|
|
|
||
|
The course aims to provide students with a broader knowledge of the history of Central and Eastern Europe, especially with regard to the modern history of these regions. In the context of the 19th and 20th centuries, students will acquire the factual basis necessary for understanding and interpreting the social and political developmental tendencies accompanying the emergence and further genesis of contemporary state formations in this territory. However, the course also aims to overcome isolated interpretations in the sense of narratives of idiosyncratic national histories and to impart the basic methodology of comparative research to students, who will thus be enabled by such a broader insight. Key historical moments discussed in a broader geographical perspective and a broader social and political context will serve as basic reference points and at the same time empirical cases. During the course, students will thus acquire the methodology of comparative research and analysis, which they will be able to apply to analogous questions and problems even outside the time and geographical framework defined by the course. Within their own study program, they will then be able to better structure the acquired knowledge and better analyze and interpret facts.
All agenda related to the subject is carried out via the Moodle system here: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033. The course is open only for students of master's degree programmes. Last update: Hrubá Kateřina, Mgr. (28.01.2026)
|
|
||
|
1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizací 2) Vysvětlit vývoj států v makroregionech středovýchodní a jihovýchodní Evropy v 19. a 20. století v komparativní perspektivě 3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky Last update: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Plnění průběžných úkolů - reflexe literatury Splnění znalostního testu Odevzdání seminární práce Veškerá odevzdávání úkolů a plnění povinností v předmětem probíhá přes systém Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033. Last update: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Veškerá četba a její strukturování v průběhu semestru je k dispozici v systému Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033.
Povinná BATAKOVIĆ, Dušan. „A Balkan-Style French Revolution? The 1804 Serbian Uprising in European Perspective“. Balcanica XXXVI, Belgrade, SANU, 2005. BIONDICH, Mark. The Balkans: Revolution, War, and Political Violence since 1878. Oxford: Oxford University Press, 2011. s. 46–64, 76–120, 130–150, 156–186. BRAHAM, Randolph M. The politics of Genocide: The Holocaust in Hungary. Detroit: Wayne University Press, 2000. s. 19–37. DAVIES Norman. The Heart of Europe: The past in the Poland‘s Present. Oxford: Oxford University Press, 2001. s. 138–153. KASEKAMP, Andres. „Radical Right-Wing Movements in the North-East Baltic“ Journal of Contemporary History, 34, 4 (Oct., 1999), s. 587–600. KITSCHELT, Herbert, et al. Post-Communist Party Systems: Competition, Representation and Inter-party cooperation. Cambridge: Cambridge Unievrsity Press, 1999. s. 21–28. MAXWELL, Alexander, et al. The comparative approach to historical movements: Miroslav Hroch and nationalism studies. London: Routledge, 2012. Předmluva, s. 1–6. NIŽŇANSKÝ, Eduard. „Rokovania nacistického Nemecka o deportáciách Židov v roku 1942 – príklad Slovenska, Rumunska a Maďarska“. Historický časopis / Journal of History, 67, 3 (2010). PAVLIN, Tomaž a Zrinko Čustonja. „Sokol: Between making Nation and State“. Kinesiology. 50, 2 (2018), s. 260–268. RAUN, Tuuvo a Andrejs PLEKANS. „The Estonian and Latvian National Movements: An Assessment of Miroslav Hroch’s Model“. Journal of Baltic Studies. 21, 2 (1990). ŠMIDRKAL, Václav. „Historická komparace a její alternativy“. In Vybrané metodologické problémy mezinárodních teritoriálních studií, ed. Barbora Skálová a kol. Praha: Matfyzpress, 2011. s. 79–96. ŠVEC, Luboš. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991. Praha: Dokořán, 2013. s. 62–98, 103–147. TEJCHMAN, Miroslav. Balkán ve válce a revoluci (1939–1945). Praha: Karolinum, 2009. s. 13–27. TODOROVA, Maria. Imagining the Balkans. Oxford, Oxford University Press, 2009. úvod, s. 3–20. VYKOUKAL, Jiří, Bohuslav Litera a Miroslav Tejchman. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha: Libri, 2000. s. 51–72, 687–748. WANDYCZ, Piotr. The price of Freedom: A History of East Central Europe from the Middle Ages to the present. London: Routledge, 2001. s. 181–239. WERNER, Michael a Bénédicte ZIMMERMANN. „Beyond Comparison: Histoire croisée and the challenge of reflexivity“, History and Theory 45 (February 2006), s. 30–35. WEYLAND, Kurt. „The Diffusion of Revolution: '1848' in Europe and Latin America.“ International Organization 63, 3 (2009), s. 391–423. ZEMON DAVIS, Natalie. „Decentering History: Local Stories and Cultural Crossings in a Global World.“ History and Theory 50 (May 2011).
Doporučená DUIKER, William J. Twentieth-century world history / William J. Duiker. 2002. MAHOENY, James. Comparative-historical methodology, Annual Review of Sociology, 2004, Vol 30., s 81-101. PELIKÁN, Jan. Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. 2016. STAVRIANOS, Leften. The Balkans since 1453. 2008. WESTAD, Odd Arne. The Cold War: A World History / Odd Arne Westad. 2018. Last update: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
Kurz je založen na: 1) Výkladu klíčové problematiky formou blokové přednášky Setkání se odehraje online 17.10.2025 v 17:00, odkaz na Zoom: https://cesnet.zoom.us/j/95813582395?pwd=avi9G4lbCIMipfaaB62nDpgub9UAyR.1 2) Aktivním samostudiu studentů založeném na využití studijních opor 3) Ověření znalostí a pochopení látky předmětu formou reflexe opor, testu a písemné práce 4) Individuálních konzultacích Pravidla pro využívání nástrojů generativní umělé inteligence: Pravidla pro využívání a citování nástrojů generativní umělé inteligence, jako jsou např. ChatGPT nebo MS Copilot, při psaní seminárních prací i plnění dalších úkolů v rámci předmětu se řídí platnými vyhláškami ředitele IMS, zejména č. 7/2023 a 9/2023. Používání nástrojů generativní umělé inteligence je povoleno, nestanoví-li vyučující jinak. Tyto nástroje však nesmí být využity ke generování substantivních částí testu a/nebo nahrazovat samostatný intelektuální výkon studujících. Za veškerý obsah vygenerovaný pomocí AI plně zodpovídá studující, který/která ho přebírá. Přejímání výsledků vygenerovaných AI v jejich doslovné, parafrázované nebo jen mírně upravené podobě a jejich vydávání za vlastní dílo je považováno za plagiátorství. Povinnou součástí každé odevzdané práce je transparentní vyjádření, jaké nástroje generativní AI, v jaké fázi přípravy textu a jakým způsobem studující využil/využila, popř. informace, že žádné nástroje generativní AI nebyly použity. V případě absence nebo neúplnosti tohoto vyjádření nesmí vyučující práci přijmout k hodnocení. S výjimkou případů, kdy vyučující využití nástrojů AI výslovně zakáže, je rozhodnutí o jejím využití zcela na rozhodnutí studující/studujícího. Studující má rovněž právo odmítnout, aby jeho/její práce byla hodnocena s využitím AI. Last update: Lochmanová Sára, Mgr. (07.10.2025)
|
|
||
|
Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018: v české verzi (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018). Hodnocení zahrnuje test (50 %) založený na povinné četbě, průběžnou písemnou reflexi literatury (10 %) a seminární práci (40 %). Test i seminární práce musí získat hodnocení minimálně E. Last update: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
|
1) Dějiny v komparativní perspektivě a zkoumání makroregionů 2) „Dlouhé“ 19. století a formování národních států 3) První světová válka, rozpad impérií a etablování moderních národních států 4) Druhá světová válka a její dopad na podobu zkoumaných státních útvarů 5) Období socialismu a geopolitické bipolarity 6) Přechody k demokracii
Podrobný sylabus je k dispozici v systému Moodle zde: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3033. Last update: Kocián Jiří, PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|