|
|
|
||
|
Předmět Digitální politiky analyzuje transformaci politického prostředí v důsledku digitalizace a technologického pokroku. Kurz poskytuje teoretický i empirický rámec pro studium klíčových fenoménů spojených s digitalizací politiky a jejími institucionálními, komunikačními a organizačními aspekty.
Úvodní část se zaměřuje na historický vývoj internetu a jeho vliv na politiku, přičemž reflektuje změny ve veřejné sféře, nové formy politické participace a vzestup online aktivismu. Dále jsou analyzovány procesy mediatizace a personalizace politiky, zejména vliv sociálních sítí na volební kampaně, formování veřejného mínění a vztah mezi politickými aktéry a voliči. Kurz rovněž pokrývá dopady ekonomických a technologických krizí na digitalizaci politiky, přičemž se soustředí na důsledky hospodářské krize po roce 2008, fenomén Anonymous a digitální pirátství v kontextu regulace internetu a debat o svobodě digitálního prostoru. V oblasti stranické politiky je pozornost věnována digitálním stranám a jejich organizačním inovacím, včetně využívání online participačních platforem a přímé demokracie ve vnitrostranickém rozhodování. Další tematické okruhy zahrnují digitální demokratické inovace a koncept otevřené demokracie, přičemž jsou analyzovány nástroje umožňující participaci občanů na vládnutí, včetně online hlasování a deliberativních platforem. Důraz je kladen na digitální ekosystém politiky, v němž se politické strany a instituce přizpůsobují novým technologickým podmínkám, a na koncept čtvrté tváře politických stran, reflektující proměnu stranických struktur v digitálním věku. Závěrečná část kurzu se věnuje strategiím data-driven kampaní a využívání velkých dat v politické komunikaci, jakož i vlivu umělé inteligence na demokracii, a to jak v oblasti automatizace politického rozhodování, tak v kontextu dezinformací a kybernetických hrozeb. Last update: Malý Michal, Mgr. (29.01.2025)
|
|
||
|
1) Povinná docházka na kurz (povolené 2 absence) 2) Studium zadané literatury 3) Prezentace a odevzdání seminární práce Zadání závěrečného úkolu: Téma závěrečných prací se zaměřuje na propojení teoretických poznatků s praktickými aspekty politického prostředí a zdůrazňuje různé oblasti, ve kterých lze zkoumat využití moderních nástrojů a technologií. Práce mohou být zaměřeny také na konkrétní případové studie a analýzy aktuálních politických trendů. Využití umělé inteligence (AI) v politice je jedním z vítaných směrů, kterým se studenti mohou věnovat. Téma seminární práce musí být nahlášeno vyučujícímu (Michal Malý) do 8. hodiny kurzu. Studenti dále vypracují prezentaci zvoleného tématu (délka 15–20 minut), kterou odprezentují v závěrečných dvou hodinách kurzu. Seminární práce by měla vycházet z témat probíraných v kurzu, a to jak z teoretické, tak z praktické perspektivy. Doporučuje se využít případovou studii k ilustraci praktického dopadu nebo konkrétních aspektů dané problematiky. Rozsah práce je minimálně 12 normostran. Práce musí obsahovat úvod, základní teoretický rámec, analýzu zvoleného tématu, diskusi a závěr.
Last update: Malý Michal, Mgr. (29.01.2025)
|
|
||
|
Literatura na jednotlivé týdny je nahrána v Moodle: Kurz: Digitální politiky (cuni.cz) Last update: Malý Michal, Mgr. (20.01.2025)
|
|
||
|
Výuka je vedena formou přednášek. Po studentech se požaduje studium zadané literatury a aktivní účast na přednáškách. Last update: Malý Michal, Mgr. (29.01.2025)
|
|
||
|
1) Úvodní hodina (podmínky zápočtu, představení kurzu, prezentace a závěrečné práce) 2) Web a politika (počátky internetu a jeho vlivu na politiku) - Römmele, A. (2003). Political parties, party communication and new information and communication technologies. Party Politics, 9(1), 7-20. 3) Mediatizace a personalizace politiky (sociální sítě a jejich vliv na politiku) - Mazzoleni, G. (2017). Changes in contemporary communication ecosystems ask for a “new look” at the concept of mediatisation. Javnost-The Public, 24(2), 136-145. - Rahat, G., & Sheafer, T. (2007). The personalization (s) of politics: Israel, 1949–2003. Political communication, 24(1), 65-80. 4) Great recession, Anonymous, digitální pirátství (file-sharing, internet freedom) - Beyer, J. L. (2014). The emergence of a freedom of information movement: Anonymous, WikiLeaks, the Pirate Party, and Iceland. Journal of Computer-Mediated Communication, 19(2), 141-154. - Coleman, G. (2015). Hacker, hoaxer, whistleblower, spy: The many faces of Anonymous. Verso books. 5) Digitální strany - Barberà, O., Sandri, G., Correa, P., & Rodríguez-Teruel, J. (2021). Digital Parties. Chaim: Springer International Publishing. - Gerbaudo, P. (2021). Are digital parties more democratic than traditional parties? Evaluating Podemos and Movimento 5 Stelle’s online decision-making platforms. Party Politics, 27(4), 730-742. - Vittori, D. (2020). Membership and members’ participation in new digital parties: Bring back the people?. Comparative European Politics, 18(4), 609-629. 6) Digitální demokratické inovace - Meloni, M., & Lupato, F. G. (2022). Two steps forward, one step back: the evolution of democratic digital innovations in Podemos. South European Society and Politics, 27(2), 253-278. 7) Open government, open parties, smart city, lokální digitální demokratické inovace - Wirtz, B. W., & Birkmeyer, S. (2015). Open government: Origin, development, and conceptual perspectives. International journal of public administration, 38(5), 381-396. - Villaplana, F. R., Megías, A., & Sandri, G. (2023). From open government to open parties in Europe. A framework for analysis. Frontiers in Political Science, 5, 1095241. 8) Digitální ekosystém politiky, čtvrtá tvář politických stran - Dommett, K., Kefford, G., & Power, S. (2021). The digital ecosystem: The new politics of party organization in parliamentary democracies. Party Politics, 27(5), 847-857. - Peña, A. M., & Gold, T. (2023). The party-on-the-Net: the digital face of partisan organization and activism. Information, Communication & Society, 26(16), 3257-3274. 9) Data-driven kampaně - Baldwin-Philippi, J. (2017). The myths of data-driven campaigning. Political Communication, 34(4), 627-633. 10) AI a demokracie - Jungherr, A. (2023). Artificial intelligence and democracy: A conceptual framework. Social media+ society, 9(3), 20563051231186353. 11) Skupinové prezentace
Last update: Malý Michal, Mgr. (29.01.2025)
|