky a všeobecných geobotanických znalostí a obhajoba eseje ke zkoušce předloženého.

Další detaily a vypsaná témata ke zkoušce jsou v samostatném souboru.

Syllabus -
Last update: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (24.10.2019)

Please note that the course is taught in Czech only.

 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html