|
|
|
||
V tomto předmětu se zaměříme na oblast sociální politiky. V teoretické rovině využijeme dva koncepty - životního cyklu a sociálního státu. V praktické rovině si představíme možná řešení sociálních událostí.
Jednotlivé předvídatelné i nepředvídatelné sociální události, do kterých se jedinec se během svého života dostává, budeme diskutovat v kontextu přístupu životního cyklu. Sociální politika nabízí řadu možných řešení (prevence, zmírňování důsledků a náprava) v jednotlivých životních obdobích předproduktivní (důraz bude kladen především na děti a funkční, resp. disfunkční rodinu, sytém sociálně právní ochrany dětí, sociální podpora rodinám s dětmi v krizi), období produktivní (vstup na trh práce, rodičovství a mateřství, zaměstnanost osob se zdravotním postižením) i období poproduktivní (např. aktivní stárnutí, přechod mezi zaměstnáním a důchodem, stáří a systém dlouhodobé péče). Přístupy k řešení sociálních událostí jsou v jednotlivých státech ovlivněny konkrétním režimem sociálního státu. V předmětu se zaměříme na vybrané aktuální politiky v evropském kontextu. Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (26.03.2023)
|
|
||
Cílem předmětu je nejen seznámit studenty s konceptem perspektivy životního cyklu a se základy konceptu sociálního státu, ale i s možností využití těchto konceptů při porozumění konkrétních problémů v oblasti sociální politiky. Student prohloubí své dovednosti analyzovat sociální problém v kontextu na tento problém zaměřené sociální politiky s ohledem na nastavení sociálního zabezpečení v daném státě a s ohledem na cílové skupiny v jednotlivých fázích životního cyklu. Dalším cílem je rozvinout schopnosti kritické diskuse a odborné argumentace v otázkách sociální politiky. Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (26.03.2023)
|
|
||
Požadavky ke zkoušce 1. Komentovaný překlad, resp. recenze aktuálního (českého či cizojazyčného) textu publikovaného v posledních třech letech, který se dotýká zvoleného tématu (datum odevzdání cca 7.týden výuky XXXX). Komentovaný překlad bude odevzdáván do Moodle. Pro komentovaný překlad si studenti (každý zvlášť) zvolí jeden cizojazyčný odborný článek z recenzovaného nebo impaktovaného periodika nebo kapitolu z odborné monografie. Komentovaný překlad by měl obsahovat: shrnutí hlavních myšlenek, zjištění, argumentů a jejich reflexi studentem (např. v kontextu české sociální politiky/zvoleného tématu). Rozsah min. 5 normostran (1800 znaků bez mezer na normostranu) 2. Policy brief v rozsahu min. 5 normostran. Studenti si mohou téma z české sociální politiky (politiku, fázi životního cyklu, cílovou skupinu) zvolit dle své preference. Datum pro odevzdání seminární práce je do cca 8. týden výuky XXXX přes Moodle; 3. Skupinová seminární práce (rozsah cca 20 normostran - 1 800 znaků bez mezer na normostranu- na část od úvodu po závěr, tj. bez úvodní stránky a seznamu literatury) na téma z oblasti evropské sociální politiky. Seminární práce musí splňovat požadavky akademického textu (hlavička s identifikačními údaji), akademický jazyk a styl, včetně struktury, čísla stránek atd.) a musí odkazovat na všechnu použitou literaturu a zdroje. Autoři musí pracovat s dostatečným počtem akademických a originálních zdrojů (tištěných či elektronických), tj. nesmí být pouhou kompilací obecných informací nalezených na internetu. K seminární práci bude přiložen dokument s informaci o autorském podílu jednotlivých členů týmu (které části a jakým podílem zpracovali) Příklady možných témat pro policy brief a seminární práci · Fenomén mamahotelů z hlediska dospělých mužů a jeho vliv na zakládání vlastní rodiny. · Rodiny s třemi a více dětmi a kvalita jejich bydlení. · Absolvent školy (VŠ) a problémy přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce · Otcové v péči o děti po rozvodu · Ženy 50 + a politika zaměstnanosti · Senioři a politika aktivního stárnutí · Mladí lidé opouštějící dětské domovy a sociální služby · Absolventi lékařských fakult a zdravotní politika se zaměřením na brain drain Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (26.03.2023)
|
|
||
A Life-Course Approach to Social Policy Analysis. A Proposed Framework. Discussion Paper, Policy Research Initiative, 2004 Béland D., Morgan K. J., Obinger H., Pierson Ch. (2022) The Oxford Handbook of the Welfare State. (2nd edition) Oxford University Press. Bovenberg, L. A. The Life-course Perspective and Social Policies: An Overview of the Issues, CESifo Economic Studies, Vol. 54, 4/2008, 593–641 Čeledová, L., Čevela, R., Fialová, M. Laskavý průvodce po sociálních dávkách. Druhé vydání. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2020, 267 stran : ilustrace, formuláře ; 24 cm. ISBN 978-80-246-4553-7. Havlíková, J. Věk v sociologické teorii: perspektiva životního běhu. Sociální studia. Masaryk University, Faculty of Social Studies, 2016, 4(1-2). ISSN 1214-813X. Hutchison, E.D. Dimensions of Human Behavior: The Changing Life Course, London: SAGE Publication, Inc., 2011, 1. kapitola Koldinská, K., Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení. 7., podstatně přepracované vydání. V Praze: C.H. Beck, 2018. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-692-0. Kotous, J., Munková, G., Štefko, M. Obecné otázky sociální politiky, Praha: Ústav státu a práva AV ČR 2013 dostupné z https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/books/Obecne%20otazky%20socialni%20politiky.pdf Šámalová, K., Vojtíšek, P. Sociální správa: organizace a řízení sociálních systémů. Praha: Grada, 2021, 456 stran ; 24 cm. ISBN 978-80-271-2195-3. The Olivia Framework: Concepts that support integrated finely-grained policy analysis. Integrating life-course perspectives to policy analysis, OECD seminar on life risks, life course and social policy, in Paris on May 31 and June 1, 2007 plus odborné články a analýzy k jednotlivým tématům probíraným na přednáškách – viz Moodle Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (26.03.2023)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
Přímá výuka bude zahrnovat celkově 2 setkání kontaktní výuky (2x 90 min). Období mezi osobními setkáními budou proložena asynchronními on-line výukovými bloky a individuálními on-line konzultacemi. První kontaktní setkání proběhne na začátku výuky. V jeho rámci proběhnou dvě přednášky. První přednáška uvede studující do předmětu, tj. vysvětlí jim cíle předmětu, postavení předmětu v rámci studijního plánu, organizace výuky, seznámí je s literaturou k předmětu, se zadáním úkolů, se stanovením způsobu a termínu zkoušení, s formou komunikace mezi vyučujícím a studenty. Studenti budou rozděleni do skupin pro týmový úkol. Druhá přednáška představí problematiku kurzu, tj. perspektivu životního cyklu v sociologii, její možné využití v sociální politice. Věnovat se bude i základním sociálním událostem.
Druhé kontaktní setkání proběhne ve tří čtvrtinách kurzu. Proběhne seminární formou, bude se věnovat porozumění probrané části v evropském kontextu. Dále budou diskutovány témata seminárních prací.
Nepřímá výuka bude zahrnovat formu samostudia. Studující vždy dostane ke každému tematickému bloku prezentaci a soubor odborných textů pro samostudium. Pochopení látky si bude ověřovat jak schopností odpovídat na kontrolní otázky k příslušnému tematickému bloku, tak konzultacemi k dané problematice.
Tematické bloky Prezenční setkání 1 Úvod do tématu + úvodní setkání k organizaci předmětu + Téma 1: Úvodní hodina. Perspektiva životního cyklu a její možné využití v sociální politice. 1.1 Seznámení s předmětem (cíle, úkoly atd.) 1.2 Rozdělení do pracovních skupin k seminárním pracím (2-3 studenti do skupiny) 1.3 Představení perspektivy životního cyklu Téma 2: Jedinec v předproduktivním věku. 2.1 Dětství a mladí lidé. Sociální politika ve vztahu k dětem a rodině. 2.2 Jednotlivec v přechodu z dětství do dospělosti Klíčová slova: Perspektiva životního cyklu, nástroje sociální politiky, přechod z dětství do dospělosti Literatura: Doing better for children, OECD 2007 Heckman: The Case for Investing in Disadvantaged Young Children Bradshaw, J. and Finch, N. Family benefits and services. In Castles, F. et al. The Oxford Handbook of the Welfare State, Oxford: Oxford Press, 2010 Uhlenberg, P. and Mueller, M. Family Context and Individual Well-Being: Paterns and Mechanisms in Life course Perspective. In Mortimer, J.T. and Shanahan, M.J. Handbook of the Life Course, Mineapolos: Springer, 2003, pp 123 – 149 Doing better for children, OECD 2007 Heckman: The Case for Investing in Disadvantaged Young Children Bradshaw, J. and Finch, N. Family benefits and services. In Castles, F. et al. The Oxford Handbook of the Welfare State, Oxford: Oxford Press, 2010 Uhlenberg, P. and Mueller, M. Family Context and Individual Well-Being: Paterns and Mechanisms in Life course Perspective. In Mortimer, J.T. and Shanahan, M.J. Handbook of the Life Course, Mineapolos: Springer, 2003, pp 123 – 149 OECD (2019) Education at Glance ILO (2019) From school to work dostupné na https://ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---stat/documents/publication/wcms_732422.pdf Statistika&my (2020) Téma vzdělávání str. 22-31. Webové stránky: OECD Family Database - Child Well-being Module http://www.oecd.org/els/soc/oecdfamilydatabasethefamilysupportcalculator.htm European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/microdata/eu_silc Measuring child poverty, UNICEF, http://www.unicef-irc.org/publications/pdf/rc10_eng.pdf Souhrnná zpráva z konference Absolvent 2018 https://www.csvs.cz/konference-absolventi/ K dalšímu studiu: Eurochild - http://www.eurochild.org/ Combating poverty and social exclusion 2010 edition. A statistical portrait of the European Union 2010, EUROSTAT 2010
Asynchronní online blok 1 Jedinec v produktivním věku. Téma 3: Jednotlivec v přechodu ze vzdělávání na trh práce. Aktivita k tématu: Možnost online konzultace případného tématu týmu Klíčová slova: perspektiva životního cyklu; trh práce Literatura: ILO (2019) From school to work dostupné na https://ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---stat/documents/publication/wcms_732422.pdf Krebs, V. a kol. Sociální politika, Wolters Kluwer, Praha, 2015, kap. 12, 16
Téma 4: – Rodina jako důležitá determinanta společenského postavení jednotlivce 3.1 Rodina jako nositel životních šancí a příležitostí pro své děti. Rodina jako důležitá determinanta společenského postavení jednotlivce. 3.2 Disfunkční rodina a sociální práce, resp. sociální služby. Aktivita k tématu: Možnost online konzultace případného tématu týmu Klíčová slova: perspektiva životního cyklu; rodinná politika Literatura: BARTOŠOVÁ, Michaela a Lenka SLEPIČKOVÁ. Složené rodiny a perspektiva dětských aktérů: Nové tematické a metodologické přístupy ve výzkumu rodin po rozvodu. Sociální studia [online]. Masaryk University, Faculty of Social Studies, 2016, 6(4) [cit. 2022-07-19]. ISSN 1214-813X. DOKOUPILOVÁ, Iva, Adéla HANÁKOVÁ, Simona KMENTOVÁ, Miloň POTMĚŠIL, Jana SOLDANOVÁ, Nikola ŠTĚPNIČKOVÁ a Eva URBANOVSKÁ. Rodina a dítě se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2017, 107 s. ISBN 978-80-7315-262-8 FUČÍK, Petr. V rozporu, či jednotní? Postoje párů k opatřením prorodinné politiky v ČR. Sociální studia [online]. Masaryk University, Faculty of Social Studies, 2016, 5(2) [cit. 2022-07-19]. ISSN 1214-813X. HURÁKOVÁ, Zuzana. Česká rodina na počátku 21. století. Životní podmínky, vztahy a potřeby. Sociológia [online]. Bratislava: Vydavatel'stvo S A P s.r.a, 2020, 52(1), 102 [cit. 2022-07-19]. ISSN 0049-1225. Kuchařová a spol. Zpráva o rodině. VUPSV, 2017 ,https://www.mpsv.cz/files/clanky/30514/Zprava_o_rodine_2017.pdf KUCHAŘOVÁ, Věra, Jana BARVÍKOVÁ, Sylva HÖHNE, Kristýna JANUROVÁ, Olga NEŠPOROVÁ, Jana PALONCYOVÁ, Kamila SVOBODOVÁ a Lucie VIDOVIĆOVÁ. Česká rodina na počátku 21. století: životní podmínky, vztahy a potřeby. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2019, 300 stran : tabulky, grafická znázornění ; 23 cm. ISBN 978-80-7419-275-3. SÝKOROVÁ, Dana. Změna sociologické perspektivy aneb od nukleární rodiny k širší rodině. Sociální studia [online]. Masaryk University, Faculty of Social Studies, 2016, 6(4) [cit. 2022-07-19]. ISSN 1214-813X. Šatava, P., Jánský, J. Ekonomické důsledky rozvodu pro oba manžele v České republice: Nákladné rozvody pro ženy či muže? FÓRUM sociální politiky 4/2015
Blok 2 Jedinec v seniorském (postproduktivním) věku. Téma 5: Osoby vyššího věku a sociální a sociální politika. Aktivita k tématu: Možnost online konzultace případného tématu týmu Klíčová slova: senioři, sociální služby, politika zaměstnanosti Literatura: Kotíková, J. a kol. Podpora osob 50+ na trhu práce v praxi vybraných zemích EU. Praha: VUPSV, 2013 Kyzlinková, R., Kotrusová. M. Zaměstnanost starších osob na částečný úvazek: role zdravotního stavu. Fórum sociální politiky, roč. 5, č. 3/2011, str. 7-14 Šlapák, M. a kol. Finanční příprava na život v důchodu: informovanost, postoje a hodnoty, Praha, VUPSV. 2010 Vidovicová, L. Starší lidé jako subjekt vzdělávání a jeho přesahy na (pro) trh práce. Fórum sociální politiky, Praha: 2011, roč. 5, č. 3, s. 14 -18.
Téma 6: Osoby se zdravotním postižením v systému sociální ochrany a na trhu práce. Aktivita k tématu: Možnost online konzultace případného tématu týmu Klíčová slova: senioři, dlouhodobá péče, sociální služby, politika zaměstnanosti Literatura: Dobiášová, K., Kotrusová, M., Hošťálková, J.: Dlouhodobá péče o seniory a osoby se zdravotním postižením perspektivou neformálních pečujících, Zdravotnictví v České republice, 2/XVI/2013, dostupné na www: http://www.zdravcr.cz/images/zcr-02-13.pdf Kotrusová, M., Dobiášová, K. Česká republika na rozcestí mezi domácí a institucionální péčí o seniory. Fórum sociální politiky, 2012, roč. 6, č. 6, s. 2-8. dostupné na www: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2012-06.pdf
Mid-term online konzultace Téma: Diskuze témat pro komentovaný překlad a policy brief Literatura Ukázky Policy Brief
Téma 7: Koncept sociálního státu 7.1 Vývoj sociálního státu a jeho krize 7.2 Typologie sociálního státu Aktivita k tématu: Možnost online konzultace Klíčová slova: sociální stát Literatura: Béland D., Morgan K. J., Obinger H., Pierson Ch. (2022) The Oxford Handbook of the Welfare State. (2nd edition) Oxford University Press. Esping-Andersen, G. (1990) The three worlds of welfare capitalism. Princeton: Princeton University Press. Taylor-Gooby, P. Open markets and welfare values. Welfare values, inequality and social change in the silver age of the welfare state. European societies, 2004, 6.1: 29-48. Andreß, H.J., Heien, T. Four worlds of welfare state attitudes? A comparison of Germany, Norway, and the United States. European Sociological Review 17.4 (2001): 337-356.
Téma 8: Role EU v oblasti sociální politiky Klíčová slova: EU, welfare state reform Literatura: HARTLAPP, Miriam. European Union social policy. Routledge Handbook of European Welfare Systems [online]. 2. Routledge, 2020, 545-559 [cit. 2022-07-19]. ISBN 9780367259150. Dostupné z: doi:10.4324/9780429290510-30Text aplikace pro praktiky de la Porte, C. (2019). EU Social Policy and National Welfare State Reform. In B. Greve (Ed.), Routledge Handbook of the Welfare State (2. ed., pp. 477-487). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315207049-42 Sabato S. and Corti F. (2018). "The times they are a-changin'?' The European pillar of social rights from debates to reality check" in book: Social Policy in the European Union: state of the play 2018, Publisher: European Trade Union Institute and European Social Observatory, pp.51 – 70
Prezenční setkání 2 Téma 9: Diskuze policy briefs Diskuze bude probíhat ve skupinách podle tematických oblastí.
Téma 10: Financování sociálního státu Téma bude diskutováno seminární formou Literatura: Podklady z OECD a EUROSTAT
Asynchronní online blok 3 Současné výzvy evropské sociální politiky Téma 11: Dopady důsledků změn v rodinném chování a stárnutí populace 11.1 Defamilizace jako trend v rodinné politice 11.2 Sandwichová generace Aktivita k tématu: Možnost online konzultace Klíčová slova: dlouhodobá péče, rodinná politika Literatura: Daly. M. (2020). “Conceptualizing and Analyzing Family Policy and How It Is Changing.” R. Nieuwenhuis and W. Van Lancker (eds.), The Palgrave Handbook of Family Policy. Cham: Palgrave Macmillan. Gornick, J. C. and Meyers, M. K (2001). “Building the Dual Earner/Dual Carer Society: Policy Developments in Europe.” Working Paper No. 82. “Rethinking Social Protection” Conference, Harvard University Center for European Studies, Cambridge MA. Kurowska, A. (2018). (De)familialization and (de)genderization–competing or complementary perspectives in comparative policy analysis? Social Policy & Administration, 52(1), 29–49. Mätzke, M., & Ostner, I. (2010). Introduction: Change and continuity in recent family policies. Journal of European Social Policy, 20(5), 387–398. Castles, F.G. The world turned upside down: below replacement fertility, changing preferences, and family-friendly public policy in 21 OECD countries. Journal of European Social Policy,13/3, 2003, pp: 209-227 Neyer, G. Family policies and fertility in Europe: Fertility policies at the intersection of gender policies, employment policies and care policies. Paper presented at the Annual Meeting of the Population Association of America Los Angeles, March 30-April 1, 2006, English version: http://www.demogr.mpg.de/papers/working/wp-2006-010.pdf Česky – Demografie, 2009, 51/4, str. 235-251 Österle, A., Rothgang, H. Long-term Care. in: F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, 2010, chapter 26 Ranci, C., Pavolini, E. Not all that glitters is gold: Long-term care reforms in the last two decades in Europe. Journal of European Social Policy. 2015/3
Téma 12: Dopady změn na trhu práce 12.1 Průmysl 4.0 12.2 Pracující chudoba Aktivita k tématu: Možnost online konzultace Klíčová slova: trh práce Literatura: Bonoli, Giuliano. The Political Economy of Active Labour Market Policy. Edinburgh: Dissemination and Dialogue Centre, 2010. https://goo.gl/WuIMH4 Ebbinghaus, Bernhard. "Changing work and welfare: unemployment and labour market policies". In Handbook on Society and Social Policy. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing, 2020. doi: https://doi.org/10.4337/9781788113526.00030 Esser, Ingrid, Tommy Ferrarini, Kenneth Nelson, Joakim Palme and Ola Sjoberg. Unemployment Benefits in EU Member States. Brussels: European Union, 2013. http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=10852&langId=en OECD. Evaluating Latvia's Active Labour Market Policies, Connecting People with Jobs. Paris: OECD Publishing, 2019. https://doi.org/10.1787/6037200a-en. Stovicek, Klara and Alessandro Turrini. “Benchmarking Unemployment Benefits in the EU.” IZA Policy paper br. 43. Bonn: IZA, 2012. http://ftp.iza.org/pp43.pdf Venn, Danielle. “Eligibility Criteria for Unemployment Benefits: Quantitative Indicators for OECD and EU Countries.” Working Paper no. 131. Paris: OECD, 2012. http://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/eligibility-criteria- for-unemploymentbenefits_5k9h43kgkvr4-en
Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A–F, která vychází z Opatření děkanky FSV UK číslo 17/2018 (http://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) Škála hodnocení: A 91-100 bodů B 81-90 bodů C 71-80 bodů D 61-70 bodů E 51-60 bodů F 50 a méně bodů Účastníci předmětu jsou souhrnně hodnoceni na základě plnění uvedených aktivit a termínů. Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (26.03.2023)
|
|
||
Předmět je určen především pro posluchače distančního magisterského studia programu Veřejná a sociální politika KVSP ISS UK FSV. Účast studentů z dalších oborů je dána prostorovými možnostmi a dohodou s vyučujícím. Předpokládá se pasivní znalost angličtiny (studium literatury). Last update: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (26.03.2023)
|