|
|
|
||
|
Influence of abiotic, biotic and civilisation factors on human health. Geography of diseases. Epidemiology. Influence of environmental factors on human variability, ontogenetic development and human evolution. Biological and reproductive social and cultural adaptation on the environment. Role of the man in ecosystems and ecology of nutrition. Ecogenetics. Last update: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (29.09.2021)
|
|
||
|
Bates DG. (2004). Human Adaptive Strategies: Ecology, Culture, and Politics. 3rd ed. Pearson. Marlowe, F.W., 2005. Hunter‐gatherers and human evolution. Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews 14, 54-67. Moran, E., 2018. Human Adaptability, Student Economy Edition: An Introduction to Ecological Anthropology. Routledge. Last update: Dupejová Lenka, Mgr. (05.03.2019)
|
|
||
|
Zkouška: Zkouška ekologie člověka proběhne formou písemného testu. K výběru budou čtyři odpovědi, z nichž jen jedna bude správná. Last update: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (29.09.2021)
|
|
||
|
1) Introduction - human ecology, adaptation and adaptability 2) Quaternary Period - evolution of the climate, nature and culture 3) Subsistence strategy I: hunter-gatherers 4) Subsistence strategy II: horticulturalists 5) Subsistence strategy III: agriculturalists 6) Subsistence strategy IV: pastoralists 7) Adaptability in the arctic zones 8) Humans and the adaptation to lower temperature 9) Adaptability in higher altitudes 10) Humans and adaptation to hypoxia 11) Adaptability in the deserts 12) Humans and solar radiation Last update: Černý Viktor, prof. Mgr., Dr. (01.10.2012)
|
|
||
|
Po úspěšném absolvování předmětu student prokazuje porozumění základním principům ekologie člověka jako interdisciplinárního oboru stojícího na pomezí biologické antropologie, humánní ekologie a kulturní antropologie. Student je schopen vysvětlit vztahy mezi biologickou podstatou člověka, jeho sociálními a kulturními projevy a přírodním prostředím v různých prostorových a časových měřítcích. Student rozlišuje biologicky orientovanou ekologii člověka, zaměřenou na evoluční a fyziologickou adaptabilitu lidských populací, od kulturní ekologie, která akcentuje roli kulturních mechanismů při interakci člověka s prostředím. Je schopen tyto přístupy kriticky porovnat a aplikovat je na konkrétní příklady lidských populací. Absolvent předmětu zná základní teoretické modely popisující vztahy mezi člověkem a biotickým i abiotickým prostředím a rozumí jejich využití při studiu subsistenčních strategií. Dokáže charakterizovat hlavní typy subsistence (např. lov a sběr, pastevectví, zemědělství) a jejich ekologické důsledky. Student je dále schopen popsat a interpretovat adaptační strategie populací osidlujících klíčové ekologické niky (např. aridní oblasti, vysoké nadmořské výšky či arktické prostředí) a zasadit je do širšího evolučního a ekologického kontextu. Získané znalosti dokáže využít při základní analýze současných problémů vztahu člověka a prostředí. Last update: Sládek Vladimír, doc. Mgr., Ph.D. (30.01.2026)
|